Vsichni ajsikjuickovi maniaci (vcetne mne) se mohou tesit na utery,
kdy se na Inetu objevi finalni verze ICQ99. Ma mit opet sirsi rejstrik
voleb komunikace na vsechny mozne zpusoby plus napojeni na prohledavac
ICQ IT!. Muzete si ho s klidem zapsat mezi
ty uzivanejsi, neb jest to klasika. Prohledavac se mj. snazi kazde dve
hodiny indexovat nove zpravy ve ctyrech oblastech - bezne, financni,
sportovni a technologicke. Vyzkousel jsem ty posledni, ale bohuzel je
to gulas, ktery ma k jasne nabidce vyberu daleko. Servery, ktere se
venuji teto nabidce, prinaseji titulky skutecnych zprav (ne cehokoli
jako ICQ IT), nektere je dokonce doplnuji kratkymi anotacemi. Jinak lze
ICQ IT hodnotit jako portal ICQ. Odkazy na vsechna mozna hledani a
informace kolem ICQ jsou tu soustredeny prehledneji, nez se to darilo
na titulni strance WWW serveru ICQ. O navstevnost bude mit ICQ zrejme
vystarano, protoze registrovanych pseudonymu ICQ je uz pres 28 milionu.
Skutecny pocet uzivatelu ale nikdo nezna - hodne lidi ma pseudonymu vic
a hodne z nich uz jejich nositele neuzivaji. Zdroj: BAJT
Dalsim - snad uz sestym - bezplatnym britskym ISP se stane Virgin Net
pod spravou firmy Virgin Group, ktera se zabyva vsim moznym od letecke
prepravy az po svatebni oblecky. A nabizi i sluzby ISP. Momentalne ma
150,000 platicich abonentu. Od dubna otevre sva vratka pro vstup
zdarma. Chce mit milion abonentu (to chteji v Britanii vsichni:) Aby
takove kvantum pripojencu zvladla, bude muset nainvestovat 50 milionu
GBP. Bezplatni ISP vydelavaji na sve naklady podilem, ktery jim BT
(British Telecom) plati z obratu, jehoz dosahnou volajici abonenti, a
na drahem radeni ze svych help lines (0,5 az 1 GBP za minutu).
Samozrejme, ze cim vic abonentu, tim vetsi i zajem inzerentu, tim vetsi
obrat v internetovych obchodech etc. Podotykam, ze abonentum ISP se
nevnucuje zadna inzerce vymenou za bezplatny pristup. Internetova
Britanie si vari extra kavu - nikde jinde neco podobneho neexistuje. Zdroj: InternetNews.com
K Linuxu se za poslednich nekolik mesicu celem obratila nejedna velka
firma. Snad vsichni producenti prednich databazovych systemu prevedli
svuj vlajkovy software i na Linux. Corel uz davno prihodil svuj
WordPerfect8. Je toho vic. A ted se stalo a jeste stane, co Linux
s konecnou platnosti muze nahnat i na stoly beznych firemnich
uzivatelu. IBM se rozhodla konvertovat na linuxovou viru sve Lotus
Notes a Domino. A Intuit se udajne chysta provest totez se svym
Quickenem pro spravovani financi (i via Inet). IBM se dale dohodla na
dodavkach Linuxu od Red Hatu pro jeji pocitace. Ironici rikaji, ze si
firmy prevadenim sveho softwaru na Linux jen zajistuji svuj image,
protoze je to v mode, ale ze ve skutecnosti to vubec nic znamenat
nebude. Nebyt ovsem toho faktu, ze poctem pribyvajicich instalaci je
Linux na cele. Nikdo nepopira fakt, ze je to diky rozmachu Inetu,
nikoli z nadseni sekretarek nad prikazovou radkou:) Mile damy a vazeni
mlamojove (mladi moderni jinosi), vezte vsak, ze na jejim "skryti" se
uz davno pracuje... Zdroj: Salon Magazine a BAJT
V kalifornskem foster City se 20 linuxaku se stovkou priznivcu vydalo
do tamniho sidla MS, aby dostali zpatky penize za Windows, ktere
nechteli, ale dostali je na disku se zakoupenym pocitacem. Vyjeli do
9. patra budovy, kde kancelare MS jsou, ale dvere vytahu se neotevrely.
Nakonec se sesli se zastupcem MS pred budovou, kde na ne cekal plakat
"MS vita linuxovou komunitu":). Zastupce vysvetlil, ze MS zadne penize
za Windows nevraci a ze je to na distributorech PC. A ze se tedy kazdy
ma obratit na toho, od ktereho pocitac koupil. Linuxovi nadsenci
si zaskandovali antimajkrosofti slogany, mavali latkami a tricky s
obrazky tucnaku (symbol Linuxu, neb T. Linus je ma rad:), na zaver se
kolektivne zasmali devatemu patru a rozesli se. Z cehoz plyne, ze to
moc dobre pripravene nebylo, ale legrace prece jen nejaka byla. Na
druhou stranu - co je to za linuxaky, kteri si kupuji cele pececko v
bezne distribuci a nesestavi si ho sami z jednotlivych dilu? Dobre jim
tak!:) Zdroj: PC Week a BAJT
12. unora informovaly News on 'Net o prvnich pokusech dat neco zadarmo
uzivatelum Internetu vymenou za jejich urcitou loajalitu. V jednom
pripade jde o PC Presario Compaqu (chrleni reklamy a ziskani detailnich
udaju o uzivateli), ve druhem o iMaca (povinne nakupy v jedne inetove
prodejne). Oboji je navic podmineno pripojenim k urcitemu ISP. Treti,
novy postup je necim, co se zrejme prosadi trochu vic - dostanete PC
"zdarma", pokud budete platit lehce zvyseny pausal ISP, ktery PC doda.
Prvni vlastovkou je ISP Empire.net, ktery doda velmi slusne vybavene
PC (i modem 56 Kbps) za platbu mesicniho pausalu $29,95 po dobu tri
let. To je o $10 mesicne vic, nez je v kraji zvykem, tedy celkem jen o
$360 navic za celou smluvni dobu.
Podle prvnich informaci se lidi o takova PC zrovna nervou, ale hybe se
to. Zajimavy je postreh, ktery rika, ze az vice ISP zacne nabizet svym
abonentum i "pocitac pro Internet", prestane lidem zalezet na jeho
znacce i na tom, cim vsim je vybaveny - pujde jim o jen to, aby
zvladal, co budou potrebovat pro internetovou komunikaci. Podobne jako
v pripade telefonu ci faxu. Cili pujde o sluzbu samotnou, nikoli o to,
"v cem se vari". Abych pravdu rekl, mam zcela stejny pristup:) Ovsem
server...to uz je o necem zcela jinem... Zdroj: PC Week a BAJT
Aspon tak soudi renomovany pocitacovec i psavec John C. Dvorak. V
zebricku zurnalisticke prestize radi webovske psavce na jeho konec. Za
nimi jsou uz jen bulvarni pisalkove. Dvorak zminuje pripad sveho
znameho (novinare), ktery dostal financne lakavou nabidku, aby psal
vyhradne pro jeden webzine. I kdyz by si financne polepsil, nabidku
odmitl prave proto, ze by tim padl ke dnu prestizniho hodnoceni. A
odtud se spatne stoupa nahoru k vytouzenym, nejlepe hodnocenym metam.
Prestizni hodnoceni zna skoro kazdy obor lidske cinnosti. U nas je
jeste vselijak pokrivene bolsevickymi degradacemi, ktere neprestaly
pusobit. Ale v USA i jinde musi kazdy velmi peclive zvazovat sve
prechody z jednoho mista do druheho na dlouhe ceste sve zivotni
kariery. Cloveku s uznavanou profesni prestizi se oteviraji moznosti,
zvysuji se mu prijmy a stoupa po zebricku nahoru. Jeho kazdy prechod z
jednoho mista na druhe prinasi zvyseni platu, priplatku, podilu a
ruznych profesnich i materialnich vyhod (frekvence prechodu se ovsem
nesmi prehanet:)
Proc ma byt webovsky psavec "spodinou" zurnalistiky? Dvorak jako hlavni
duvod uvadi, ze na Webu muze psat kazdy, ale do renomovanejsich novin a
casopisu ne. Tedy ze na Webu chybi "odfiltrovani" neumetelu, prirozene
fungujici v redakcich. Jen malo webzinu muze nabidnout dobre honorare
a vetsina z nich sotva dycha. Za malo penez nikdo renomovany psat
nebude, vyplody se nerediguji. Casto jde jen o vyplneni stranky
pismeny, aby se nahoru mohla placnout nudle. J. Dvorak ze situace
zatim nevidi zadne jasne vychodisko. O takovem vychodisku psaly News on
'Net 1. unora v clanku
Budoucnost mikroplateb za cteni clanku perspektivni?. Zdroj: ZDNet a BAJT
Firma Ipsos-ASI, ktera se uz 30 let zabyva zjistovanim pusobnosti
inzerce ve vsech mediich, se zamerila i na Web. Na 7,000 respondentu
se snazila porovnat miru dopadu TV a webovske inzerce. Vysledek - 41%
pro TV, 40% pro nudle. V teto prvni fazi zkoumala jen "pamatovaka"
respondentu, tedy zda jim v pameti nejaka inzerce uvizla. Dalsi
rozdilnosti prijdou na radu v dalsim pruzkumu. Dobra zprava pro
serverovce, kteri nevedi, kde vzit na dalsi gigadisky, a zaroven i
podnet pro jeste vahajici inzerenty. "Long live our beloved & hated
noooooooodles!":) Zdroj: The Industry Standard a BAJT