Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

19. rijna 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Jake zmeny prinese Inet do hudebniho byznysu v dalsich peti letech
SBC se stane mamutim poskytovatelem rychleho DSL v USA
Trzni cena serveru muze za par let vystoupat k nebesum
Jak by prodej elektronickych knih vypadat nemel
Hromadny zvukovy chat na Yahoo
Sbirani udaju vzduchem

Jake zmeny prinese Inet do hudebniho byznysu v dalsich peti letech

...o tom diskutovali zastupci kamenneho i inetoveho sveta na konferenci Music-Biz 2005. Kamenici se drzeli sveho obvykleho "cim pozdeji, tim lepe pro nas, a vzdy jen podle nas". Inetaci vidi vec jinak. Podle nich neni problem dat jakekoli skladby na Inet. Problem je pouze v tom, aby se o nich lidi dozvedeli. Cili v dalsim pristim budou jen nahravaci studia a marketingove alias inzertni firmy (plus inetove prodejny). Kamenne kolosy v jejich soucasne podobe nikdo potrebovat nebude. Ty maji moznost sve zachrany pouze v tom, ze se prevteli do marketingovych firem. Rozhodne ale uz nebudou vlastnit copyrighty na vsechno tak, jako dosud. Pujde o partnerstvi, nikoli o vyhradni rozhodovani, komu se co kdy vyda, kdyz bude hodny a udela a podepise, co se mu naridi.

Vestirna Forrester Research soudi, ze v roce 2005 se proda primym prenosem dat pouze 15% objemu hudebnich nahravek, takze postaru distribuovana cedecka by mela panovat jeste dlouho. Tomu se mi nechce moc verit. Tou dobou bude na Inetu uz tolik surfaru (hlavne mladeze) a v prodeji tolik prehravacu digitalnich formatu, ze tech 15% se mi jevi byt nesmyslne nizkym podilem. 25% se mi zda byt mnohem realnejsich (u mne je to ted 100%, byt nikoli koupenych, ale u mne jde o problem placeni nejakou kartou a zatim hodne i nevyberu).
Zdroj: Mercury Center a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

SBC se stane mamutim poskytovatelem rychleho DSL v USA

Nejvetsi poskytovatel lokalniho telefonniho pripojeni v USA se chysta investovat 6 miliard USD do vystavby infrastruktury pro rychly pristup k Inetu via DSL. Plni tim svuj slib, na jehoz zaklade mu regulacni organ FCC povolil koupit telekomunikacni firmu Ameritech za obrovskych 61 miliard USD. SBC tak dnes ma kolem 77 milionu klientu. 80% z nich chce nabidnout DSL do konce roku 2002. V roce 2004 by mely hrube prijmy plynouci z teto nove infrastruktury cinit 3,5 miliardy USD. Veskera potrebna zarizeni dodaji nejspis firmy Lucent a Nortel.

Pri takovem zahlceni trhu nabidkou DSL pujdou ceny modemu i vyse mesicnich abonentnich poplatku dolu, takze zajem bude nemaly. Pujde i o notny skok uplne nekam jinam a tomu se zrejme rychle prizpusobi i obsahova nabidka inetovych serveru. ISP budou muset rychle prezbrojovat a pribrat pekne tluste linky. Zda se, ze budoucnost pripojeni k Inetu v USA bude hlavne v DSL a v optice provozovane kabelovymi TV firmami. Ja bych bral DSL, kdyz Internet2 jeste nejakou dobu nebude ve volne nabidce. Dial-up tak zvolna zmizi ze slovniku Americanu i tamnich ISP.
Zdroj: Mercury Center a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Trzni cena serveru muze za par let vystoupat k nebesum

Blue Mountain Arts patri k nejnavstevovanejsim serverum. Nabizi vyber elektronickych pohlednic, ktere se zasilaji e-mailem. Podle Wall Street Journalu vedeni serveru uz nekolik mesicu jedna o jeho prodeji. Neuspesne dopadla jednani s AOL, Amazonem a Yahoo. Novymi kandidaty na koupi jsou eToys (prodejna hracek), CMGI (investor do hromad popularnich serveru) a Excite@Home. A ted se podrzte - prodejni cena cini miliardu USD! Pohlednicovych serveru je na Inetu povicero a jsou si podobne jako vejce vejci. Podstata je velmi jednoducha a muze si ji sestavit kazdy databazista, ktery bude mit dostatek kresbicek a fotek v roli pohlednic. Ta miliarda je hlavne za navstevnost, o kterou se zvysi celkova navstevnost serveru, ke kteremu se Blue Mountain Arts pripoji. Pred nekolika malo lety, kdy se tenhle pohlednicovy server teprve utvarel, urcite nikoho ani ve snu nenapadnlo, ze za nej nekdo bude moci chtit miliardu dolaru. Internet je prostorem velmi neohranicenych moznosti i prekvapeni.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Jak by prodej elektronickych knih vypadat nemel

Prodejna knih Fatbrain.com spustila na vyse uvedene adrese i prodej ciste elektronickych knih eMatter. Vsechny jsou zatim jen ve formatu PDF. Zaplatite, stahnete data a vytisknete to na sve tiskarne. Problem je v obsahu nabidky. Zrejme kdokoli, kdo chce, muze dat do prodeje cokoli. Velka cast nabidky pripomina obsah spammerskych nabidek typu "Get rich quickly" (Zbohatnete rychle). Jak by se vam libilo koupit JEDNU stranku nejake udajne chytrosti za $10?:) Jinak receno - dobre papirove knihy jsou mnohem levnejsi, nez to, co se objevuje v eMatter. Sem tam se ale najde neco, co by mohlo stat za uvahu. Jsou tam i bezplatne informace a manualy softwarovych firem.

Vysoke ceny (napr. $200 za 32 stranek) jsou zcela poplatne dobe - tykaji se prevazne temat kolem elektronickeho obchodovani. Kratky popis takovych titulu slibuje "zazracna reseni", cimz pripomina poutove prodavace elixiru zivota. Problemem takovychto prodejen je nulova redakcni prace. Zadne vydavatelstvi se neobejde bez redakci, ktere zajistuji kvalitu toho, co z nich vyjde. Dokud inetove prodejny elektronickych knih nebudou mit vubec zadnou redakci, bude potencialni ctenar smatrat kurzorem v jejich nabidce s pocity kulicky poskakujici po cislech rulety.

eMatter nabizi autorum polovinu z prodeje. Webmasteri si mohou otevrit "prodejni odkazovnu", ve ktere budou knizky Fatbrainu nabizet na svych strankach. Dostanou az 20% podilu z prodeje. Jinak je Fatbrain coby prodejna papirovych knih takovym slabsim Amazonem s ponekud horsi orientaci. Slevy u papirovych knih cini 20%. V jedne zprave me zaujala informace, ze do Fatbrainu investuje desitky milionu dolaru spoluzakladatel MS, Paul Allen. Vzpomnel jsem si, ze investuje i do podobne orientacne nedotazeneho serveru Mercata. Staci ho srovnat s konkurencnim Accompany (jde o rust hromadne slevy zbozi pri zvysujicim se poctu zajemcu). Kdyz uz nic, tak je v tom videt rukopis zakladatele MS:)
Zdroj: BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Hromadny zvukovy chat na Yahoo

Yahoo nove pridalo moznost hlasove chatovat, a to nejen mezi dvema ucastniky, ale mezi vsemi, kteri jsou v jedne "komurce". Pokud mate mikrofon a reproduktor, pripojene ke zvukove karte, mate sanci se ucastnit toho zmatku, ale i si ve specialne zalozene komurce konferencne popovidat se sezvanymi lidmi. Protoze nepouzivam JVM, kteremu dava Chat Yahoo prednost, musel jsem zkusit HTML. Hodilo me to do komory, ktera pry uz byla plna. Dostal jsem nabidku prechodu do "podobne". Tam ale bylo uklizeno - byl jsem tam sam. Takze vsechno, co jsem o novem yahooovskem chatu napsal, berte bez zaruky overeni.
Zdroj: Mercury Center a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Sbirani udaju vzduchem

Je to neco jako sit pro mobilni telefony, ale misto lidi v ni komunikuji stroje. Izraelska firma Nexus pronika i do USA, kde ma bohate moznosti uplatneni. Napr. muze nahradit klasicke odecitani odberu elektriny, plynu ci vody (k odmerovaci se pripoji krabicka velikosti balicku karet). Komunikace probiha na neregulovanych radiovych frekvencich. Jeden vysilac/prijimac ma dosah 9 mil a je vybaven antenou 5 stop vysokou. Informace se mohou snimat treba jednou za vterinu (elektrarna tak ma i velmi presne informace o momentalnim odberu ve vsech mistech). Stav cehokoli-meru uz nemusi chodit zapisovat clovek, aby se pak udaje prepsaly do ucetniho systemu, ale vsechno jde automaticky do jednoho kontrolniho a zpracovatelskeho centra.

Sit ma i zpetnou vazbu, takze treba privod elektriny lze vypnout dalkove (coz se muze hodit v pripadech pozaru, povodni, neplaceni za odber apod.). Vysledkem jsou snizene naklady na provoz. Nexus tuto technologii puvodne zpracovala pro armadu. Moznosti jejiho uplatneni se v USA potvrdily i v siti napojovych automatu, kde setri naklady na rozvoz plechovek. Tato technologie tak konkuruje jiz drive vyvinutemu "webovskemu" postupu pro kontrolu stavu techto automatu. Webu bych tady ale dal prednost, protoze jednak nezahustuje elektromagneticky smog a druhak je nepomerne levnejsi. Typicka sit Nexu totiz stoji kolem dvou milionu USD (jaky ma rozsah, neni uvedeno - mozna o polomeru onech deviti mil). Jednoucelove pidiservery s pripojenimi na dratovou sit budou bezpochyby levnejsi. A tokijske krabice s plechovkami se daji kontrolovat treba z Aljasky:)
Zdroj: Mercury Center a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net