Je to trochu humorne, ale bez legrace - na adrese uvedene v zahlavi
je skupina lidi, kteri chteji zpatky penize za Windows, jez jim byly
vnuceny pri nakupu PC. Spolek se jmenuje "Windows Refund Center" a na
svych strankach vysvetluje, kterak se domoci vraceni penez za Windows,
ktere na pocitaci nepouzivate (a nikdy jste je na nem nepouzili).
Skupina odstartovala teprve vcera, ale k odberu jejiho obcasniku se
prihlasilo uz pres tisic zajemcu. Stranky obsahuji i historii vracenych
penez za Windows, pravni pripravy pro akci a odkazy na diskuse. Po
pravni strance by melo vsechno jit diky obsahu licence MS pro koncove
uzivatele (jeji platnost konci 15. unora t. r.). Linuxaci a spol.,
racte se pripojit:) Zdroj: BAJT
Nakupy jednech firem jinymi za miliony dolaru uz nikoho nezaujmou.
Nejvetsi nakupni sumy letaji v telekomunikacich - desitky miliard. Ale
uz i internetove firmy - a to po nejakych pouhopouhych peti letech sve
existence - dosahly obrovskych hodnot. Pote, co Infoseek koupila firma
Disney (zacatkem ledna spolu vytvorily portal go.com, coz je byvaly
Infoseek doslova v bledemodrem), ztraci svou svobodu dalsi z prednich
prohledavacu/portalu. Zatimco u Infoseeku jde o ani ne miliardu v
akciich koupenych Dysneym, kabelova firma @Home (TV i Inet) kupuje
Excite za asi 7 miliard USD (rovnez v akciich). @Home si od pripojeni
Excitu slibuje posileni svych pozic distributora signalu po optickych
kabelech.
Excite by napr. mel svym nudlifukem slouzit jako centralni jednotka pro
rozhazovani inzerce na Web i interaktivni TV a nabidnout TV inzerentum
prubeznou analyzu uspesnosti jejich reklamy v TV versus Inet, aby se
mohli rychle rozhodnout, co ma kde vetsi odezvu, a do toho se hned vic
obout. @Home rovnez spoleha na to, ze klipove zpravodajstvi ze sportu a
byznysu via Excite bude dobrym - a hlavne cilejsim - doplnkem TV
zpravodajstvi. Zatimco Infoseek patri Disneymu ze 43% (hodne tam ma i
AOL), Excite patri @Home de facto kompletne. Kdyz to ale vezmete od
podlahy a uvedomite si, ze nekdy pred peti lety s tim zacala parta
kluku na par pececkach, a za tu chvilku to dotlacili az k miliardam
dolaru, pak nezbyva, nez prece jen ponekud zasnout...:) Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT
...pokud vam nebude vadit, ze jeji udaje budou jinde, ze kazdy "hit"
z vasich stranek pocestuje Internetem na servery sluzby HitBOX (adresa
v zahlavi zpravy) a ze si prubezne vysledky budete prohlizet rovnez via
Inet. V takovem pripade HitBOX klidne zkuste. Je opravdu pekne
provedeny, spousta veci je konfigurovatelna, muzete vest i statistiky
nudli a na zaznamy se lze divat z ruznych uhlu pohledu. Jak to vypada,
uvidite na demostrance webovskeho rozhrani pro uzivatele HitBOXu.
Komunikace mezi vasimi strankami a servery HitBOXu zajistuji skripty
JavaScriptu, ev. i Javy (ty samozrejme musite umistit na sve stranky).
Pri tom vsem nezapomente, ze pri nedobrem spojeni s HitBOXem se bude
zjeveni vasich stranek surfarum ponekud zdrzovat (podobne jako u
internetovych nudlifuku). Ale svou ucast muzete kdykoli zrusit bez
jakychkoli sankci, takze si vliv zavedeni sluzby muzete napred
ozkouset. Pochopitelne od HitBOXu nemuzete cekat pohodli a rychlost
profesionalniho statistickeho softwaru, umisteneho primo na vasi siti.
Ten ale miva jednu neprijemnou vlastnost - byva dost drahy. Sluzby
HitBOXu jsou bezplatne. Jedinou komercni podminkou je prilepeni
odkliknutelneho loga HitBOXu na vas server. Zdroj: BAJT
AOL ani stovky dalsich nejnavstevovanejsich serverovych farem urcite
nepouziva zadnou podobnou statistickou sluzbu, jakou je HitBOX z
predchozi zpravy. Jednou z nejuznavanejsich firem, ktera vydava
statisticke zpravy o navstevnosti prednich serveru, je Media Metrix.
Jeji Media Metrix
Top Rankings, neboli prehled navstevnosti prednich serveru a domen,
je ostre sledovan. Procenta u nasledujicich udaju uvadeji, kolik ze
vsech 100% uzivatelu Internetu (hodnota s velkym plus-minus) navstivi
minimalne jednou ty ktere servery v danem mesici.
Za prosinec '98 na tom byla nejlepe serverova farma AOL s 53,5%.
Nasleduji: MS 48,9%, Yahoo 48%, Lycos 45,2%, GeoCities 32%, Excite
30%, Netscape 29,9%, Disney 25,6%, Infoseek 20,2% a AltaVista 19,2%.
Situace vypada trochu jinak u navstevnosti domen, ktere nezahrnuji
ruzne sluzby, jez nektere firmy nabizeji s ruznymi nazvy domen. Vede
opet aol.com s 48,7%. Vyrazny posun zaznamenava yahoo.com se 47%.
Nasleduji: msn.com 32,7%, geocities.com 32%, netscape.com 29,9%,
excite.com 25,1%, lycos.com 23,2%, microsoft.com 22,9% infoseek.com
19,3%, Altavista 19,2%.
Tohle srovnani dava zaroven odpoved na to, proc probiha tolik slucovani
a nakupu internetovych firem. Dalsim horkym zelezem v tomto procesu je
Lycos, ktery uz o nejake forme partnerstvi s velkymi firmami jedna.
Ma jit o nejakou tu miliardu investicnich dolaru, i kdyz Lycos sam o
sobe nedostatkem financi netrpi. Lycos je uz ted jednou velkou farmou -
patri mu Tripod s bezplatnymi strankami, prohledavac HotBot, ktery mu
pripadl pri nakupu firmy Wired Digital, a katalog firem/osob WhoWhere.
Portaly, jako je Lycos, se vydavaji i do sveta. A v tom jim pomaha
spojeni se silnou firmou s jistymi pozicemi ve svete, nez kdyz
prorazeji samy. I v USA je partnerstvi silne firmy zarukou sirsiho
povedomi o existenci portalu.
Velkou roli ve vsem hraje cas. Trzni hodnota internetovych firem prudce
roste. Excite, prave koupeny firmou @Home, mel ted hodnotu kolem 7
miliard USD - za rok by mohla dostoupat i k dvojnasobku. Hodnota Lycosu
je cca 5 miliard, takze vyznamnejsi podil v nem ted jeste nebude
vyzadovat investici mnoha miliard. Prakticky zcela mimo hru nakupu
firem je Yahoo s trzni hodnotou kolem 30 miliard USD. Na to skoro nikdo
nema (velke investicni podily v Yahoo to samozrejme nevylucuje).
Kolem Lycosu je dost velka nervozita na trhu s akciemi i v ocekavanich
dalsiho vyvoje na internetovem trhu vubec. Staci se podivat na titulky
- jedny krici, ze Lycos nikoho nehleda, jine pravy opak. Myslim, ze
nejzajimavejsi napad mel Jesse Berst z AnchorDesku - kdyby se Lycos
spojil s Amazonem, mohlo by zacit byt vsem ostatnim superspojovatelum
dost horko. Kdeze jsou ty - velmi nedavne - doby, kdy o Yahoo nebo
Lycosu skoro nikdo na svete ani v USA nic netusil...:) Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Francouzsky koordinator peti investoru, ochotnych investovat do
zajimavych internetovych projektu evropskeho puvodu, zalozil projekt
Net Economy Workshop (zkr. "New"). Ma
se stat vstupni branou dobrych napadu se skoro prazdnymi kapsami. New
chysta workshopy jednou za dva mesice - na nich se predstavi zajemci o
investice do svych projektu. Vybrani zajemci se budou moci prezentovat
na francouzskem serveru i formou 15-minutoveho videozaznamu. Krome toho
budou predstaveni i strucnou textovou informaci, aby na to vsechno
mohli reagovat investori z celeho sveta. New je tedy spise lovcem a
vyberovym zprostredkovatelem. Prednost maji projekty pro elektronicke
obchodovani. Par evropskych internetovych firem se uz na serveru New
prezentuje. Kdokoli se muze prihlasit vyplnenim celkem strucneho
formulare. Za zkousku nic nedate, ne?:) Zdroj: InternetNews.com a BAJT
MS i Netscape pracuji na specifikaci P3P (Platform for Privacy
Preferences Project) pro sifrovanou identifikaci uzivatele prohlizece.
Bude na nem, zda vubec, a kdyz ano, tak jakou jeji cast poskytne pri
komunikaci s ruznymi servery. Ucel takove identifikace je dvoji -
uzivateli umozni napr. bezstarostne surfovani informacemi, ktere ho
opravdu zajimaji, pri nakupech se vyhne vecnemu vyplnovani formularu
apod., serverum umozni efektivni automatizaci procesu (a bude se moci
splnit treba i sen o jednech vstupnich dverich do jednoho velkeho
internetoveho obchodu, ve kterem budou jednotliva oddeleni, alias
prolnute nabidky ze serveru ruznych firem).
Pokud bude vse na vysoke urovni zabezpeceni v prohlizecich i na siti,
nebudou se uzivatele muset obavat elektronicke kradeze svych udaju.
Vyvoj P3P probiha ve spolupraci se standardizacni organizaci W3C.
Podobny system pro identifikaci uzivatele vyviji Novell - ale s tim
rozdilem, ze by sve osobni udaje uzivatel nechal ulozit na serveru,
ktery by tak uzivatel mohl navstivit odkudkoli, kde by prave byl.
Dalsim zajimavym identifikacnim projektem je vybaveni procesoru pro
jednoznacnou identifikaci pocitace pripojeneho k siti (ve stylu
telefonniho "caller ID"). Procesor bude mit v sobe jednak "pevnou"
identifikaci, takze ukradeny pocitac se bude moci vyhledat, pokud bude
na siti. Jednak bude vybaven generatorem nahodnych cisel pro sifrovani
dat, tedy udaju nezbytnych pro elektronicky obchod via Inet. Obe tyto
funkce bude mozne i vypnout, pokud by se nekdo obaval smirovani sveho
chovani na siti.
Pokud si ale vsichni zvyknou na to, ze jde o prospesnou, ba - z
nekterych hledisek - i zcela nutnou vec, je mozne, ze se z toho stane
standard bez moznosti vypnuti jeho funkci. Co vyhraje, ci zda se budou
ruzne styly identifikace kombinovat, ukaze cas. Ale bez identifikace,
ktera zaroven zachova nutnou miru anonymity mimo jeji aktualni
uplatneni pri konkretnich transakcich, to dal "elegantne" nepujde. A to
i prese vsechna "proti", ktera to vyvolava (staci vzpomenout hysterie
kolem cookies, ktere dnes uz nikoho nijak zvlast neberou). Zdroj: ZDNet a BAJT