Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

20. kvetna 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Hudebni format a2b dostal nejhorsi moznou ranu do vazu
Aukcni besneni v USA uz vykazuje znaky velke redundance
Tupy byrokrat bratry/sestry po celem svete ma
Linux.com odstartoval spise jako linuxovy adresar
Novy zajimavy zpusob interaktivity pro webovske stranky
Nakladatelstvi O'Reilly uvolnilo knihu o otevrenem kodu
Domenovy prostor ostrovniho statecku jeho nejvetsim bohatstvim:)

Hudebni format a2b dostal nejhorsi moznou ranu do vazu

Kdyz se tohle nejake firme stane, je to pro ni dost katastrofalni. Stalo se to AT&T, ktera vyvijela a2b vcetne jeho sifrovani a produkce bezplatneho prehravace. 14 z 26 zamestnancu oddeleni a2b hromadne preslo do firmy Reciprocal, ktera se zabyva vyvojem systemu pro antipiratskou distribuci a prodej jakychkoli dat, vcetne hudby. Mezi uprchliky jsou i dva zakladatele a2b. Uprchlici rekli, ze proste jdou na lepsi misto, kde jejich prace dostane nalezity odpich. Zda se, ze jde o obvykly problem gigantu - usili mensich oddeleni nikoho moc nebere a jejich iniciativy zanikaji v soukoli vicestupnoveho manazerskeho soukoli. Vsechno se zpomaluje, nevychazi se vstric potrebam a nespokojenost, potazmo otravenost roste. Format a2b se tim zrejme vyskrtl z rady konkurujicich kandidatu na distribuci hudebnich nahravek.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Aukcni besneni v USA uz vykazuje znaky velke redundance

Napor vznikajicich aukci uz pripomina privalovou vlnu. Lycos se nakonec rozhodl privesit k sobe taky jednu. Ponekud mne prekvapilo, ze zvolil system firmy FairMarket, ktery zrovna nepatri k tem nejpovedenejsim. Tahle firma uz ziskala nekolik klientu vice i mene honosnych jmen. Podival jsem se na provedeni aukce na jejich strankach. Vsude je to stejne, stejne nehezke a stejne malo informativni. Ale kdo chce kam... Opravdu dobre provedenych aukci je pomalu a vetsinou pochazeji z vlastnich programatorskych zdroju. Tim ziskaji i osobitost (if any:) Pri poskakovani po ruznych aukcich zjistuju, ze se naplnuji me predpovedi o redundantnosti pribyvajicich aukci. Na stale vice z nich je stale mene nabidek, na ktere reaguje stale mene lidi. Tyto aukce dokonce nabizeji prodejcum vsechno zcela bezplatne, ale je jim to houby platne.

Na druhou stranu je urcite mozne pochvalit provedeni cerstve aukce CNET Auctions, ktera se dokonce zda byt vaznou konkurentkou aukce OnSale v oboru pocitacovych produktu a sluzeb. CNET ma sve kouzlo a pro svou aukci dobre zvolil jen to, cim se jinak zabyva (hlavne ve svem zpravodajstvi). Pocet prihlasenych produktu i odezev je velmi slusny. Zpravodajsky server ZDNet se rovnez pokusil oaukcnit, ale moc mu to nevyslo (mj. zvolil vyse zminenou, neprilis dobre provedenou aukci FairMarketu).

Zda se, jako by u nekterych typu sluzeb na Inetu pusobil fenomen vysadnosti (ve smyslu "pambu dela na velkou hromadu":) S navstevnosti aukci je to skoro podobne jako u prohledavacu. Nekolik malo se jich drzi na spicce, pak je propast a na jejim dne zevluje dlouha rada opomijenych. Sice mi to zrovna moc sympaticke neni, ale je to tak. Ve fyzickem svete je vsechno rozprostreno, protoze k jedne velke hromade neceho by se lidi netahli sveta kraj. Internet ma tu - v tomhle ponekud svadivou i zavadejici - vlastnost, ze se lze odkudkoli kamkoli dostat okamzite. Kam se vsichni zacnou hrnout, kdyz je to jeste pomerne nove, tam to oziva nejvic a hrnou se tam porad dalsi a dalsi.

Skoro jako by to melo dopadnout tak, ze nakonec bude na Inetu jeden ultrasuperserver, ktery vsechny ostatni zaslapne:) Tomu se ale nejak nechce verit. To by z toho chaosu povstal peknej nerad, ktery by stejne musel skoncit v chaosu. Ale nejak me nenapada nic, co by te koncentraci "serverove moci" mohlo ted predejit. Boji se ji napr. vsechny velke portaly, proto se tak ovesuji vsim moznym, jen aby nespadly do propasti. Vzdalenejsi budoucnost si s tim urcite poradi interaktivnim mapovanim Inetu jako jednoho celku, kde budou sance "pred tvari klientu" znacne vyrovnane a nad trpytnym magnetismem nekolika malo vanocnich stromecku se zavre voda.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Tupy byrokrat bratry/sestry po celem svete ma

Tahle zprava je k smichu spise razu udivneho. V Australii se dali dohromady ucitele a technici se zamerem vytvorit dvoulety interaktivni kurs, takovou internetovou skolu nejen pro Australany. Projekt se jmenuje Net Grammar. Vsichni vyucujici maji profesni overeni, jen to spustit. Mistni urad jim ale nedovolil skolu otevrit - a ted se podrzte - protoze nema tridy se stropy, stenami a podlahami...:) Prislusny predpis ma pro to nejaky odstavec, takze nula bodu. Ucitele podali odvolani proti zakazu tupych byrousu k soudu. To se bude projednavat tento tyden. Kam se hrabe bolsevik, i ten malej ceskej kapitalistickej. Ze je z toho uradu nedefenestruji skrzeva Windows 98, aby vedeli, zac je toho packet:) Internet je proste skvely nastroj na detekci blbosti, jez svet tak hojne zaplavovati raci.
Zdroj: BBC a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Linux.com odstartoval spise jako linuxovy adresar

Svedomite jsem proskakal stranky nove podoby Linux.com. Se slibem, ze to bude i neco jako Slashdot, to zatim vubec nevyslo, nikde zadne diskusni konference (coz povazuju za dost velky nedostatek pro server samotny...jinak po Inetu je kecacich skupin o Linuxu dost). Je tam ale odkaz na Slashdot, kde se diskutuje prevazne o Linuxu. Vubec by treba neskodilo, kdyby tam bylo "vokynko", ktere by obsahovalo kratky seznam nekolika poslednich prispevku ze Slashdotu. Odkazy na zpravy vedou na server LinuxToday, ktery zase smiruje jine informacni servery. Jinak jsou na Linux.com spousty odkazu na ty nejzakladnejsi linuxove dokumenty, diskusni skupiny aj. servery po svete. Puvodni zatim budou asi jen denni clanky (ted jen jeden), tydenni sloupky a rozhovory. Za zminku stoji velmi pekne provedena grafika. Celkove lze start novinky posuzovat kladne v tom smyslu, ze jde o takove jako "linuxove Yahoo":) Ono se to jeste urcite vyvine...
Zdroj: BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Novy zajimavy zpusob interaktivity pro webovske stranky

Eng-Siong Tan ze Singapuru dostal uz pred tremi lety napad, jak osvezit webovske stranky. Pracoval na nem se dvema svymi kolegy. Studia na universite mu hradil stat vymenou za viceletou smlouvu, ktera ho zavazovala k praci pro stat po studiich. Loni se dostal na dovolenou do USA, promluvil o sve projektu s lidmi z Netscapu a ti ho predstavili investorum. Tem se to libilo, jenze pozadovali, aby Tan i s kolegy zalozili byznys v USA. Tanovi se povedlo dohodnout uvolneni ze smlouvy se statem vymenou za nejaky podil v jeho nove firme (ale ale, ty state jeden:) Tak se mohl premistit do USA a pustit se do prace na svem projektu Third Voice, ktery odstartoval v pondeli.

Third Voice je utilita, kterou lze coby plug-in pridat k webovskemu prohlizeci. S jeji pomoci pak uzivatel vidi, zda, a pokud ano, tak kde jsou v jakemkoli textu stranky "znacky", ktere se tam objevi, kdyz nekdo - s pomoci stejne utility - napise neco, co je "za onou znackou". Jde tedy o textove reakce surfaru...jakesi poznamky ci komentare k danemu mistu v textu. Utilita umoznuje i volne skupinove nebo privatni diskuse. Jak se uvadi na firemnim serveru, do komunikace je "zapleten" i on. Asi bude muset archivovat okomentovane texty, protoze znacky se urcite neukladaji na zdrojovy server s dotycnym textem, ani na disky surfaru. Komunikacni schema by mohlo vypadat tak, ze pri aktivovanem "tretim hlasu" se plug-in spoji s Tanovymi servery a zjisti, zda je stranka v okne prohlizece ulozena na onech serverech s komentari. Pokud ano, posle se do okna "tretiho hlasu". V pripade kodovani cestiny apod. by tak ale mohly vznikat problemy s tim, v jakem kodovani by se na Tanovy servery stranky ukladaly a v jakem by odtud prichazely do "tretiho hlasu" (coz se tyka i kodovani komentaru).

Jako u vsech podobnych projektu bude i uspech teto novinky zalezet na tom, zda si ji surfari zvyknou pouzivat, a pokud ano, zda je to neprestane bavit. Velkou a znamou brzdou rozsireni "tretiho hlasu" je nutnost nahrat si a instalovat plug-in. Kdyby ovsem zaujal, mohl by se ocitnout primo v prohlizecich. Takove komentare by urcite rady pouzily treba redakce pri komunikaci s autory a redakcnimi kolegy. Third Voice je zatim jen pro MSIE 4.x, v cervnu bude i pro Communicator. Az bude i pro nej, zkusim ho dat na News on 'Net.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Nakladatelstvi O'Reilly uvolnilo knihu o otevrenem kodu

Dobry reklamni tah nakladatelstvi. Celou knihu "Open Sources: Voices from the Open Source Revolution" si muzete z adresy uvedene v zahlavi zpravy stahnout a volne ji distribuovat. V papirovem vydani ma 280 stran a stoji $24,95. Na trh prisla v lednu t. r., takze obsah je stale cerstvy. Obsahuje 13 eseju znamych autoru a tvurcu volne pristupneho softwaru (samozrejme i Linuse Torvaldse). Urcite zaujmou tituly jako "Otevreny kod ve strategii podnikani", "Definice otevreneho kodu", "Pribeh Mozilly" apod. Prijemne poctenicko...
Zdroj: BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Domenovy prostor ostrovniho statecku jeho nejvetsim bohatstvim:)

Co ten Internet vsechno nedela... Ostrovni stat Tuvalu (stydim se, ze nevim, kde je, ale nemam cas po tom patrat) ma 10,000 obyvatel, kteri se zivi hlavne rybarstvim. Statni rozpocet ma par milionu dolaru. Tuvalu dostal domenu .tv. Asi bych uz ani nemusel pokracovat dal, ze?:) Kanadska TV korporace se dohodla s vladou Tuvalu, ze koupi cely jeji donenovy prostor za 50 milionu USD, plus nejake mensi prubezne poplatky. Korporace mela v umyslu prodavat domeny .tv TV spolecnostem po svete za jednorazovou "vstupni" cenu $1,000 a rocni poplatek $500. Jednani se vsak protahovala a vlada Tuvalu pojala podezreni, ze Kanadane na to nemaji a celou vec ukoncila. Ted se vladni cinitele Tuvalu pohybuji po USA a zrejme se snazi najit nejaky novy subjekt pro dojednani prodeje. Pokud by se to podarilo, radikalne by to zmenilo zivot ostrovanu, asi jako kdyz Arabove zjistili, ze maji pod piskem bohata loziska ropy:) To jsou veci...
Zdroj: CNN a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net