Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

20. cervence 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Nabidky neregulovanych akcii zdarma jsou ilegalni
S papirovymi novinami to vypada dost blede
Pri vstupu MP3.com na burzu vyletely jeji akcie nahoru
ICQ v cile spolupraci s Net2Phone
"Hudbovody" se protahuji krajinou
A jeste jedna hudebni - cedecka z inetovych dat v kamennem obchodu

Nabidky neregulovanych akcii zdarma jsou ilegalni

Americky regulacni organ SEC, dohlizejici nad akciovym trhem, prohlasil, ze nabizeni neregulovanych akcii je nezakonne. Posledni dobou koluji po Internetu e-mailove nabidky, vybizejici adresaty k prijeti jedne akcie zdarma. Nejde o zadnou lez. Akcie nabizeji zacinajici internetove firmy, ktere je vyuzivaji jako marketingovy nastroj. Prijemci akcii nic neriskuji, a kdyz to zacinajici firme vyjde a po vstupu na burzu poleti nahoru, mohou ziskat. Jedna akcie je skoro nic, ale povedomi o firme se diky nejakemu tomu milionu zajemcu vybuduje. Kdo by chtel akcii vic, dostane za kazdeho jim ziskaneho zajemce po jedne dalsi navrch.

SEC tvrde postupuje proti pokusum firem rozsirovat akcie ve fyzickem svete mimo svuj dohled. Proti internetovym nabidkam zatim nepodnikl nic. Ale jeho prohlaseni, ze jde o ilegalni cinnost, dava tusit, ze by takova slova nemusela zustat viset ve vzduchu. Problem momentalni neaktivity SEC bude mozna v tom, ze firmy davaji sve akcie zdarma, proti cemuz mozna neexistuje zadny precedencni pravni postup.
Zdroj: ZDNet a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

S papirovymi novinami to vypada dost blede

Uz pred lety upozornovali lide z internetoveho byznysu papirovy medialni prumysl, ze pokud se hned nevzpamatuje, je s nim konec. To je jasne kazdemu, kdo vidi trochu dal, nez k oknu papirove redakce. Behem poslednich let se snazili vydavatele papirovych novin vyhlasovat, ze se pry ukazuje, ze je Inet nijak zvlast neohrozuje a ze bude pohoda. Cisla a vyvoj ale ukazuji na neco jineho. V USA se sice zvysily prijmy z papirove inzerce, ale ty se zvysily vsude. Co se ale v novinach snizuje, jsou prijmy z radkove inzerce, na nichz je mnoho novin - predevsim lokalnich - plne zavislych. V USA cini pokles prijmu z radkove inzerce mezi 8% az 15% za rok. A pocty vytisku jdou dolu nejen v USA, ale i v Nemecku, Francii a v Britanii.

Pricin nastavajiciho padu papiroveho kralovstvi je nekolik. Hezky je shrnul Paul Zwillenberg, ktery zajistuje onlinove operace pro britskou novinovou asociaci: "Problem s novinami je v tom, ze jsou jednu mili siroke, ale jen jeden palec hluboke." Oproti tomu jsou internetove sluzby palec siroke a mili hluboke. Jak z jednoho pruzkumu mezi ctenari novin vyplynulo, noviny berou do ruky stale mene kvuli beznemu dennimu zpravodajstvi. Hledaji v nich informace z oblasti svych zajmu. Tech v nich ale najdou malo. Zato specializovane inetove servery jsou pro ne tim pravym rajem. Drtiva vetsina lidi necte novinove zpravy o poslednich udalostech, protoze jdou do prilis velke hloubky a jsou dlouhe. Davaji prednost kratkym textovym slehum na popularnich serverech, ktere prebiraji zpravy z agentur (napr. Yahoo). Mezi temito servery nejsou na prednich mistech v navstevnosti zadne noviny. Vedou portaly a TV stanice.

Nejvic se vliv Inetu na pokles prijmu novin projevuje v radkove inzerci. Serveru, ktere obsahuji poptavku po zamestnanich i jejich nabidku, koupi, prodej, vymenu cehokoli, je nemalo, a nektere z nich jsou veleuspesne. Takove kvantum inzeratu nemohou vydavat zadne papirove noviny. A co je pro noviny v soutezi s Inetem nejhorsi, je prohledavatelnost obsahu databazi podle ruznych kriterii. Clovek, ktery neco hleda v inzerci, navic neni omezovan lokalnim obsahem inzerce v regionalnich novinach, ale muze najit sve pristi zamestnani kdekoli na svete, nebo vylicitovat v aukci cokoli od kohokoli na svete (aukce jsou rovnez radkovou inzerci, ale pekne dynamickou - aneb neco, na co papir uz vubec nema). Tolik k siri a hloubce obou medii.

Ztrata inzerce povede ke zvysovani cen novin. Budou pak lidi ochotni je kupovat? Prvni v rade budou lokalni noviny, jejichz predstavitele jeste pred casem hlasali, ze Inet nema na to, aby poskytoval lokalni informace tak, jak to umeji jen oni. Chyba lavky. Pred casem zahajena specializace velkych serverovych farem i na lokalni prezentace bere lokalnim novinam nejen radkovou, ale uz i plosnou inzerci. Podle nekterych odhadu jako prvni pujdou ke dnu prave lokalni noviny. A nejde uz jen o rozdilnost sire a hloubky, ale i o placeni za radkovou inzerci. Serveru, ktere si za ni neuctuji nic, pribyva. Tim jim roste navstevnost (tedy i prijmy z nudli) a novinam ubyvaji objednatele radkove inzerce, protoze za ni uz nechteji platit, kdyz mohou inzeraty bezplatne umistovat na Inetu.

Je tu jeste jedna vec, ktera svedci o tom, ze vydavatelum novin to nezacalo zapalovat vcas. Prestoze mnoha vydavatelstvi maji hromady financi pro investice, tech, ktera vcas investovala do potencialne perspektivnich sluzeb na Inetu, je velmi malo. Je to s podivem o to vic, ze se stacilo zeptat svych ctenaru, co je v novinach zajima. Pak by i cloveku s nizsim IQ muselo dojit, ze Inet je pro vydavatelstvi primo genialnim prostredim pro tvorbu komplementarnich dynamickych sluzeb, na nichz mohou vydavatelstvi dal rust. Drtive vetsine to nedoslo, prestoze mela sva vlastni staticka zpravodajstvi z rozlicnych oblasti zajmu svych ctenaru neustale pred nosem. Pro stromy nevideti les...

Hrozbou pro budoucnost novin je i rostouci podil mladeze, ktera noviny nevezme do ruky, zato na Inetu surfuje ostosest. Aneb co se v mladi nenaucis, to pak neuplatnis. Deti uz se nesnazi "opicit" po svych otcich, kteri u snidane ctou noviny, tak jak tomu bylo v predchozich generacich. Vydavatelstvi novin si takove deti mohou ze svych budoucich abonencnich predpokladu vyskrtnout.

Mne na novinach a TV nejvic vadi, ze si nemuzu "odkliknout" odkazy, abych dostal vic informaci k danemu tematu. O prohledavatelnosti nemluve. Komunikacni svoboda volby je na Inetu tim zcela nejcennejsim, co nam prinesl.
Zdroj: Economist a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Pri vstupu MP3.com na burzu vyletely jeji akcie nahoru

Na to, jak si povede MP3.com pri svem burzovnim krestu, se cekalo s dost velkym napetim. Z puvodne zvazovanych $11 se akcie vysplhaly az na $28. Prodejem 12,3 milionu akcii (18% z celkoveho mnozstvi) ziskala MP3.com 344 milionu USD. Na prvni den to rozhodne neni spatny pocinek. Trzni hodnota MP3.com tak vysphala takrka ke dvema miliardam USD.

Skeptici se na uspech MP3.com tvari kysele. Pry za nejaky cas spadne cena jejich akcii na $6... Pry ze MP3.com nema zadny jasny scenar, ktery by ji zajistovat nalezity obrat. To by ovsem MP3.com nesmela zvysit pocet svych zamestnancu z 8 na 142 behem posledniho pulroku. Plany pry ma rozsochate a ma se stat prevelice barvitym portalem. Oponenti rovnez podcenuji nabidku neznamejsich kapel, ktere mohou na MP3.com umistit sve nahravky, aniz by prisly o sva prava, o nez je obiraji kamenici. A ze pry kapelam mohou dodat nalezity image a reklamu jen stavajici nahravaci spolecnosti... Aneb obvykle podcenovani rozvijejicich se moznosti Inetu neznicitelne zatvrdlymi sutraky:)
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

ICQ v cile spolupraci s Net2Phone

Kdyz jsem vcera navecer dosel az sem, delnici - opodal se ryjici v zemi - zkratovali elektricky kabel 22 kV. Vsechno v okruhu nejakeho toho kilometru spadlo. Na mne si jeste zasedla napetova spicka, ktera se vyradila na linuxovem routeru - odpraskla sitovy zdroj a hard disk. Slavabohu vsechno ostatni prezilo, pro router se vsechno sehnalo, nainstalovalo a uspesne rozebehlo. Zdrzeni skoro jednoho dne na Inetu je citit o dost vic, nez u jinych cinnosti. Jak externe, tak i v tom, ze najednou mate dost co dohanet. Ale uz k tomu, co bude zajimat vsechny nadsence "instantniho vykecavani se" via ICQ.

Nejznamejsi prukopnik "telefonickeho" prenosu hlasu via Inet mezi pocitaci a telefony, firma Net2Phone se dohodla na ctyrlete spolupraci s ICQ, resp. s AOL, ktere ICQ patri. Dosud mohli uzivatele ICQ volit z ruznych formatu prenosu hlasu mezi pocitaci. To nestoji nic. Nic to pri komunikaci mezi pocitaci nebude stat ani s Net2Phone. Ale jakmile se ve spojeni vyskytne telefon, bude se za spojeni platit podle prevelice levnych firemnich sazeb.

Net2Phone se jiste libi, ze ICQ ma 38 milionu registrovanych kecalku (pri zavreni obou oci by tech "skutecnych" mohla byt tak polovina). A protoze jich je tolik, nemalo z nich se jiste pusti do vyuzivani nove sluzby, kdyz ji budou mit neustale pri ruce. Coz se bude libit i AOL. Nastane vseobecne velke libeni:) Pro obousmernou komunikaci via ICQ bude samozrejme nutne mit mikrofon, sluchatka a zvukovou kartu.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

"Hudbovody" se protahuji krajinou

Vodovody, ropovody, hody hody doprovody...a ted jeste hudbovody... Pripojeni svych hudebnich zdroju k hudbovodum firmy Digital on Demand jako prvni ohlasila Sony. Vcera se pridala EMI. Digital on Demand poskytne svou vlastni sit Red Dot Network (OC-3, 455 Mbps) a dalsi vybaveni pro zpracovani dat v hudebnich prodejnach. V nich budou hudebni pipy, ze kterych potecou tony na cedecka (vypali se) a texty s grafikou se vytisknou na ucelove tiskarne. Pak se vse slozi dohromady ...a jde se k pokladne. Obe firmy budou nabizet pouze kompletni alba. Coz je skoda, protoze mixy na prani by jiste byly vitanejsi.

Perspektivne se pocita i s napoustenim dat do prenosnych prehravacu. Skladby bude mozne nechat poslat siti i pro samotny poslech pred ev. rozhodnutim o zakoupeni alba. Sluzba se spusti na podzim. Digital on Demand lovi dalsi nahravaci spolecnosti do sve site. Uviznout v ni maji nejen ty velke, ale i nezavisle. Urcite dobra prilezitost i pro budouci odbyt internetovych hudebnich firem, ktere se mixum branit urcite nebudou. Ke vsem rekam, vodum, pumpam a pipam tak pribyvaji i veletoky hudebni:)
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

A jeste jedna hudebni - cedecka z inetovych dat v kamennem obchodu

Vsechny vahajici predstihla firma Virgin, ktera pred par dny otevrela fyzickou prodejnu Virgin Megastore v ohijskem meste Columbus. Zajemci si mohou vybrat jednotlive skladby z internetovych hudebnich prodejen a prodavac jim je vypali na cedecko. Data jdou do "panenskeho megastoru" rychlymi linkami a na prisunu se podili i sit Red Dot Network, zminena v predchozi zprave. Ted se to zda tak samozrejme, ale kolik lidi to tusilo treba jen pred pouhymi peti lety...?
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net