FreeS/WAN 1.0 je urcen pro
bezpecny prenos vsech dat po Internetu. Zasifrovava vsechny datove
packety, ktere se vydaji na cestu do Internetu. Pouziva klic delky
1,024 bitu a 168-bitovou sifrovaci technologii Triple-DES. FreeS/WAN se
da vyhodne pouzit ve firemnich WAN (extranetech), resp. VPN (virtual
private networks). Protoze software byl vytvoren v Kanade, nemuseji se
jeho tvurci ani uzivatele ohlizet na zakazovaci traktaty americke
vlady. FreeS/WAN je proto volne siritelny i pouzitelny kdekoli na svete
(vcetne USA:) Ted me napada...nemeli by tvurci FreeS/WANu jeho pouziti
na uzemi USA zakazat? Takove gesto by pobavilo a melo narok na nejakou
satirickou cenu roku:) Pro nasazeni FreeS/WAN v lokalni siti napojene
na Inet se software nainstaluje na jedno PC, ktere se stara o
zasifrovani vsech dat pred jejich odchodem do sveta i o desifrovani
prichozich. FreeS/WAN pochopitelne musi byt i na strane prijemce.
Tvurci sifrovace doufaji, ze do konce roku 2000 bude 5% vsech packetu
cestujicich Internetem zabezpeceno s podporou FreeS/WAN. Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT
WIPO se cilevedome zabyva zneuzivanim textu registrovanych domen
WIPO je Svetova organizace na ochranu intelektualniho vlastnictvi. Den
pred lonskymi vanocemi vydala zpravu, ktera konstatuje, ze dosavadni
postup pri registraci domen je z hlediska ochrany registrovanych
obchodnich nazvu neudrzitelny. WIPO vyzvala ke komentarum vsechny
zainteresovane. Ty uz jsou zpracovane, protoze konecna zprava s nejakym
akcnim navrhem by se mela objevit uz 23. dubna t. r. na strankach
WIPO Internet
Domain Name Study. WIPO se spojila i s ICANN (Internet Corporation
for Assigned Names and Numbers), ktera je zastresujicim a rozhodovacim
organem pro pravidla domenovych registraci. WIPO se obratila i na
vsechny sve clenske staty.
Zajem WIPO je jednoznacny - aby se vytvorila a dodrzovala pravidla,
ktera znemozni jakekoli zneuzivani registrovanych obchodnich nazvu. Je
vseobecne zname, ze na vehlasnych nazvech se na Inetu prizivuje spousta
lidi. Jde predevsim o nazvy, ve kterych je siroce zname jmeno nejak
zakomponovano, ale i o "preklepove" nazvy domen. Zadnou vyjimkou nejsou
ani domeny, ktere primo nebo kombinovane obsahuji jmeno zname firmy a
jejichz registrant je ma jen proto, aby je prodal se ziskem. Aktivni
adresy s prokombinovanymi cizimi firemnimi nazvy casto vedou na porno.
Velmi vymluvna je v tomto smeru zaloba
firmy Porsche proti podobnym "sikulum". Pokud se WIPO podari
uspesne zasahnout do veci, firmam registrujicim domeny mirne poklesne
celist, ale neco by se s tim uz opravdu delat melo. Zdroj: BAJT
Joe Harris, zamestnany u jednoho ISP v Seattlu, objevil neco uzasneho -
primo v prohledavacich Internetu nasel 130 odkazu na logy, ve kterych
byly zaznamenany udaje surfaru, kteri neco zaplatili v nekterych
webovskych obchodech. Byla tam i cisla jejich kreditnich karet a
spousta dalsich osobnich informaci. Jde o chybu prodejniho softwaru,
ktery implicitne zaznamenava tyto udaje do volne pristupnych adresaru.
Teto neuveritelnosti se nastesti dopousteji jen nektere mene pouzivane
programy. Je to napr. WebStore firmy Extropia, sharewarovy Order Form,
Seaside Enterprises EZMall 2000, QuikStore stejnojmenne firmy, PDG
Shopping Cart firmy PDGSoft a SoftCart od Mercantecu. Ono ale nejde az
tak o chybu softwaru, ale i o jeho chybnou implementaci tim, kdo ho
instaloval. Vedle toho vseho nechapu, proc se vubec takova data
objevuji v nejakem prostinkem textovem logu, kde nemaji co pohledavat.
Jedine slusne misto pro ne je v zasifrovane a dobre zabetonovane
databazi. Zdroj: InternetNews.com a BAJT
Tri firmy - e.Digital, Lucent a Texas Instruments - vrhnou na trh novy
prenosny prehravac zvukovych dat, ktery bude umet jen format EPAC. Jde
o komprimaci 128 Kbps v pomeru 11:1. To je samozrejme velmi slusne a
vysledny zvuk je pry skvely. V prehravaci je DSP od TI, Enhanced
Perceptual Audio Coder (EPAC) Lucentu a MicroOS e.Digitalu. Prehravac
ale nebude umet MP3 ani nic jineho. A dalsi firmy chystaji sve
prehravace s jinymi formaty. Tentokrat v tom zrejme nema prsty primo
hudebni prumysl, ale jde o ciste technicky konglomerat, ktery se snazi
prosadit vysokou kvalitou celeho systemu. Ocekavana zaplava prehravacu
s dalsimi formaty vyvola situaci podobnou Babylonu, kde jeden nerozumi
druhemu. Bude zajimave sledovat, jak si s tim uzivatele poradi a co u
nich ziska nejvetsi oblibu. Obavam se, ze nebude az tolik zalezet na
technicke superkvalite, jako na nabidce titulu, ktere pro prehravace
budou na Inetu. Tezko vsak lze predpokladat, ze by kazdy titul vysel ve
vsech formatech. Takze se nakonec vsichni mezi sebou stejne poperou:) Zdroj: InternetNews.com a BAJT
Krome naprosteho zakazu ilegalnich materialu (u nich neni o cem
diskutovat) bude australskemu Internetu panovat povinnost zavedeni
kategorii R (volne siritelna erotika) a X ("tvrdsi" erotika s omezenym
pristupem). ISP budou odpovedni za to, aby se k X dostali jen dospeli
(o tom, jak to maji ISP zajistit, se nic nerika). Bez vyjimky se tato
restrikce tyka vseho, co je fyzicky primo v Australii, ale i u dat
proudicich ze zahranici maji ISP zavest - "bude-li to mozne" - stejna
omezeni (ja bych tak nejak skoro rekl, ze to mozne nebude). V pripadech
poruseni regule cekaji ISP sankce. Jde o dalsi ukazku byrokratickeho
boje s vetrnymi mlyny. Kdo bude prahnout po X, cestu si vzdy najde. Kdo
jak vzdelava a vychovava sve deti, takove je ma. A platit za to maji
ISP??? Priznam se, ze jsem po obrazkovem X nikdy neprahl, a zirani na
R uz me opustilo. Jak je neceho prilis, je toho proste moc. A na jedno
brdo. Za mne - coby vzorove hodne ditko - australsti ISP platit urcite
nic nebudou:) Zdroj: InternetNews.com a BAJT
Organizace ICANN (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers)
konecne spustila svuj projekt pro rozsireni registrace domen .com, .org
a .net i na jine subjekty, nez byla NSI (Network Solutions Inc.). Temi
novymi jsou AOL, CORE, France Telecom, Melbourne IT a Register.com.
Vsemu tak jako tak bude svym zpusobem nadale vladnout NSI, protoze
vsechny registrace se budou shromazdovat v jejich databazich tak, jako
dosud. Americka vlada povolila, aby NSI dostala $9 z kazde platby za
registraci domeny, provedenou u ostatnich opravnenych, plus $100,000
jednorazove od kazde z nich. Rocni registracni poplatek jinak i nadale
cini $35. Akcie NSI okamzite vzletly ke hvezdam, protoze ma svou
budoucnost zajistenou. ICANN oznacuje celou vec za experiment, ktery
skonci po dvou mesicich. Pokud bude vse OK, ma se pole otevrit dalsim
29 firmam, podle jejich nazvu uz jen americkym. Ucelem zruseni
absolutniho monopolu NSI je snaha ucinit registraci a zmeny v ni
rychlejsimi a dat neco vydelat i dalsim registratorum. Zdroj: Nando News a BAJT
Pred par dny se na otevrene-kodovych strankach Mozilla.org (projekt
Netscapu) objevila vyzva pro vytvoreni chatovaciho klienta a slibene
bylo zverejneni API pro nej. Melo jit o klienta, ktery by umoznil chat
v rade protokolu, vcetne treba IRC. Coz byl dobry napad. Ale po par
dnech se na stejnych strankach objevila informace o zruseni tohoto
projektu s tim, ze to mozillakum zatrhl Netscape. Projekt Mozilla.org,
pro ktery Netscape vyclenil zvlastni tym, se potyka s problemy. Jednak
trpi nehybnosti, jednak ma po pohlceni Netscapu firmou AOL nove
dohlizitelske problemy. Pricinou zruseni chatovaciho projektu bude
nejspis to, ze AOL nechce vytvaret konkurenci svemu Instant Messengeru
i ICQ, ktere ji patri taky. Neefektivita Mozilly.org se projevila i
nedavnou rezignaci jejiho puvodne nadseneho zakladatele a
netscapovskeho inzenyra, J. Zawinskeho. Mimochodem, dalsiho noveho
chatovaciho klienta pripravuje MS. Zdroj: NEWS.COM a BAJT