Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

21. kvetna 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Sest milionu Americanu udajne okradeno na Internetu
Prodejci utraceji za reklamu na Inetu mohem vic nez v realnem svete
MS vytvoril antilinuxovou skupinu ve svem lune:)
Linux by mel mit jeden spolecny zaklad uzivatelskeho rozhrani
Za tri ctyri roky zacne svet zaplavovat interaktivni TV
Miliardy dolaru za hanbarny na Internetu:)
Opet jeden perfektni internetovy napad pro oziveni "maleho stavu"

Sest milionu Americanu udajne okradeno na Internetu

The National Consumer League provedla statisticky pruzkum mezi vzorkem vice nez tisice respondentu. 7% dotazovanych uvedlo, ze na Inetu prisli o penize. To by odpovidalo sesti milionum americkych surfaru. I kdyz by clovek rekl, ze nejvic podvodu bude na aukcich, podileji se na vsech "jen" 26%. Neduvera k poskytovani osobnich informaci na serverech je velmi vysoka, takrka trictvrtinova. Znalci chovani na Inetu upozornuji opakovane na to, ze poskytovat informace a platit za cokoli dopredu by surfari meli pouze na serverech, ktere maji renome. Nejcastejsimi typy podvodu jsou zneuziti udaju o kreditnich kartach napr. lidmi ze serveru, ktere po kratke dobe zmizi, a nedodani zaplaceneho zbozi nebo sluzeb nekym, kdo je pak tezko vystopovatelny (napr. na aukcich). I kdyz jde o cislo zarazejici, nijak zvlast se pry nelisi od podvodu a kradezi ve fyzickem svete.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Prodejci utraceji za reklamu na Inetu mohem vic nez v realnem svete

"Kamenni" prodejci ve fyzickem svete investuji do reklamy prumerne 4% svych prijmu. Vydaje na ziskani jedne objednavky se pohybuji kolem $2. Katalogovi prodejci utrati 6% a kazda objednavka je prijde na $3. To na Internetu ani trochu neplati. Internetove prodejny utraceji za reklamu neuveritelnych 65% ze svych prijmu a jedna objednavka je prijde na $26. Internetove akciove brokery stoji ziskani jednoho klienta i pres $100. Reklama na Inetu ma ruzne formy - od nudli pres sponzorovane stranky az po vysadni prezentace na portalech.

Zvlaste to posledni se pohybuje ve velkych cislech. Prodejce Ameritrade plati 26 milionu USD za svou dvouletou prezentaci na AOL, CDnow 18,8 milionu USD za tri roky na Lycosu, Preview Travel 15 milionu za pet let na Excitu. To ale neni nic proti firme First USA, ktera zaplati neskutecnou pulmiliardu USD za vyhradni marketing a prodej kreditnich karet na serverech AOL.

Sami prodejci rikaji, ze poradne nevedi, jak se jim jejich velke investice vraceji a budou vracet. Nekteri predpokladaji, ze v tom budou mit jasneji az tak po dvou trech letech. V pruzkumech mezi prodejci, platicimi velke reklamni penize portalum, dve tretiny z nich uvedly, ze se jim v prodeji vraci mene nez 30% investic. Jen 5% bylo zcela spokojenych. I presto chce velka cast z nich ve svych velkych reklamnich vydanich pokracovat, aby se neztratili z povedomi lidi do doby, nez se Internet stane velkym obchodnim prostorem a naklady na reklamu se zacnou smysluplne vracet.

Zarnym prikladem je Amazon, ktery za svou reklamu utraci velke penize investoru, prestoze stale vykazuje ztraty. Obchodni marze Amazonu se predpokladane ustali na 6% az 9% po zdaneni. Jeff Bezos, sef Amazonu, ale rika, ze jemu nepujde o percentualni marze, ale o vytvoreni velmi velkeho obratu ze vsech moznych zdroju prijmu. Planuje partnerskou spolupraci s tisici, v budoucnosti pry az s miliony prodejcu vseho mozneho. Plany Amazonu jsou z tohoto nastinu jasne. A rekl bych, ze i dost riskantni, protoze planovat dlouhodobe na Internetu je risk. Inet muze za nejakou dobu klidne ujet nekam dost jinam, kde z planu, jake ma Amazon, ale treba i Yahoo, zbyde hromadka trosek, prinejlepsim neco mnohem skromnejsiho.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

MS vytvoril antilinuxovou skupinu ve svem lune:)

Pri cteni tehle informace jsem se malem svalil smichy:) MS zalozil skupinu deseti zamestnancu (inzenyru a marketingaru), kteri maji vyvijet usili, zamezujici nasazovani Linuxu ve firmach. Sef tehle skupiny sdelil, ze praxe "dostat se do hlavy konkurenta" se MS vzdy skvele vyplatila. Zapomnel ale na to zcela nejpodstatnejsi - ze Linux neni firma. Plus mnohe dalsi, vcetne rychleho prijimani Linuxu plejadou velkych producentu softwaru i hardwaru. Don Quijote by si s tim urcite neporadil lepe...:)
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Linux by mel mit jeden spolecny zaklad uzivatelskeho rozhrani

Jim Gettys, inzenyr vyzkumne laboratore Compaqu, vystoupil s projevem na probihajici vystave Linux Expo. J. Gettys je jednim z tvurcu X Windows, prvniho linuxoveho GUI, ktere vzniklo v roce 1986 v laboratorich MIT. Vsem pritomnym pustil videozaznam, na kterem predstavil sebe a sveho kolegu, se kterym uz pred sedmi lety vyvinul hlasove ovladani pocitace via X Windows. V soucasne dobe v laboratori Compaqu vyvinul system Itsy na bazi X Windows pro hlasove ovladani ruznych zarizeni, pracujicich s Linuxem. Predstavil jeden hotovy vyrobek - kapesni pocitac velikosti balicku karet s procesorem 200 MHz, RAM 32 MB a displejem 200 x 300 pixelu. Pocitac se ovlada hlasem a cte e-mailove zpravy.

J. Gettys vyzval linuxove vyvojare, aby se co nejrychleji dohodli na vyvoji jedne objektove technologie pro GUI aj. UI, protoze prilis mnoho nesourodych uzivatelskych rozhrani zabrzdi rozsireni Linuxu. Budoucnost pocitacu podle nej rovnez nespociva v jejich ovladani mysi (narazka na Gnome aj. linuxove GUI). Jim Gettys ma pravdu. V linuxovych GUI je binec a vyvoj jednoho by mel ctit stejny postup, jakym se uspesne vyviji kernel Linuxu. Mimochodem, Compaq zvazuje uvolneni Itsy pro linuxovou komunitu.
Zdroj: TechWeb a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Za tri ctyri roky zacne svet zaplavovat interaktivni TV

Aspon tak to maluje vestirna Datamonitor. V roce 2003 by jedna ze ctyr domacnosti v USA a v Evrope mela mit interaktivni TV pro sufrovani po Webu, e-mail a tzv. home banking. "Cerne krabicky", pripojovane k TV prijimaci a telefonni siti (zvane "set-top boxy") pujdou na odbyt. Jejich prodej by mel mezirocne stoupat o 45%. Domacnosti s iTV budou stale vice nakupovat na Internetu a spravovat sve finance s podporou elektronicke komunikace s bankami. Nejrychleji se iTV rozsiri v USA, v zavesu za nimi bude Britanie a Francie. Velmi rychly nastup iTV se posleze ceka v Italii a ve Spanelsku. K cemuz vsemu je nutne dodat, ze v onech letech by mela nastoupit i digitalni TV. No...a kdyz k tomu pridam jeste adresy IP domacich spotrebicu, ktere si budou povidat spolu, se servisnimi servery a budou se ovladat via iTV, nejak mi nekam do dali mizeji pececka...:) Ze by i Jim Gettys z predchozi zpravy vestil dobre?
Zdroj: CyberAtlas a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Miliardy dolaru za hanbarny na Internetu:)

Stejna vestirna jako v predchozi zprave ocekava, ze do roku 2003 se zvysi celkovy prijem erotickych serveru trojnasobne. Ted za to surfari utrati souhrnem miliardu USD, za ctyri roky to ma byt pres tri miliardy USD. A neprispeju a neprispeju!...vy snad ano?:)
Zdroj: Nando Net a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Opet jeden perfektni internetovy napad pro oziveni "maleho stavu"

Mali prodejci zamecnickeho a zabezpecovaciho zarizeni to ve fyzickem svete nemaji jednoduche. Jejich obchody navstivi lide parkrat za zivot. Pritom poskytuji i sluzby pri instalaci zamku a bezpecnostnich zarizeni. Na nejakou reklamu zrovna nemaji. Jejich problem je hlavne v tom, ze se nedostanou k potencialnim zakaznikum, a obchazet vsechny domy v jejich lokalite nemohou. Napad Marshalla Merrifielda zalozit server SecureRite.com privitali vsichni mali prodejci s nadsenim. Jde o prodejni server pro uvedeny typ zbozi. Patri firme Clark Security, ktera je v tomto oboru velkoprodejcem a zasobuje i male obchody po celych USA. Kde je ten napad? Kdyz si nekdo neco na serveru koupi, je automaticky naveden i na obchodnika ve sve lokalite, pokud chce, aby mu objednany zamek nebo zarizeni instaloval. Clark Security posle objednane zbozi na misto a pak hned nastoupi mistni obchodnik se svymi instalatery. Ten muze zakaznikovi sikovne prodat i leccos, na co zapomnel, nebo co ani nechtel:)

SecureRite.com svym serverem pomaha obchodnikum (momentalne je jich v siti 500) najit spojeni mezi nimi a zakazniky. Podobnou vazbu bude otevirat i pripravovany server malych knihkupcu BookSense.com, o nemz News on 'Net informovaly 15. kvetna 1999. Internet tady vykazuje svou skvelou tendenci efektivne integrovat subjekty fyzickeho sveta. Coz je na Internetu to nejpodstatnejsi. A cemu tak prekazi byrokraticky rozparcelovany fyzicky svet (bude to jeste velky a tezky zapas, ale v delsim casovem horizontu v nem byrokracii moc sanci nedavam:)
Zdroj: The Industry Standard a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net