Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

21. srpna 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Sun spolkne Star Division s jejim StarOfficem
Prvni uplatneni antipiratskeho inetoveho zakona v USA
Maly pocitac jen pro e-mail
Uz i eBay ma rezerovanych cen plne zuby
Antipiratske zabezpeceni souboru Windows Media prolomeno...a jak dal?
Pozor na tituly udelovane inetovymi universitami

Sun spolkne Star Division s jejim StarOfficem

Mala nemecka firma Star Division uz par let rozviji svuj vlajkovy software StarOffice, ktery je konkurenci MS Officu. Umi v podstate totez, ale je i pro vic platforem (Windows, OS/2, Solaris a Linux). Ba co vic - ve sve javove podobe umoznuje i nasazeni v serverove rizene siti NC, ve ktere se velmi prostinci klienti ("hubenouri") se vsim obraceji na server, ktery pro kazdeho z nich provadi drtivou vetsinu operaci primo na sobe. Prave kvuli tomu koupil licenci StarOfficu Oracle pro sve hubenoury. A prave to - vedle verze pro Solaris - privedlo Sun k jednani o zakoupeni cele firmy Star Division (cena se tutla). Bude zajimave sledovat, jak si Sun poradi s verzi pro Windows. Na jednu stranu by to byla jista zbran proti "nepriteli" MS, na druhou pujde Sunu hlavne o verzi pro Solaris a v javovem provedeni. Pro Star Division je to uspech. Snad se mu bude pod strechou Sunu darit i nadale. StarOffice 5.1 si muzete stahnout zdarma pro osobni nebo vzdelavaci potreby (mimo jine - jeho datove soubory maji vysoky stupen kompatibility se soubory MS Officu).
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Prvni uplatneni antipiratskeho inetoveho zakona v USA

Zakon s nazvem "No Electronic Theft" z roku 1997 cekal na sve nevlidne inetove uplatneni az doposud. Prvnim obvinenym se stal student stredni skoly, ktery na svych webovskych strankach dal k dispozici copyrightem chranene hudebni zaznamy, filmy a programy. Podle uvedeneho zakona muze byt odsouzen az na tri roky vezeni a k pokute az $250,000 kazdy, kdo rozsiri vice nez deset copyrightem chranenych del, presahujicich hodnotu $2,500. Student na nicem z toho, z ceho je obvinen, nevydelaval, tak ho snad stihne jen mirna sazba. Rozsudek bude mit i povahu prvni vystrahy vsem dalsim provinilcum. Bylo by smutne, kdyby se mel stat jeji prilis drsnou obeti prave stredoskolsky student.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Maly pocitac jen pro e-mail

E-mailove zpravy uz lze "chytat" do lecceho, co neni PC. K tomu vsemu se pridavaji pocitace do ruky s jedinym urcenim - prijimat a odesilat e-mailove vzkazy. Telefonni gigant SBC Communications spusti v zari sluzbu pro uzivatele jeho placky eMessage s rozmery 10 x 7 palcu (displej ma 6 x 2,5 palcu) a vahou cca 1 kg. Pro prijem a odeslani zprav je nutne pripojit eMessage k telefonni siti (pripravit odpovedi samozrejme lze bez pripojeni). Zarizeni muze vyuzivat pet ruznych uzivatelu. Soucasti eMessage je spell checker, kalkulator a osobni kalendar. Po prijeti a odeslani vsech zprav se pocitac sam odpoji od site. Jeho prodejni cena je pod $180, mesicni poplatek $9,95 (rocni predplatne je v cene).

eMessage je totez, co MailStation firmy CIDCO, ktere se podarilo uzavrit dohodu o jeho dodavkach SBC. Podobne zarizeni vyvinula firma Landel Telecom, ktera stoji pred uzavrenim podobne dohody s jinou telekomunikacni spolecnosti. Ani na firemni strance CIDCO se nerika nic o tom, co si eMessage, resp. jeho uzivatel pocne s ev. grafickymi a jinymi prilohami v ruznych formatech ke zprave (bude si ji muset preposlat a odchytit na PC?:) Takoveto e-mailove "centraly" si jiste najdou sve uplatneni. Uz proto, ze je prijemnejsi mit pro e-mail zvlastni pocitac, nez s nim zapolit na tom, na kterem clovek dela. Hodi se do pocetnejsich rodin i na cesty. Vetsi sanci ale urcite budou mit budouci prenosna bezdratova zarizeni s vyssi prenosovou rychlosti a pameti.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Uz i eBay ma rezerovanych cen plne zuby

Kdyz jsem se pred lety seznamoval s provedenim inetovych aukci, postradal jsem jakykoli smysl tzv. rezervovanych cen. Jde o cenu, ktera se pred uzivateli aukce taji - teprve po jejim dosazeni je prodejce ochoten nabizenou vec prodat. Proc prodejce rovnou neuvede rezervovanou cenu jako startovni? Usetrila by se i spousta skripteni vyvojarum aukci:) Ze je rezervovana cena nesmyslem, prokazala praxe. Na nabidky s touto cenou reaguje jen malo uzivatelu a v jeste mene pripadech se ceny dosahne. Aukce jsou tak zbytecne zahlcovany produkty, jejichz prodejnost je minimalni. eBay se rozhodla s rezervovanymi cenami zamavat. Za uvedeni produktu s takovou cenou chce poplatek $1 a startovni cena nesmi byt mensi nez ctvrtina rezervovane ceny. Tim se "kouzlo" teto ceny takrka zcela vytraci.

Pri vyvoji sve inetove aukce jsem se rozhodl rezervovanou cenu do ni nepustit. Jsem rad, ze mi eBay dala zapravdu. Neradi jsou prodejci na eBay - ti spustili povyk. Je jasne, proc. Chteji davat do aukce zbozi za vysoke ceny s nadeji, ze se nekdo snad prece jen chytne. Nizsi uspesnost vynahradi zisk z prodeje. Aukcim ale nic nemuze nahradit nudu, jakou rezervovane ceny kolem sebe siri, ani kapacitu serveru, kterou zbytecne odcerpavaji. Rezervovane ceny celeho sveta, spojte se, a jdete do haje!:)
Zdroj: BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Antipiratske zabezpeceni souboru Windows Media prolomeno...a jak dal?

Crackeri zrejme nemeli moc velkou praci s promenou formatu hudebnich souboru, jejichz datova cast ma zabranit jejich dalsi bezplatne distribuci. Brzy po uvedeni softwaru Windows Media se objevilo par programu, ktere eliminuji komercni ochranu hudebnich nahravek. Mezi nimi vynika svym crackersky undergroundovym nazvem "unfuck.exe". Program udajne pracuje tak, ze behem downloadu preformatuje chraneny soubor. Ten se pak da volne sirit i prehravat. Stejny osud patrne ceka i dalsi pripravovane antipiratske formaty. Nakonec jakoukoli pustenou nahravku lze prevest do jakehokoli digitalniho formatu, takze kdo bude chtit piratstit, nic mu v tom nezabrani.

V teto souvislosti mne napada moznost zminit se o jedne zajimave, tzv. evolucne stabilni teorii. Ony jsou zajimave vsechny a vsechny vychazeji z pozorovani chovani fauny, tedy z etologie. Tato teorie si vsima vzajemneho ocistovani zvirat. Napr. ptaci si museji zobakem cistit sve peri, aby se zbavili nejen necistot, ale i parazitu. Jsou ovsem mista, kam si zobakem nedosahnou - na sve vlastni hlave. Museji proto spolehat na pomoc svych bliznich, kterym rovnez pomahaji. Ted si predstavte tri typy vybiracu necistot - altruisty, kteri je bezvyhradne vybiraji vsem, podvodniky, kteri si je nechaji vybirat, ale nikomu je sami nevyberou, a nakonec odmitace (rika se jim taky nevrazivci), kteri je nevyberou podvodnikum, ktere si zapamatuji.

Pokud by ve spolecenstvi byli jen altruiste a podvodnici a ti druzi by zacali pocetne prevazovat nad temi prvnimi, spolecenstvi by zacalo vymirat na nemoci. Jakmile do takove situace zaradime odmitace, vytvori se hraz podvodnikum, kterym altruiste nestihnou vybrat vsechny necistoty (zatimco odmitaci altruistum ano), procez podvodnici zacnou vymirat a jejich geny budou zastoupeny ve spolecenstvi stale mene. Nakonec se vsechno ustali na urcitych pomerech, kde budou podvodnici zastoupeni i nadale, ale v malem poctu, ktery nebude zakladni existenci spolecenstvi nebezpecny.

I kdyz jsou prevody jednoduchych etologickych schemat do lidske spolecnosti tu vice, tu mene osidne, prevedme si zminenou teorii na sireni piratskych nahravek. Pirati jsou podvodnici, kteri jdou za svymi podvody aktivne jen pro svuj vlastni zisk. Odmitaci souhlasi pouze se vzajemnou vymenou zisku, do kterezto piratstvi nespada. Tady altruisti nemaji zadnou funkci, ledaze by platili za nahravky, ktere ani nechteji poslouchat:) Co by se stalo, kdyby vsichni hudebni fandove presli na statut podvodnika? Hudba by nezanikla, ale produkce nahravek by byla silne omezena.

Na druhou stranu - cim vys by sly prodejni ceny nahravek, tim vic lidi by projevovalo naklonnost k podvodnemu jednani. Odmitaci totiz nesnaseji pocit, ze by neco altruisticky financovali vic, nez na kolik jsou ochotni pristoupit pri vymene zisku (predani svych financi za poslech neceho, co maji radi). Je jasne, ze podil posluchacskych podvodniku ma urcity ustaleny pomer vuci odmitacum, kteri svymi financemi zajistuji existenci nahravek. Uporna snaha kamenneho hudebniho prumyslu zamezit podvodnikum pristup k nahravkam je zhola nesmyslna, protoze urcity podil podvodniku bude existovat vzdy (a vsude). A jakekoli technicke prekazky podvodnici vzdy nejak obejdou.

Internet prinese do byznysu s nahravkami neco podstatne noveho. Vetsi pristup k vetsimu poctu nahravek za nizsi cenu. Zatimco ptaci vydavaji na cisteni svych kolegu stale stejnou energii, Inet meni proporce vydaju. Ve vysledku odmitaci dostanou nahravky za mene penez. Pokud by ptaci mohli nejak snizit (energeticke) vydaje na cisteni, daji tomu prednost. Hudebnemilovni odmitaci rovnez. Diky fenomenu ohromne lidske lenosti s sebou strhnou i "podvodniky z donuceni", pro ktere jsou soucasne ceny "kamennych" cedecek prilis vysoke. Je jednodussi vydat malo v dobre, obsahle a snadno pristupne nabidce, nez vydavat prilis mnoho energie a casu na vyhledavani neceho v podvodnych zdrojich.

A propos - pred par dny jsem videl v Euronews na CT2 Petera Gabriela, ktery rovnez vesti silne zmeny v pojimani a prijimani hudby diky Inetu. TV sot ho predstavil v jeho akci, kde se nabizely hudebni nahravky z celeho sveta a kde vystupovaly rozlicne nezname skupiny ze sveta. V kratkem interview rekl, ze World Wide Web promeni hudebni svet na World Wide Access, tedy ze nabidne pristup vsem lidem celeho sveta k hudbe celeho sveta. Ma pravdu. Ja bych si treba chtel poslechnout gruzinsky mugam, indickou ragu nebo lidovky z ruznych cinskych kantonu, ale jsem bez sance, pokud bych se po tom zurive nepidil ve fyzickem svete. Internet se casem stane skvelym zdrojem toho vseho.

Zminena evolucne stabilni teorie pochazi z perfektni knihy "Sobecky gen" britskeho biologa a etologa Richarda Dawkinse. Kdo chce objevovat prekvapive zakonitosti a souvislosti v chovani a jednani rozmaniteho sveta fauny (k nemuz patrime), najde v Dawkinsove knize zdroj silnych podnetu k premysleni a obohaceni pohledu na svet kolem sebe i v sobe. Vydala Mlada fronta v edici Kolumbus.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Pozor na tituly udelovane inetovymi universitami

Ze si muzete primo koupit (pseudo)titul na Inetu, je znamo. A neni to k nicemu, nez k pripadnemu omracovani prilis duverivych lidi. Vetsi problem ted vznika kolem mnozicich se inetovych universit. Aby ziskaly potrebny pocet studentu, tvrdi ve svych materialech, ze po absolvovani skoly udeluji platne, obecne uznavane tituly. Ty ale mohou udelovat jen skoly, kterym to povolily prislusne statni instituce. Kdo si neoveri, zda inetova skola ma opravneni tituly udelovat, nakonec ziska jen potvrzeni o absolvovani jakehosi kursu s nulovou sanci uplatnit ziskany titul, ktery nikdo nikde neuznava.

To zlobi nejen Americany, ale prave v USA ted statni zastupce Kansasu zakazal cinnost inetove university, ktera si rikala Monticellska nebo i Thomase Jeffersona. Teto skole 200 lidi zaplatilo skolne mezi 2 a 8 tisici USD. Na jeji webovske adrese monticello.edu ted najdete jen info o zruseni stranek firmou DeGauss, ne jejichz serverech universita bezela. Vec ma ale i sve hacky. Jak News on 'Net uz pred delsi dobou informovaly, statni administrativa neni pripravena na poskytovani vzdelani v novem prostredi. Nejeden tym ucitelu a profesoru, kteri chteli otevrit skolu na Internetu, tvrde narazil pri zadosti o udeleni potrebneho certifikatu pro provozovani skoly i udelovani absolventskych titulu.

Trpce humorne pusobi pribeh jednoho ucitelskeho tymu, kteremu urednici nepovolili skolu na Inetu proto, ze v predpisech prece jasne stoji, ze skola musi mit tridy vybavene tabulemi, lavicemi atd., cimz se inetova skola prokazat nemohla. Nektere potencialne dobre skoly zatim nevznikly jen kvuli zpozdile byrokracii, mnohe z jiz existujicich mohou byt dobre, i kdyz s jejich tituly pak nic moc neporidite. Ale situace se pomalu lepsi. Vznikaji organizace, ktere jsou povereny hodnocenim inetovych skol a udelovanim certifikatu. Ale neni to jednoduche. Napr. neziskova organizace Distance Education and Training Council ma sice velmi prisna pravidla pro udeleni certifikatu, ale zadatel nusi mit za sebou uz dva roky provozu. V jejim seznamu je zatim 73 overenych skol. Certifikat dostane jen jeden ze ctyr uchazecu. Tato organizace ma opravneni od ministerstva skolstvi USA a existuje uz od roku 1955 pro dalkova studia, ke kterym se prirozene priradily i studijni programy internetovych skol.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net