Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

21. rijna 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Americka vlada uvolni i export zdrojaku sifrovaciho softwaru
Male vyroci - Internetu je 30 let
Kolem Alanis Morissette na Inetu stale zivo
Prijmy americke posty pujdou dolu vlivem Inetu
Obleckove pocitace v roli osobnich agentu
Vynalezce Webu rika, ze Web jeste neni hotovy

Americka vlada uvolni i export zdrojaku sifrovaciho softwaru

15. prosince ma americka vlada predstavit revidovane podminky exportu sifrovaciho softwaru. Pred casem ohlasila, ze export plne uvolni (s vyjimkou dodavek do "blokovanych" zemi). Vsichni jsou radi, ale jeste remcaly firmy a spolky, ktere se zabyvaji softwarem s tzv. otevrenym kodem (volne pristupne zdrojaky). To se tyka napr. Linuxu. Jeho tvurci k nemu dosud nemohli zaradit zdrojaky sifrovaciho kodu pro mimoamerickou, resp. i mimokanadskou obec. Pracovnici americke vlady prohlasili, ze do revidovanych pravidel zaradi i uvolneni zdrojaku.

Tim by konecne padly i stvanice na autory sifrovacich programu. Dost si s nimi uzil napr. (nejen) autor PGP, na ktereho vlada podala zalobu, a skoro to vypadalo, ze skonci ve vezeni. Odvolaci soud tenkrat sice prohlasil, ze autor kodu ma pravo zdrojak zverejnit, anzto mu to umoznuje 1. dodatek americke ustavy, ale justicni tlak americke vlady ani potom neustal - vlada se odvolala proti rozhodnuti odvolaciho soudu. Ted se na tyhle tahanice a vsechny neprijemnosti, vyvolane byrokratickymi zakazy a prikazy, snad uz bude moci zapomenout.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Male velke vyroci - Internetu je 30 let

Prvni pokus o zalogovani do jineho pocitace via Inet probehl 20. rijna 1969. Byl to zrod projektu ARPAnet, ze ktereho pak povstal Inet do sve dnesni podoby. ARPAnet mel slouzit predevsim americke armade a statnim institucim pro komunikaci, kterou nebudou moci odposlouchavat spioni na Zemi ci prostrednictvim satelitu, a v nejhorsim i pro zajisteni komunikace po ev. atomovem utoku. Pred 30 lety se jeden z tvurcu Inetu, professor Leonard Kleinrock, chtel zalogovat k pocitaci ve vyzkumnem stredisku ve Stanfordu u San Francisca ze sveho pocitace v Kalifornske universite v Los Angeles.

Pro zalogovani musel napsat slovo LOG. Znaky LO prosly, ale pri G komunikace krachla. Tenhle moment se povazuje za zrozeni Inetu (i s tim priznacnym krachem:), i kdyz proti tomu nekteri experti protestuji a radsi by slavili 2. zari, kdy se L. Kleinrockovi povedlo zalozit uspesnou komunikaci pocitace s prepinacem (switchem). Po tech 30 letech Inet vyrostl v pekneho bumbrlicka, krmeneho nekonecnymi privaly datove kase typu "hrnecku var" - heslo, ktere by zastavilo jeho chrleni, nejspis neexistuje:)
Zdroj: BBC News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Kolem Alanis Morissette na Inetu stale zivo

Nahravaci spolecnost Maverick Records, ktera zajistuje distribuci nahravek Alanis, se rozhodla pouzit pro jejich inetovou distribuci format Liquid Audio. To je trochu rana pod pas lidem kolem MP3.com, kteri dali Alanis spoustu akcii sve firmy, jez ted maji hodnotu cca 24 milionu USD. Akcie dostala za to, ze MP3.com organizoval jeji turne (tim i svou reklamu) a ze se jeji skladby budou nabizet v MP3 i na serveru MP3.com. Mozna to nemeli dostatecne smluvne osetreno.

CustomDisc nabizi na svem serveru moznost vyberu skladeb pro jejich sestaveni na cedecko, ktere se vypali ve firme a jeste ten den odesle postou objednateli. Jedno prijde v prumeru na $20, cili ne zrovna malo. CustomDisc ma smlouvy se 175 nahravacimi spolecnostmi na vice nez 250,000 skladeb. Pricinou toho, ze nenabizi skladby ke stazeni na uzivateluv pocitac, bude zrejme obava nahravacich spolecnosti z piratskeho sireni. V souvislosti s uvedenim Alanisina alba "Unplugged" s predstihem na Inetu (a ve formatu Liquid Audio) se CustomDisc dohodl s Tower Records na moznosti poskytnout vyber ctyr z osmi moznych videoklipu za $5,99 kazdemu, kdo si koupi album "Unplugged" na Inetu nebo v obchode Tower Records. Klipy na cedecko natoci a posle CustomDisc, ktery pripravuje vyberove nataceni i mnoha dalsich klipu na DVD.

CustomDisc rozhodne neni tim, co by vyuzivalo moznosti Inetu naplno, tedy prenosu hudebnich dat primo k uzivateli. Jde o klasickou dodavku cedecek postou, byt se objednavky a platby vyrizuji via Inet. CustomDisc vyuzil strachu kameniku lisackym zpusobem. A az se kamenici dohodnou na nejakem veleneprustrelnem distribucnim formatu, CustomDisc z toho bude tezit, at uz pokracovanim spoluprace s kameniky ci prodejem sve serverove farmy. Ale jen pokud mu neujede rychly vlak vyvoje cele hudebni sfery na Inetu.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Prijmy americke posty pujdou dolu vlivem Inetu

On je div, ze se tak jeste nedeje. V prave ukoncenem ucetnim roce zaznamena americka posta rekordni hruby prijem pres 62 miliard USD (cisty kolem 200 milionu USD). Odhady samotne posty predpokladaji, ze ze v letech 2003 az 2008 bude pokles prijmu z listovnich zasilek (nikoli tiskopisu) cinit 2,5% rocne. Duvodem je stale sirsi uzivani Inetu, a to nejen e-mailu, ale i plateb (seky, faktury apod. se zvolna prestanou posilat beznou postou). Zprava, ve ktere se americka posta zabyva svou budoucnosti, je upozorneni, ze takovy pokles prijmu prinese potize, ktere se mohou stat tezko prekonatelnymi.

Na rozdil od ceske posty u americke nepripada v uvahu neustale zdrazovani sluzeb. Podle tuzemske logiky bude ceska zdrazovat tak, jak ji budou ubyvat listovni zasilky a slozenkovani vlivem Inetu a zvlaste po moznem schvaleni navrhu zakona, obsahujiciho pravni platnost digitalniho podpisu. Jak ceska, tak americka posta maji nejvyssi cas prorazit na Inet a nabidnout na nem sve sluzby. Americka uz nejakou dobu nabizi zasilani a archivovani "doporucenych e-mailu", ktere maji jasnou pravni platnost u ev. soudnich jednani. Ale to urcite stacit nebude. Osudy post po celem svete, kde Inet zacne vyrazneji pusobit, budou jeste velmi zajimave.
Zdroj: USA Today a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Obleckove pocitace v roli osobnich agentu

Wearable computers jsou - nebo spis budou - pocitace, ktere clovek nese nejak na sobe, ba i v sobe:) Treba v podpatku boty, zasite v kosili, v brylich apod. Takovy pocitac se stava soucasti bezdratove site LAN, kde vsechno komunikuje mezi sebou. Pocitacovi vedci, kteri se na prave skoncene konferenci obleckovych pocitacu v San Franciscu sesli, pry pripominali pocitacove bastlire z doby pred dvaceti lety. Jejich demonstrace casto nefungovaly, a kdyz jejich "bastl" ozil, meli z toho velkou radost:)

Moznych uplatneni takovych pocitacu je spousta. Jednim ze zajimavych je role osobniho agenta, ktery za cloveka domlouva spolupraci s agenty jinych lidi. Jak vite, cloveku se tezko vstava od pocitace nebo z gauce, kdyz ma jit treba vyzvednout pradlo do pradelny, jit neco koupit nekam prilis daleko apod. Muzete klidne zustat lezet nebo dal chatovat, pokud mate sveho agenta, ktery najde jineho, jenz bude hlasat, ze jeho pan jde koupit brambory, ktere mate taky koupit, ale nechce se vam:)

Vsechno je zalozeno na udrzovani seznamu toho, co kdo ma ktery den ci hodinu udelat ("to-do list") a na sledovani pohybu jednotlivych agentu nesenych svymi pany (pozice urcovana satelity v kombinaci s mapou, kde je rozmisteni obchodu aj. objektu). Vas agent bude hledat v seznamech jinych lidi, a pokud najde shodu, vybudi druheho agenta k akci. Jeho pan pak bud vyjadri souhlas s tim, ze i pro vas koupi v samoobsluze basu piv, kdyz uz tam miri, nebo ne.

Dohaduji se pouze agenti lidi, kteri se na jejich dohadovani dohodli. Jde tedy o uvolneni se od ztrat casu, nutnych pro vykonani nejakych cinnosti, ktere se prevedou na nekoho jineho, kdo je prave kona, resp. je blizko mista, kde se takova cinnost provadiva. Protoze jde casto o system "prines mi to", museji to byt sousede, kolegove ze zamestnani, ale treba i na cestach necestach se krizujici znami ci neznami.

Sit takovych agentu by rovnez zajistovala neprekroceni miry prilisneho zneuzivani druhych, aniz by pro ne jeden lenoch cokoli udelal. Lenoch by mel brzy smulu. Jde o princip znamy z teorie her, ale i z chovani zvirat (na zviratko, ktere se necha jen obskakovat, ale pro druhe nic neudela, se ostatni brzy vykaslou). Cele to vypada jako blazniva bachorka ulitlych vedatoru, ale na podobne vize, ktere se staly beznou skutecnosti, se nevedouci a netusici lide divali vzdy s usklebky (ony je tak nejak spolu teploucce sblizuji:)

Ja bych se vsadil o cokoli, ze obleckove pocitace vypuknou nejpozdeji do patnacti let. A ti agenti mozna budou jednou z prvnich aplikaci, protoze snizuji miru otravneho potaceni se prostorem a zvysuji pohodli a klidek. Jak uznamenal jeden ucastnik konference, jedine, kde to mozna nebude fungovat, je vyber vasich penez nekym jinym:) Toho ale snad uz nebude treba...agent prece prevede penize "lenocha" do samoobsluhy, kde pro nej nekdo bude kupovat tu basu piv, ne?:)
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Vynalezce Webu rika, ze Web jeste neni hotovy

Tim Berners-Lee patri k vyjimecnym postavam, podilejicim se na vyvoji Internetu. On sam vymyslel a zrealizoval protokoly Webu. V roce 1989 navrhl v zenevske Evropske fyzikalni laboratori atomovych castic neco, co se jmenovalo "globalni hypertextovy projekt", neboli nynejsi WWW. Puvodne mu slo o to, aby se vedci mohli snadno orientovat v pavucine hypertextovych dokumentu. Berners-Lee pro ten ucel navrhl HTML a HTTP, vcetne stale uzivane a veledulezite podoby URL, resp. URI, puvodne UDI (Universal Document Identificator). O neco pozdeji prisly na radu snahy vytvorit graficky webovsky prohlizec. Ty velmi brzy poukazaly na potrebu standardizace protokolu. Berners-Lee proto po svem prichodu do MIT v roce 1994 zalozil neziskovou organizaci W3C (World Wide Web Consortium), ktera konzultuje, dotvari a doporucuje webovske standardy.

Berners-Lee rika, ze W3C byla holou nezbytnosti, protoze hrozilo, ze do URL se napr. dostanou podminovaci parametry, ktere dodaji stranku ze serveru jen pro urcity software nebo dokonce i hardware. Tim by se cely Web rozpadl na nekolik vzajemne nepropustnych casti. Nakonec si staci pripomenout zmatek, jaky do Webu prinasely a prinaseji ruzne verze prohlizecu ruznych producentu (MS a NS predevsim). Tato hrozba stale trva. Pristup mobilnich zarizeni k Inetu a posleze k Webu dal podnet k vytvareni dalsich "standardu", podlehajicich nizkym kapacitam a parametrum techto zarizeni. V tom Web jeste neni hotov.

Neni hotov ani v nejakem standardu skupinovych editaci a sdileni informaci (jsou firmy, ktere takovy software nabizeji, ale ten je nekompatibilni se vsim ostatnim - XML v tom snad nejak pomuze). Soucasti HTTP na jeho zacatku nebyl bezpecny prenos dat, cili zajisteni jejich "nesmirovatelnosti". Web - podle jeho tvurce - ceka jeste dlouha cesta vyvoje. Sam rika, ze kdyz se ho nekdo zepta, co on na Web, kdyz uz je ted hotovy, zaprotestuje slovy: "Web hotovy neni!".

Berners-Lee prave vydal knihu "Weaving the Web", ktera vypovida o vsem, co provazelo vznik Webu, i o pohledu autora na jeho budoucnost (mimochodem, dalsi dobry tip pro preklad a vydani v tuzemsku). Berners-Lee doufa, ze velke firmy i stat poskytnou potrebne prostredky pro dalsi vyvoj Webu s perspektivou na nekolik desitek let dopredu. Berners-Lee by coby solovy vynalezce Webu mohl byt velmi popularni osobou, ale brani se tomu - podle nej popularita nici soukromy zivot, kteremu dava prednost pred zivotem celebrity. Je sympaticke, ze se odmita priradit k cukrkandlovemu toku celebritnich exhibic. Pro mne je to chytry pan, ktery mne a milionum dalsich poskytl zaklady pro praci s tim, co mam porad na monitoru. A to mu nezapomenu!:)
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net