Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

22. unora 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Sun vyhazel cele pytle zdrojovych kodu na Web
System s procesorem v jednom - od IBM nejrychlejsi
MP3 je prece jen MP3:)
Uz i CNET bude mit svou aukci
1,2 Tbps jednim sklenenym vlaknem
HotBot nasadil novou technologii preferenci vyhledanych odkazu
S cim vsim se da ochodovat na Inetu...
Internetovi milionari jsou "mimo" sve bohatstvi

Sun vyhazel cele pytle zdrojovych kodu na Web

V patek Sun ucinil, co slibil. Na svem WWW serveru, vyhrazenem Jave, Java Technology nabizi komukoli ke stazeni zdrojove kody Javy 2, Jini, EmbeddedJava, JavaCard etc. Uvolneni zdrojovych kodu je soucasti projektu Java Developer Connection, do nehoz se napred musite (zdarma) prihlasit, nez si zdrojaky budete moci zacit stahovat. Sun drive uctoval nemale finance za licenci na samotny zdrojovy kod. Ted presel na novejsi a urcite i efektivnejsi zpusob - zdrojaky zdarma, plati se jen za distribuci produktu, vychazejicich z jednotlivych zdrojovych kodu (od kusu). Ale pokud firma neco zacne distribuovat, musi zaplatit i rocni poplatek, ktery slouzi pro uhradu testu kompatibility produktu v Sunu. Plati se i tedhy, pokud nektery vyvojar zmeni zdrojovy kod - pred jeho distribuci musi zmeny nechat schvalit Sunem. Ale i tak je to pokrok. Predchozi uplna nepristupnost zdrojovych kodu jen skodila Sunu samotnemu i sirsimu rozsireni Javy.
Zdroj: InternetNews.com

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

System s procesorem v jednom - od IBM nejrychlejsi

IBM predstavila cip, ve kterem je nejen procesor, ale taky az 32 MB RAM spolecne. IBM neni v technologii "system-on-a-chip" prvni, kdo s ni experimentuje, ale dosla dal, nez treba Lucent nebo NEC. Cip je vystaven na bazi medi 0,15 mikronu. Diky tomu, ze pamet je v jednom kuse spolu s procesorem, nesmirne se urychly beh systemu, ulozeneho v RAM. Kdo nevi - dosud procesor uklada a cte data z RAM, ktere jsou oddelene umistene na mainboardu pocitace. Komunikace mezi oddelenym procesorem a RAM po sbernici se odehrava mnohem pomalejsim tempem, nez jake umoznuje integrace vseho do jednoho cipu. Takova integrace samozrejme usetri misto a zmensi rozmery vsech moznych prenosnych zarizeni, ale i notne rozsiri jejich funkcni moznosti. Pri trose fantazie si staci predstavit, co to bude znamenat pro rozvoj Inetu za pouziti prenosnych zarizeni snad uplne vseho druhu. Prvni cipy by mely IBM opustit v dubnu t. r.
Zdroj: Los Angeles Times

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

MP3 je prece jen MP3:)

Hudebni rozhlasova stanice Spinner, ktera mimochodem nabizi neuveritelna kvanta hudby vsech smeru, se rozhodla nabizet i uplatne stahovani jednotlivych skladeb. Vahala mezi formaty LiquidAudio, a2b a MP3. Nakonec se rozhodla pro ten posledni. Nevylucuje ovsem ani pridani onech dvou zbyvajicich. Na vsechny nabizene skladby bude mit licenci, ale presto se volba Spinneru nelibi hudebnimu prumyslu, protoze stazenou skladbu v MP3 lze volne dal kopirovat. Jenze MP3 ma zcela zretelne nejsilnejsi zakladnu uzivatelu Inetu, na trhu jsou prenosne prehravace MP3, Lycos zaradil soubory MP3 do sveho indexu, stranek se soubory MP3 je jasne nejvic, etc... O radio Spinner usilovala hudebni TV stanice MTV, ale neuspela kvuli rozdilnym nazorum na prodejni cenu. Pokousi se uspet u jinych. Z cehoz mj. plyne, ze i tradicni MTV si uvedomuje dulezitost sve duraznejsi pritomnosti na Internetu.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Uz i CNET bude mit svou aukci

CNET byl opet vyhlasen nejlepsim technololgickym webzinem roku. Je na nem naveseno uz premnohe, treba vcetne prohledavace Snap, ale asi melo jeste "aukcni svedeni". Uz se drbat nemusi - koupilo aukci AuctionGate, ktera se venuje vypocetni technice, takze do CNETu dobre zapadne. Na tom vsem neni nic az tak pozoruhodneho. Krome par veci. Zaskocil jsem se podivat na tuto aukci a byl docela prekvapen tim, ze - v porovnani s nejpopularnejsimi aukcemi - je tam dost malo nabidek a na ne i dost malo reakci. Oproti tem nej-aukcim je ale velmi pekne provedena (napr. nejnavstevovanejsi a na burze nejuspesnejsi eBay je designersky hrozna).

Na AuctionGate se mi z hlediska zakladni orientace nelibi par detailu (jak by taky ne, kdyz jsem jednu aukci udelal:), ale kostra dobra. Druha vec, ktera stoji za zminku, je cena, za jakou byla aukce prodana CNETu - za 5,8 milionu USD (prehozenim akcii). Z cehoz plyne, ze mnoho ruznych serveru ma sanci v soucasnem slucovacim a nakupovacim silenstvi na velmi slusny jednorazovy zisk, i kdyz v podstate jde jen o naprogramovani vymezeneho komplexu funkci, a i kdyz za serverem neni zadny valny marketing, ani navstevnost. Kdyby CNET nechal vytvorit aukci studenty zgruntu, prislo by ho to na neporovnatelne mene penez, prestoze by musel platit hotove. Ale co my vime...treba v te aukci ma nekdo ze CNETu nejakou tezkou prizen:)
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

1,2 Tbps jednim sklenenym vlaknem

Vedcum Siemensu se podarilo dosahnout rychlosti prenosu 1,2 Tbps jednim sklenenym vlaknem za pouziti technologie WDM (Wavelength Division Multiplexing). S jeji aplikaci vyslali do vlakna soubezne 60 kanalu na ruznych frekvencich. Kazdy kanal prenasel data v sirce pasma 20 Gbps. Predvadecka Siemensu probehla zdarile po kabelu delky 80 km. Laserova technologie prenosu dat dosahuje stale vyssich rychlosti. Ironicke je, ze nikoli tato technologie, ale neschopnost i tech nejlepsich routeru pracovat v tak vysokych rychlostech a se specifikacemi jednotlivych technologii, brani jejich implementaci. Aneb jako vzdy kdyz nekde nekdo neco uspesne zrealizuje, vytvori tim i knedlik, ktery neproleze nejakym krkem, jenz je pro nove sousto prilis uzky:) A tak se nejaky cas bude cekat na pruznejsi jicen. Ale ruzne firmy uz na tom cile pracuji. Jde o trh s potencialne mnohamiliardovym obratem.
Zdroj: Inter@ctive Week a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

HotBot nasadil novou technologii preferenci vyhledanych odkazu

Technologie se zove "Popularity Engine" a jejim tvurcem je firma Direct Hit. Je realizaci napadu merit, jak dlouho uzivatel setrva na strance, kterou si z vypisu vyhledanych odkazu vybral. Stranky s nejvetsimi hodnotami se pak kupi na cele vypisu. Jako kazde takove hodnoceni a vazeni, ma i "Popularity Engine" sva pro a proti. Hlavni proti bych videl v tom, jak uzivatele bezne nakladaji s vyberem odkazu. Vetsina zvoli nejaky z prvni desitky a smytec. Mnohem mene se jich podiva na druhou, jeste mene na treti...a dal uz jde jen o procenta a promile. Z cehoz plyne, ze nejhodnotnejsi pro urcita klicova slova budou vzdy odkazy z prvni stranky:) Tak vam ted nejak po tehle logicke dedukci nevim, k cemu to vlastne je:) A protoze hodnoceni odkazu asi neni interne svazano s klicovymi slovy a jejich kombinacemi, umim si predstavit i neco ne zrovna dobreho - stranka, ktera ziska vysoke hodnoceni pro nejakou kombinaci slov, muze obsahovat slovo, ktere jinak s tematem probiranym na strance nema nic spolecneho. A tahle stranka se po zadani onoho slova zacne objevovat na prednich pozicich. Pokud by to nebylo nejak osetreno, tak by to tedy bylo skvele, ze?:)
Zdroj: The Industry Standard a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

S cim vsim se da ochodovat na Inetu...

Active Buyer's Guide se stal jeho provozovateli vychodiskem pro dobry byznys. Sestavil server Active Research Advisor, ktery prezentuje jako automatizovany marketingovy nastroj v realnem case. Active Buyer's Guide slouzi pro vyber produktu podle zadanych parametru. Zameruje se na videotechniku a fotografovani. Po zadani spousty vseho mozneho na postupne se vynorujicich strankach dostanete nakonec vypis produktu, ktere vase podminky splnuji. A hned si muzete nektery z nich koupit v inetovych obchodech. Active Buyer's Guide si muze k sobe dat bezplatne jakykoli portal nebo spotrebitelsky server. Vsechno, co kdo provede na tomto "vybiraci", se zaznamenava a vyhodnocuje pro Active Research Advisor. Tak se ziskaji statisticka data o tom, cemu hledajici zakaznici davaji prednost. Coz muze zajimat vyrobce a prodejce. Prave jim se nabizi pristup ke statistickym datum za rocni poplatek $10,000. Active Research Advisor umoznuje treba i zkusit, co by se stalo, kdyby se nejaky vyrobek dal do urcite cenove kategorie s urcitym vybavenim. Prodejce tak hned podle aktualnich dat zjisti, jak by na nej zajemci asi reagovali. No reknete sami - staci jen trochu se zamyslet a desetitisicidolarovky se mohou hrnout:) Jako prvni se k teto sluzbe prihlasil slovutny Eastman Kodak.
Zdroj: Inter@ctive Week a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Internetovi milionari jsou "mimo" sve bohatstvi

A nejen milionari, ale i miliardari. News on 'Net se tomuto tematu uz nekolikrat venovaly, ale neskodi si pripomenout, ze se v tom u inetovskych bohacu nic nemeni. Mnoho z tech nejbohatsich zacinalo pred peti lety v garazich. Hodne tech, co se pripojilo pozdeji, prislo rovnou ze skol. Tanec miliard prisel velmi rychle ve velkem pracovnim vytizeni, ale i zamilovanem zaujeti pro vec. Excite dosahl hodnoty 7 miliard USD po sesti letech. Firma Ascend Communications (telekomunikace a Inet) byla prodana po deseti letech za 20 miliard USD. Dalsich prikladu hromady. Nejvetsi lihni uspesnych firem je Silicon Valley. Ma atmosferu, jakou riskantni internetovy byznys potrebuje. Veri v budouci uspech, ale neboji se proher, po kterych se zkusi zase neco jineho. Hlavne, ze se jede naplno.

Nikoho neberou penize tak, aby se zastavil a zacal jich uzivat s veskerym luxusem, i kdyz ma uz leta na konte dlouhou radu milionu. Do prace chodi v kratasech a tricku, auto si ridi sam - treba jako spoluzakladatel Yahoo, Jerry Yang, ktery ma v akciich 3,6 miliardy USD. A leta jen cestovni tridou. Ne proto, ze by skudlil (to pri te hodnote majetku snad ani nejde). Nema proste potrebu menit styl zivota a ztracet cas a koncentraci predvadenim, na co vsechno ma.

V Silicon Valley se nechodi do gurmanskych restauraci, ale zaskoci se jen koupit neco do pytliku a ji se to cestou zpatky k pocitaci nebo az u nej. Internetova kultura smazala bariery mezi jednotlivymi "vrstvami" ve firmach. Vsichni jsou spolu a vsichni vypadaji stejne. Oblecky s kravatami se nevedou. Tak nikdo nemusi pospichat domu, aby se prevlekl:) Ale taky treba zustane v praci a vyspi se pod stolem. Presne jako spoluzakladel Excitu, Ben Lutch, ktery ma pro ten ucel pod stolem stale pripravenou rohoz. Tu tam ma ve stavu pohotovosti i druhy spoluzakladatel Yahoo, David Filo.

Internetovy cas je jiny, nez cas v klasickych firmach. Bezi 24 hodin denne. A bezi rychle. Tomu se prizpusobuje pobyt lidi v praci. V inetovske firme nemuzete rict programatorovi, aby si ve ctyri rano prestal hrat na elektrickou kytaru u sveho pocitace. Uplne byste ho zrusili a uz by nenapsal ani radku:) Nikdo ho nerusi, protoze vsichni vedi, ze si na tom kolotoci clovek musi obcas odfrknout, jak potrebuje.

Sefove internetovych firem dbaji pri prijimani novych zamestnancu na to, aby meli stejnou krevni skupinu, jakou oni maji od zacatku. Nechteji zadne fikane lovce podilovych akcii, ale kluky, ktere to bude bavit stejne jako je. Jak zjistili novinari a pruzkumnici, vetsina milionaru v inetovskych firmach poradne ani nevi, kolik penez vlastne ma. Jsou ponoreni do sve prace a venuji se ji naplno. K tem penezum se pry vrati nekdy pozdeji, az se na to najde cas. Nemaji ani kdy chodit po nakupech. Ztratili by tim cas ve prospech sve konkurence.

Mnoho tech, kteri prodali - at uz za nekolik milionu nebo miliard - svou firmu, v ni nezustavaji a rozjizdeji hned neco dalsiho. Zadny oddech, zadna dovolena. Nemohou toho nechat, protoze je to proste bavi. Nikdo z nich netvrdi, ze by mu penize vadily. Ale o tom, ze je berou ponekud jinak, svedci i mira jejich citu pro charitu. Zatimco prumer pro USA je 69% (podil prispivajicich lidi), pro Silicon Valley 83%.

Internetova elita rika, ze to neni o penezich. Verohodneji by znelo: "Neni to jenom o penezich". Protoze bez nich by to nebylo vubec o nicem:) Prace na Internetu ma kouzlo, ktere rovnez rusi navykle uniformni pristupy, dbajici i na dost ostre vymezeni hranic mezi lidmi na ruznych urovnich. Kdyz jsou nejake ty penize, je to OK, protoze uvolnuji koncentraci na to podstatne. A kdyz je jich dost, kdo by se s nimi porad pocital?:)
Zdroj: USA Today a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net