Server BrightMail firmy Bright Light
Technologies nabizi individualnim uzivatelum bezplatny servis blokovani
spammerskych vypotku. Na jeho strankach jsem se nikde nedocetl, zda je
sluzba omezena na nejake uzemi. Omezeni je ale ve dvou zasadnich vecech
- sluzba pracuje pouze s mail servery POP3, ktere nesmeji byt za
firewallem. Zajemci si od BrightMailu stahnou software, kde zadaji
prislusne udaje, s pomoci kterych se pak zajisti prednostni prichod
zprav na servery BrightMailu. Tam se zjisti, zda nejde o spamming, a
nejde-li, zprava poputuje k adresatovi. Pokud bude zprava vyhodnocena
jako junk mail, ulozi se, aby se pripadny omyl jeste dal napravit.
Takovych omylu je podle firmy minimalne, zato likvidace spammingu
dosahuje az 80%-ni uspesnosti.
Obchodni postup antispammingove firmy ma v sobe jednu chytristiku.
Jakmile pocet registrovanych zajemcu od jednoho ISP nebo korporace
presahne 5% jejich celkoveho poctu (tady se zrejme strili od boku:),
BrightMail nabidne ISP ci korporaci licencni smlouvu. Korporace pak
budou platit $10 rocne za kazdeho uzivatele, ISP pry budou mit velke
slevy. Zda probiha odfiltrovani junk mailu jen porovnanim adres nebo i
slov s obsahem databazi BrightMailu, se nikde neuvadi. To prvni je to
urcite. Problem takove filtrace je ale v moznem zruseni komunikace s
nechtenymi zprostredkovateli junku, kterym se rika open relays.
Pro ty, kdoz nevedi - mate-li starsi mailer, muze ho spammer vyuzit pro
hromadne rozesilani svych junku (napr. teprve od verze Sendmailu 8.8.x
lze nastavit obranu proti zneuziti vaseho e-mailoveho systemu coby
rozesilace junku). Souvisejici informace a odkazy najdete na serveru
ORBS. ORBS prubezne doplnuje sve databaze
adres open relays. Ty pak vyuzivaji jine mail servery k blokovani
pristupu k nim. Zda je vas e-mailovy system zneuzitelny k hromadnemu
rozesilani junku spamujicimi parazity, si muzete otestovat na ORBS. Zdroj: Wired a BAJT
AOL Instant Messenger ma konkurenci v podobnych udelatkach Yahoo a
nove i MS, ktery to sve provozuje via MSN. Co AOL zvedlo ze zidle, je
finta, kterou si vymysleli oba jeho konkurenti. Napad je to skvely,
protoze vede ke komunikacni kompatibilite mezi kecalky. Mene skvela
pro AOL je moznost preferencni volby konkurencniho kecalka po stanoveni
zminene kompatibility. O co jde? Pokud chcete, abyste mohli z kecalku
Yahoo nebo MS komunikovat s tlachaly AOL, musite se prihlasit i jako
uzivatel AOL a ID a heslo pak zadat i u Yahoo nebo MSN. Uzivatele
aolskeho klienta, kteri chteji, aby s nimi mohli komunikovat kecalkove
Yahoo a MSN, museji prozradit sva ID a hesla serverum Yahoo, resp. MSN,
a rovnez se u nich registrovat. AOL stve, ze Yahoo i MSN tak budou znat
hesla uzivatelu jejiho tlachala. A ti si pak jeste ke vsemu mohou jako
sveho preferencniho kecalka zvolit klienta Yahoo ci MSN, coz hodne
lidi udela prave kvuli komunikacni kompatibilite.
Komunikacni kompatibilita je zlatou hrivnou cele veci. Misto nejakeho
rozcilovani se by AOL mela do veci vstoupit rozumem. Coz by meli udelat
i vsichni ostatni provozovatele kecalku, vcetne ICQ. Meli by vymyslet,
jak vzajemne zajistit pristup ke "komunikatibilnimu" vyberu uzivatelu
vsech ostatnich sluzeb. A pak uz at si kazdy surfar vybere, jakeho
klienta bude pouzivat. Prekazkou vyvoje je vzdy komunikacni
nekompatibilita (resp. jeji zarputile blokovani) vsude tam, kde citelne
chybi - u instantnich messengeru ruznych firem uz chybi vic nez dost. Zdroj: PC World a BAJT
Koncem t. r. by SAP mel prijit s konecnou verzi sveho noveho reseni
pro internetovy byznys. Softwarovy komplex System mySAP.com umozni
firmam spravovat sve vlastni portaly, ve kterych bude mozne integrovat
snad vsechno, co vas napadne. Vcetne spravy prodeje od nabidek na Webu
a plateb az po rizeni skladu. SAP bude v nabidce mit i poskytovani
bezneho zpravodajstvi, pocasi, kapitalovych informaci apod. - neco
zdarma, neco bude mozne objednat za uhradu. Portaly si firmy budou
spravovat bud samy nebo za ne velkou cast prace prevezmou inetove
firmy, ktere tuto sluzbu budou poskytovat na svych serverech. Za vsim
bude jeden databazovy system, vse ovladatelne jednou "reci". Coz je
uleva ve srovnani s tim, jak se to obvykle dela, a co pripomina pohadku
o tom, jak pejsek s kocickou varili dort:) Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT
Kompletni v tom, ze zmizi i jeho jmeno. A jak neco ztrati jmeno, je to
proste pryc. Firmy AOL a Sun se dohodly, ze vsechno, co vzejde ze
spoluprace smluvni aliance Netscapu a Sunu, ponese nazev iPlanet.
Tento nazev ma vytlacit z povedomi i jmeno "Netscape". To zatim zustane
jen u webovskych prohlizecu. Vsechno ostatni, co Netscape vytvoril a co
prinesl do vinku AOL a alianci se Sunem, ztrati jeho jmeno navzdy.
Vymazani existence pred lety slavneho Netscapu je dokonano takrka
dokonale.
Zmena nazvu je velmi citliva vec. Firmy k ni pristupuji tehdy, kdyz se
nazev nechyta (treba se spatne pamatuje), v nejhorsim kdyz ztraci svou
reputaci. Ten druhy pripad je ponekud bezvychodny, jak prokazuje napr.
Borland, ktery se prejmenoval na hure pamatovatelny Inprise. Ted toho
lituje a sve produkty prodava zase pod nazvem Borland. V takovem
pripade je lepsi najit spojence, ktery bude ochoten firmu prevzit a dat
jejim produktum sve jmeno, dokud je cas. Tenhle postup se uplatnuje v
pripade pohlceni Netscapu firmou AOL. Ta by ke zruseni jmena Netscape
nepristoupila, pokud by svymi pruzkumy zjistila, ze ma dobrou reputaci.
Dobrym tahem AOL pro zajisteni renome produktu Netscapu bylo spojeni
jeho tymu s tymem Sunu, o jehoz reputaci nikdo nepochybuje.
Kdybychom si chteli pohrat s nazvy ve stylu nomen omen (jmeno
predurcuje osud), vysloveni prvni casti jmena Borland pripomina slovo
"bore" - dohromady by pak slo o krajinu nudy. A Netscape implikuje v
sobe i unik, ba i unik o vlasek (svemu osudu). Faktem zustava, ze uz se
neda pronest nic jineho, nez lehce pohrebni: "We loved you, Netscape,
but from now on....good bye forever". Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT
Compaq ziskal patent na technologii, ktera zajisti prodlouzeni doby
cerpani energie z baterii notebooku. Jednotliva tlacitka klavesnice
budou opatrena magnety, jejichz pruniky civkami vyvolaji elektricky
potencial, ktery se bude vyuzivat pro dobijeni baterie notebooku. Pri
stredne rychlem psani textu ma baterie notebooku vydrzet az deset
hodin. Jednotlive magnety maji vazit pouhy gram. Klesajici spotreba
pocitacovych komponentu by jednou mohla vest k tomu, ze by takova
klavesnice stacila na provoz prenosnych zarizeni. Mozna by mel Compaq
zauvazovat jeste o pridani slapaciho dynama pro naruzivejsi uzivatele:) Zdroj: Wired a BAJT
Laboratore MIT jsou plne vizi a usili o jejich realizaci, predstihujici
skutecnost o mnoho let. Jednou z takovych - ted uz uskutecnenych - vizi
je komunikacni chameleon Handy 21. Pro svuj provoz vyuziva jen ten
nejzakladnejsi hardware. Jinak je vsechno - vcetne mnoha obvykle
hardwarovych rozhrani - softwarovou zalezitosti. Cilem inzenyru MIT
bylo vytvorit zarizeni, ktere by se umelo adaptovat na pozadavky
prenosu dat z/do jinych zarizeni. Jinak receno - Handy 21 sam vytvori
softwarove rozhrani tak, aby prenos s jeho momentalnim komunikacnim
partnerem probihal uspesne. Handy 21 obsahuje televizni a rozhlasovy
prijimac, telefon a webovsky prohlizec. Jak z nazvu vyplyva, jde o
prenosne zarizeni. Zprava bohuzel nerika nic o tom, zda Handy 21 dokaze
komunikovat s aspon nekterymi soucasnymi zarizenimi, nebo na ne bude
mit sve vlastni pozadavky. Pouzita technologie Spectrum-Ware, kolem niz
MIT vytvari svou vizi budouciho sveta komunikaci, dava tusit, ze nejake
ty pozadavky splnovat prece jen budou muset. Zdroj: ZDNet UK a BAJT
Nemecka firma ART+COM se zabyva ruznymi projekty, zamerujicimi se mj.
na budoucnost multimedialni komunikace. U prilezitosti nedavne masove
berlinske House Party predstavila prototyp sveho UJP (Urban Jungle
Pack). Jde o mobilni, interaktivni, multimedialni zarizeni. Muze mit
podobu mnohou. Firma ho zatim pripravila v podobe helmy, kde je
zabudovana kamera, mikrofon, GPS (Global Positioning System) pro
satelitni urceni pozice helmy na Zemi s presnosti na 1 metr a prijimac
s vysilacem pro komunikaci via GSM. Obraz i zvuk mohou jit do Inetu,
coz je hlavnim zamerem projektu. GSM neumoznuje zrovna rychly prenos
dat, ale ten by mohl jit i jinymi cestami.
Helma muze slouzit napr. jako reportazni system pro TV stanice. A
protoze je v kamere zabudovan i kompas, ktery monitoruje otaceni
helmou ve trirozmernem prostoru, pro budouci verze se uvazuje i o velmi
detailnim orientacnim systemu. Napr. kdyz se kamera v helme zameri na
ikste patro domu, po urceni pozice na Zemi a uhlu zamereni kamery
system pozada server na Inetu o sdeleni informaci treba o firme, ktera
za zamerenymi okny sidli. Ze se pak budete moci podivat treba i na
stranky te firmy, spojit se ni etc., netreba dodavat. Dalsi kvanta
informaci o lokalite, ci jak se z ni kam dostat, jsou nasnade. UJP bezi
na Linuxu a dalsi operace zajistuje software napsany v Jave. Dalsi a
detailnejsi informace o UJP najdete na adrese uvedene v zahlavi zpravy.
Firma ART+COM nabizi helmu za $30,000. Pokud se rozebehne seriovejsi
vyroba, cena pujde dolu. Co dodat? Slava umnym vizionarum!:) Zdroj: BAJT