Guverner statu Virginia se chysta podepsat antispammersky zakon. Po
jeho podpisu se budou mit spammeri opravdu ceho obavat. Pokud skoda,
kterou zpusobi, presahne $2,500, bude jejich pocinani kvalifikovano
jako trestny cin. Virginia prichazi s touto kvalifikaci jako prvni v
USA. Senatori Virginie zrejme dostavaji prilis mnoho junk mailu:)
Spammer muze dostat pokutu az $500 jen za samotny spamming. Ale do veci
mohou vstoupit i ISP a uctovat $10 za kazdou zpravu nebo $25,000 za den
- a mohou si vybrat castku, ktera bude vyssi. A to uz je hrozba dost
znacna. Proti tomuto zakonu se postavila American Civil Liberties Union
pro ochranu obcanskych prav. Podle ni jde o poruseni ustavniho prava na
svobodu vyjadrovani. Nekdy se ale takove pravo muze ve svych dusledcich
zmenit na "pravo" svobodneho obtezovani. Coz je podstata konfliktu
kolem spammingu. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Dnes by mel byt v USA kompletne spusten pet let vyvijeny projekt
Internet2. Spoji 140 universit optickym kabelem, po kterem budou data
proudit rychlosti 2,4 Gbps. Internet2 budou vyuzivat vedecka pracoviste
universit pro zvukove i obrazove prenosy prubehu operaci, laboratornich
pokusu, soubeznych konzultaci apod. v realnem case. Cely projekt prisel
na cca 250 milionu USD. Prenosovou pater s nazvem Abilene zajistily
firmy Quest, Nortel a Cisco spolu s universitnim tymem, vyclenenym pro
jeji realizaci. Pater stala 500 milionu USD.
Internet2 sice ted pobezi jen mezi universitami, ale cilem je, aby se
brzy zpristupnil beznym uzivatelum Internetu. Hned zpocatku bude rovnez
napojen na dva obdobne vyzkumne a vzdelavaci projekty pro rychly prenos
dat (Backbone Network Service a Next Generation Internet). K Inetu2 se
budou postupne pripojovat firmy, vyvijejici komercni produkty, nezbytne
pro jeho obecne rozsireni. Prvnim takovym napojencem je IBM, jejiz
vedci budou takove produkty vyvijet a testovat. IBM pocita s tim, ze
investice do vyvoje se ji vrati az v dlouhodobejsi perspektive. Na
Inetu ale nic netrva tak dlouho, aby to bylo az prilis dlouho:) Ale nez
se Internet2 dostane do Evropy, asi trochu dele trvat prece jen bude. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
To skvele devce se jmenuje Sarah Flannery a pochazi z irskeho Dublinu
(poklona, Saro:) Neudelala vsechno uplne sama. Sifrir William Whyte
delal na kodu, do ktereho mu Sarah zacala "vrtat" a nakonec jeho beh
dvojnasobne zrychlila. Sirfa pouziva Cayley-Purseruv algoritmus, ktery
zatim neni publikovany. Dulezite na vsem je to, ze (de)sifrovani
probiha desetkrat rychleji nez u soucasne pozivaneho RSA. Kod cekaji
prvni testy. Pak se zverejni. Pokud se behem nejake delsi doby nepodari
nove sifrovani prorazit, mohlo by nahradit RSA. V roce 2002 by mel
stoupnout pocet lidi, pouzivajicich sifry pro obchodovani via Inet, na
128 milionu. Rychlejsi sifrovani by proto bylo velmi vitane. Zdroj: TechWeb
Nemecky pocitacovy casopis c't uverejnil postup ziskani cisla Pentia
III via Inet bez vedomi jeho uzivatele, i kdyz byl aktivni software,
ktery zjisteni cisla ma zabranit. Hacker nasadil do pocitace Tojanova
kone v provedeni ActiveX. Hodil PC do spaciho modu, rebootoval ho a
jeste nez se aktivoval ochranny software, precetl si cislo procesoru.
Zastupce Intelu na to reagoval logicky - kdyz se vam nekdo takhle
dostane do pocitace, je seriove cislo procesoru to posledni, o co se
mate bat:) Vypnuti pristupu k cislu by bylo nejefektivnejsi, pokud by
bylo zabudovano v BIOSu. Coz ovsem nezalezi na Intelu, ale na
producentech BIOSu. Jak se podle poslednich pokriku na adresu Intelu
zda, proti pristupu k cislu jsou individualni uzivatele, vydatne
straseni hysterickymi kampanemi dvou organizaci na ochranu soukromi a
dalsich obcanskych prav. Jinym obdobnym organizacim velmi zvucnych jmen
se k tomu pripojovat nechce. Firmy si naopak preji, aby cisla procesoru
v jejich pocitacich pristupna byla. Zdroj: Salon Magazine
Je to smutne, ale logicke. Bude jich pribyvat proto, ze pribyva
uzivatelu Internetu. Nejsmutnejsi je, ze nejvetsi cast podvedenych
pochazi z aukci, vcetne tech nejvehlasnejsich - kazde tri ze ctyr
podvodu pochazeji z aukci. Jeden American v aukci vylicitoval pocitac
za $615. Penize poukazal z kreditni karty na uvedeny firemni ucet. Ale
nikdy pocitac ani penize nevidel a dalsi marne pokusy uz vzdal. Od te
doby nelicituje nad $100. V USA je organizace, ktera se zameruje na
sber informaci o techto podvodech. V roce 1997 zaznamenala 1,280
podvodu, loni uz 7,752. Sef nejvetsi internetove aukce eBay rika, ze z
kazdeho milionu transkaci je asi tricet podvodnych. A ze se tomu v eBay
snazi predchazet, jak jen mohou. Vestirny predpokladaji, ze i pres tyto
nedostaky nadale poroste zajem o nakupy v aukcich. Pristi rok by uz 6,5
milionu Americanu mohlo v aukcich utratit pres sedm miliard USD.
Podvodnicke reje dost vyznamne ztizi rozhodnuti americkeho ministerstva
obchodu, ktere pristi mesic odstartuje nepretrzitou 24-hodinovou sluzbu
pro nahlasovani a nasledne setreni podvodneho obirani uzivatelu
Internetu. Zdroj: Nando News
Na prvni pohled muze rozhodnuti Compaqu vypadat jako krok proti smyslu
rozvoje podnikani na Interetu. Vec ma ale podstatne hacky. Compaqu se
hlasilo s velkymi stiznostmi stale vic lidi, kteri si koupili PC
Compaqu v ciste webovskych obchodech. Stiznosti se tykaly hlavne
servisu. Druhym problemem byly protesty tradicnich prodejcu, kterym
nizke ceny ve webovskych obchodech snizovaly obrat. Compaq se vratil k
tem tradicnim, kteri mohou nabizet jeho pocitace i na Webu, ale jen
za sebe samotne. Podle Compaqu ciste webovske obchody jeste nedosahuji
takove urovne zajisteni spokojenosti zakazniku, jakou vykazuji tradicni
obchodnici. Az se na takovou uroven propracuji, budou mit dvere
otevrene. Nejakou zmenu v zajisteni zazemi to zrejme chtit bude. Zda
se, ze webovske obchody jsou nezridka zamereny jen na prodejni
transakci samotnou a prilis spolehaji na svou "nedostupnost", o jake si
mohou prodejci stojici za pultem nechat jen zdat. Vedle rozvoje
internetovych technologii se bude muset rozvinout i etika podnikani.
Pro jeji podniceni je krok Compaqu urcite krokem v dobrem smeru. Zdroj: USA Today a BAJT
Firma Media Matrix vydala vysledky svych mericskych zjisteni za leden.
Krome jineho zjistila, ze celkovy pocet webovskych surfaru stoupl z
prosincovych 56,8 na lednovych 58,3 milionu. Celkovy pocet inetovskych
uzivatelu mel v lednu cinit 63,2 milionu. Berte v uvahu, ze jde o
zjisteni podle metod jedne firmy, takze udaje zjistene jinymi
metodami by se mohly lisit. Media Metrix sestavila lednovy zebricek
nejnavstevovanejsich WWW serveru podle poctu uzivatelu, kteri se na
serverech objevili nejmene jednou (kdo vickrat, je pocitan rovnez jen
jednou). Cisla jsou v milionech a zaokrouhlena. U AOL a MS jde o
vsechny servery v jejich sprave.
Za pozornost stoji vysoka pozice Lycosu (uz rovnez prodaneho). Je ovsem
nutno si uvedomit, ze pokud by se od hodnoceni MS oddelil treba
Hotmail, od AOL ICQ etc., Yahoo by bylo jasne na cele. Slucovanim vseho
se vsim je v tom trochu neprehledno, protoze se nevi, co cemu jakou
pozici vlastne zajistuje. Pritom ale CNET a Snap jsou hodnoceny zvlast,
byt Snap patri CNETu. Ale ty miliony lidi, to je sila... Zdroj: Boston Globe a BAJT
Go Network je nova sluzba Infoseeku.
Muzete volit z nekolika kategorii a dale subkategorii zbozi. Po volbe
urcite veci Go Network odkaze na server obchodnika. Nejde tedy o obchod
primo na Infoseeku. Texty - nazvy zbozi i jejich popisy - se daji
prohledavat zadanim klicovych slov, a to bud v cele nabidce, nebo v
jednotlivych kategoriich. Tezko soudit, zda se Infoseek dohodl s
prodejci na smatrani v jejich nabidkach, ktere pak indexuje, nebo jde o
proste katalogizovani ve stylu Yahoo. Infoseek urcite bude mit nejake
to procento z transkaci, uskutecnenych po odkliknuti odkazu od nej.
Neco si asi bude uctovat i za prednostni umisteni nabidek, kterymi
zacina vypis kazde (sub)kategorie.
V indexu ma ted mit pres milion veci. Pokud si ale budete chtit koupit
nejakou knizku, bude urcite lepsi zaskocit na Amazon. Nabidka Go
Networku je v tomto smeru ponekud chudobnejsi. Coz plati i pro hudbu
(radsi Go CDnow:) Ale vse je ve stavu beta, takze to ma dalsi vyvoj
pred sebou. Prohledavani prodejnich nabidek urcite ma svou budoucnost.
Je jiste lepsi vybirat z nabidky vetsiho poctu kategorii a prodejcu,
nez patrat po jednotlivych prodejnich serverech. A uplne nejlepsi bude,
az se po vyhledani artiklu objevi nabidky z vice prodejen pro jejich
porovnani. Zdroj: NEWS.COM a BAJT