Zacala s tim firma Free-PC. Hned se naslo
nekolik nasledovniku. Poslednim je MS - za pujcky, realizovane z
realitnich stranek MSN HomeAdvisor,
nabizi PC 300 MHz, 32 MB RAM etc. Vyse pujcky na koupi (opravu,
rozsireni) domu musi byt minimalne $125,000 (maly baracek se da v USA
koupit od cca $50,000). Za nizsi pujcku dostane klient Casio PV-200.
Nabidka plati az do vycerpani zasob. Penize pujcuji renomovane banky.
Realitni trh je v USA velmi zivy a zivi spoustu agentu i bank, protoze
Americani se stale nekam stehuji z pracovnich i rodinnych duvodu. Na
uhrade cen kupovanych domu se velmi casto podileji banky svymi
pujckami. Konkurence pujcujicich bank je velka, trh prevelice
lukrativni. Internet je skvelym marketingovym nastrojem pro ziskani
dalsich klientu. Proto i PC zdarma... Kdo bude dalsi?:) Zdroj: USA Today a BAJT
Bohuzel jde jen o americke studenty. Floridska statni universita se
rozhodla zopakovat lonskou soutez, urcenou stredoskolakum. Muze se ji
ucastnit 2,500 jednotlivcu, resp. dvojic. Soutezici dostanou temata,
k jejichz vypracovani budou muset umet vyhledat potrebne informace v
indexech prohledavacu, predevsim v akademicke casti obriho zdroje
full-textovych informaci Lexis-Nexis.
Pet nejlepsich bude pozvano do finale na universitu. Jeden nejlepsi,
resp. nejlepsi dvojice ziska kompletni uhradu vsech nakladu spojenych
se ctyrletym studiem ve zvolenem oboru (dalsimi cenami prispeji
sponzori).
Studium na americkych universitach neni levne. V prepoctu na ceskou
menu prijde na mnoho set tisic korun, ale i na par milionu. Vyse sumy
zalezi na zvolene universite i na volbe studijnich oboru. Studujici
cizinci casto plati i nekolikrat vyssi poplatky nez domaci (a to se u
nas cizinci brani platit vyssi ceny za turisticke sluzby:) Vyhlasena
soutez je hezkou ukazkou toho, jak pritahnout studenty k zajmu o
vyuzivani elektronickych nastroju pro ziskavani potrebnych informaci.
Lexis-Nexis je sam o sobe zajimavym fenomenem. Vznikl jako
bibliograficka databaze s "knihovnickym" formatem. Kolem roku 1997
zpristupnil vsechny sve casti via webovske rozhrani. Pristup do
databazi je pouze placeny. Ma nekolik odlisne zamerenych okruhu - od
statu pres byznys po vzdelani. University museji za pristup platit
podle poctu studentu, kterym chteji zajistit pristupova prava. Rocni
poplatek do poctu 1,500 studentu je $9,000, do 11,000 studentu $39,775
etc.
Z Lexis-Nexis postupne vyrostla firma, jejiz prijem je zalozen na
shromazdovani, katalogizaci a prodeji denne obnovovanych informaci z
dlouhe rady zdroju. Pro byznysmany je urcite zajimava sluzba, ktera
poskytuje kompletni informace o firmach, kvalifikovane analyzy apod.
Vedci a studenti najdou na Lexis-Nexis i vedecke prace. Analyzy,
reserse apod. jsou ve formatu PDF a abonent si je muze vytisknout. Ceny
za sluzby mimo akademickou oblast nejsou uvedeny a resi se individualne
podle skladby pozadavku. Zvlastni je, ze akademici z Evropy, Kanady a
Japonska nemaji k Lexis-Nexis pristup. Byznysmani ano (i z CR). Zdroj: BAJT
Firma RadicalMail (adresa v zahlavi zpravy) spustila sluzbu, ktera
nabizi inzerentum inzerovat adresne (doslova adresne adresne:) Nudle v
jakemkoli provedeni (multimedalnim, s formulari etc.) se komponuji do
e-mailove zpravy. U e-mailoveho adresata se vsechno nalezite rozehraje.
Uzivatel ovsem musi mit JVM, protoze vsechno jede v Jave. Soucasti
kodu e-mailove zpravy je smiracek, ktery sleduje, co se s nudli deje
- bude to applet, ktery se usidli na disku, sbira informace o ruznych
odkliknutich a zasila je zpet statistickemu serveru firmy. Protoze jde
o Javu, uzivatel na pocitaci nemusi - krome JVM - mit zadny dalsi
specificky lustici software. Zpravy pry nejsou nijak dlouhe - firma
slibuje delku pod 2 KB. RadicalMail vsechno dela sam - od tvorby nudli,
vyberu seznamu "adresnych adresatu" (udajne "no spam":) az po vedeni
statistik, ktere jsou prubezne pristupne inzerentum. Ze k tomu diky
komunikacnim moznostem Javy dojde, bylo jasne uz hodne dlouho.
RadicalMail je prvni, kdo cely komplet sluzeb kolem e-mailove inzerce
nabidl. Zrejme ho ceka hodne rychly uspech, korunovany vstupem na burzu. Zdroj: BAJT
Firma ZapMe! se zamerila
na zajimavy byznys. Vybavuje stredni i zakladni skoly pocitaci Compaq,
softwarem a pripojenim k Inetu via satelit, to vse zcela zdarma. Skola
musi zajistit, ze kazdy z pocitacu pripojenych k Inetu pobezi minimalne
ctyri hodiny denne. ZapMe skole doda 15 (mozno i jen 5) PC, laserovou
tiskarnu, satelitni talir, vsechno nainstaluje, propoji a bude po
smluvni dobu tri let celou intranetovou sit opatrovat a updatovat
potrebne. Skola muze stanovit, zda necha skolaky surfovat po celem
Inetu, nebo jen ve vybranych vzdelavacich serverech, jejichz adresy
jsou ulozeny v pripravene databazi. Naklady na vsechno hradi inzerce,
kterou ZapMe ziskava od firem, majicich zajem o inzertni ovlivnovani
mladeze. Nudle volne a neustale plynou do jednoho vyhrazeneho okna na
monitorech. Coz notne stve kritiky pocinani firmy ZapMe.
Vec je v prostych cislech prosta - v roce 1994 utratily deti do 12 let
15 miliard a ovlivnily nakupy svych rodicu v hodnote 160 miliard USD.
Teenageri utratili 93 miliard. Psychologove zjistlili, ze i kdyz nekdo
"primo necte" inzeraty, jejich casta pritomnost v ruznych podobach se
ulozi v jeho podvedomi, odkud ovlivnuje jeho rozhodovani o nakupech z
az 90%. ZapMe se brani tim, ze je "vyrovnavacem" sanci mezi chudsimi a
bohatymi. A ze pokud to jejim kritikum vadi, at sami prispeji na kryti
nakladu s provozem Inetu ve skolach. Jak to v takovych pripadech byva -
vsichni maji pravdu:) ZapMe dostala na svou nabidku 5,000 zadosti z
kalifornske oblasti Bay Area, kde pusobi. Zatim vybavila 90 skol. Zajem
obrovsky - momentalnich 55 zamestnancu ZapMe to zvlada s asi jen dost
daleko vyplazenym jazykem:) Zdroj: Mercury Center a BAJT
Technici aukce eBay prozivaji krusne chvile.
Do aukce se vloupal hacker, ktery se predstavil jako 22-lety student s
pseudonymem MagicFX. Meni titulni stranku, na ostani stranky posila
"sve" nudle, meni aukcni ceny, odesila uzivatele na jine servery apod.
Pry na eBay nadale setrvava a muze si tam delat, co ho napadne. eBay na
veci usilovne pracuje spolu s prislusnymi urady. eBay bude zrejme plna
der. Aspon si uvedomi, ze ma nejvyssi cas je poradne zacementovat, i
kdyz upozorneni tohoto typu rozhodne nepatri k tem nejmilejsim. Vedeni
aukce tvrdi, ze k "citlivym" uzivatelskym udajum se hacker nedostal. Zdroj: InterneNews.com a BAJT
Jerry Yang, jeden ze zakladatelu Yahoo, potvrdil, ze jeho portal ma
opravdovy zajem o koupeni firmy Broadcast.com, jak predevcirem hlasaly
vsechny trouby na Inetu. Ale zminil se i o zajmu Yahoo o aukci eBay.
Yahoo ma trzni hodnotu cca 32 miliard USD. eBay se rychle vysvihla mezi
nejdrazsi internetove firmy a jeji hodnota je ted kolem 18 miliard USD.
Na to nema ani Yahoo (jen za Broadcast.com zaplati pres 4 miliardy USD,
za Geocities zaplatilo jeste o neco vic). Je proto mozne, ze se nehleda
cena prodeje, ale nejaka forma vzajemne spoluprace. J. Yang mj. uvedl,
ze v nakupovani zajimavych firem bude Yahoo pokracovat i nadale. Zdroj: Inter@ctive Week a BAJT
Skotska firma MP3-Go vyvinula ve spolupraci
s firmou Memory Corporation
"hudebni trojclenku". Tri male placate krabicky vytvareji spolu system,
se kterym si dosyta vyhrajete. Prvni krabicka - Internet Audio Port -
je urcena pro stahovani hudby z Inetu nebo z "hudebni pipy" v hudebnich
prodejnach. Po provedeni vyberu toho, co chcete stahnout (maly dotykovy
displej), pak jednim stiskem tupliku spustite stahovani i zaplaceni za
vybrane nahravky v maximalni delce jedne hodiny. Z teto krabicky
prevedete cely zaznam do druhe, zvane Portable Music Store. V ni muzete
ulozit az stovku cedecek, prehravat jednotlive skladby tak, jak urcite,
prehravat i normalni cedecka (a z nich vytvaret elektronicke zaznamy)
apod. Posledni krabicka - Soul Mate - je prenosny prehravac, do ktereho
si z te druhe krabicky natocite, co chcete, v delce do jedne hodiny.
Celek jede ve formatu MP3. Vsechny zaznamy ziskaji jeden jedinecny
otisk, takze se nedaji prehrat jinde a jinam. Spousta krabicek, ze?:)
Pokracujici miniaturizace obvodu nakonec jednou spoji vsechno do jedne.
Cedecko se da do prvni krabicky stahnout behem tri az sesti minut
(samozrejme pri rychlejsim spojeni). Preliti dat v rozsahu jednoho CD
mezi vsemi krabickami trva jen 10 vterin. Sestava bude v prodeji pred
letosnimi vanocemi. Hezky se nam to vyviji, co rikate?:) Zdroj: Inter@ctive Week a BAJT
Probral jsem se nekolika uvahami o tom, jak Signaler dostava data do
pocitace, prestoze neni pripojen k Inetu (ale musi mit zapnuty modem).
Signaler umoznuje informovat - k Inetu nepripojeneho - uzivatele ICQ o
snaze nekoho se s nim spojit (viz minulou sadu zprav). Logika veci
vyplyva ze dvou informaci - pokud mate k modemu pripojeny i telefon,
behem jeho prvniho zazvoneni prijde prvni cast informace, behem druheho
cast zbyvajici (pricemz se o uspesnem proniknuti odeslaneho pokusu
uvedomi i odesilatel). Data jsou tedy nejspis nakomponovana k
vyzvanecimu signalu. Zajemce o provoz Signaleru musi uvest i sve
telefonni cislo - uz jen proto, aby ho mohl producent programu stahnout
o jeho cenu, ktera uzivateli po zkusebnich 21 dnech naskoci na
telefonnim uctu. Pokud je uvedeny postup principem veci, nabizi se
mnoho zajimavych vyuziti (dlouhym vyzvanenim by se dalo zcela zdarma
prenest opravdu leccos:) Zdroj: BAJT