Firma Revolution9 spustila katalog Sourcebank,
ktery si za svuj cil vytkl zmapovani programatorskych zdroju. Jimi jsou
clanky, popisy, definice i programy vcetne zdrojovych textu. Tvurci
katalogu si davaji opravdu mravenci praci s dost detailnimi anotacemi
obsahu jednotlivych zdroju. U kazde vychozi anotace lze jeste pozadat
o detailni popis, ve kterem najdete napr. i nazvy a popisy jednotlivych
programu. Pro prohledavani je katalog indexovan i s ohledem na
jednotlive programovaci jazyky - momentalne na C, C++, Javu a Pearl
(dalsimi oblastmi jsou clanky a vyzkumne prace). Sourcebank obsahuje
zatim cca 5,000 odkazu, coz neni az tak moc, ovsem denne pribyvaji
nove. Uz ted je ale urcite jednim z velmi dobrych informacnich zridel,
na ktera se programatori pri reseni svych problemu mohou obracet. Zdroj: URLwire a BAJT
Na serveru MyMP3Storage muzete
bezplatne vyuzit az 50 MB diskoveho prostoru pro ulozeni svych
hudebnich souboru MP3 a pro jejich sdileni s lidmi, kterym poskytnete
pristupova prava. Z toho mj. plyne, ze k souborum na serveru neni volny
pristup. Novinku spravuje firma FreeDrive,
ktera loni odstartovala s nabidkou bezplatnych 20 MB pro ulozeni
jakychkoli souboru. Vyhodou takoveho ulozeni je pristup k souborum
odkudkoli a kymkoli, komu ho spravce diskoveho prostoru poskytne.
Kdo nema server, muze komukoli - i vice lidem - predat soubory nejen
prostrednictvim e-mailu, ale i takoveto sluzby. Jde i o predznamenani
trendu vyuzivani ukladaciho prostoru na inetovych serverech misto
zaplavovani svych vlastnich disku. Nakonec tam Inet speje ve vsech
sluzbach - napr. otevirani obchodu rozlicnych firem na jinych, pro
danou sluzbu predem pripravenych serverech je poslednim trendem v danem
smeru. Zdroj: URLwire a BAJT
Po roce sve existence rozsiruje AnyDay.com
sve sluzby o moznost sdileni osobnich i pracovnich kalendaru. Do sveho
kalendare muzete uvadet to, co do beznych softwarovych kalendaru,
uzivanych v jednotlivych pocitacich i sitich. Internet nabizi vyhodu v
tom, o cem byla zminka v predchozi informaci - kalendar je pristupny
odevsud a v pripade jeho sdileni s vybranymi lidmi i oni k nemu mohou
odkudkoli a kdykoli. Sdileni je fajn pro casovou synchronizaci deju,
at uz jde o schuzky nebo deledobejsi planovani. Pokud chcete, aby vam
kalendar pripominal nektere dulezite veci, muzete si o nich nechat
posilat "pripominaci" e-mailove zpravy se stanovitelnym predstihem.
Na serveru AnyDay.com je rovnez prehrsel informaci o ocekavanych
udalostech ruzneho razeni. Jakekoli z nich si muzete vybrat a zahrnout
je do sveho kalendare. E-mailove zasilani informaci z vybranych okruhu
udalosti je samozrejmosti. Za AnyDay.com stoji kalendarovi experti z
Lotusu a Corex Technologies. A jeste to nejdulezitejsi pro vas - tato
sluzba je bezplatna - hura na ni, je to dobra vec. Zdroj: URLwire a BAJT
Firma DMQ prisla se zajimavym
napadem vyuziti Inetu. Firmy v USA rocne utrati 40 miliard USD za
rozesilani hromadnych postovnich zasilek. Ceny sluzeb rozesilatelskych
firem byvaji ruzne. Ruzne byva i jejich vytizeni. DMQ se chytila sance
a nabizi firmam, ktere chteji neco rozposlat, moznost specifikovat
na serveru DMQ svou zasilku. Tyto udaje se pak dostanou k rozesilacum v
relativni blizkosti te ktere firmy. Kazdy osloveny rozesilac zareaguje
svou cenovou (a zrejme i casovou) nabidkou. Z nich si pak firma vybere.
Tahle sluzba ma dva zajimave dopady - firmy neco usetri za sve hromadne
zasilky, a rozesilaci si zajisti praci, kterou dosud hure shaneli. Ceny
za rozesilani ovsem pujdou dolu, protoze natesnana konkurence usilujici
o zakazky s nimi jit dolu bude muset. DMQ tvrdi, ze se ji podarilo
zajistit komunikaci s rozesilaci po celych USA, coz je zakladem jejiho
budouciho uspechu. I kdyz to ve zdroji informace uvedeno neni, DMQ
zrejme bude pobirat nejake to zprostredkovne od rozesilacu. Jak videt,
uz tolik neplati, ze penize lezi na ulici - jsou na Internetu, je-li
pritomen napad. Neni-li, neni co zvedat a je to nuda tak jako tak:) Zdroj: URLwire a BAJT
'se dejou veci... Spolecnost Metafilmic, ktera uz ziskala vyznamne
oceneni za vizualni filmove efekty, vytvori film "The Quantum Project",
ktery se bude za nejake dolary nabizet ke stazeni pouze z Inetu. Nikde
jinde se promitat, ani na videokazetach prodavat nebude. Dej filmu
vychazi z nejake mysticke zkusenosti prirodovedce. Vetsi porce filmu
bude obsahovat pocitacove animace. Film by se na Inetu mel objevit
pristi rok v kvetnu. Distribuci via Inet zajisti Sightsound.com. Jde o
dost zajimavou sazku na uspech jen prostrednictvim Inetu. Zajem mezi
Americany bude asi dost velky uz jen proto, ze jde o prvni vec sveho
druhu a ze se o tom bude vsude mluvit. Film bude stat tri miliony USD.
Za kolik se bude nabizet, se zatim nevi. Ale i kdyby si ho stahl "jen"
milion lidi, uz by to prineslo slusny financni uspech. Zdroj: E! Online News a BAJT
Yahoo Digital je nova sluzba Yahoo
pro hudebni a videofandy. Jde ale jen o prosty kramek s nahravkami.
Nema ani moznost prohledavani (neuveritelne!), takze se pri hledani
neceho uklikate do bezvedomi, abyste pak prisli treba na to, ze na n-te
strance vypisu katalogu neni to, co hledate. Bezplatne nahravky jsem
tam nenasel. Jednotlive skladby stoji kolem $1 a jsou v peti formatech
(kazda jen v jednom z nich). Skladby se daji predposlechnout. Vzhledem
k tomu, jak skvele se snazi hudebni servery jinde, se nad touhle novou
sluzbou Yahoo vznaseji otazniky. Hlavni z nich zni: "Ma opravdu smysl
se ovesovat vsim, co se kde sustne, jen aby se to nejak melo taky?".
Na Yahoo Digital neni nic puvodniho. Brzy se ma priclenit inetove
vysilani (opet nepuvodni) a moznost zacleneni a prodeje svych vlastnich
nezavislych nahravek (zavedeno uz davno na hudebne zamerenych
serverech). Nabidky prijmu vysilani nebo zaznamu se postupne maji
tahnout vsemi moznymi sluzbami Yahoo. Pujde opet o zprostredkovane
informace z jinych zdroju. Posledni dobou se na Inetu vytvareji
specializovane zdroje informaci a sluzeb, odpovidajici zajmovym
skupinam uzivatelu. Ty se zdaji byt budoucim hrobem ozdobicek
navesovanych na portaly, kterym mozna nezbyde, nez se vratit ke svemu
puvodnimu smyslu - k co nejlepsi vychozi orientaci na Internetu. Prave
v tehle oblasti je toho na praci jeste vic nez dost. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
O Skycar
informovaly News on 'Net pocatkem cervna. Jeho slavnostni premiera se
blizi. Jen strucne - jde o letajici auto s vertikalnim startem a
pristanim (zadne klasicke letadlo!), dolet 900 mil na jedno tankovani
(20 mil z jednoho galonu), rychlost kolem 350 mil za hodinu, osm
Wanckelovych motoru etc. Skycar je puvodni konstrukci inzenyra Paula
Mollera, ktery pro jeji realizaci zalozil Moller
International. Provedenim letajiciho auta se Moller zabyva pres 30
let. Skycar je konstruovan pro let ctyr lidi (i s nimi bude vazit vice
nez tunu). Bezpecnost letu zajisti kontrolni system druzic a moznost
pristani se dvema padaky a vzduchovym polstarem pri vaznejsi poruse.
Ale i pri krachu jednoho ci dvou motoru lze se Skycarem letet.
Prvni premiera auta probehne za zavrenymi dvermi. Koncem roku by se
mela uskutecnit prvni verejna. Do doby, nez se Skycar bude pouzivat
bezneji, uplyne jeste hezka radka let. I kdyz se vyresi vsechno, co se
tyka samotneho auta, vybudovani kontrolniho a ridiciho systemu stanic a
druzic zabere dalsi cas. Skycar bude letat ve velkych vyskach, ve
kterych se budou muset vyhradit nove letecke koridory. Pristavat bude
na vyhrazenych prostranstvich stranou osidlenych casti kvuli hluku. Na
misto urceni pak muze dojet po svych coby elektromobil (ev. nechate
Skycar stat na miste a presednete do elektromobilu). Prvni Skycar bude
stat milion USD. Seriova vyroba by cenu stlacila pod $100,000. Prvni
prodejny prototyp by mel byt hotov do tri let.
A co to ma spolecneho s Internetem? Podobne dusledky. Na trasy Skycars
se da pohlizet jako na prenosovou sit ryze fyzickeho sveta, do nehoz po
nekolika desetiletich prinese podobnou revoluci jako Internet. Zkuste
domyslet, jak se zmeni pohled lidi na misto jejich bydliste. Stesnanost
mest ztrati vyznam. Vsude bude blizko a casto nebude nutne vubec nikam
vyjizdet diky Internetu. Dat si schuzku bude mozno kdekoli ve velkych
vzdalenostech bez velkych casovych ztrat. Veledomy veleouradu a
velefirem budou stale zbytecnejsi. Mensi osady v zeleni nebudou mit
pocit ztraty kontaktu se zbytkem sveta. Velka cast silnic a jinych
souvisejicich instalaci bude konecne moci zmizet (spousta nove zelene
a fauny a spousty usetrenych financi).
Dopady pujdou i do kulturniho a rodinneho zivota (mozny navrat
existence kompletnich rodin jako pred prumyslovou revoluci, ktera je
zdarile ponicila). Pokracovat vyctem jasnych i jen tusenych promen by
se dalo jeste dlouho. Technickych vynalezu a vedeckych inovaci zasahne
do zivota jeste spousta. Ale Inet a Skycar s sebou prinaseji dost
silnou potenci rozbiti soucasneho stressujiciho, odosobneneho
civilizacniho blazince jeho rozplynutim do siti, ve kterych se clovek
bude moci houpat, ale i zaizolovat, bude-li mi libo:) Zdroj: Mercury Center a BAJT