Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

24. rijna 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Vize Jeffa Bezose tahnou Amazon do nezname budoucnosti
Ze by Jeffu Bezosovi zacalo byt ouzko?
Kasparov porazil svetovy sachovy tym na Inetu
Marc Andreessen chysta start nove firmy se svymi vernymi
Pohlednicovy Bluemountainarts.com prodan
Internet zesmesnuje funkcionarskou rigiditu, plus neco o faxovani

Vize Jeffa Bezose tahnou Amazon do nezname budoucnosti

Jsou dva tabory investoru a posuzovatelu kroku sefa Amazonu, Jeffa Bezose - jedni neveri, ze by Amazon mohl zacit vykazovat zisk, druzi veri. Bezos vi, ze Amazon muze zacit vykazovat zisk kdykoli, pokud by prestal "divoce" investovat predevsim do nakupu firem, vystavby veleskladu, odkud se rozesila objednane zbozi, a do sveho vlastniho vyvoje a vsi dalsi expanze. Neverici upozornuje napr. na to, ze denik USA Today zacal byt ziskovy az po 11 letech sve existence.

Sklady jsou jednou z nejdulezitejsich a investicne nejnarocnejsich casti Amazonu. Nez se vubec nejaky sklad spusti, musi se do nej vlozit par set milionu USD. Amazon ma tri velesklady, rozmistene tak, aby kazdy pokryval urcitou cast uzemi USA. Vsechno v nich musi fungovat naprosto spolehlive a rychle. Nejnizsi hodinova mzda personalu cini $7,50. Zajimave je provedeni skladu. Jakmile zajemce o koupi neceho ukonci svou objednavku na serverech Amazonu, data se prevedou do jednoho ze skladu. Objednavka "obsadi" jednu prihradku ve skladu. Personal na te strane skladu, kde je vsechno zbozi, dostava udaje o tom, jake veci ma vyhledat a dat na dopravni pas. Veci dostavaji pruvodku. Podle ni se pozna, do jakych prihradek se maji cestou ulozit (ukladani probiha automaticky).

Na druhe strane prihradek je personal, ktery ciha na rozsviceni modreho svetla u jednotlivych prihradek - to signalizuje, ze v prihradce je vsechno, co si kdo objednal. Obsah kazde "modre" prihradky se da do krabice a odveze se do oddeleni, ktere objednane veci bali a pripravuje k jejich odeslani. Automatika tak zajistuje manipulace, kde by lide nasekali nejvic chyb a neprijemne zatizili reklamacni oddeleni, jakoz i otravili objednatele. Jeff Bezos se rozhodl pro vystavbu svych vlastnich skladu pote, co seznal, ze jine rozesilatelske firmy nejsou tak rychle a presne, jak to uspesny vyvoj Amazonu vyzaduje.

Jeff Bezos dobre vi, ze i prese vsechny moznosti inetove komunikace nemuze uplne vsechno prodavat sam. Proto Amazon nedavno spustil sluzbu Z-Shops, kde si svuj obchod mohou otevrit i jine firmy. Amazonu plati maly mesicni pausal $9,99 a 1% az 5% z obratu. Tyto obchody jsou velmi dobre integrovane do Amazonu. Jsou napr. zahrnute do prohledavace "All Products", ktery napred prohleda obsah Amazonu, pak Z-Shops a nakonec - a to je co rict - i jinych obchodu na Inetu. Bezos zrejme dava prednost tomu, aby navstevnik Amazonu nasel, co hleda, i kdyz to nakonec koupi nekde jinde (s temi jinymi obchody ovsem muze mit dohodu o podilu z prodeje - nakonec ji nabizi i on sam komukoli na Inetu).

Mene uspesnou se ukazuje byt aukce Amazonu. Zatimco eBay obsahuje pres tri miliony nabidek, aukce Yahoo skoro milion, Amazon jen kolem 140,000. Dalsi veci, se kterou se Amazon potyka, je odmitavy postoj casti velkych firem k prodeji svych produktu na Amazonu. Patri k nim napr. Sony, Pioneer, ale treba i nektere hrackarske firmy. Tito producenti velmi ostre sleduji, zda povereni prodejci zprostredkovane nenabizeji neco nekde jinde na Inetu. Duvodem je ochrana kvality poskytovanych sluzeb, tim i obchodni znacky. Amazonu se ale postupne dari presvedcovat nektere z techto firem, ze by to mohly aspon zkusit.

Posledni vetsi problem se tyka Z-Shops. Objednavky vyrizuji tyto obchody samy. Ale v pripade chyby pada vsechno i na hlavu Amazonu. Jeff Bezos proto zalozil oddeleni, ktere sleduje jejich spolehlivost a cini potrebne v negativnich pripadech. Svou funkci v tom sehrava i moznost posuzovat sluzby firem klienty Amazonu.

Jeff Bezos zalozil Amazon v roce 1995. Behem ctyr let vyrostl v inetoveho obra. Od sveho vstupu na burzu v roce 1997 jde cena jeho akcii stale vzhuru. Trzni cena Amazonu je 28 miliard USD. Bezos je mezi nejvetsimi bohaci se svymi 9 miliardami. Presto se ale Bezos bude muset zamyslet nad svou dosavadni "rozhazovacskou" strategii. Vzestup objemu prodeje na Amazonu klesa - loni cinil vzestup ve druhem ctvrtleti 33%, letos byl 7%. Prumerna rocni utrata jednoho registrovaneho uzivatele za stejnou dobu poklesla z lonskych $47 na letosnich $29. U prodeje knih, ktery pokryva 70% celeho prodejniho obratu, byl jeho lonsky vzestup 275%, letos se ocekava kolem 82%.

Celkove naklady a investice se letos opet rapidne zvysi a prekuli se pres miliardu USD. Prave tolik ma Amazon v hotovosti, ale pujcek jeste o neco vic. Letos jeho 12 milionu registrovanych uzivatelu utrati celkem cca 1,4 miliardy USD. Jeff Bezos jede "nadoraz" a veri v dalsi expanzi Amazonu i jeho obratu. Zatim mu to vychazi. Ale vyse uvedena cisla jako by chtela naznacit, ze od urciteho momentu nemuze nic rust nade vsechny meze. I kdyz...Bill Gates by s tim nejspis nesouhlasil:)
Zdroj: Fortune a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Ze by Jeffu Bezosovi zacalo byt ouzko?

Nedavno jsem Bezose chvalil proto, ze neprotestuje proti metaprohledavacum, ktere prohledavaji i nabidky Amazonu. Poslednim svym krokem ale jako by Bezos chtel svou vyhlasovanou internetovou otevrenost i sve vizionarstvi zcela poprit. Amazon podal zalobu na konkurencni knizni prodejnu Barnes&Noble proto, ze pry porusuje patent Amazonu, zvany "1-Click". Jde o umozneni prubezneho nakupu bez nutnosti neustale vkladat pozadovane osobni udaje do prislusnych formularu na ruznych prodejnich serverech.

Ouvej, ouvej, Bezosi... Takove zalezitosti mohou existovat jen jako otevrene standardy, na nichz se vsichni dohodnou a ktere nakonec doporuci standardizacni organizace. 1-Click je opet patent na koncepci, nikoli na technologii, protoze pro jeji provedeni lze pouzit ruzne postupy - treba jako pro videozaznam VHS, Beta, Video2000...a jak se vsechny jmenovaly. A uz vubec tezko kdo bude verit nejakemu Bezovskemu skriptu, ktery neprojde ohnem standardizacnich posouzeni, doplnku a zkousek. Bezos se haji tim, ze 1-Click ho stal tisice hodin vyvoje. Za kazdym inetovym standardem jsou tisice hodin. Navic v pripade 1-Clicku nejde o zadny zazrak, ale o protokol, jakym si mezi sebou budou predavat informace o kupujicich prodejni servery, banky a nejaka overovaci sluzba. A Bezos neni ani zdaleka prvni, kdo na nem delal a dela.

Nutit vsem jednu, jednim zpusobem provedenou vec na zaklade koncepcniho patentu, je naprosty nesmysl. A chtit licencni poplatky v pripade, ze by se 1-Click dal ke standardizacnimu procesu, je uz zcela mimo, protoze Bezos by pak pobiral poplatky jen proto, ze sveho casu zasel na patentovy urad, nikoli pro to, co by bylo vysledkem standardizacniho usili a prace spousty lidi. Nakonec si staci pripomenout protesty, jake v USA vyvolala snaha Sunu neomezene vladnout javovym standardum - a to Java vznikla jako programovaci jazyk v Sunu. Nikdo ale nema patent na existenci programovacich jazyku. A nikdo by nemel mit patent na jakkoli provedenou komunikaci mezi uzivateli Inetu, cili na fenomen samotny, Mr. Bezos.

Kdyz uz byl patent na 1-Click nesmyslne udelen, ani pak nesmi blokovat existenci obdobne provedene komunikace s obdobnym ucelem, podobne jako patent na jeden programovaci jazyk (kdyz uz ho nekdo mermoci musi mit) nesmi blokovat existenci jinych programovacich jazyku. Obavy otcu Inetu z negativnich dusledku vpadu byznysu do Inetu se potvrzuji. Doufam, ze takove obavy budou soudy schopny zohlednit.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Kasparov porazil svetovy sachovy tym na Inetu

Po 124 dnech sachoveho klani s Gary Kasparovem to svetovy tym vzdal v 62. tahu. Detaily si muzete precist na vyse uvedene adrese, vcetne Kasparovy analyzy, ktera odhadla, ze svetovy tym dostane mat v pristich 25 tazich. Na obou stranach zustalo po jednom kralovi, dame a strelci. 51% clenu svetoveho tymu navrhlo polozeni sveho krale. Utkani se mohl ucastnit kdokoli navrhy svych vlastnich tahu, konzultacemi, koukanim na sachovnice jinych hracu v celem tymu apod. Software poskytl MS. Diky nemu mohlo na Inetu probihat rozsahle sdileni sachovnic vsech ucastniku. V tomto provedeni to byl prvni sachovy zapas sveho druhu.
Zdroj: BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Marc Andreessen chysta start nove firmy se svymi vernymi

Tvurce Navigatoru a spoluzakladatel Netscapu, ktery podlehl v souboji s MS a nakonec byl pohlcen AOL, opustil prede dvema mesici svuj post technickeho sefa AOL, aby se mohl plne venovat praci ve sve nove firme. Zatim se kolem ni udrzuje hraz tajemnosti, ktera se ma prolomit behem dvou tydnu. Nezname je dokonce i jeji jmeno. Mozna se bude jmenovat VCellar. Nejdulezitejsi je samozrejme napln jeji cinnosti. Ma jit o komplexni software pro "outsourcing", povazovany za jeden z nejvetsich budoucich zdroju prijmu Inetovych firem. V podstate jde o hosting (nabidnuti prostoru a softwarovych funkci, resp. sluzeb) na silnych inetovych farmach. Konkurence je v teto oblasti zatim pomerne mala, nejmensi od MS...ze by to chtel M. Andreessen vratit B. Gatesovi timto smerem?:)

Personalni slozeni nove firmy vytvari predpoklady pro uspesny start. Jeho jadro tvori inetovi a softwarovi guruove Netscapu, vcetne nekolika dalsich odjinud. Nemalo z nich opustilo AOL prave kvuli VCellaru, ktery udajne vyvolal velky zajem investoru, vcetne investicni skupiny byvaleho sefa Netscapu, Jima Barksdala. Po zkusenostech s Netscapem, ktery udelal nemalo taktickych i strategickych chyb, se ve VCellaru objevi i lide se zkusenostmi z kapitalove a obchodni sfery. Andreessen bude presidentem nove firmy, jejim sefem jeho dlouholety kolega Ben Horowitz. Pokud VCellar prinese novy vitr do oblasti outsourcingu, nerku-li takovy, jaky sveho casu prinesl Navigator, zavane ve spravny moment na spravnem miste. M. Andreessen by si to nakonec zaslouzil.
Zdroj: ZDNet a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Pohlednicovy Bluemountainarts.com prodan

Tato pohlednicova farma se snazila najit kupce po vice nez pul roku. Prodejni cena byla stanovena na miliardu USD. AOL, Amazon a Yahoo od jednani postupne odstoupili. Nakonec farmu koupil Excite@Home za 780 milionu USD v hotovosti a v akciich. Cena neni nijak premrstena. Bluemountainarts.com je na 14. miste v tabulkach navstevnosti a je zdrojem 65% vsech odesilanych pohlednic via Inet. Excite predpoklada, ze pripojenim pohlednicoveho chrlice se zvedne jeho celkova navstevnost az o 40% - to se zase projevi zvysenim prijmu z inzerce vseho druhu. Lidi kolem chrlice si mohou oddechnout a vyrazit na slusnou svacinku:)
Zdroj: ZD Inter@ctive Investor a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Internet zesmesnuje funkcionarskou rigiditu, plus neco o faxovani

Co myslite - smi 17-lety technicky sef inetove firmy na jednu z nejvetsich pocitacovych vystav Comdex? Nesmi. Regule Comdexu to zakazuji. Vsem navstevnikum totiz musi byt vic nez 18 let. Pry proto, ze Comdex ma slouzit jednani mezi firmami. Procez mezi navstevniky nemaji co pohledavat mladsi studenti a deti. 17-lety Mike Lavers si to nenechal libit a spustil kolotoc korespondence s vedenim Comdexu. To nakonec ustoupilo a oznamilo, ze ho na Comdexu velmi radi uvitaji:) Mike rekl, ze se mu pristup lidi z Comdexu nelibi, protoze mezi lidmi mladsimi nez 18 let je spousta nadejnych vyvojaru a podnikavcu. Regule Comdexu povazuje za vekovou segregaci.

Mimochodem jsem si vsiml, ze na strankach zpravodajstvi Wired pribyl odkaz pro bezplatne odfaxovani jeho stranek. Bohuzel, jde to zatim jen v USA, Kanade a Australii. Ale i tak to stoji za zaznamenani. Bezplatne faxovani zajistuje firma Fax4Free. Mj. umoznuje posilat faxy zdarma odkudkoli ze sveta do uvedenych tri zemi i uvnitr nich. Do Britanie za 5 centu za stranku etc. Hromadne rozesilani (stejny obsah na vetsi pocet cilovych faxu) ma zvlastni tarify. Inetove faxovani je tak jeste levnejsi nez telefonovani via Inet.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net