Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

25. ledna 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

56-bitovy DES rozbit v rekordnim case
Linux 2.20 pravdepododobne uz v pondeli
Ucetnictvi a jina firemni agenda via Inet
Jini se konecne vyda na svou cestu svetem
Z dalsi legrace dalsi byznys
Ustrasene organizace na ochranu soukromi dsti ohen na Pentium III
Americti pupkaci hudebniho byznysu zazalovali svycarsky server

56-bitovy DES rozbit v rekordnim case

Firma RSA uz potreti vyhlasila soutez o odhaleni obsahu zpravicky zasifrovane 56-bitovym kodem DES. Odmena za prolomeni kodu byla odstupnovana - $10,000 za mene nez 24 hodin, $5,000 do 48 hodin a $1,000 do 56 hodin. Pouhe dve hodiny delily nove rekordmany od prestupu z prvni do druhe urovne odmeny. Hledana zpravicka se vyloupla za 22 hodin. Bylo v tom ale i hodne stesti - na odhaleni se vypotrebovalo jen 22,2% moznych 72 trilionu klicu (v predchozim pokusu to bylo 91%).

Celou akci vedla opet Electronic Frontier Foundation a jeji "Deep Cracker". Bloky klicu vytvarely pocitace s 1,500 zakaznickymi procesory, pripravenymi specialne pro takove ucely. Z 22 serveru po svete se bloky klicu distribuovaly na cca 100,000 pocitacu pripojenych k Inetu (kazdy zajemce si mohl stahnout klienta, ktery dostaval sve bloky a lustil sifru "na pozadi"). Cilem RSA bylo a je dokazat, ze vladni restrikce exportu delsich kodu jsou nesmyslne. Mimochodem se zda, ze nektere posledni tlaky na americkou vladu ve smeru uvolneni exportu ponekud "zmekcuji" jeji pohled na vec. Na cele desifrovaci akci je nejzajimavejsi samotna podstata distribuovanych funkci softwaru po pocitacich v siti. Jeji uplatneni ma velkou perspektivu zdaleka ne jen pri prolamovani sifer.
Zdroj: NW Fusion a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Linux 2.2.0 pravdepododobne uz dnes

Duchovni otec Linuxu, Linus Torvalds, ktery ma posledni slovo pri schvalovani novych verzi Linuxu, se chysta pustit do sveta novou verzi 2.2.0 zrejme uz dnes. I kdyz uz se to omilalo tisickrat, pripomenu, ze novy kernel bude mit lepsi podporu diskovych poli, zlepsenou konfigurovatelnost firewallu, rychlejsi pristup k souborum na disk diky kesi s jejich nazvy, moznost pripojeni na Gigabit Ethernet a Fiber Channel, lepsi praci s pameti (neupadnuti do ochromujicne zpomalujiciho swapovani), podpora viceprocesorovych systemu etc. Linuxovi labuznici uz bezpochyby prostiraji pro dalsi chutny chod:)
Zdroj: InfoWorld Electric

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Ucetnictvi a jina firemni agenda via Inet

Sef Oraclu, Larry Ellison, je duse nepokojna. S "hubenoury" (NC, neboli network computers) mu to zatim moc nevyslo, ale jejich zakladni myslenku - ze se vsechno vari na siti pro "hloupe klienty" na stolech ci na klinech uzivatelu - neopousti. Vytvoril fond se stem milionu USD pro vytvoreni systemu, zpracovavajicich firemni agendu (predevsim ucetnictvi) na oraclovskych serverech na Inetu. Ano, jde o safra citliva data, ktera se jen tak nekdo neodhodla nechavat ulozena buhvikde na Inetu. Zabezpeceni onech dat pred jejich zcizenim bude muset fungovat na 100% - prvnich par problemu by cely projekt rychle a na dlouho polozilo.

Jisty hacek je v tom, ze firmy budou platit za cas pripojeni k serverum Oraclu. Kdyz ale bude vsechno perfektne fungovat, hacky zmizi. Beznou situaci ve firmach znate - jina firma na instalaci softwaru do firemni site, zapoleni se softwarem, jeho updaty, zaucovani ucetnich, sem tam to krachne s nasledky ruznymi, spatna dokumentace, neustale se menici a nesrozumitelne predpisy, vynosy, vyhlasky...etc.

A ted si predstavte, ze ziskate pristup k ucetnimu softwaru v podani idiot-friendly, zadne updaty u vas, ale jen na onech serverech, kdykoli se cokoli zmeni v predpisech, ihned se to ve vsem nalezite promitne, vsude odkazy na napovedy a konkretni priklady, diskusni skupiny, kde se vsechno pretrasa...proste jedna basen. Posadte k tomu kohokoli, a za jedno odpoledne (trosku prehanim:) se z nej stane profesionalni ucetni. Audity muze delat firma na druhem konci sveta. A kdyz mate financni pohyby jen po drate pres bankovni konta, muzete to kompletne hodit na ucetni firmu, za kterou nebudete vubec behat a nikdo z ni se u vas neobjevi, jak je rok dlouhy. To je primo sen... V tomhle Larry Ellison vi, co dela.

Dalsich vyuziti, nez jen pro ucetnictvi, jsou tuny. Napr. lekari by tak mohli vest svou agendu - coz Oracle taky chysta, dokonce bezplatne (naklady by hradila prislusna reklama). V tomhle Oraclu drzim vsechny palce. Ze to zvladne technicky, je jasne. Hlavne ale at zvladne presvedcit o naproste neprustrelnosti sifrovani dat.
Zdroj: InfoWorld Electric

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Jini se konecne vyda na svou cestu svetem

Dnes by se mel na serverech Sunu objevit zdrojovy kod Jini, coz je "softwarova obalka" javovych appletu. Hlavni funkci Jini je komunikace jakehokoli zarizeni po siti - jednak se na ni zarizeni samo prihlasi (pripoji se k ni), takze je ihned pristupne pro jeho dalkove rizeni i kontrolu jeho stavu, jednak si muze vyzadat/dostat ze site applety s funkcemi, ktere prave potrebuje (napr. urcite rozhrani), nebo se mu "neco vnuti" podle potreby zvenci (treba opravarensky diagnosticky software pri poruse zarizeni). Moznosti vyuziti Jini jsou nekonecne. Sun s nimi loni seznamil velke firmy po svete a vyvolal u nich velky zajem. Licenci pro aplikace Jini uz odkoupilo 35 prumyslovych gigantu - zajimave jiste bude uplatneni Jini u disku Quantum ci Seagate, ve spotrebni elektronice Philipsu ci Sony, u tiskaren HP, ci u mycek nadobi Siemens:) etc. Pro nekomercni hratky bude Jini bezplatne, jinak licence stoji 10 centu za jedno zarizeni, resp. $250,000 rocne za jednu radu vyrobku s Jini. Novou technologii ceka jeste delsi doba vyvoje a potrebneho rustu poctu aplikaci - vubec nic tomu ale uz nebrani.
Zdroj: Yahoo a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Z dalsi legrace dalsi byznys

Ono to na zacatku vypadalo opravdu spis jako psina - to kdyz NewHoo vytvorilo alternativu Yahoo, kde o zarazeni nerozhodovali zamestnanci adresare, ale nabidku odkazu tvori surfari sami. Cela tahle legrace nakonec dostala nabidku Netscapu k jejimu odkoupeni. A se tak NewHoo objevilo s novym nazvem Netscape Open Directory mezi nabidkami Netcenteru. Nenabizi nic jineho, nez dosavadni NewHoo. Kdokoli se muze stat editorem (redaktorem) jakekoli subkategorie. Jde o dobrovolnou cinnost - jedinou odmenou je reklama editora v podobe odkazu na nej u "jeho stranky" (ma jich ted byt kolem 6,000). Prirustky nabizeji sami surfari. Podival jsem se na obsah...je to - ve srovnani s vysledky vyberove cinnosti treba Yahoo - trosku binec, ale na druhou stranu je to zajimavy doplnek, ve kterem najdete leccos z toho, co v Yahoo a spol. neni. A pro spravce sluzby to ma jednu prednost - bezi to uplne samo a neni potreba se o to nejak zvlast starat (snad vyjma odhaneni vsudypritomnych exhibicionistu).
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Ustrasene organizace na ochranu soukromi dsti ohen na Pentium III

Americke organizace na ochranu soukromi to ted ponekud prepiskly. Vyzyvaji k bojkotu Intelu, dokud nezrusi svuj plan na ukladani identifikacnich cisel do nove rady procesoru. Cisla budou pristupna (prectitelna) po siti. Pristupnost bude mozno zablokovat, ale po novem spusteni pocitace se vzdy obnovi. Ti rozechveli ochranci nejspis netusi, ze pri surfovani o sobe poskytuji tolik informaci, ze by se divili...a ze nejake to cisilko procesoru je vedle toho psina. To naopak bude nabizet zajimave moznosti pri komunikaci uzivatelu Inetu se servery, jako treba ulehceni i drobounka zrychleni nekterych databazovych operaci. A samozrejme i jistou moznost vyhledani ukradenych pocitacu. Takze za sebe vyhlasuju bojkot tomu bojkotu:)
Zdroj: Nando News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Americti pupkaci hudebniho byznysu zazalovali svycarsky server

Nebohy svycarsky International Lyric Server, ktery zdarma nabizi cca 100,000 textu pisnicek, byl jiz podruhe vyzvan k zastaveni sve nabidky svycarskym soudem. Server je trnem v oku americkym sberacum poplatku za vsechnu hudbu. Tihle reprezentanti zkameneleho mysleni rozhazuji kolem sebe zaloby jak sileni, protoze nedokazou skloubit svuj pohled s moznostmi, jake Internet nabizi, a anzto jim chybi predstavivost, vsem vsechno zakazuji. Jejich internetova paranoia je horsi, nez obavy americkych statnich instituci z internetoveho terorismu. Svycarsky server nasbiral ta kvanta textu diky svym navstevnikum, kteri texty na server ukladaji a diskutuji o nich. Kdyby ty paranoiky napadlo napr. to, ze by spravci serveru meli k textum davat odkazy na obchody, kde si lze tu kterou skladbu koupit na cedecku, tak by na tom sami jeste neco vydelali. Mimochodem, podobnych serveru jsou na Inetu hromady. Pokud server ted navstivite, najdete tam jen informace o jeho zastaveni a petici proti rozhodnuti soudu i proti vyberacum. Americky zalobce tvrdi, ze ho textovy server pripravuje o miliony dolaru, ale dukaz nikde zadny. Nekonecna jestit lidska hloupost, a kdyz vyhrezne, je kolem ni vzdy nebezpecno...
Zdroj: CNN a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net