Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

25. kvetna 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Sup na Inet...nebo na dlazbu
Z foticich kabin budou inetove kiosky
Kolem zdravotnich rizik pouzivani mobilnich telefonu stale zivo
Pocitacovy/inetovy uspech prozaruje hlavy vic nez mobily:)
Budouci servery budou "uvnitr sebe" malou internetovou siti?
Jestli tohle je pravda, pambu s nami - aneb CIA pocitacovym piratem?
Uhodnete, po jakem serveru couraji Americani nejdele?

Sup na Inet...nebo na dlazbu

Predseda Intelu, Andrew Grove, prohlasil, ze firma, ktera nebude do peti let na Internetu, to muze zabalit. A ze nebudou zadne vyhradne internetove firmy, protoze vsechny firmy budou internetove. Pruzkum firmy CyberDialogue nezi malymi firmami prinesl optimisticke vysledky. Mezi prvnimi ctvrtletimi lonskeho a letosniho roku vstoupilo na Inet cca 427,000 malych americkych firem, coz je o 95% vic nez za predchozi rocni obdobi. Mohlo to byt vic... Ale co na pruzkumne zprave opravdu tesi, je firemni pochvalovani si jejich ucasti na Inetu. 56% z nich tvrdi, ze Internet je zakladem jejich soucasneho uspechu. Jsou spokojeny, velka cast dokonce nadsena s obratem prodeje via Inet. Ten u malych firem dosahl celkovych cca 19 miliard USD za sledovane rocni obdobi.

Tato zjisteni jsou velmi dulezita, protoze jeste pred rokem, dvema panovala mezi malymi firmami velka otravenost a neduvera k jakekoli prinosnosti Internetu v jejich podnikani. U nas bych videl casovy horizont, za nimz neointernetovane firmy spadnou do propasti, na hodne moc dlouho (budou-li jeste nejake:), ba dokonce si dovolim tvrdit, ze k preziti velke casti firem tady Internet nebude zadnou nutnou podminkou. Duvodem pro takove tvrzeni jsou podminky geograficke (maly stat), obecne zvyklosti (lepsi je "tam" zajit a sahnout si na to, po ceste zaskocit do hospody...) a mentalita (pohodlnost ve smyslu "mozkoveho zevlovani")...plus hospodarska situace. Pletu se snad moc?:)
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Z foticich kabin budou inetove kiosky

V Britanii ma firma Photo-Me 4,300 kabin, kde si muzete nechat udelat fotky se sadrovym oblicejem pro pas aj. prukazy. Photo-Me se dohodla s BT (British Telecomem) na rozsireni svych "kabinovych sluzeb" o Inet. Behem cca dvou let budou do vsech kabin namontovane klavesnice a displeje, vyzarujici e-mailovy a webovsky obsah. Zajemci budou moci v kabinach internetit za 30 penci za minutu (platby mincemi nebo kreditni kartou). Kabiny se totiz dosud vyuzivaji jen kolem 30 minut denne a z kazde z nich se vysype kolem 12,000 GBP rocne. BT i Photo-Me predpokladaji, ze po nasazeni Inetu by se prijem mohl zdvojnasobit. Uvazuji o nasazeni novinky i ve zbyvajicich 20,000 kabin rozesetych po svete. Ale fotit se neprestane. A svuj sadrovej ksichtejcek budete moci hned poslat e-mailem kamkoli do sveta. Myslenka je to jiste hezka a hrava, lec na miste BT i Photo-Me bych se trosku obaval nastupu mobilnich zarizeni, ktera zvladnou to i mnohe jine. Akcionari Photo-Me se ovsem mohou radovat - zprava o projektu a spolupraci s BT vykopla cenu akcii nahoru skoro sestinasobne za pouhy jeden den.
Zdroj: BBC a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Kolem zdravotnich rizik pouzivani mobilnich telefonu stale zivo

V programu Panorama BBC vystoupili vedci nekolika zemi, kde se sponzoruji vyzkumy vlivu mobilu na cloveka, a zastupce britske NRPB, ktera stanovi zdravotni limity zareni, jez pak doporucuje vlade pri tvorbe norem. Zastupce NRBP prekvapive vystupoval jako rozhodny odmitac jakychkoli nejistot vedcu. Napr. na sobe nezavisle vyzkumy dvou vedcu z USA a Svedska poukazuji na mozny primy vliv na vznik rakoviny mozku. Podle Americana pouzivani mobilu zvysuje riziko vzniku rakoviny 2,5-nasobne. Vedci se shodli na tom, ze nic neni cernobile, ale ze jde o "sedou zonu", ktera si vyzada dalsi poradne zkoumani (a dalsi poradne granty:) Zaroven odmitli studie, ktere svymi tvrzenimi, ze je vse zcela OK, jdou na ruku prumyslu. V Panorame vystoupil i byvaly zamestnanec BBC, ktery pouzival mobil velmi intenzivne (az pet hodin v jednom kuse). Objevily se u nej tak silne poruchy pameti a reci, az o sve zamestnani telefonniho operatora nakonec prisel. Vinu za svuj stav priklada mobilu. No co...prinejhorsim lidstvo konecne zblbne zcela dokonale, a kdyby nahodou ne, tak se blbci budou mit na co vymlouvat:)
Zdroj: BBC a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Pocitacovy/inetovy uspech prozaruje hlavy vic nez mobily:)

Zatimco MS loktari "za oponami", AOL pred oponou. Nekterym lidem ve vedeni firem s rychle bobtnajicimi financemi jako by se vubec nedostavalo humornejsiho pohledu na svet, a ke ztrate usmevu nuti vsechny kolem sebe. AOL uz zapolkla leccos vcetne Netscapu a nadouva se k nadutosti nejvydutejsi. Nasledne zblbnuti byva uz jen otazkou casu. AOL podala zalobu na firmu Tribal Communications kvuli naproste pitomine. Tribal je tvurcem a siritelem tzv. instantniho komunikacniho klienta PowWow (neco jako ICQ). V nem pro seznam lidi, se kterymi pokecavate, pouziva obecny nazev "Buddy List" (alias "seznam kamosu"). Stejny nazev pouziva i AOL ve svem Instant Messengeru - v nem se ale objevil driv nez v PowWow. Podotykam, ze AOL na tento nazev nema zadnou registraci (ono by to nakonec bylo neco jako chtit si nechat registrovat treba nazev "adresar disku" jen pro sebe).

V zalobe AOL ma byt i blize neurcena castka na odskodneni. Tribal je mala firma a jedna z poslednich mensich, ktera takoveho klienta produkuje. V prosinci AOL podala podobnou zalobu na inetovou divizi AT&T, aby prestala pouzivat slovni spojeni "You have e-mail" ve sve e-mailove sluzbe (soudni jednani bude v cervnu). Predpoklada se, ze soud zalobu odmitne. AOL byti prastena pytlem... Jo...jen tak na okraj ...kdybyste nahodou chteli poveceret s Billem Gatesem v jeho sidle u jezera, muzete - pokud u vrat zaplatite milion dolaru. Nalada bude dozajista diamantova. Dluzno uznamenat, ze vytezek pujde na universitu, kterou navstevovala Gatesova manzelka. Hej, je na tomhle svete nekdo, kdo by se mnou povecerel chleba s pastikou za milion cehokoli?:)
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Budouci servery budou "uvnitr sebe" malou internetovou siti?

Uz to tak vypada. Na obzoru jsou dva nove souperici standardy - Future I/O s podporou firem IBM, Compaq Computer, Hewlett-Packard, 3Com, Adaptec a Cisco, a NGIO (Next-Generation Input/Output), za nimz stoji hlavne Intel, Dell, Sun a dalsi. Velmi zajimavy je navrh Future I/O. System bude komunikovat podle internetoveho protokolu a obracet se na jednotliva zarizeni adresami IP. Cely server tak bude pripojitelny k Inetu primeji. To se samozrejme libi Ciscu, proto se k Future I/O pripojilo. Dalsi vyhodou takoveho systemu je, ze pri krachu jednoho zarizeni se nezastavi beh pocitace (i diky implementovanym switchum). Navic lze - nejen pro pripad krachu - jednoduseji vytvorit sit serveru, ktere mezi sebou budou s daty zajimave zongolovat. Future I/O bude pouzivat rozsirene adresovani IP 6, ale ve styku s okolim serveru bude umet i soucasne IP 4.

I kdyz Intel tvrdi, ze pouziti IP "uvnitr" pocitace pozira prenosovy cas, jeho NGIO je petkrat pomalejsi (475 Mbps) nez Future I/O (2,5 Gbps). Uvedene rychlosti prenosu se tykaji toku dat mezi procesorem a zarizenimi pocitace. Future I/O by melo vyjit take levneji, protoze pouziva technologii "thin-pipe", zatimco NGIO "tlustou". Ani terminove na tom neni NGIO nejlepe - Future I/O by mel byt k dispozici pocatkem roku 2001, zatimco NGIO az jeho koncem. Jen doufam, ze se adresy IP zarizeni serveru nebudou muset nikde registrovat:)
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Jestli tohle je pravda, pambu s nami - aneb CIA pocitacovym piratem?

Vcera mi brnkli z Radiozurnalu, abych dal primy vstup na tema, zda muze vlada USA nabourat jugoslavska bankovni konta. Jugoslavie je jednou z inetove nejzaostalejsich zemi nejen v Evrope. Pokud tam maji nejake inetove bankovnictvi, budou prenosy dat sifrovane. Lustit takove sifry je nanic (predlouhy cas, behem ktereho se sifrovani muze mnohokrat zmenit). A i kdyby se podarilo nabourat do pocitacu, podstatne udaje tam budou (mely by byt) rovnez sifrovane. Jedine snad po vniknuti do systemu cist klavesnice a doufat, ze se mezi tuky objevi ty vytouzene:) Vubec me nenapadlo, ze by vlada USA mohla uvazovat o vlamovani se do systemu mimo Jugoslavii. A ted to ve zdroji informace ctu.

Zprava o zvazovanych sabotaznich akcich USA vuci Jugoslavii pochazi od Reuters, takze by mohla byt duveryhodna. Toz si predstavte, ze vlada USA chce poverit CIA, aby se najatymi hackery dostavala do Milosevicovych (rekl bych, ze jiste i jugoslavskych) kont v zahranicnich bankach! To je piratstvi jako kdyz vysije. Kdyz neco takoveho nepovoli vlada te ktere zeme normalnim pravnim postupem, tak se vleze do jakychkoli bank ilegalne? Pokud nejde "jen" o valecnou propagandu ve stylu Reaganovych "hvezdnych valek", byla by to hruznost s dusledky devalvujicimi hodnoty, za jejichz ochrance se USA vydavaji. Ani se mi uz nechce cokoli dodavat...
Zdroj: ZDNet a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Uhodnete, po jakem serveru couraji Americani nejdele?

Ja bych byval hadal Yahoo. Lec chyba lavky. Podle zjisteni firmy Nielsen/NetRatings setrvava jeden surfar v prumeru 2 hodiny 25 minut mesicne na aukci eBay. Teprve daleko za ni je Hotmail (1:19) a Yahoo (1:05). A opet daleko za nimi jsou s casy kolem 30 minut Excite, Netscape, Go.com, ATT.net, MSN a CNN. Zajimave je i to, ze surfari radi eBay do kategorie zabavy, nikoli kramu. A jeste jedna zajimavost - v pomeru k poctu obyvatel je internetove nejzaplavenejsim statem USA Aljaska (52%). Nasleduji Colorado, Maryland (oba po 43%) a Washington (41%). Pocetne nejvic internetaku je v Kalifornii (8,3 milionu), coz je 36% jeji populace. Nejvic surfujicich deti v pomeru k populaci je rovnez na Aljasce. Do sousedni vesnice je to pro dva losy strasne moc mil...:)
Zdroj: Mercury Center a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net