S prevodem sve cinnosti na Internet a zdarilou adaptaci na moznosti
tohoto noveho media melo velke problemy nemalo oblasti podnikani. Ale
to, co predvadi hudebni prumysl, presahuje prijatelnou miru blbosti.
RIAA (Recording Industry Association of America), ktera je ted hlavnim
predstavitelem obojiho, vydala zpravu, ktera mj. zaznamenava silny
pokles nakupu hudebnich zaznamu u vekove skupiny mezi 15 a 24 lety (z
32,2% v roce 1996 na 28% v lonskem roce).
RIAA ve sve zprave ukazuje prstem na pricinu - Internet a MP3!:) Misto
aby ukazala na sebe a na svou totalni neschopnost vyrovnat se s
vyvojem. Misto toho stale pokracuje v zalobnickovskem soudnim jednani
proti firme Diamond Multimedia, resp. jejimu prenosnemu prehravaci
zaznamu ve formatu MP3. A aby svou blbost nesmirnou jeste vic
zesmesnila, chysta se podat zalobu na Lycos, resp. na jeho prohledavac
souboru MP3. Britska obdoba RIAA - Federation of the Phonographic
Industry - uz podala zalobu na norskeho partnera Lycosu, ktery Lycosu
poskytl svou technologii na vyhledavani souboru MP3 vcetne pristupu do
svych databazi s vice nez pulmilionem odkazu.
Dementni jednani techto zastupotechen vystraseneho mnohamiliardoveho
hudebniho byznysu je trapne uz i v ocich vehlasnych expertnich
analytickych firem. Forrester Research oznacila svadeni poklesu prodeje
na existenci MP3 za "naivni" a "neoduvodnitelne". A doporucila, aby
zkamenely hudebni prumysl misto nemistneho prolevani slz vytvoril nove
modely podnikani. Piratske nahravky budou bujet dotud, dokud zastanci
MP3 (ale i jinych formatu) nedostanou na Inetu to, co chteji. Kdo chce
neco v MP3, nepobezi hned do kramu pro CD jen proto, ze hudebni prumysl
neni schopen to nabidnout. Legracni rovnez je, ze par (ale opravdu jen
par) firem uz prodava autorizovane nahravky v MP3, ale nejvetsi hudebni
producenti s gigafinancemi toho nejsou schopni a utraceji je na cim
dal hloupejsi vyhruzky a zaloby.
Pokud RIAA poda zalobu na Lycos, ztrapni se uz kompletne. Lycos je tou
nejlepsi indikaci stavu veci na Inetu i pro RIAA. Ze je stav takovy,
jaky je, je jeji problem, nikoli MP3 a uz vubec ne Lycosu.
Neautorizovany software i cokoli jineho v elektronicke podobe bude
existovat vzdy a vzdy bude znamenat jistou miru ztrat. Zakonnymi
cestami se ale musi postupovat proti samotnym piratum (nikoli treba
proti vyrobci prehravacu), pricemz musi existovat legalni nabidka.
Jinak jde o odpornou diktaturu, ktera jednak nenabizi, jednak zakazuje
sireni "protispolecenskych" materialu a takove sireni tresta. RIAA a
spol. si hraji na presne takove diktatory. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Aukce OnSale se dohodla s agenturnim chrlicem nudli Lot21 na vyuziti
technologie ActiveAds firmy Thinking Media na posilani nudli s
aktualnimi nabidkovymi informacemi ze sve aukce. Obsah nudle se bude
obnovovat kazdych 15 minut. O tom, co v nudli bude, rozhodne samozrejme
OnSale, z jejiz prislusne databaze bude data odebirat Lot21, komponovat
je do nudle a celek dal posilat na Yahoo, CNET, Infoseek a HotBot. Vse
automaticky. Takove nudleni uz ma svuj smysl, protoze nabizi konkretni,
aktualni informaci. Nebot mam obecne zemdlele nudle vypnute, nevim,
zda uz tuto technologii nepouzivaji zpravodajstvi, ktera by ji
potrebovala jako prase drbani. Pokud ne, maji nejvyssi cas. A zdaleka
ne jen zpravodajstvi. Snad se tak nudleni nakonec dostane na uroven
poskytovani informaci, ktere opravdu neco sdeluji. A valem pribyvajici
odkliknuti nudli uklidni i inzerenty a podniti je k vetsim investicim
do internetove inzerce, ktera se konecne odlisi od vsech ostatnich
podob. Zbytecneho bli(n)kani bylo uz vic nez dost:) Zdroj: InterneNews.com a BAJT
Dobyvate v nekonecnem potu tvare stranky a "backgroundovy" software? Je
pro vas osmihodinova pracovni doba necim absolutne neznamym? Je z vas
uz jen matoha a uzlicek nervu? Pak se zase tak moc nedeste a podelte se
o podobne osudy se svymi americkymi kolegy na adrese uvedene v zahlavi
zpravy. Sdilena silenost - polovicni silenost:) Titulni stranka se
jmenuje "Net Slaves" (Netovi otroci) s podtitulem "Horror Stories of
Working the Web" (Horrorove pribehy z prace na Webu).
Pokud umite anglicky, muzete si precist opravdu hororove, detailni
pribehy zamestnancu, kteri delali nekde neco kolem Internetu. Net
Slaves nepredstavuje jen vypovedi otroku (plus reakce ctenaru), ale
treba i rozhovor se spammerem, ktery zamoruje Internet hlavne
pornojunky (stoji za precteni - clovek jen zira). Net Slaves zalozil
jeden webmaster, ktery si po ctyrech kratkodobejsich zamestnanich u
inetovych firem zacal pripadat jako otrocici nicka. Prace v rozsahu 14
az 18 hodin denne. Nevlidne jednani nadrizenych a jejich nerealne
predstavy. Strasne pracovni podminky (napr. zcela nekonecne vyrizovani
zcela nekonecnych proudu e-mailovych dotazu). Neplacene prescasy. Etc...
Podle americkych odboru zatim neexistuje zadna metoda, jak primet
zamestnavatele k normalnimu jednani s internetovymi zamestnanci.
Duvod je prosty - do internetoveho byznysu se vrha spousta mladiku,
vericich, ze se z nich rychle stanou milionari a kteri jsou pro tu viru
ochotni delat, co by zamestnanci nikde jinde nedelali a co by
zamestnavatele nenapadlo pozadovat ani ve snu prave ze strachu z ostre
reakce odboru. Soucasny internetovy blazinec se ale pry casem zklidni.
A pak hned prijdou na scenu pravidla obvykla v jinych zamestnanich,
vcetne odborove ochrany zamestnancu. Mimochodem, kolik hodin jste
delali na serverech vcera? Coze?...Tricet?:))) Zdroj: BAJT
Reditel standardizacni organizace W3C, Berners-Lee, vystoupil se svou
vyzvou k pouzivani RDF na probihajici vystave Internet Commerce Expo.
Posledni podoba RDF (Resource
Description Framework) z 22. unora nabizi paletu popisu obsahu stranky
(tzv. meta-data) i s pouzitim XML. Popis se da vyuzit hlavne pri
indexovani stranek v prohledavacich, ale i ve vselike jine komunikaci.
Berners-Lee jako priklad uvadi uzivatele, chtiveho koupit auto zlute
barvy. Na Inetu je spousta serveru, ktere by mohly zlute auto
nabidnout, ale informace o nem je ve vetsine pripadu zcela nedostupna.
To blokuje sirsi vyuziti prohledavacu v oblasti elektronicke komerce a
blokuje i jeji sviznejsi rozvoj. RDF nabizi jiste reseni.
Berners-Lee rovnez vyzval tvurce a spravce prodejnich systemu, aby se
neomezovali jen na stavajici doporuceni W3C a slucovali se ve spolecnem
zajmu pri tvorbe dalsich zpusobu zpristupnovani informaci o sortimentu
prodejen (vcetne tvorby inteligentnich softwarovych agentu). Pak by
lidi, kteri shaneji jakekoli auto ci cokoli jineho, obdrzeli z Inetu
dostatecnou nabidku. O tom, ze Berners-Lee di pravdu velikou, jste se
jiste uz mohli presvedcit sami. Rychle najit na Inetu prodejny, ktere
nabizeji urcity produkt, je stale velkou krizovkou, casto bez tajenky. Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT
Prvnim portalem, na kterem se eBay objevi, bude AOL. eBay jedna i s
dalsimi, napr. s Yahoo. eBay pripravi pro AOL oddelene vstupy do
jednotlivych kategorii aukce pro analogicky delene zajmove oblasti na
portalu AOL. AOL a eBay podepsaly ctyrletou dohodu, behem ktere eBay
zaplati AOL 75 milionu USD za svou prezentaci na AOL a bude AOL coby
ISP prioritne nabizet na svych strankach. eBay chce prostrednictvim
divizi AOL v jinych zemich po svete dostat svou aukci i do zahranici.
Na podobnych dohodach je mi vzdy zahadou stanoveni toho, kdo komu a
proc ma platit. Pro AOL je zacleneni eBay prece notnym ozivenim jejiho
portalu. Rovnez eBay ziska dalsi navstevniky svou prezentaci na portalu
AOL.
Zda se, ze je jakymsi nepsanym zakonem, ze kdo se chce prezentovat na
portalu, musi automaticky pocitat s placenim, i kdyz svou ucasti
portalu prospeje. Zrejme se to bere spis jako inzerce, nez oboustranne
vyhodna prezentace. Mozna v tom hraje roli i neco ve stylu: "Nechte
se koupit a budete u nas. Jinak za to budete platit." Navic by v
pripade aukce ci jine prodejny prece slo dohodnout podil na
transakcich, byt by se u aukce vypocitaval trochu komplikovaneji (na
aukcich se nezridka plati jen za prihlaseni nabizeneho zbozi do aukce,
nekdy i podil z prodeje). Jednou zavedene zvykove pravo je holt vic:)
Dokud ho nekdo neprolomi rozumnym pohledem na podstatu veci. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Pizlate webovske stranky? Pak si zaradte do svych bookmarku i WSP.
Tohle sdruzeni puvodne vzniklo jako centrum, ze ktereho mely proudit
(a proudi i nadale) protestni e-mailove petice na adresy producentu
prohlizecu proti jejich vzajemne nekompatibilite, coz otravuje tvurce
stranek a blokuje uvedeni standardu do zivota. Na strankach WSP se od
listopadu objevuji i hlubsi, velmi zasvecene pohledy na chyby v
implementacich standardu CSS1, doporuceneho W3C (snad casem pribydou
recenze implementaci dalsich standardu). Pro tvurce stranek jsou
recenze perfektni proto, ze je zbavi dlouheho a zbytecneho badani nad
tim, proc jim neco v nejakem prohlizeci nefunguje, kdyz to maji spravne.
Podle poslednich informaci WSP ma nejlepsi implementaci CSS norska
Opera 3.5x, horsi MSIE 5. Na Communicator se WSP podiva, az bude ve
verzi 5, protoze verze 4.x maji az prilis dlouhy vycet chyb. Standard
CSS existuje uz druhym rokem, ale neuplatnuje se proto, ze producenti
prednich browseru nejsou schopni tento standard plne implementovat ve
svych prohlizecich. CSS by znacne ulehcil praci tvurcu stranek,
protoze s jeho podporou se da stanovit "chovani" objektu napric vsemi
strankami. Bez CSS se mnohe zapisuje do stranek stale dokola. Na adrese
uvedene v zahlavi zpravy jsou detailni recenze CSS minulych verzi MSIE
a Opery. Zdroj: BAJT
On to neni az tak vtipek, ale vtipna skutecnost. Ani zadny gag, ale
zajimava obchodni nabidka. Na serveru HackServer
si muzete zajistit pristup ke svemu (s nikym jinym nesdilenemu) serveru
u jmenovane firmy. Ovsem musite byt zdatny computer geek, cracker,
hacker apod. Proc? Protoze HackServer v casti venovane technicke
podpore sdeluje: "Za ceny, ktere nabizime, cekate technickou podporu?
Vy jste hacker. Vy si se vsim poradite sam. Z nasi strany vam muzeme
poradit jen, abyste cetli O'Reillyho, prohledavali DejaNews, nebo se
zeptali nekoho jineho. Pokud se vam ani tak nepodari vas problem
vyresit, meli byste se poohlednout po nejakem jednodussim.":) To je ta
nejfantastictejsi technicka podpora, s jakou jsem se kde setkal:)
Na doplneni - HackServer nabizi provoz serveru u sebe za $149 nebo $199
mesicne. Za nizsi cenu jde o 266 MHz, 64 MB RAM, za vyssi 333 MHz. Na
serveru je nainstalovan Linux od Red Hatu a hromada softwaru, jaky si
pro praci na serveru muze "computer geek/nerd" jen predstavit. A kdo
chce jeste vic, ma pristup k dalsim hromadam bezplatneho softwaru.
Zcela nulova uroven technicke podpory je urcite velkym snem vsech
firem, ktere nabizeji neco podobneho jako HackServer. I kdyz...ono to
nekdy u nekterych firem s jejich slibovanou podporou vypada podobne
jako na HackServeru:) Zdroj: BAJT