Mate radi fax? Ja vubec ne. Je to hlemejzd a otrava po vsech strankach.
Do zivota prichazi prede dvema roky navrzeny IPP (Internet Printing
Protocol). Pro "faxovani" staci nainstalovat inetovy tiskovy server a
pripojit tiskarnu, ze ktere polezou dokumenty v te nejlepsi kvalite.
Zadne obsazene linky, dlouha cekani a tezko citelne stranky. A zadne
rostouci telefonni poplatky. IPP by udajne melo byt na updatovych
strankach MS pro W98 a
pro W95. Detaily
IPP jsou na techto strankach
standardizacni organizace IETF, u ktere navrh na standard IPP podal MS
spolu s HP. "Fax" s IPP lze posilat i e-mailem, takze ani uzivatele,
kteri nejsou pripojeni k Inetu prubezne, neprijdou zkratka. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Londynska firma Global Market vypsala uvedenou odmenu, kterou vyplati
tomu, kdo prolomi sifru pouzivanou v jeji velezabezpecene e-mailove
sluzbe 1on1mail. Firma pouziva
2048-bitove sifrovani (pro verejne i soukrome klice). Po precteni se
zprava muze "sama" vymazat. Pro uzivani sluzby je nutne predem
instalovat firemni software. Firma tvrdi, ze k prolomeni sifry by
nejrychlejsi soucasny pocitac potreboval dobu 1,5-krat delsi, nez je
zivot Slunce nasi planetarni soustavy. Pak ale nevim, proc nabizi
odmenu jen ve vysi 30,000 GBP? Ze by si nebyla az tak jista, co vsechno
se muze ve vypocetni technice brzy odehrat? V tom ale neni ani zdaleka
sama:) Zdroj: Wired a BAJT
Skupina pocitacovcu objevila moznost prodrat se do systemu W95/98
prostrednictvim e-mailu, pokud je aktivni JVM. Jde o prvni e-mailovy
virus, ktery se spusti samocinne pri prohlizeni infikovane zpravy v
Outlooku (i Express) nebo v Eudore. Stejne se muze virus typu trojskeho
kone dostat do pocitace pri prohlizeni javoveho appletu z webovskeho
serveru via MSIE 4.x nebo 5.x (s Netscapem to nejde). MS uz vyrobil
zaplatu, ktera bud uz je nebo se brzy objevi v zaplatovem archivu
firemnich stranek MS. Trojsky kun velmi rychle (v tisicinach vteriny)
a opakovane utoci na zabezpeceni JVM proti pruniku. Do jedne vteriny se
mu podari ziskat plna prava k pristupu do systemu, takze muze cinit,
co libo. Na zaplate MS udajne spolupracoval se Sunem (opravdu vzacny
pripad spoluprace techto dvou firem:) Pokud uzivatele jmenovanych
programu vypnou pristup k JVM, nemuseji se viru obavat. Jinak je lepe
prislusnou zaplatu nainstalovat. Zdroj: Wired a BAJT
Voyerismus ma spoustu podob. Komercni podobou ve fyzickem svete jsou
peep shows. Internet pochopitelne poskytl voyerismu novy velky prostor.
Slidilove, kteri tajne foti a toci videa na toaletach, v rozlicnych
prevlekarnach atd., umistuji vysledky sve cinnosti i na Inet. V USA se
voyerismu za pouziti stale dokonalejsich technickych prostredku zacina
stavet hraz. Miniaturizace umoznuje snimani na mistech, kde to dosud
slo jen tezko a dnesni infrakamery "vidi" cloveka bez satu (i kdyz
vysledek za moc nestoji). Kalifornsky guverner podepsal zakon, ktery
prirazuje voyerske nataceni k trestnym cinum. Trestem je pulrocni
vezeni a pokuta do tisice USD.
Mestska rada floridskeho mesta Tampa vydala zakaz provozu webovskeho
serveru Voyer Dorm. Na serveru jsou prubezne, zive prenasene zabery ze
40 kamer rozmistenych v jednom dome. V nem zije osm studentek ve veku
od 18 do 22 let. Za to, ze je kamery neustale snimaji a ze na ne
koukaji lidi na Inetu (za $34 mesicne), jim bydleni, skolne a cast
jejich beznych utrat hradi provozovatel serveru. Ten se proti
rozhodnuti rady hodla odvolat u soudu. Rada postupovala podle zakona,
ktery nedovoluje provozovat tento druh "zabavy" mimo vyhrazena mista,
na nichz dum se studentkami nestoji. At uz cely spor vyhraje kdokoli,
na vsem je pro mne podivuhodne jedno - mentalni uroven onech studentek. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Japonsti vyzkumnici ve statnim institutu ve spolupraci se Sharpem
vyvinuli novou technologii zapisu dat na disk o prumeru 12 palcu. Diky
ni se na disk vejde 200 gigabajtu, tedy 40-krat vic dat nez na DVD
(napr. 40 dvouhodinovych filmu). Pokud na takovy disk bude mozno
zapisovat, resp. prepisovat jeho obsah, mnoha lidem by pro archivaci
stacil jeden disk na cely zivot. Sharp chce spolu s dalsimi tremi
japonskymi firmami uvest disk s prislusnymi zarizenimi na trh do dvou
az tri let. Zdroj: ZDNet a BAJT
Linuxovy Red Hat slavil pri svem nedavnem vstupu na burzu velky uspech.
Vyvojari, kteri se na vyvoji Linuxu i jinych programu s bezplatnou
licenci GPL podileli a podileji, vyzyvaji Red Hat k investovani
ziskanych financi zpatky do vyvojarske komunity. Detaily jsou na
Free Software Communities Encourage
Community Reinvestment. RedHat ma trzni hodnotu pres pet miliard
USD. Vyvojari rikaji, ze 500 MB z celkovych 573 MB otevreneho kodu
vytvorili oni. Takze prispeli na cca 4,5 miliard USD trzni hodnoty
Red Hatu.
Samozrejme, ze tak prima umera je hodne scestna, ale je uvedena proto,
aby se RedHat zamyslel nad velmi mirnym pozadavkem vyvojaru - dat 2,5
milionu USD na vyvoj potrebneho softwaru s otevrenym kodem. Burzovni
uspech Red Hatu dava tusit, ze ve vztahu mezi vyvojari a financne
uspesnymi distributory softwaru s GPL dojde ke zmenam. Zda je bude
nutne nejak zakotvit do GPL nebo si firmy, jako je ted Red Hat, samy
uvedomi, ze by ze sve nove pozice mely neco venovat na vyvoj otevreneho
kodu, se teprve uvidi. Vyzva krome jineho upozornuje na to, ze v zadnem
pripade nejde o utok na Red Hat a nikdo z jejich autoru si nepreje, aby
si ji tak kdokoli vykladal.
Nelze ocekavat, ze vyvojari budou donekonecna a zdarma vyvijet
software, ktery budou vyuzivat ruzne distribucni firmy ve svuj financni
prospech, aniz by neco daly tam, odkud jejich uspech prameni. Ve sve
vyzve vyvojari pouzili podobny jednoduchy prepocet, jaky prezentuje
stranka Bill Gates Personal Wealth
Clock, venovana aktualni hodnote majetku B. Gatese (dnes 107
miliard USD) a prepoctu teto castky na celkovou populaci USA (kazdy
American "prispel" 391 dolary). Z cca 5,000 vyvojaru, kteri maji
nejaky ten kousek sveho kodu v Linuxu a dalsim bezplatnem softwaru,
ktery distribuuje Red Hat, pripada na kazdeho z nich skoro jeden
milion USD (v primem prepoctu z jejich fiktivniho podilu na celkove
trzni hodnote Red Hatu). Uvidime, jak Red Hat na tuto vyzvu zareaguje,
i zda dojde k nejakym zmenam v textu GPL.
Mala douska - kdyz jsem hledal "hodiny bohatstvi" B. Gatese, nasel jsem
odkaz na strance Internet
Clocks, Counters, and Countdowns, kde najdete spoustu odkazu na vselike
casove odecty a na vsechno mozne kolem casu. O tom, ze a jak vyvojari
softwaru s GPL hledaji financni zdroje pro svou praci, se doctete v
dalsi zprave. Zdroj: TechWeb a BAJT
Burzy pro vyvojare otevreneho kodu a pro objednavky firem
Jsou dve: Cosource.com a
sourceXchange. Kratke zhodnoceni
by mohlo znit - ta prvni vypada o neco lepe. Obe jsou ale na stejnem
principu - umoznit vyvojarum reagovat na pozadavky firem, ktere do
burzy daji svuj pozadavek na vytvoreni jimi specifikovaneho softwaru
(s licenci GPL) za navrzeny honorar. Krome toho vyvojari mohou
ohlasovat, do ceho by se radi pustili spolu s nekym dalsim. Jistou
zvlastnosti na Cosource.com - i jeho velkou prednosti - je moznost
dilciho sponzorovani softwarovych udelatek. At uz programator nebo
firma uvedou nejakou nabidku ci pozadavek za navrzenou cenu, zajemci o
vysledek mohou "prihodit" nejakou castku. Z jejich souctu se sklada
suma, za kterou pak vyvojar (nebo jejich skupina) software udela, pokud
se k tomu rozhodne. Pochopitelne muze jit i o jiz hotovy software,
ktery vyvojar uvolni, kdyz se mu podari neco za nej ziskat. Na
sourceXchange mj. najdete nekolik pozadavku firmy HP za stovky i tisice
dolaru.
O jednotlivych navrzich lze diskutovat - tato diskusni fora jsou opet
podstatne lepe provedena na Cosource.com. Obe burzy prinaseji
programatorum softwaru s GPL moznost "trochu vyvazit casovou ztratu"
pri vyvoji programu. Nemalo vyvojaru by se pustilo do neceho
zajimaveho, ale den po dni to nechavaji lezet, protoze neni cas, i kdyz
vedi, jak na to. Burzy jim mohou dodat chut. A nakonec tim ziskaji
vsichni, protoze vysledny software bude k dispozici pro bezplatne
pouziti. Pokud patrite k dobrym kodarum, v obou burzach mate sanci na
celkem slusnou prilepsenou. Zdroj: TechWeb a BAJT