Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

29. ledna 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Dalsi mamut si prodluzuje chobot:)
Co rozhoduje o navstevnosti - aneb vsechno je jinak
Internetovy cervik Happy99
Televizni nabidka na Inetu houstne
Talentovani stredoskolaci stredem zajmu firem
Linus Torvalds svalil dalsi balvan se svych zad

Dalsi mamut si prodluzuje chobot:)

Spolu se silenim kolem cen internetovych firem se sili i v nakupech techto firem klasickymi medii i samotnymi internetovymi firmami. Poslednim prikladem teto laviny mnohamiliardovych transakci je zakoupeni GeoCities portalem Yahoo. Sustit se - jako obvykle - nebude hotovymi, ale akciemi v hodnote cca 4 miliardy USD. Vysledny hybrid ponese nazev "Yahoo GeoCities", jinak se v samotnych GeoCities nic moc nezmeni. Yahoo k teto koupi prilakala uzivatelska zakladna - uz 3,5 milionu lidi/firem ma u GeoCities sve bezplatne stranky. Nejvic sumu je ted kolem Lycosu, ktery zustal jako posledni z puvodnich velkych prohledavacu Internetu/portalu nezavisly. Sumi se i kolem dalsich vystavovatelu bezplatnych stranek, jmenovite Xoomu a Globu. Na radu zrejme brzy prijdou i internetove aukce a prodejny.

Jsem zvedavy, za jak dlouho se tohle internetove mamuteni zriti. Inet ani zdaleka neni na konci sveho technologickeho vyvoje. Soucasne spojovani internetovych firem spoleha na jedno - na to, ze Internet je porad jeste "prilis fyzicky" (byt se o nem mluvi jako o vitrualnim prostredi). Pokud treba nekdo chce neco koupit, jde na urcity server, na ktery si zvykne a na jiny pak uz nechodi (kdo si to taky ma vsecho pamatovat). Budouci technologie, ktere vytvori virtualitu ve smyslu pojimani prostoru Inetu jako jedne (byt jakkoli clenite) entity, tuhle fyzickou vazbu na mamuty museji nutne zrusit. Uzivatele nebudou nakupovat na urcitych serverech, ale v celem prostoru, ktery pro ne automaticky prosetri softwarovi agenti. Z jejich nabidky si pak vyberou.

Zda se mi zcela nemozne, aby se v takovem prostredi udrzeli jacikoli mamuti, kteri nutne museji zvysovat ceny produktu pro kryti svych nakladu. Kralem budou vyrobci, kteri se nebudou muset bat, ze bez internetoveho distributora zahynou - zadneho nebudou potrebovat. Bude jim stacit prislusny hardware pro pripojeni k Inetu. Veskery souvisejici software se bude automaticky updatovat. Bude stacit jen dodavat udaje o nabidce. Soucasne s nakupem probehne i transakce kolem dodanim artiklu k zakaznikovi - opet podle jeho svrchovaneho vyberu. Internet tak vsechno vrati tam, kde to zacalo - k remeslnikovi:) Jakmile by byl surfar postaven pred jeden prostor, ktery pro nej prozkoumavaji softwarovi agenti (pro vyhledavani nejvhodnejsich nabidek pomalu cehokoli), byl by konec i se smyslem inzerce, jak ji zname dnes. Soupereni o zakaznika by nabralo uplne jine obratky. Tolik jen k obchodovani. O vsem dalsim se da volne fantazirovat.
Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Co rozhoduje o navstevnosti - aneb vsechno je jinak

Pruzkumnici Forrester Research se zeptali 8600 lidi na to, co je privadi na sranky, co je pro ne rozhodujici pri prohlidce obsahu serveru, i co je vede k opakovani navstevy. Vysledky jsou to pozoruhodne a nemalo meni pohled, ktery se reklama lidem snazi vnutit.

Pokud jde o rozhodnuti navstivit nejaky server poprve, podnety prichazeji z prohledavacu (57%), e-mailovych zprav (38% - proste se neda odolat:), odkazu na strankach (35% - nikoli nudlovych!), ustniho podani (28%), inzerce v casopisech (25%), TV reklamy (14%), clanku v periodikach (11%), papirovych katalogu (11%), novinovych inzeratu (9%), nudli (jen 7%!), rozhlasove a postovni inzerce (po 2%). Z tohoto prehledu primo krici velky rozdil mezi textovymi odkazy a nudlemi. Potvrzuje se i sila ustniho podani. Prvenstvi prohledavacu samozrejme neprekvapuje.

A co uzivatele primeje k opakovanym navstevam serveru? Velmi kvalitni obsah (75% - no slava!:), snadnost "pouziti" (66%), rychlost natazeni stranek (58%), casta obmena obsahu (54%). Pak je hluboka propast a s hodnotami od 14% do 6% nasleduji treba nabidky kuponu, hry, moznost nakupu, obmenitelny obsah (zrejme personalizace), chat atd. U prvni pozice ovsem hraje svou roli to, co kdo povazuje za velmi kvalitni obsah - v tom bude znacny rozptyl osobnich vkusu a zamereni. Nevim, jak vam, ale mne jsou tyhle vysledky sympaticke:)
Zdroj: Webreference a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Internetovy cervik Happy99

Finska firma Data Fellows upozornuje na cerva, ktery je pripojen k e-mailove zprave pod nazvem Happy99. Po jeho spusteni se na obrazovce objevi ohnostroj, cerv si prohledne vase e-mailove zaznamy a na adresy, ktere v nich najde, zacne chrlit sam sebe. Co k tomu dodat? To, co obvykle - nespoustejte nikdy nic, co vam prijde e-mailem buhviodkud. Pokud se uvedeny cerv uz rozvaluje ve vasem PC, software a radu na jeho odstraneni najdete na serveru Data Fellows.
Zdroj: Computerworld

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Televizni nabidka na Inetu houstne

FastTV je dalsim TV portalkem, ktery zacal nabizet zaznamy TV poradu. Ty se budou spolu s jejich textovym popisem prubezne ukladat v prohledavatelne databazi. Nejnovejsi zaznamy ale budou zcela cerstve (zvlaste zpravodajstvi o pocasi, byznysu apod.). Hlavnimi dodavateli zaznamu budou CNN a PBS. Nejen na zaznamy, ale uz i na zive TV vysilani se vrha Broadcast.com, coby zcela nejuspesnejsi distributor TV i rozhlasovych poradu (muzete se tam podivat treba i na film, pokud se k vam packety dobelhaji tak, ze neztratite dejovou nit:) Hlavnim dodavatelem ziveho TV vysilani bude ABC. Ja si to v noci obcas pustim - kratsi TV klip se da prezit; samotny zvuk se trha uz jen minimalne. Oba servery nabizeji videodata ve formatu RealVideo.
Zdroj: Inter@ctive Week

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Talentovani stredoskolaci stredem zajmu firem

Loni bylo v USA 346,000 neobsazenych mist programatoru, systemovych analytiku a vedatoru vypocetni techniky. V roce 1994 byly v USA jen 4,000 programatoru ve veku od 16 do 19 let, v ostatnich dvou zamerenich zadni mladici/mladice. Loni bylo ve vsech trech jmenovanych oblastech uz 22,000 teenageru a rychle jich pribyva. Neni zvlastnosti, ze firma pozada pracovni urad o vyjimku pro 14-leteho nadaneho skolaka, ktery sedi u jejich pocitacu po omezeny pocet hodin - a za kazdou dostane mezi $10 az $20. Lovci "chytrych lebek" si uz zvykaji chodit do strednich skol a hledat tam talenty, ktere by posunuly chod firem kupredu aspon o vikendech a o prazdninach. Technologie se vyvijeji az prilis prekotne a specialne zamerene skolstvi je nestiha absorbovat. Talent to ale dokaze.

Nejde jen o pocitace, ale treba i o nadane animatory. Napr. devce, ktere v 15 zacalo studovat kresleni, dnes ve svych 21 letech animuje u jedne firmy za plat presahujici $100,000 rocne. Firmy zacinaji byt ochotne hradit i vysokoskolska studia vylozenym talentum, objevenym na stredni skole. Podminkou je samozrejme mnohalete pusobeni ve sponzorujici firme po studiu (ale i behem nej). Nekterym lidem se moc nelibi, ze se teenageri stavaji tercem firemnich lanaru. Meli by si pry sva posledni mlada, gymnasijni leta prozit v pohode, bez zamestnaneckeho stresu, a pak pokracovat v dalsim studiu. Jini to naopak schvaluji. Teenageri si nakonec mohou vybrat...a taky vybiraji. Nektere talenty delaji pro firmy jak zhave, jine to odmitaji, protoze - i kdyz umeji - radsi si jdou zasurfovat (ne na Webu!:) Souhlas...nekdy pozdeji uz se surfuje prece jen hur...a pak zbyva uz jen ten Web:)
Zdroj: N. Y. Times Syndicate

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Linus Torvalds svalil dalsi balvan se svych zad

Aspon tak to vyjadril v odpovedi na otazku, jak se citi po uvedeni nove verze Linuxu 2.2.0. Linux vznikl pred osmi lety, kdyz si Torvalds hral na pocitaci, kteremu chtel "vnutit" nejake zakladni funkce. Aniz by to planoval, vznikl mu z toho zarodek operacniho systemu. Tehdy nebylo moc z ceho vybirat. A s DOSem ci dokonce Windows se mu delat nechtelo (v odpovedi si ani nemohl vzpomenout, zda Windows uz tehdy byly:) Torvalds povazuje MS za enormne schopnou marketingovou firmu. On sam se nechtel pustit do byznysu s Linuxem, protoze ho tahle oblast nezajima. Ale dela mu dobre, kdyz slysi, ze Linux ohrozuje Windows. Od zacatku chtel, aby Linux plnil koncept otevreneho kodu, na nemz pracuji hromady vyvojaru. Dnes uz by si Linux tezko kdo privlastnoval, protoze "sve kousky" v nem ma dlouha rada programatoru. Cinnost firem, ktere levne nabizeji vysperkovane verze Linuxu s puvodnim kernelem, hodnoti pozitivne. Ale ani toho by se nechtel ucastnit. Proste ty miliardy nechce za zadnou cenu:) Sve kredo vyjadril slovy: "Mym hlavnim cilem vzdy bylo, abych se nemusel stydet za to, co delam, a abych to delal, jak nejlepe mohu." Torvalds patri k tem, kterym se to da verit.
Zdroj: PC Week

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net