Firma X10.com nabizi za $88 udelatka, z nichz jedno se zasoupne do
vystupniho konektoru zvukove karty, druhe do vstupniho ve stereu.
Obe spolu komunikuji na volne frekvenci 2,4 GHz. Dosah je 100 stop.
Poustet si na dobre stereosestave MP3 nebude to prave orechove, ale
proc ne...nakonec ziva vysilani ruznych stanic by se na tom poslouchat
dala. V te souvislosti me napada, ze uz je nejvyssi cas, aby rozhlasove
prijimace umely prijimat i "ladit" inetove stanice. Chytat na radiu
stanice z celeho sveta bez ohledu na jejich vlnku i polohu...to by se
mi hodne moc libilo:) Zdroj: Wired a BAJT
Na adrese uvedene v zahlavi spustila nemecka firma DealPilot
prohledavac knizek a audio i videonahravek. Vysledna cena obsahuje
soucet ceny, postovneho, a tam, kde je nutno, i dane (je zajimave, ze
pokud je odberatel ve stejnem state USA jako prodejna, atrikl je
zatizen dani, zatimco prodej do jineho statu ma dan nulovou). Prodejen
je v prohledavaci celkem dost a ceny se taky celkem dost lisi. Pekne
je, ze u jedne prodejny byva u stejneho titulu uvedeno nekolik cen
podle toho, jaky zpusob dodani zvolite. Cena postovneho se vypocitava
podle geografickych lokalit odberatele a prodejce. Vypocty se provadeji
pro jakoukoli cast sveta, ale nikde neni psano, zda ta ktera prodejna
do ni sve zbozi dodava.
Z prohledavace se mi pro anglicke tituly zjevilo jen par prodejen mimo
USA - v Nemecku a v Britanii. Britove maji vsechno prilis drogo-drogo,
a pokud jde o Nemecko, byla to jen tamni pobocka Amazonu, ktera vsak
nenabizi ani zdaleka vse z toho, co Amazon v USA. DealPilot smatra v
datech 40 prodejen, prevazne z USA. Zastoupeni dalsich zemi: Britanie 6
prodejen, Svedsko 5, Francie 3, Australie 2, Italie 2, a po jedne
prodejne ma v prohledavaci Nemecko, Rakousko, Spanelsko a Kanada. Jak
je z tohoto soupisu patrne, nemecky DealPilot se ani zdaleka neomezuje
na USA, takze se na nej bude obracet vic lidi, nez na obdobne americke
porovnavace cen, nehlede uz na to, ze s DealPilotem zatim nemohou
souperit v podstate vubec v nicem. Napr. MySimon,
ktery patri k mamutim porovnavacum cen, nebyl ani zdaleka schopen
vyhledat tolik knizek, kolik mi jich po zadani klicovych slov nabidl
DealPilot. Navic mu chybely nektere cenove udaje, ktere v DealPilotu
byly.
Prohledavac umoznuje hledat tituly v anglictine, francouzstine,
nemcine, spanelstine a v italstine (proc ne ve svedstine pri tak silnem
zastoupeni Svedska, netusim). Knihy muzete hledat podle titulu
(prohledavaji se ale i texty anotaci, coz je perfektni), dal podle
autora, klicovych slov nebo signatury ISBN. Hledani je dvou- az
trifazove. Napred neco zadate prohledavaci. Vyriti se tituly. Po volbe
nektereho z nich ziskate zakladni informace i s katalogovou cenou, a u
knih i anotaci. Na teto strance zadate svou lokalitu, menu a odeslete
to k zaverecnemu prohledani, propoctum a vypisu cen. Z tohoto vypisu
pak muzete jit rovnou nakupovat do zvolene prodejny.
Sestaveni vypisu trva dost dlouho. Toho je si vedom i DealPilot, ktery
pro vylouhovani vypisu vymezuje maximalne 20 vterin. Ale vysledek stoji
za to. DealPilot slibuje, ze prohledavanych prodejen i kategorii
artiklu bude pribyvat. Dale nabizi pres 10 zebricku bestselleru,
prehledy nejuspesnejsich a doporucenych knih z nekolika kategorii
lidskych cinnosti a zajmu a pripravuje moznost nakupu ze vsech prodejen
do jedineho nakupniho kosiku. DealPilot bude zrejme tezit z podilu z
prodeje, ktere se uskutecni z jeho odkazu. Jemu to ze srdce preju, neb
jest paradni:) Zdroj: BAJT
Dalsi inetovy burzovni novacek, firma Akamai, vyletela behem sveho
prvniho dne ke hvezdam - vstupni cena akcii $26 poskocila o
neuveritelnych 458% az na $145! Akamai experimentuje s technologii,
ktera zajistuje beh serverovych clusteru po Inetu (ty mohou byt
libovolne rozhazene po svete) a navadi zadosti surfaru na ten z
nekolika serveru, ktery je pro ne komunikacne momentalne nejvyhodnejsi.
Jakakoli (chtena) zmena na kteremkoli serveru se musi zobrazit i na
vsech ostatnich. Akamai spolupracuje s uvedenim sve technologie do
zivota se Ciscem, ktere ji implementuje do svych prepinacu, routeru a
kesi.
O Akamai je velky zajem a uz pred jejim vstupem na burzu do ni
nainvestovaly MS a Cisco desitky milionu USD. Akamai bude za svou
"fuzzy clusterovou" sluzbu, zvanou FreeFlow, neco uctovat svym
klientum - a asi to nebude malo, a zajem bude zrejme znacny. Je
pozoruhodne, ze firma s technologii, ktera je pro vetsinu investoru
spanelskou vesnici, hned ve svem prvni dnu na burze tak oslnila. Kdeze
jsou vsechny skleby analytiku, kteri stale krici, ze akcie inetovych
firem jsou premrstene nadhodnocene?:) Zdroj: Inter@ctive Investor a BAJT
Vedci Bellovych laboratori objevili algoritmus pro non-negativni
maticovy rozklad na cinitele (faktorizaci). Software, ktery rozklad
provadi, dokaze automaticky dekomponovat napr. obrazky obliceju na
jednotlive, opakujici se - cili v necem spolecne - komponenty (u
obliceju na oci, nos, usta atd.). Pri experimentech si rozdelil kazdou
z 2,400 fotografii obliceju na 49 komponent (sam si je nasel). A
dokazal si pamatovat, jake komu patri, a na pokyn pak spravne slozil
oblicej pozadovane osoby. Podobne si umi pohrat s texty a najit v nich
opakujici se spojeni, synonyma etc. Napr. encyklopedickou databazi si
rozdelil na 200 zakladnich kategorii. Implementace takoveho postupu
by mohla zvednout treba relevanci vyhledavanych odkazu v indexu
inetoveho prohledavace. Rozklad obrazu na komponenty by se dal vyuzit
pro vyraznou komprimaci prenasenych obrazku napr. pri videokonferenci.
Krucek po krucku se priblizujeme k idealu prohledavace, jaky by nam
zavidela i startrekova Sedma z deviti (komu se taky libi, at udela
pet drepu:) Zdroj: Wired a BAJT
Nikoli, nejde o tezkotonazni ramky, ale o hard disk 4,86 GB. Baterie
vydrzi tocit diskem a zvucit 10 hodin. Prehravac Personal Jukebox
vyrobila korejska firma HanGo (puvodne byl vyvinut v laboratorich
Compaqu). Jeho rozmery 150x26x80 mm jsou vetsi, nez ma napr. Rio. Data
se z pocitace do prehravace presypou via USB. Poprve se novinka
predstavi 15. listopadu na Comdexu, takze by se snad mohla objevit
jeste na predvanocnim trhu. Jeji predpokladana cena zatim nebyla
oznamena. Nejakou tu RAM v roli vyrovnavaci pameti, do ktere disk
postupne a bleskove prehazuje vyzadana data, mit bude. Tim se predejde
i vlivum ev. vetsich otresu na vyslednou produkci (hard disk pry nema
antisokovou upravu). A onech 81 hodin je skoro az priserne moc. Tam by
se vesly vsechny hymny vesmirnych civilizaci, vcetne tech, ktere
asi(ne)milovali Borgove... Zdroj: Wired a BAJT
Mezinarodni federace fonografickeho prumyslu pripravuje koordinovany
utok proti piratskym nahravkam na Inetu, predevsim v MP3. V prvni vlne
se federace zameri na cca 20 zemi celeho sveta (USA, Japonsko, Jizni
Afrika, Evropa). Federace strasi i ISP, jejichz abonenti budou nekde
mit nahravky porusujici autorsky zakon (federace tak vytahuje na svetlo
notne omletou pisnicku o odpovednosti ISP za obsahy cizich serveru ci
stranek i za data, ktera draty ISP projdou - napr. v USA zadna takova
odpovednost neexistuje). Nejsem fanouskem piratskych nahravek ani za
mak. Ale akce federace nezmuze nic podstatneho. Skupiny lidi, kteri si
takove nahravky budou vymenovat, maji na Inetu vice moznosti, jak se
zastitit proti smirovani.
Podoby hudebnich nabidek, distribuci i financnich toku na Inetu jsou
jeste otazkou dalsiho vyvoje, ale uz ted je jasne, ze paradigmata
fyzickeho sveta hudebniho prumyslu vezmou za sve. Pro cedecka a kazety
v kamennych obchodnich sitich neexistuje alternativa. Pocet titulu je
omezen. Kdo se do poctu "nevejde", jako by vubec nebyl. Na Inetu takove
omezeni neexistuje. Kamenny hudebni prumysl se nakonec dostane do
stretu s takovym mnozstvim titulu, jake sam nemuze nikdy zvladnout. A s
takovou cenovou nabidkou, jake nebude schopen konkurovat kvuli svym
vysokym nakladum.
Kameniky ceka v necem podobny osud jako vydavatele periodik, v necem
jako telefonni spolecnosti, v necem jako posty, v necem jako producenty
softwaru i hardwaru. Nektera periodika zanikaji, ve mnoha z nich se
snizuje objem inzerce, predevsim radkove. Telefonni spolecnosti snizuji
poplatky a integruji se do prenosu inetovych dat. Postu ceka hluboky
pokles prijmu z rozesilani listovnich zasilek. Producenti HW/SW vlivem
velke cenove konkurence, kterou skvele zrcadli prave Inet, museji
snizovat ceny, a u softwaru maji i konkurenci bezplatnych systemu aj.
programu.
Kameniky ceka pokles prodeje cedecek, ktera budou neprodejna pro svou
vysokou cenu. Snaha o prodej kameniky rizenych titulu za jen o malo
nizsi cenu via Inet se nesetka s velkou odezvou. Rozhodovat o tom, jak
s nahravkami nalozi, budou hudebnici sami, nikoli manazeri kameniku.
Bude na nich, zda vsadi na nizky podil z prodanych nahravek s nadeji,
ze jich kamenici prodaji tolik, aby docilili vyssich prijmu, nez kdyz
nabidnou sve nahravky na Inetu za mnohem nizsi cenu s cca polovicnim
podilem z prodeje. Zmeni se i cely system propagace interpretu.
Nejvetsi vahu v nem budou mit rozhlasove i "klipove" stanice na Inetu,
zpracovani nabidek a samozrejme septanda hudebnich fandu. Udaje pro
zebricky prodanych titulu se budou sbirat uplne jinak nez dosud. Atd.
etc. A kolik bude piratu? Porad tak nejak priblizne stejne...:) Zdroj: ZDNet a BAJT