Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

30. cervence 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

"Procurement software" vychazejici hvezdou Internetu
Britsti urednici chteji neomezeny pristup k cizim e-mailum
Kecalkovsky vzdor AOL pod tlakem velkych firem
K cemu zeny pouzivaji Internet
A jak vyuzivaji Inet teenageri?
Nova vlna - nudle v sharewaru
PC-Free uspesny uz s pouhymi 10,000 PC zdarma

"Procurement software" vychazejici hvezdou Internetu

Jde o obchodovani mezi firmami. Ten podivny nazev softwaru v podstate znamena komplexnejsi system, ktery zajisti obchodni komunikaci mezi firmami tak, aby vse probihalo od katalogoveho vyberu, vseho, co souvisi s onlinovym prodejem/koupi, sledovanim pohybu zbozi az po interni firemni zuctovani. Firma, ktera se chce do takove site zaradit, si koupi centralni serverovy software a klienty pro zamestnance. Klienti pres firemni server komunikuji se serverem "prokuristy", ktery otevira cestu k dalsim firmam.

Jak to vypada, se muzete podivat na serverech Ariba nebo CommerceOne. Obe tyto firmy jsou prukopniky veci. Protoze jde o prevelice lukrativni byznys (zprostredkujici firma bere nejake to procento z uskutecnenych transakci, ktere maji znacny objem), slina tece i dalsim. Rozjizdejici se vlak se chysta dobehnout Oracle. Koncem t. r. otevre obchodni firemni sit Oracle Exchange. Otazkou zustava, zda budou jednotlive site "prostupne". Jakmile se jedna firma zaradi do jedne, nebude se uz zarazovat do jine. Bylo by na skodu veci, kdyby to s onemi sitemi dopadlo jako s rozhadanymi kecalky AOL, MSN, Yahoo...etc.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Britsti urednici chteji neomezeny pristup k cizim e-mailum

V Britanii se uz par tydnu ostre propira navrh zakona o elektronicke komunikaci. Ma nekolik velmi spornych a neprijemnych casti. Tak napr. pokud kdokoli odmitne poskytnout vysetrovatelum policie klice k desifrovani e-mailu, muze jit do vezeni az na dva roky. Nejde samozrejme jen o podezreleho, ale o kazdeho, komu poslal nejaky e-mail. Vysetrovatele by se tak dostali k soukrome poste kohokoli a mohli by se ji probirat zcela bez zabran. Kdyz nekdo nekomu prozradi, ze na nej ma policie spadeno, muze byt zavren az na pet let. Tak nikdo, komu policie prohrabala jeho schranku, nemuze rict nikomu, aby zmenil svuj klic.

Policie totiz neprozradi jmeno toho, koho opravdu sleduje, takze pri pokusu o zmeny klicu by prohrabnuty internetak nechtene upozornil i podezreleho a tim se vystavil moznosti petileteho zalare. Nejvetsi neuveritelnosti navrhu zakona je zakaz mluvit o prohledani e-mailove schranky na verejnosti. Kdykoli se tak nekdo vykaze prislusnou legitimaci policie ci justice a pozada o prohrabani se korespondenci britskeho obcana, ma uplne volnou cestu, protoze o tom postizeny nesmi nikde ani pipnout. Zvuli otevrene dvere dokoran. Kdo by to byl do Britanie, jez sama sebe prezentuje coby jednu z nejdemokratictejsich zemi, rekl...
Zdroj: CNN a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Kecalkovsky vzdor AOL pod tlakem velkych firem

Vida, jak se velke firmy najednou dokazou dohodnout na spolecnem postupu ve prospech nejen svuj, ale i surfaru. Internetova zkusenost o tom, ze bez integrace to na nem nejde, dela divy. MS, AT&T, Yahoo, ExciteAtHome, Activerse, Prodigy, Tribal Voice a Infoseek podepsali spolecny dopis adresovany AOL, aby zanechala svych obstrukci a zacala se vsemi ostatnimi usilovat o rychly vyvoj otevreneho komunikacniho standardu pro kecalky. Standard by mel zajistit moznost vzajemne komunikace mezi vsemi kecalky, ktere ho implementuji. Standardizacni proces by mel probihat u Internet Engineering Task Force. Nikdo nema nic proti tomu, aby se standardem stal komunikacni protokol messengeru AOL.

AOL ma absolutne nejsilnejsi kecalkovskou pozici se svym AIM a ICQ. Desitky milionu lidi si jejich prostrednictvi poslou denne 780 milionu zprav, coz je dvanactkrat vic, nez kolik protece e-mailovymi servery. AOL se sice nebrani standardu, ale ani nespecha a dava prednost individualnim dohodam s jednotlivymi firmami. Ba dokonce pozaduje i licencni poplatky za pristup ke svemu messengerovi. Tento individualizujici postup se projevil i v nove dohode AOL s Applem, kteremu ma AOL pomoci stvorit kecalka, schopneho komunikovat s AIM. Je jasne, ze AOL ze sve silne pozice usiluje o natahovani casu pro projednavani nejakeho standardu, aby celemu tomuto trhu mohla z vetsi casti velet a dal na nem dominovat. AOL na vyzvu onech sedmi firem zatim neodpovedela.
Zdroj: PC World a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

K cemu zeny pouzivaji Internet

Pruzkumnici firmy Northstar Interactive se poptali americkych surfujicich zen, co je motivuje k pouzivani Inetu. Je dobre si uvedomit, ze podil interneticich zen v USA je kolem 48%, tedy takrka plna podilova nasycenost antiharasici casti tamni populace:) Priznam se, ze mne vysledky pruzkumu prekvapily. Pro srovnani dam do zavorek moje vyuzivani Internetu, i kdyz nejsem aritmetickym stredem panskeho uzivatele. Nejvic zeny pouzivaji Inet pro zabavu a "osobni potechu" - 37% (3%). Vyuziti pro praci je zastoupeno 28% (90%). Hledani informaci napomocnych v osobnim zivote 27% (2%). Vyhledavani informaci, ktere se daji sdilet s rodinou a prateli 6% (5%). Fakt nevim, co ty feministky porad maji - kdyby takhle mela Inet vyuzivat panska populace, tak jsme jeste nekde u kourovych signalu (to to zase schytam...:)
Zdroj: The Industry Standard a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

A jak vyuzivaji Inet teenageri?

Z pruzkumu ruznych firem vyplyva, ze americti teenageri vyuzivaji Inet docela OK. Ze vsech -nactiletych, kteri maji doma pocitac, jich je polovina pripojena k Inetu (celkem 8,4 milionu). V roce 2002 by se mel jejich pocet zdvojnasobit, ale nakupy via Inet zdevatenactinasobit (skok z 58 milionu USD v roce 1998 na 1,2 miliardy v roce 2002). V nakupech teenageru vede hudba (36%), nasleduji knihy (25%), elektronika (20%), pocitacove hry (18%), software (16%), listky na koncerty (13%), cestovani (10%). Nejvic pouzivaji e-mail (67%), jen tak surfuje 63%, hry hraje 58%, vyuziti Inetu pro studium cita chvalyhodnych 50%, chat 48%, dozvidani se novych veci 45%, "instantni kecalkovani" 43%.

Nejvic je zajmem o Inet postizeno koukani na TV (32%), cteni knih a casopisu (23%), telefonovani (22%), poslouchani rozhlasu (19%), cteni novin (16%), ale i cas traveny s kamarady (15%). O neco vic interneti kluci nez holky (52:45). Programovani se venuje dvakrat vic kluku, nakupuje jich trikrat vic, ale divky maji prevahu ve vyuzivani pocitace pro studium (78:65). U her je rozdil minimalni. Teenageri visi na Inetu prumerne hodinu denne. O vikendech ale podstatne husteji (petina za sobotu a nedeli prosedi u Inetu vice nez 10 hodin). Celkovy dojem je dobry, co rikate?
Zdroj: The Industry Standard a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Nova vlna - nudle v sharewaru

Chcete to zadarmo? OK, ale jedine s nudlemi:) Na sharewarovem trhu se zacina prosazovat trend montovani nudli do softwaru - v pulminutovych cyklech nesestrelitelne vyskakuji na monitoru. Pokud jste pripojeni k Inetu, dostavate pridely odtud. Kdyz jste odpojeni, stridaji se nudle ze zasoby na disku. S timhle napadem prislo par zacinajicich firem, mezi nimiz je nejuspesnejsi Conducent Technologies. S platbami za pouzivani sharewaru jsou problemy. Nekteri autori programu dostanou pouha 2%, vyjimkou je az 50%. Pokud autor sharewaru chce, muze sahnout po nudlove implementaci. Plati se pouze za odkliknute nudle. Jejich pomer pry dosahuje 30%, coz je ve srovnani s nebohymi 0,61% na WWW serverech cislo az neskutecne. Takova efektivita je pry dana cilene zvolenymi tematy nudli, ktere jsou pro ten ktery software a jeho uzivatele pripraveny.

Fanatici nudli v softwaru tvrdi, ze za nejaky rok se bude i komercni software davat zdarma s nudlovou nadivkou. Oponenti nesouhlasi - kdyz nekdo dela nejakou myslitelskou praci na pocitaci, posledni, co by si pral, jsou barevne ohnostroje na monitoru (muj vrely souhlas). Pro sharewarove i jine autory bude mozna fajn, ze budou mit dvoji nabidku - onudlovany software k casove neomezenemu ozkouseni, a kdyz se vam bude libit, budete si ho moci koupit za tu trochu penez bez nudli. Ani na jednom by pak autori neprodelavali, takze vlastne...budiz:)
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

PC-Free uspesny uz s pouhymi 10,000 PC zdarma

Internetovy vizionar a drzitel velkeho baliku dolaru Bill Gross hlasa, ze jak on, tak inzerenti jsou spokojeni s tim, jak dopadla prvni faze experimentu Free-PC. Jeho zatimnich 10,000 klientu dostalo PC a pripojeni k Inetu zdarma. Za to jsou zaplavovani temi nejjasavejsimi a nejroztodivnejsimi nudlemi po okrajich prohlizece po celou dobu sveho surfovani. Dovedete si predstavit server s navstevnosti 10,000 lidi, ktery by byl inzertne uspesny? Urcite ne. Ono je to ale s tim nepretrzitym tokem adresnych nudli trochu jinak, a analogii by byla mozna az desetkrat vyssi navstevnost jednoho serveru. Bill Gross svuj projekt nehodla odstrelit, naopak ho rozsiri o dalsich 20,000 pececek zdarma do konce t. r. Ale stejne mi vrta hlavou, jak to s takovym malem muze byt udajne az tak uspesne...pokud Bill Gross neklika cely den na ty nudle sam:)
Zdroj: Yahoo News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net