Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

30. srpna 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Bude TV resenim pomaleho vyvoje uzivani Inetu v Evrope?
Britske skoly se zdarile ovijeji Inetem
Obrdira v prihlasovacich skriptech Hotmailu
Zajimavy postup Sunu po pripojeni firmy Star Division
512-bitovy klic odhalen...i kdyz po delsi dobe
Budou vsichni partnery vsech? Affiliates of affiliates of...

Bude TV resenim pomaleho vyvoje uzivani Inetu v Evrope?

Evropa je v paradoxni situaci. Aby nezaostavala za USA v explozivnim uzivani Inetu, musely by evropske telecomy vyrazne snizit telefonni poplatky, ktere brani vetsine lidi pouzivat Inet jinak, nez na rychle nacteni a odeslani e-mailovych zprav. Evropsti ISP snizuji mesicni poplatky, aby meli vubec nejaky zaznamenanihodny pocetni narust svych abonentu. Dalsim paradoxem jsou bezplatni ISP, kteri od telecomu ziskavaji podil z poplatku, provolanych jejich abonenty. Ti ovsem plati telecomum stale stejne hodne. To vsechno s sebou prinasi dalsi neprijemny paradox - za deledobejsi pripojeni k Inetu mohou platit firmy, ale obcane nikoli. Firmy by rady, aby jejich servery a sluzby notne vyuzivali vsichni surfari, kteri vsak svym surfovanim nehodlaji sponzorovat neefektivne prezrane telecomy.

Zatimco v USA se vyuzivani TV pro inetovou komunikaci prodira horko tezko, v Evrope bude interaktivni digitalni TV jednim z moznych reseni, ktere privede na Inet davy surfaru, protoze se vyhne telecomum. Jinymi resenimi, ovsem vyzadujicimi vetsi investice i vic casu, jsou napr. opticke site nebo vyuzivani rozvodu elektricke site pro prenos dat. Na interaktivni TV se v Evrope uz dost pracuje, jak tomu nasvedcuje program blizici se obri konference IFA, zamerene na spotrebni elektroniku. Na ni se predstavi i projekty dalsich forem vyuzivani Inetu prenosnymi zarizenimi (napr. Nokia slibuje predstaveni projektu, ktery sdruzuje telefon, TV a Inet). Nepripada vam ponekud dementni, ze se museji hledat a aplikovat nove technologie pro prenos inetovych dat, kdyz je v cele Evrope uz davno polozena telefonni sit? Ze to neumi tuzemsky Telekom, ktery chce zdrazovat donekonecna, me uz vubec neprekvapuje. Ale ze "se neumi" aplikovat americky model provozu telekomunikaci treba v Britanii, jest mi zahadou.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Britske skoly se zdarile ovijeji Inetem

Britsky ministr skolstvi oznamil, ze za posledni rok se svysil podil skol prvniho stupne, pripojenych k Inetu, ze 17% na 63%, druheho stupne z 83% na 93%. Na prvnim stupni pripada jeden pocitac na 13 zacku, na druhem na 8 studentu. Do roku 2002 by mely mit pristup k Inetu vsechny skoly, ale i knihovny. Ministerstvo do tohoto projektu investovalo 1,6 miliard GBP. Jiny projekt, ktery ma nabidnout studijni materialy pro dalkove ci doplnkove studium na Inetu, bude stat 700 milionu GBP. Skoly cerpaji i z dalsich fondu a vyuzivaji zlevnene poplatky pri spojeni s Inetem. V nasich podminkach to bohuzel zni jako pohadka...
Zdroj: BBC a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Obrdira v prihlasovacich skriptech Hotmailu

Svedsti a britsti uzivatele Hotmailu (bezplatne e-mailove servery MS) zjistili, ze se k poste dostanou jen s pouzitim ID (...hesla netreba:) Svedsky ISP po upozorneni znepristupnil servery Hotmailu, v Britanii ho zablokovali jeho administratori. Podle MS jde udajne o vysledek utoku hackera, ktery zmenil prihlasovaci skripty. Oprava nezabrala moc casu a vse uz funguje normalne. Kdo nemel e-mailove zpravy zasifrovane, vystavoval je po nejaky ten den moznosti jejich precteni cizimi lidmi. Frapantni na cele veci je to, ze hacker (byl-li to on) muze provest tak zavaznou vec na takovych serverech. Opet se tak vznaseji velke otazniky nad bezpecnosti dat ulozenych na serverech, poskytujicich hromadne sluzby velkemu poctu uzivatelu. Dalsi zpravy o dire v Hotmailu jsou ponekud zmatene. Dira mela udajne byt vsude, nejen ve Svedsku a Britanii. I po zalatani diry se kdokoli, kdo mel jednoduchy skript HTML, mohl dostat k cizi poste - pry slo o zapomenuta zadni vratka programatoru MS pri psani vstupniho skriptu, cemuz se MS brani. Hackerska skupina Hackers Unite sdelila, ze to byla ona, ktera diru objevila - pry to udelala proto, aby upozornila na slabe zabezpeceni softwaru MS obecne.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Zajimavy postup Sunu po pripojeni firmy Star Division

Jak News on 'Net informovaly, Sun koupil nemeckou firmu Star Division. Ta uz par let vyviji StarOffice, ktery je jistou konkurenci MS Officu. StarOffice bezi na Linuxu, Solarisu, Windows a OS/2. Nemecka firma dosud nabizela StarOffice bezplatne pouze pro ryze nekomercni uziti. Sun to radikalne zmenil a bude nabizet StarOffice zdarma komukoli. Dalsi obrat nastane koncem roku, kdy z hvezdne divize vzejde StarPortal. Bude to StarOffice prevedeny na architekturu server/klient. Vyuzivat bude Javu a pozdeji i XML. Coz dava tusit, ze tento tzv. kancelarsky software pobezi i na internetovych serverech. Na nich tak budete moci vesele tabulkovat (databaze, spreadsheety), kalendarit i slovne procesit. Pro Sun ma StarPortal vyznam i v jeho prosazeni na "hubenourech", plne podrizenych serveru. Teto myslenky se Sun nevzdava a StarOffice i StarPortal povazuje za skvely nastroj pro jeji rozsireni. Pristup k serveru StarPortalu bude i prostrednictvim prenosnych zarizeni vcetne mobilnich telefonu.

A odkud bude Sun ziskavat finance, kdyz software poskytne zcela zdarma? Ze dvou zdroju. Ze sve technicke podpory a z podilu na prodeji softwaru tretimi firmami. To druhe koliduje s GPL - napr. Red Hat nemusi zadne takove podily z prodeje Linuxu a pridaneho softwaru nikomu platit. Je ovsem otazka, zda prave ono neplaceni podilu neni tim, co muze ponekud brzdit vyvoj softwaru s otevrenym kodem. Sun mj. nabidl prechod k sobe vsem 160 lidem, kteri ve Star Division pracuji, coz je sympaticke, protoze po pripojeni firmy obvykle nasleduje vypoved adresovana nemale casti zamestnancu pohlcene firmy.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

512-bitovy klic odhalen...i kdyz po delsi dobe

Vice nez sedm mesicu zabralo 292 pocitacum odhaleni 512-bitoveho klice pro desifrovani obsahu internetovych transkaci. Vyzvu k odhaleni klice vypsala firma RSA. Nejde tolik o financni odmenu, ktera neni nijak velka s ohledem na pocet ucastniku i dobu trvani distribuovanych uloh, ale o to, aby RSA mohla jasnymi argumenty podporit pozadavky na zmenu restriktivniho pristupu americke vlady vuci exportu sifrovacich technologii. 512-bitove sifrovani transakci je dnes nejuzivanejsim v USA. Vlada povoluje jeho export pouze vyjimecne. Spolu se stoupajicim vykonem pocitacu i to bude brzy malo. Sama RSA doporucuje 768-bitovy klic jako soucasne minimum, u ktereho se da mluvit o rozumnem zabezpeceni obsahu prenasenych dat. Dalsi informace najdete na RSA Laboratories Challenges.
Zdroj: ZDNet a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Budou vsichni partnery vsech? Affiliates of affiliates of...

Vsechno to zacal Amazon pred tremi lety. Jeho napad nabidnout podil z prodeje komukoli, z jehoz stranky prijde surfar, ktery na Amazonu neco koupi, se uchytil a siri se jak stepni pozar. Pokud se chcete stat partnerem Amazonu, skocte na Associate Program a prihlaste se tam. Musite ovsem mit aspon stranecku na nejakem serveru. Pak uz budete jen cekat, az na odkaz umisteny na vasi strance (a vedouci na Amazon) nekdo klikne a na Amazonu neco koupi. Koupi-li, 5% az 15% z ceny nakupu pujde na vase konto (posila se sek). Pocet webovskych prodejen, ktere nabizeji podobnou partnerskou ucast, roste. Roste i pocet partneru - jen Amazon jich ma 300,000.

Prirozena otazka zni - kdyz jsou tyhle prodejny stale prodelecne, proc jen tak plati cca 10% z ceny nakupu? Ono to samozrejme neni jen tak. Na ziskani jednoho klienta inzerci se vynalozi od $30 do nekolika stovek (podle typu sluzeb, jake inzerent nabizi). Statistika je v tom neuprosna. Pokud nekdo zabrousi do obchodu z vasi stranky a neco koupi, prodejna knih vam pricte k dobru nejaky ten dolar. Ten, kdo koupil, ale uz nepujde priste do obchodu z vasi stranky - pujde tam primo. Partnerske odkazy se proto vyznacuji tim, ze pokud na nektery z nich nekdo klikne, nikdy vice uz to nezopakuje. Proto se takove patrnerstvi prodejnam vyplati - kdyz Amazon ziska noveho klienta za $1, je stestim bez sebe.

Prijmy partneru samozrejme zavisi na navstevnosti jejich stranek, i na tom, jake informace k partnerskym odkazum pripojuji, tedy jak se o ne staraji. Prumerny mesicni prijem je jen kolem $30, vyjimecnym extremem je par tisic dolaru. Pokud se o odkazy na svych strankach zacnete prilis starat, prodelate kalhoty:) Autor zdrojove informace uvadi hezky pribeh "partnerovske" zavislosti. Jeden surfar chtel poslat kvetiny sve pritelkyni - samozrejme je kupoval via Inet. Zjistil si, ze prodejna nabizi partnerstvi. Prihlasil se k nemu a pak kvetiny koupil ze sve stranky, takze usetril nejakych 10%. Pritelkyne mu nasledne podekovala a rekla mu, aby priste kvetiny kupoval z jeji stranky, kde ma partnerske odkazy, z nichz ziskava finance na charitu:) Pokud by se to dotahlo do krajnosti a vsichni by nakupovali jen coby partneri, zavrela by se nade vsim partnerstvim voda...

Pokud se chcete takoveho partnerstvi ucastnit, je lepsi jit rovnou tam, kde se to vrsi na jednu hromadu a kde se muzete jednim vrzem stat partnerem vice obchodu. Napr. Refer-It soustredi pres 800 prodejen, zadostivych vaseho partnerstvi. PlugInGo je dalsim podobnym prikladem. Poradne si ale proctete, co ktere obchody nabizeji a vyzaduji (nekdy museji odkazy vychazet z anglicky psanych stranek, partnerem muze byt treba jen American apod.). I nabidky plateb byvaji ruzne a nekdy nestoji za pozornost. Nakonec i kdyby vam nejaky odkaz prinesl jen tech prumernych $30 mesicne, do kose byste je asi nevyhodili, ze?:)
Zdroj: Salon Magazine a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net