Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

30. prosince 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

eToys odstupuje od zaloby na etoy [Inet]
V cause "DVD vs. crackeri" soud odmitl predbezne opatreni [Inet]
Nemate uz toho janceni kolem Y2K dost? [Inet]
Linuxovy programator zaplatil domenovy poplatek za MS kvuli sve poste [Inet]
Hudba na Inetu slavit letosni vanoce jeste nemohla [Inet]
Sberatel elektronickych prav pro knihy a zajimavy knihkupec via Inet [Inet]
Neuveritelne - mikrob, kteremu chutnaji radiokativni zplodiny [Veda]

eToys odstupuje od zaloby na etoy

Okolnosti tehle podivne causy ze zacatku prosince najdete v clanku Multimiliardova eToys chce znicit malou techno-artistni etoy. Zaloba eToys, soudni rozhodnuti vedouci ke znemozneni uzivani domeny etoy.com a leccos dalsiho uboheho kolem cele veci vyvolalo vlnu odporu proti hrackarskemu velekramu eToys, vcetne jeho bojkotu. Soudni projednani melo pokracovat 27. prosince. Ale nepokracovalo. eToys nabidla etoy odstoupeni od zaloby, pokud etoy zrusi svou "protizalobu" a...a ted se znova podrzte...pokud bude eToys moci cenzurovat obsah webovskych stranek na domene etoy.com (uzas...)! Navrh odstoupeni od zaloby je bezpochyby vysledkem laviny velmi negativnich reakci na arogantni prehazovace krabic s hrackami v eToys. Posledni kapkou bylo jiste i to, ze mezi povanocnimi poklesy cen akcii inetovych obchodu kralovaly akcie eToys - pokles o 16% (mozna se v tom zobrazily i vsechny ty zaplavy negativnich reakci).

Mezinarodni techno-artitstni etoy je natolik inteligentni, ze si s narcistnimi nadutci eToys urcite poradi a duvtipne jim okoreni jejich image. Zda etoy prijme nabidku zruseni soudnich jednani, ev. za jakych podminek, se jeste nevi. Za tento zvrat lze podekovat Internetu, bez nehoz by nemohla existovat ani eToys. Ekonomicti i jini mocipani postupne zakouseji a zjistuji, ze si na svete nebudou moci delat uplne vsechno tak, jak si s podporou svych naditych mescu a bez jakychkoli obav mohli delat na svete bez Inetu. V tom je vyznacny socialni fenomen Internetu - a to stoji teprve u sveho zrodu.
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

V cause "DVD vs. crackeri" soud odmitl predbezne opatreni

Jak se dalo ocekavat, DVD Copy Control Association, reprezentujici zajmy vyrobcu DVD s prevazne filmovou produkci, podala zalobu na autory 72 webovskych stranek, na nichz se vyskytla nabidka bezplatneho stazeni softwaru DeCSS. Ten rusi sifrovou ochranu disku a umoznuje ulozit zaznam bez jakekoli ochrany. Info o tomto udelatku je v clanku Sifrovy - a neuveritelne slaby - klic DVD prolomen v News on 'Net z minuleho mesice. Mezi 72 obzalovanymi je 17 takovych, kteri meli na svych strankach pouhe odkazy. Zalobce zadal vyhlasit predbezne opatreni, podle nehoz by vsichni obzalovani byli povinni vymazat vsechny udaje a odkazy o DeCSS. Soudce to odmitl. Duvodem bylo to, ze obzalovani z celeho sveta ani nemohli mit u soudu zadne zastupce, na coz poukazovali pritomni obhajci EFF (Electronic Frontier Foundation).

Peprne na cele veci je to, ze se presne nevi, kdo DeCSS vlastne vyvinul, i kdyz se k softwaru jako prvni hlasila skupina norskych crackeru. Pouzivat DeCSS je ale pro vetsinu lidi hodne neprakticke. Vysledne soubory maji delku 4,7 az 9,4 GB. A kdo by se taky koukal na jeden a tyz film nekolikrat... Pro piraty je to ovsem terno (treba pro kvalitni kopie filmu na videokazetach). Soudni pre bude pokracovat.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Nemate uz toho janceni kolem Y2K dost?

Kam se clovek koukne, tam vyji a houkaji strasidla v habitu Y2K - v TV, radiu, novinach, na Inetu... Je jasne, ze tam, kde je na letopoctu zavisly dopad vystupnich udaju administrativy nebo ridicich dat softwarove/hardwarove rizenych stroju, tam se s tim melo neco udelat vcas - to se tyka predevsim hodne velkych provozu. O inetovych serverech netreba mluvit - lidi kolem nich si s tim nejspis poradili v pohode, protoze tim ziji.

Na svete jsou ovsem haldy pocitacu, jejichz systemovy letopocet 1900 nebude znamenat nic jineho, nez roztomilou extravaganci, i kdyz budou pripojene k Inetu. Ja bych se primlouval za to, aby jejich uzivatelum nikdo vubec nespilal. Behem par let si stejne koupi novy pocitac, ktery uz bude vydavat konfekcni letopocet 2000. Kdyz uz k vam Webem nebo e-mailem pribehne informace s aktualnim datem vzniku v roce 1900, budiz to hlavne velkou pripominkou toho, ze kdyz se neco dela, ma se myslet i na dalsi generace (nejen) lidskeho rodu. A to je neco, co ma svou symbolickou vahu, ne? Tak hodne uspechu v novem roce 1900!:)
Zdroj: BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Linuxovy programator zaplatil domenovy poplatek za MS kvuli sve poste

Michael Chaney ma postovni schranku i na Hotmailu (bezplatna e-mailova sluzba MS). O vanocnim vikendu se Michael chtel mrknout do sve hotmailovske schranky. Rychle zjistil, ze neexistuje pristup k domene password.com, kde jsou servery s hesly uzivatelu Hotmailu. Vypatral, ze domena je mimo provoz proto, ze MS za ni zapomnel zaplatit rocni registracni poplatek $35. Neb byl vikend, Michael volil nejkratsi moznou cestu. Uhradil onech $35 registratorovi domen on sam a brzy se dostal ke svym zpravam na Hotmailu... Ze nikomu v MS nedoslo, ze jejich servery s hesly nejdou, je s podivem. MS Michaelovi podekoval a sdelil, ze mu jeho $35 uhradi. Michael zertovne dodal, ze pokud mu vrati jen tech $35, pak by k nim chtel i soucet castek, ktere jim za nejake ty dva dny zachranil. MS ma v soucasne dobe trzni hodnotu 600 miliard USD. Michael ale na vraceni toho poplatku netrva (holt linuxak:) Na kazdy pad je to dost komicka prihoda.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Hudba na Inetu slavit letosni vanoce jeste nemohla

Zatimco inetovy prodej lecceho se v predvanocni nakupni horecce opet zvedl, hudebni data se z prodejnich serveru zrovna moc nekupovala. Je to videt i na burze. Akcie MP3.com dosahly po jejim vehementnim vstupu na burzu $105 - ted jsou na $28,50. Podobne jsou na tom akcie dalsich hudebnich prodejen. Predpokladalo se, ze pocet prodanych prehravacu MP3 dosahne letos jednoho milionu kusu. Odhaduje se, ze jich bude o ctvrtinu mene. Vyvijeji a vyrabeji se i dalsi zarizeni pro prehravani digitalnich hudebnich souboru, ale jejich ceny jsou zatim tak vysoke, ze jsou bez sance na sirsi uplatneni. Jak se zda, je na hromadne uzivani teto nove techniky jeste trochu brzy. Uzivatele potrebuji vsechno dostat pod nos a nestarat se o nejake bastleni a premitani nad formaty.

Uz jen to, ze vetsina pocitacu ma slabsi reproduktorove bedynky, dokaze uzivatele odradit od nakupu hudebnich souboru - prece si nepujdou nekam kupovat lepsi bedynky nebo dratovat pocitac se zesilovacem:) Zvukova digitalni data z Inetu se rozjedou, az bude vsechno se vsim v takovem sepeti, v jakem je to dnes u poslechu z ruznych zdroju - rozhlas doma, na ceste, v aute a vsude moznost poslechu kazet a cedecek. Plus jednoduche zaznamenavani z cehokoli na cokoli. Bez teto jednoduchosti a dosazitelnosti zarizeni v digitalni a inetove podobe - jde napr. i o prijem internetovych rozhlasovych stanic na jakemkoli radiu - nebude podpora teto oblasti kompletni a jeji rozsireni bude pokulhavat. Je v tom jeste hodne moc co delat...
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Sberatel elektronickych prav pro knihy a zajimavy knihkupec via Inet

Zda se, ze znama postava americkeho knizniho trhu, Richard Curtis, se trefila do cerneho. To, co jsem dosud vytykal nabidce inetovych prodejen knih v datove podobe, byla absence recenzi knih (to se z velke casti tyka i Amazonu apod.) a prijimani pomalu cehokoli do prodejniho repertoaru. Nabidky takovych prodejen nebudi prilisne nakupni nadseni. R. Curtis to hodla zmenit. A ma toho v planu mnohem vic. On sam je uz dlouha leta kniznim agentem. Autorum knih nabizi reseni jejich sebespletitejsich smluvnich zavazku s jinymi vydavateli i agenty na svem serveru E-rights.

Jeho cilem je ziskat jiz vyprodane i nove knihy pro svuj nedavno otevreny prodejni server E-reads. Na nem bude vsechno recenzovane. A vsechno se bude nabizet jak v elektronicke, tak i v tistene podobe (tisky budou individualni). Diky tomu vsemu by se v jeho prodejne mely objevovat jen kvalitni knihy. Do konce t. r. by mel nabizet az 5,000 titulu. Chtel jsem se podivat, jak E-reads vypada, ale byla tam jen informace, ze prodejna je docasne mimo provoz (mozna se R. Curtis rozhoduje mezi roky 1900 a 2000:) Curtisuv zamer je perfektni - a pro celou tuhle oblast by bylo fajn, kdyby mu vysel. Nekdo uz musel tu nizko polozenou latkou zvednout.

Pokud to jeste nevite, i u nas se objevil pokus o prodej literatury v datove podobe. Nonlibri - neboli "Neknihy" - se zatim spise rozjizdeji. Ten nazev se mi moc nelibi a kdyz jsem na nej narazil poprve, vytanulo mi na mysli slovo "Neknuby":) Ale ono casto na nazvu tolik nezalezi, pokud je za nim neco, co ma smrnc. Ke kazde knize vydavatelstvi Nonlibri je uvedena i anotace, ukazka a info o autorovi. Ceny knih se pohybuji prevazne do 50 Kc. Provedeni webovskych stranek, orientaci v nich i prezentaci obsahu ceka jeste vyvoj, ale to je osudem kazdeho noveho serveru tohoto typu. Pokud mate nekde neco autorskeho v supliku, muzete to zkusit dat do Nonlibri (podminky pro autory si ale pozorne proctete).
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Neuveritelne - mikrob, kteremu chutnaji radiokativni zplodiny

Jmenuje se Deinococcus radiodurans (Dr). Byl objeven v uzenem mase, kde se jen tak neco neudrzi. Vedci brzy zjistili, ze odolava velkym davkam radioaktivniho zareni - prezije az 1,5 milionu radu zareni gama, coz je 3,000-krat vic, nez kolik cini smrtelna davka pro cloveka. Dr je mimoradne odolny mikrob - muze existovat napr. na plastich clanku s obsahem radioaktivniho cesia, ale treba i na kamenech v Arktide. Vedce mikrob samozrejme zaujal a hned zacali zkoumat mechanismus, ktery zajistuje preziti teto biologicke zvlastnosti v podminkach silne radiace. Genetickou manipulaci se jim podarilo dodat mikrobu jeste vyssi odolnost vuci radioaktivnimu zareni a zvysit jeho chut k pozirani radioaktivnich zplodin. Nove zmanipulovany mikrob pozira radioaktivni rtut a prevadi ji na mene skodlivou slouceninu. Ma rovnez schopnost likvidovat organicka rozpoustedla.

Americti vedci z Uniformed Services University v USA veri, ze dalsimi genetickymi upravami se muze podarit "naprogramovat" mikrob na likvidaci dlouhe rady prumyslovych zplodin. Napr. jen USA vynakladaji na likvidaci radioaktivity a na udrzovani podzemnich sil pro odpad z atomovych elektraren 300 miliard USD. Mikrob zatim ucinkuje jen v laboratorich a po dalsich zkouskach ho ceka vypusteni do terenu. Mimochodem, prosinec na burzach ukazal, ze dalsim sidlem na akciovem trhu po uspesnych inetovych firmach budou firmy zamerene na geneticky vyzkum. Zatim nejuspesnejsi americka firma z teto oblasti vystoupala po svem prosincovem startu o 300%. Hodne to pripomina bujary kapitalovy kolotoc kolem inetovych firem, ktere maji v genetickych kolegynich noveho burzovniho rivala.
Zdroj: BBC a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net