Akcionari v patek odsouhlasili pripojeni portalu Excite ke kabelove
spolecnosti @Home, kterou tahle integrace bude stat 7,2 miliardy USD.
Na americkem Internetu nastupuje dalsi faze jeho vyvoje. Strucne by se
dalo rict, ze jde o cpani vetsiho kvanta dat v kratsim case do
webovskych prohlizecu, aneb vydatne rozsirovani prenosovych pasem.
Pujde hlavne o zapojeni multimedialnich kouzel do obsahu. Zatimco
telefonni spolecnosti maji neustale nejake problemy s implementacemi
technologii s rychlejsim prenosem dat, nez je dial-up, kabelovkam se
dari pritahovat surfare do svych optickych siti. Prodej kabelovych
modemu jde slusne nahoru. Sef spojeni @Home a Excitu ma zamer dostat ho
do startovni pozice, jakou Yahoo obsadilo pred lety, kdy bylo takrka
bez konkurence. Excite se zameri na obsahovou nabidku pro rychle
modemy, i kdyz bude nabizet i "hubenejsi" obsah pro ostatni uzivatele
Inetu.
Sef Yahoo v nekolika rozhovorech vyjadril svuj odstup k trendu
obohacovani obsahu multimedialnimi daty na "tlustych sitich". Yahoo se
k nemu nechysta pripojit. Ma pro to dva duvody. Jednak se nechce stat
ISP cehokoli, jednak predpoklada, ze to, jak Yahoo je a bude, vyhovi
drtive vetsine uzivatelu Inetu. Rekl bych, ze ma pravdu. Husta
multimedialni data mohou mit vyznam v urcitych pripadech, jako jsou
hry, encyklopedie apod. Ale tam, kde jde o rychlou orientaci, jsou
ke skode veci. Analogicky napr. orientacni ikony ve fyzickem svete (na
letistich, nadrazich apod.) museji byt maximalne sdelne svou
jednoznacnou vyrazovou jednoduchosti. Animovane gify apod. ji rozhodne
nepodpori.
Pro vetsinu uzivatelu Inetu bude vzdy rozhodujici, aby dostali
aktualni informace z oblasti jejich zajmu a aby se co nejrychleji
dostali k tomu, co hledaji, at uz jde o text, letenku ci diskusni
skupinu. Nabidky multimedialnich "televiznich" zaznamu i zivych
vysilani nakonec uz dnes pocitaji s moznosti volby rychlosti prenosu
dat podle typu pripojeni uzivatele.
Jedine, v cem by Yahoo mohlo v konkurenci s "tlustonosci" narazit, je
inzerce. Pokud by se ukazalo, ze multimedalni reklamni klipy na Inetu
zvysuji prodej inzerentum, poklesl by objem obycejne inzerce a jeji
cena by sla dolu. Jenze...Inet ma ve svem vinku implicitne dane
moznosti interaktivnich propletencu, ktere budou i financnim prinosem
pro jejich (spolu)ucastniky. Celkove prijmy z reklamy jiste porostou.
Ale jeste strmeji porostou prijmy z mnoheho jineho. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Pred ctyrmi, peti lety si vsichni pochvalovali, ze pro spusteni
serveru s nekolika strankami na Inetu staci jeden pocitac a znalost
jednoducheho HTML, takze financni vydani pro prezentaci jsou skoro
nulove. Kdeze ty casy jsou... O tom, ze investice do inetove
prezentace rychle rostou, vypovidaly prubezne pruzkumy ve firmach.
Posledni z nich se zameril na soucasne naklady spojene s otevrenim
obchodu na Internetu. Firma Gartner Group dosla ke zjistenim, ktera
znalce oboru nijak zvlast neprekvapi, ale panenky se z nich prece jen
ponekud protaceji.
Prumerne naklady na otevreni obchodu se pohybuji kolem jednoho milionu
USD. 79% spolkne prace, jen 11% nakup hardwaru a 10% softwaru. Naklady
rostou a porostou o 25% rocne. Pruzkumnici rozdelili obchody do tri
kategorii v souvislosti s typem prezentace. Od 0,3 do 1 milionu USD
se vynalozi na obchod, ktery je "na ocase" obchodni prezentace - "umi"
jen zcela zakladni operace a postrada jakoukoli pestrost a osobitost.
Od 1 do 5 milionu USD investuji firmy, jejichz obchody maji sanci na
vyvolani vetsiho zajmu, tedy i navstevnosti. Teprve firmy, ktere
vynalozi od 5 do 20 milionu USD, se mohou vyrazneji odlisit od
ostatnich obchodu na Inetu a zajistit si vysoky obrat z prodeje. Ve
vysi vydani nejde jen o to, co surfari vidi na monitorech, ale i o to,
s cim vsim je to provazane "za oponou".
Pokud jde o cas na vytvoreni obchodu, pohybuje se od peti mesicu az do
jednoho roku. Nektere firmy to chteji mit co nejrychleji za sebou, jine
venuji pripravam vetsi pozornost s nejakou sirsi/delsi vizi. Vsichni
ale narazeji na to, ze na trhu neni zadny software, ktery by jim rychle
a bezbolestne vyresil vyvoj obchodu. Proto se museji obracet na jine
firmy, ktere vsechno "nejak splacaji" dohromady, cimz naklady rostou.
Jde predevsim o propojeni "predku" se "zadkem", cili o kompletni
propojeni informacnich toku od objednavky az po sklad.
No...aspon ted vite, ze pokud se budete chtit se svym obchodem prosadit
ve svetovejsim meritku, musite nekde nejak sehnat aspon par set milionu
ka:) Ale neberte to az tak vazne. Kdo se v tehle oblasti pohybuje,
dobre vi i to, ze chytri a schopni lide v tymu dokazi vykouzlit strasne
moc s nepomerne nizsimi naklady. Ovsem pozor na jednu vec - marketing,
ktery musi nabehnout po otevreni obchodu, aby se dostal do obecneho
povedomi, je mnohonasobne vetsi zrout financi. Tady uz bohuzel neni kde
a cim setrit. Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT
Na GeoCities nepochybne (a bezplatne) ma sve stranky a e-mailovou
adresu nemalo tuzemskych uzivatelu. Z celeho sveta jich je 4,2 milionu.
Ti se pripoji k 60 milionum registrovanych uzivatelu Yahoo, ktere
pripojeni GeoCities k sobe stalo 3,6 miliardy USD v akciich. Protoze
obe farmy maji mnoho podobnych sluzeb, ceka je integrace pod jednim
destnikem Yahoo (ma probehnout velmi rychle, behem nekolika tydnu). Coz
je i hlavni duvod, pro ktery bude muset opustit sva pracovni mista 200
z puvodnich 319 zamestnancu GeoCities. Vsichni dostanou nejake odstupne
a - pri svych zkusenostech - se urcite dobre uplatni jinde. Pro Yahoo
je v cele operaci pravdepodobne nejdulezitejsi ziskani milionu clenu
GeoCities, kteri na nem maji sve stranky a podileji se na prostredi,
sikovne integrujicim dalsi sluzby. Yahoo tak bude moci vykazat opet
vyssi sumu pocetni i casove ucasti uzivatelu na svych serverech, coz je
zakladem vyssich prijmu z inzerce. Zdroj: InternetNews.com a BAJT
Jak News on 'Net pred casem informovaly, australska vlada pripravovala
zakon, podle ktereho budou ISP a spravci serveru odpovedni za to, co
maji na svych discich, ba dokonce za to, co proudi jejich
prostrednictvim k australskym surfarum i ze zahranici. Jde o obdobu
neuspesnych pokusu o zavedeni "nedecentniho zakona" v USA. Ale o to
horsi, ze vytvari primou trestni odpovednost ISP a spravcu serveru za
vsechno, co od nich a jimi projde. Samozrejme jde o kompletni pitomost
jak technickou, tak pravni (porusovani svobody vyjadrovani z Listiny
prav a svobod). Navrh zakona byl odsouhlasen zacatkem minuleho tydne
australskou vladou. V patek probehly v Perthu protestni demonstrace
proti postupu vlady. Proti vlade se postavila i australska Internet
Industry Association, zastupujici tamni ISP. Vsem, ktere by ev. exekuce
zakona postihla, slibila, ze jim poskytne pravni i financni pomoc pri
soudnich soubojich s vladou.
Zacinaji se objevovat hlasy spravcu serverovych farem, ohlasujicich
preneseni svych farem mimo Australii. Zajimava podoba emigrace, co
rikate? Internet ji hladce umoznuje. Australska vlada je opet jednou z
tech, ktere nedochazi, ze Internet neni neco, co mohou libovolne
polozit na zada svymi byrokratickymi tanecky. Bohuzel asi nebude ani
posledni. Kdy jen vsem konecne dojde, ze Inet je tu mj. proto, aby
integroval nejen odpovedny, ale i svobodny svet. A ze vsechny "vlastni
pisecky" nakonec stejne rozfouka. Zdroj: InternetNews.com a BAJT
Public Enemy ma za sebou tri platinova a tri zlata alba, ctyri zlate
singly a platinove video. Osme album skupiny se ted objevilo pouze na
serveru Atomic. Stazeni alba stoji $8, cedecko
muzete dostat za $10, vse tedy za cca polovinu ceny cedecek, vyrabenych
a distribuovanych velkymi nahravacimi spolecnostmi. Chuck D se vubec
netaji svym negativnim postojem k temto spolecnostem, s nimiz ma sve
zkusenosti. Jeho prvnim internetovym protestem proti nim bylo lonske
uverejneni albovych nahravek, jejichz vydani zamerne zdrzoval Polygram.
I v textech svych skladeb hudebni giganty nijak nesetri. Nove album se
prodava ve formatu a2b. Chuck D tak nejvehementneji prolamuje brany
vedouci k novym obzorum distribuce hudebnich nahravek mimo zastaraly
a sverepe se branici kamenny svet nekolika nahravacich gigantu.
Internet napomaha i jinym zajimavym hudebnim projektum. Skupina Beastie
Boys se chysta nabidnout k volnemu stazeni tri jeji dosud neuverejnene
nahravky. Po prvnim milionu lidi, kteri si neco z nich stahnou, venuje
skupina i server Launch, kde budou skladby
k mani, milion USD kosovskym uprchlikum. Skupiny Red Hot Chili Peppers
a Def Leppard se rozhodly nechat poustet skladby ze sveho noveho alba
zive z internetovych rozhlasovych stanic (bezny uzivatel si je tak
nemuze nahrat...dalsi prace pro nerdy/hackery/kodery:) Na tom poslednim
ale uz neni nic tak zvlastniho, protoze s tim se v "inetovem
show businessu" davno pocita. Jen tak dal...!:) Zdroj: Excite News a BAJT
Ve stredu vecer hackeri zautocili na server FBI prehlcenim jeho vstupu
(aneb "denial of service"). FBI musela server odstavit.
FBI jeste ani dnes odpoledne neodpovidal.
Pokud FBI tvrdi, ze slo jen o utok prehlcenim, zustava otazkou, proc je
server dole tak dlouho. Ve ctvrtek se hackeri pustili do serveru Senatu
a jeho stranky naplnili obrazky mongoloidnich lidi a chybne napsanymi
slovy. Utoky na servery statnich instituci se v USA cas od casu
objevuji. K soustredenejsim utokum doslo po nedavnem bombardovani
cinskeho velvyslanectvi v Belehradu (ataky udajne pochazely od cinskych
hackeru). FBI i Senat nejspis budou mit tu nejlepsi moznou ochranu
proti hackingu. Pokud ano, pak se vynoruje otazka slabosti soucasne
ochrany pred vnejsimi utoky, resp. to svedci o notnem predstihu hackeru
pred takovymi ochranami. Pokud FBI dopadne hackery jejich serveru,
v jejich kuzi by asi nechtel byt nikdo. Pokud jim ovsem nenabidne dobre
placene a velmi jasne cilene prochazky po Inetu... Zdroj: Excite News a BAJT
Na MP3Spy se objevil "doplnkovy" software
MP3Spy 1.0 pro notne zvelebeni inetoveho vysilani bezplatnym zvukovym
serverem SHOUTcast. Udelatko umoznuje
vstupovat do vysilani soubezne, takze muzete pres mikrofon mluvit treba
pres hudbu jako DJ (aneb mixer). MP3Spy 1.0 krome toho vytvari
statistiky navstevnosti a ukazuje aktualni pocet a adresy posluchacu.
Nabizi i dalkove ovladani serveru (umisteneho na jinem pocitaci).
Posluchacum se mohou posilat i titulky poslouchanych skladeb, ev. jine
informace. Vestaveny je i chatovy klient, takze muzete behem sve show
pokecat s posluchaci. Po nekolika mesicich jsem se podival na server
SHOUTcastu. Ma novou betaverzi 1.1 a prubeznou informaci o aktivnich
serverech a poctech jejich posluchacu (momentalne jich bylo pres 400,
posluchacu dvakrat tolik). Plus dlouhou databazi stanic, rozdelenou
do nekolika kategorii. Jde hlavne o amaterska vysilani, ktera nejsou
omezovana zadnymi "stanicnimi" komercnimi pravidly...proste jde to od
srdce:)
Vysilat muzete i vy - server je zdarma. Ale budete k nemu mj.
potrebovat Winamp, za ktery se plati sharewarovych $10. Pro mnoho
potencialnich vysilatelu je prekazkou nizka sirka pasma, jakou jsou
pripojeni k ISP. SHOUTcast oznamil, ze behem cervna splni, co pred
drahnou dobou slibil - pro nekomercni vysilani nabidne kapacitu svych
serveru zdarma. Vysilatel bude na server posilat jen jeden proud dat
(server bude jeho jedinym "posluchacem") a ze serveru uz se pak k
vysilani bude moci pripojit vic posluchacu. Pocet bezplatnych "kanalu"
pro kazde vysilani bude jiste nejak omezen, ale i tak je to parada. Zdroj: BAJT