ROZHOVOR O VEDE, PAVEDE A (NASI) BUDOUCNOSTI (webzine ZELOS)

[Pavel Vachtl]

ROZHOVOR O VEDE, PAVEDE A (NASI) BUDOUCNOSTI

Jitka Splitkova (ZELOS http://www.mujweb.cz/web/zelos/ - JS), 
Pavel Vachtl (AmberZine http://amber.zine.cz/ - PV)

(mj. vyslo v ZELOSU)

JS.: Pred nejakym tim rokem ses' venoval umeni, to jsi pak 
opustil. Kvuli cemu?

PV.: To ma nekolik ruznych duvodu. Hlavnim je asi to, ze zadne 
umelecke dilo nema univerzalni platnost, kdezto vedecke 
poznatky ano. To, jak urcity obraz, hudebni skladbu, film ci 
knihu vnima nejaky clovek, je povytce relativni, subjektivni a 
je to jeho soukroma vec.  Naproti tomu (tvrda prirodni) veda, 
tam, kde dospeje k nejakemu poznani a koncepci, je toto poznani 
(temer) naprosto objektivni a neotresitelne. To plyne ze 
samotne podstaty vedecke metody - jeji vysledky jsou nezavisle 
overovany na mnoha mistech na svete a timto tvrdym filtrem 
projde opravdu jen to, co je maximalne (nerikam na 100%) 
spolehlive a verohodne. Je to dano take odlisnym predmetem 
zajmu vedy - tim nejsou nestale emoce a subjektivni zazitky, 
jako v umeni, ale objektivni jevy, ktere opravdu nejsou nijak 
vylucne spojeny s jedincem, ktery je zkouma a pozoruje. Musime 
si uvedomit, ze moderni "sjednocena" a souvisla veda je stara 
pouze nejakych 400 let, jejimi hlavnimi "otci" jsou panove 
Kepler, Galileo a Newton. Tedy dusledne racionalni myslenkove 
postupy jsou pouze tenkou slupkou nasi civilizace, ktera muze 
byt kdykoliv jejim barbarskym nitrem "shozena" a pak bychom se 
divili :-), co je vsechno taky mozne. Predevsim bychom 
"zjistili", ze jsme priserne "premnozeni" a nastala by silena 
vrazedna rez o preziti. Pouze veda a jeji aplikace totiz 
umoznuji, aby na teto planete bylo a prezivalo 6 -7 miliard 
lidi.
Ale zpet k umeni - samozrejme jim neopovrhuji, i kdyz ho 
povazuji za vicemene soukromou zalezitost kazdeho cloveka a je 
asi take snadnejsi stat se necim, cemu se rika "umelec", nez 
vedcem. Umeni slouzi podle mne ke kompenzaci soku cloveka z 
jeho okoli, k reflexi jeho zazitku a osobni existence, ke 
kultivaci nasich zivotu. Problem je ale to, ze co subjektivne 
vznika, nemuze se nikdy stat vseplatnym, hlavne pokud jde o 
skutecne umeni. Pokud nejaky tvurce umeni (hlavne pop-umeni) 
touzi po tom, aby byl vseobecne obliben a cten, vzbuzuje to ve 
mne vzdycky podezreni, ze jde o umelecke placebo.
Me "venovani se" umeni se odehravalo hlavne kolem poloviny 80. 
let a do zacatku let 90. a bylo pod vlivem dada, surrealismu, 
existencialismu, absurdni literatury aj. experimentalnich 
literarnich technik (ale samozrejme mne tehdy zajimaly zaroven 
i ruzne prirodovedne obory). Byla to zrejme reakce na tehdejsi 
dusnou atmosferu a bolsevicky rezim, ktery nepral 
individualnim prozitkum a provadel globalni cenzuru umeni. 
Dnes je situace jina - nikdo nikomu nepredepisuje v masovem 
meritku (aspon ne primo viditelne a pokud nepocitame reklamy), 
co ma delat, zato nase veda se vlivem doktrinarskych 
(pseudo-konzervativnich a postmodernistickych) filosofu, 
ekonomu a politiku a ruznych hlupaku :-) dostala do defenzivy, 
ktera jiz hranici s ohrozenim duchovni i materialni existence 
tohoto naroda jakozto naroda, patriciho k vyspelemu svetu. 
Proto vidim v soucasnosti jako naprostou nutnost venovat se 
prednostne propagaci vedy. Take si myslim, ze nas soucasny 
ekonomicky marasmus souvisi s potlacovanim a spolecenskou 
degradaci nasi vedy a zaroven s boomem sarlatanstvi a paved. 
Cim vice presnych racionalnich poznatku a jejich aplikaci, tim 
je spolecnost (i ekonomicky) efektivnejsi a vitalnejsi a 
naopak.


JS.: Vedes rubriku v AmberZinu, jsi clenem Sisyfa, doufam, ze 
tedy na 100% uprednostnujes racionalni vedecke mysleni. Neni 
ti v dnesni dobe trochu smutno nad tim, co se taky prezentuje 
jako veda?

PV.: Tam, kde (soucasna) prirodni veda operuje, tj. v oblasti 
jevu v objektivnim a z hlediska individualniho vedomi vnejsim 
svete, tam skutecne temer na 100 % uprednostnuji vedecky styl 
a racionalni metody. Cokoliv jineho bych povazoval za krok 
vzad nejmene o tech 400 let. Tady je na miste zeptat se, co je 
to vlastne ona tolik "proklinana racionalita" (proklinaji ji 
ovsem hlavne ti, kteri nejsou jakehokoliv racionalniho mysleni 
schopni :-)). Rada lidi ztotoznuje racionalitu s rozumem, 
logikou, s logickym myslenim. Myslim, ze je to ponekud zuzena 
predstava. Sledujeme-li etymologicky vyznam slova "ratio", 
zjistime, ze je to "pomer", coz je synonymem pro slovo 
"vztah". Racionalismus je tedy hledani vztahu, obecne nejakeho 
usporadani ci zakonitosti, nikoliv nutne prisne logickych. 
Svet skutecne JE NEJAK usporadan. Kdyby nebyl, ani bychom si v 
nem neskrtli. V tomto smyslu, tedy ve smyslu hledani vztahu a 
usporadani, je mozno pouzivat racionalnich pristupu i pri 
analyze a tvorbe umeni i jinych prirozene iracionalnich 
zalezitosti :-)).
Samozrejme, pokud se neco, co neni vedou ve smyslu empirickeho 
overeni, reprodukovatelnosti a myslenkove koherence a 
nerozpornosti, za vedu vydava, je to smutne, protoze je to bud 
omyl nebo podvod. Jiste, rada pavedcu se snazi kamuflovat sve 
pocinani kvazivedeckym slovnikem, protoze se tim mohou VELICE 
snadno vetrit v prizen laicke verejnosti (a hlavne hrube 
nevzdelanych redaktoru bulvarnich medii) parazitovanim na 
vaznosti vedy, ktera svuj uspech a silu vic nez dostatecne v 
dejinach prokazala. Ale je nutno rici, ze takto si nepocina 
nutne kazdy pseudovedec - nekteri svuj odpor k vede davaji 
otevrene najevo a vyznavaji nezakryte a naplno okultismus a 
mystiku. Samozrejme neopomenou zduraznit, ze je to pry proto, 
ze jejich "tajne esotericke nauky" jsou neco naprosto vede 
nadrazeneho, ze duchovni (rozumej okultni a mysticke) nauky 
mohou strcit tu "materialistickou vedu" do kapsy, ze hmota je 
iluze a ze to prave je sila myslenky apod.. Ja osobne bych 
navrhl rozlisovat "esoteriku (tj. to, co je pristupne jen 
zasvecencum)" na pravou, prirozenou a falesnou, umelou. Napr. 
matematika a fyzika jsou esoterikou prirozenou - nikdo v nich 
nikomu nic neutajuje, veskere poznatky jsou verejne pristupne 
a zalezi jen na nadani, energii a usili jednotlivce, v jake 
mire do nich pronikne, v jake mire do nich bude "zasvecen". 
Naopak esoterika umela se vyznacuje umyslnym zatajovanim a 
ukryvanim souvislosti, ktere maji byt udajne jejim obsahem. 
Vetsinou je to proste proto, ze tyto souvislosti neexistuji 
nebo ze jsou vylhane ci deformovane. Okultni (zatemnene) je 
tedy v tomto pripade totez, co obskurni :-). A vede to k 
sektarstvi. Naproti tomu veda je naprosto otevrena vsem i 
vsemu, co ji muze posunout "dopredu".
Ten, kdo opovrhuje modernim racionalismem a dobou osvicenstvi, 
ktera ho zrodila, by si mel nejdriv precist neco od Voltaira a 
Diderota. Pak mozna zjisti, co znamenalo osvicenstvi pro celou 
nasi civilizaci. Bez osvicenstvi by nebyl Internet, nebyly by 
kosmicke lety, nebylo by temer nic z toho, co dnes pouzivame a 
co potrebujeme. Nicmene hromadne vrazdy a fasismus by 
existovaly i bez osvicenstvi a aplikaci vedy - jen misto 
otravnymi plyny by byli lide vrazdeni ve velkem motykami, jako 
v Pol-Potove Kambodzi (je to velmi "prirodni a ekologicke" :-) 
). Jsem presvedcen (a jsou o tom presvedcive doklady), ze 
Pol-Potuv rezim byl skutecne utokem na atributy zapadni 
industrialni a scientisticke civilizace. To, ze byli vezni v 
nejakych koncentracnich taborech oznacovani cisly, neni pro 
mne duvodem ke "zruseni" ciselne soustavy a teorie cisel. 
Ostatne kazdy ctenar kontroverzniho bestselleru "Jitro 
kouzelniku" se mohl presvedcit, ze nemecky fasismus se s vedou 
a racionalitou prakticky vubec nesnasel. Vetsina nemeckych 
vedcu take pred Hitlerem utekla do zahranici. Tak byl 
napriklad zalozen i dnesni ekonomicky uspech USA, ktery plyne 
v neposledni rade z jejich svetoveho prvenstvi ve vede. A z 
toho, jak je tam veda vazena a ctena. Racionalismus a veda je 
tedy evolucni vyhodou lidskeho spolecenstvi a rodu.


JS.: Nezda se ti, ze se iracionalno stava modou i ve vedeckych 
kruzich?

PV.: Myslim, ze ve skutecne vedeckych kruzich ne. V prirodnich 
vedach to plati vlastne jen okrajove pro oblast biologie a 
biomediciny, kde napr. u nas pusobi guru nekterych 
iracionalistu a pseudovedcu, prof. Zdenek Neubauer, ktery je 
nyni spis filosofem (a to jeste neprilis ve svetovem meritku 
ocenovanym) nez biologem a ktery se zastava astrologie, 
hermetiky a homeopatie. Nebo animista - mystik Sheldrake. Jista 
obliba paved a iracionality se vyskytuje patrne mezi filosofy, 
psychology, lekari a psychiatry v daleko vetsi mire, nez mezi 
biology. (Je tam mnoho lidi, vericich na kontakty s 
mimozemstany, v telepatii, astrologii, homeopatii, 
kreacionismus, stehovani dusi a v buhvico jeste :-)). Tyto 
prevazne humanitni obory vsak nepokladam za "plnohodnotnou" 
vedu v Popperove falzifikacnim smyslu. Ani dle pravidla, ze 
"kazda veda je pouze natolik vedou, nakolik muze pouzivat 
matematickych metod" tyto obory neobstoji jakozto vedy. 
Samozrejme, nelze mit napr. psychologii za zle, ze neni ani 
zdaleka cistou vedou v pravem slova smyslu. Je to dano hlavne 
jeji domenou cinnosti a tim, ze existuje mnoho navzajem 
naprosto se vyvracejicich (ale pritom v ramci one "vedy" v 
principu pripustnych) koncepci a skol (vec v takove fyzice 
naprosto nemyslitelna). Nicmene problemem je, kdyz psychologove 
svuj spekulativni a "zaumny" styl mysleni prenaseji do 
oblasti, kde EXAKTNI ZKOUMANI JE MOZNE a kde existuji jiz 
spolehlive (nebo relativne daleko spolehlivejsi) informace, 
jak to je nebo jak tomu muze ci nemuze byt. Toto je jeden z 
moznych zpusobu vzniku pavedy - nepripustna extrapolace 
spekulativnich metod do oblasti, domeny "tvrdych", exaktnich 
vednich metod a poznatku.


JS.: V posledni dobe me volalo nekolik lidi a ptalo se me, co 
si myslim o roku 1999, pry podle predpovedi a Nostradama to 
bude neco. Same katastrofy. Nemam uz sil na takoveto hovadiny, 
kterymi krmi sve ctenare ruzne casopisy a noviny, odpovidat. 
Co bys ty temto vystrasenym lidem vzkazal?

PV.: Katastrofy byly, jsou a budou. Proto se muze nahodou 
stat, ze nejakemu Nostradamovi ci "Blbadamovi" obcas predpoved 
"vyjde", zvlast pokud se ona "predpoved" ex-post sikovne 
dointerpretuje.   Tim sice nikoho, ani sebe, nemohu uspokojit 
:-), nicmene je to tak. Daleko spolehlivejsi predpovedi 
prirodnich katastrof nam muze dat (a to se uz budu ponekud 
opakovat :-)) veda. Je otazkou, jestli by napr. ony nedavne 
povodne na Morave byly natolik nicive, kdyby se u nas vice 
podporovala meteorologie, hydrologie a obory s tim 
souvisejici.
Lide mohli byt aspon v nejakem rozumnem predstihu varovani, 
kdyz uz nic jineho. Pokud jde o nejblizsi 2 roky, tusim, ze 
nejruznejsi poklesle casopisy krmi sve ctenare strasenim 
ohledne jakehosi pry "osudneho postaveni planet v jedne 
primce" ci dokonce "ve formaci krize". Je to neuveritelna 
blbost. Zaprve, zadne takove postaveni planet se konat v teto 
dobe nebude, a za druhe, i kdyby se konalo, nemelo by to na 
prubeh procesu na Zemi prakticky zadny meritelny vliv. Tyto 
nesmyslne vize totiz uvazuji o jakychsi silach, ktere by 
"mohly" (udajne) zpusobit zemetreseni, poruchy magnetosfery 
apod., jde tedy jednoznacne o kategorii jevu fyzikalnich. 
Jenze dnesni, velmi propracovane a v tomto smeru plne 
postacujici, fyzikalni koncepce jednoznacne takoveto silove 
pusobeni planet na Zemi VYLUCUJI. Vzkazal bych tedy: pockejte 
si na konec roku 1999 a overte si, jestli se neco 
katastrofalniho, co vam KONKRETNE sugeruji "zahadologove" a 
mystici, stane nebo ne. Pokud ano, klidne si verte 
Nostradamovi. Pokud ne, radeji uvazte, neni-li lepsi verit 
"oficialni" :-) vede a sezente si knihu o nebeske mechanice a 
fyzice Slunecni soustavy. A volte pouze politiky, kteri budou 
mit ve volebnim programu masivni podporu ceske vedy.
Jinak, samozrejme, clovek na sve planete celi mnoha 
potencialnim katastrofam. Jednou z nich je mozna nahodna 
srazka s nejakou kometou ci planetkou proletavajici v okoli 
Zeme (prave takova asi vyhubila dinosaury pred 60 miliony 
let). Neni jina moznost, jak se tomu vyhnout, nez pozorovat 
astronomickymi dalekohledy neustale okoli Zeme, jestli se na 
nas neco nahodou neriti.  A pak tohoto vetrelce zneskodnit 
odklonem jeho drahy nebo rozbitim atomovou bombou (viz filmy 
"Drtivy dopad" a "Armageddon").
Muze nas pravdepodobne potkat i energeticka ci ekologicka 
katastrofa (kolem roku 2050). I tu je mozne nejspise 
predpovedet ci odvratit pomoci jejiho modelovani za pouziti 
nasich vedeckych (= nejvice spolehlivych) poznatku, obecne 
pomoci principu preneho racionalniho poznani. 
Analogicke je to i u dalsich prirodnich katastrof.


JS.: Jsi clovek travici hodne casu brouzdanim po netu, co ti 
to dalo a co vzalo?

PV.: Nejdriv, co mi to vzalo :-) : samozrejme se na me jakozto 
dial-upistovi hodne napakovala Spolecnost Proti Telefonovani a 
Interneteni. Vzalo mi to i vetsinu mista na disku a hodne casu 
i spanku. (Hodne casu bere nejen "browzdani" :-), ale i 
mailovani a delani www-stranek.)
Poskytlo mi to ale (asi jako kazdemu on-line) velkolepy 
pristup k informacim a moznostem jejich zpracovani, moznost 
komunikovat s vice lidmi nez doposud. Ohledne informaci - 
teprve po napojeni na Net clovek zjisti, jak zaostaly a 
zapecnicky je nas domaci informacni "rybnik". Strucne receno - 
clovek se dozvi o vecech, o kterych temer nikdo v Cechach v 
podstate nevi a leckdy ani vedet nechce, nema o to zajem. Jina 
vec je, ze ne pro kazdou informaci ma clovek okamzite pouziti. 
Na Netu jsem taky ziskal radu zajimavych materialu (textu a 
obrazku), ze kterych jsem mohl cerpat pri publicisticke praci 
v ramci ZIVLU, AMBERZINU i SISYFA. Myslim, ze Internet je 
lepsi, nez kterakoliv encyklopedie, nez vsechny encyklopedie 
dohromady. Nenajdete na nem sice uplne "vsechno", ale rozhodne 
velmi mnoho vcetne specialnich veci. Samozrejme, vse je nutno 
posuzovat kriticky, jak kazdy vi, na Netu clovek najde 
Scientific American i blabolivy manifest sekty Heavensgate. 
Ale rozhodne nemaji pravdu lide, kteri tvrdi, ze venovat se 
Internetu je jen ztrata casu. Ztrata casu je to jen pro toho, 
kdo neumi dostatecne intenzivne s informacemi pracovat. Ale i 
pro tyto lidi bude mit Internet cenu, az nekdy (v neurcite 
budoucnosti) bude mozny pristup na Net (pres telefon, radiove 
vlny nebo opticky kabel) za civilizovany pausalni poplatek, 
jak je tomu dnes v Americe. Pak neefektivnost jejich hledani 
nebude mit takovy negativni financni efekt, jak je tomu dnes, 
kdy v teto zemi vladnou fakticky mj. vydridussti telekoumaci 
:-).


JS.: Najdes si cas precist si knizku? A jakou?

PV.: Vzhledem k tomu, ze doposud prakticky bydlim ve svem 
antikvariatu :-), mam v ruce nejakou knihu temer neustale. 
Prednostne ctu ty knihy, ktere maji nejaky vztah k me 
publicisticke cinnosti. V posledni dobe jsem cetl treba "Reky 
na Marsu" od Pierse Bizonyho. Ted ctu pred spanim 2 novely od 
Raymonda Radigueta (Dabel v tele a Ples u hrabete d'Orgel) - 
mam dost rad francouzskou avantgardu a dekadenci, protoze je 
myslim jemnejsi, rafinovanejsi a hlubsi nez americka 
(anglosaska?) primocara brutalni a morbidni tvorba :-). Jinak 
bych rad docetl "O lidske prirozenosti" Edwarda Wilsona a 
podival se na cca 50 jinych knih, mj. "Cloveka revoltujiciho" 
od Alberta Camuse a "Renesanci rozumu" od Jiriho Krupicky. 
Taky pochopitelne na neco z matematiky a fyziky. Ale toho casu 
ted mame asi temer kazdy pomerne malo... Zvlast, kdyz cteme 
jeste veci z webu :-).


JS.: Priklanis se ke Cyberpunku, co pro tebe znamena a muzes 
ho nejak blize definovat?

PV.: Ke kyberpunku se, myslim, nijak zvlast vnitrne 
nepriklanim, i kdyz ho povazuju za celkem zajimavy a prinosny 
esteticky proud, ktery ma mnoho stycnych bodu s moderni 
technologii a vedou (rada jeho protagonistu jako Bruce 
Sterling a Rudy Rucker se zabyvala i nekterymi otazkami vedy). 
Ale asi narazis na profil ZIVLU a AmberZinu :-). Tedy - v 
umelecke rovine jde zrejme o prunik povalecneho film-noir s 
tvrdou technologickou a akcni sci-fi, jaky vidime treba ve 
filmech "Utek z New-Yorku" a "Blade Runner". Kyberpunk je ale 
taky filosofie, ktera nas ma jakoby dusevne pripravit i na 
mozna mene optimistickou blizkou budoucnost, silne ovlivnenou 
vysokou technologii. V tomto smeru nas treba Gibsonuv 
Neuromancer svym zpusobem, i kdyz asi ne doslova, mohl 
pripravit na realitu dnesni zasitovane informacni spolecnosti. 
A co prijde za 10-20 let? To asi nikdo presne nevi, stejne 
jako to, jaky vztah je zadouci k temto zmenam zaujmout. 
Myslim, ze celkem dobrou strategii je se na prichazejici 
technologicke a s nimi spojene spolecenske zmeny divat 
nenaivne, nezaujate a vnimave a vybirat si z nich to relativne 
dobre. Ten, kdo je pripraven a je ve strehu, muze vyjit z 
tohoto stretu s prekotnym vyvojem vitezne a to je taky snad i 
pravym obsahem slova "technooptimismus". Cili pravym cilem 
"pochmurneho" kyberpunku muze byt i nejaky ten "happy end" 
:-). Byt pripraven na zitrek, to je to prave. Nicmene neni tak 
tezke videt, ze vetsina lidi i politiku v Cechach je naprosto 
neadaptabilni, strnula a pasivni. Jak dopadne kontakt teto ve 
skutecnosti nestrukturovane, atomizovane, bigotni, nepruzne a 
nekooperativni spolecnosti s tvrdou narazovou globalni vlnou 
zmen, tezko rici. Zatim je to trochu fraska, kazdy druhy 
clovek zde zije jeste v minulem stoleti a to je jeste dost 
lichotive :-). Uz pred 30 lety napsal Alvin Toffler k tomuto 
tematu zajimavou knihu "Sok z budoucnosti", tu bych doporucil 
kazdemu k nahlednuti :-). A k problematice kyberpunku 
(neprimo) snad i klasicka dila zakladatele kybernetiky ze 40. 
a 50. let - Norberta Wienera - "Kybernetika" a "Kybernetika a 
spolecnost". Slabsi natury snad mohou sahnout i po pozdnich 
romanech Stanislava Lema ("Mir na Zemi" a "Fiasko"), kde jde v 
podstate o totez, i kdyz estetickym kanonum a formalnim 
technikam americkeho kyberpunku urcite neodpovidaji :-).


JS.: Ktere jine umelecke smery te oslovuji a co konkretne?

PV.: Toto bude velmi fragmentarni :
V umeni  vnimam nejvic literaturu, hudbu a film. Vytvarno a 
divadlo pouze prilezitostne. V literature jde o moderni 
autory, ovlivnene surrealismem, existencialismem a absurdnimi 
proudy, konkretne napr. - Raymond Queneau (mimochodem take 
matematik :-)), Albert Camus, Alfred Jarry, Boris Vian (taky k 
matematice trochu pricuchnul :-)) ... Ve sci-fi je myslim 
zcela jedinecny Stanislav Lem, jinym zpusobem zase Kurt 
Vonnegut.
V hudbe davam prednost modernimu jazzu (bop, free-jazz a 
jazz-rock), kultivovanemu rocku a rhytm'n'blues (vcetne prvku 
soulu a funky), hlavne mezi lety 1970 - 1990 (Miles Davis, 
Keith Jarrett, Emerson + Lake + Palmer, Jethro Tull, The Who, 
Alan Parsons apod., i treba tvrdsi americky sound :-)), 
ambientni hudbe (Brian Eno), obcas posloucham i klasickou a 
moderni "vaznou" hudbu (Janacek, Martinu, Rusove, Glass, Elgar 
aj.). Z filmovych reziseru mam slabost pro "novou vlnu" 60. 
let, dal Stanleyho Kubricka, Luise Bunuela a Woodyho Allena 
etc. etc...


JS.: Na zaver moje klasicka otazka. Tvoje moto, kredo nebo 
vzkaz pro toho, co prave ted toto cte?

PV.: Pokud chcete se svym zivotem na tomto kusu zeme skutecne 
neco podniknout, pak veda je vasim silnym spojencem, nikoliv 
nepritelem, jak se vam mozna dnes kdekdo snazi nabulikovat a 
jak vam to mozna i trochu predvedli v praxi (ve forme drezury) 
vasi casto priserni ucitele matematiky, fyziky apod. na 
zakladce a strednich skolach (kdo neumi, uci :-)) . Vykaslete 
se na ucitele a radce, pokud jsou spatni, a ucte se a studujte 
sami.




S pozdravem
Pavel Vachtl (Zivel, Sisyfos, AmberZine= http://amber.zine.cz/) 
UNIVERSUM,                    
antikvariat odborne literatury (4000 titulu) 
+ individualni reserse na Internetu
e-mail: univers at comp.cz, 
  nebo: vachtl at scientist.com
telefon 02/302 48 60   Praha 6
www: http://www.universum.cz/
----------