Principu hypertextu a koncepci celosvětové pavučiny je samozřejmě přizpůsobeno i to, jak nejrůznější subjekty zveřejňují své informace na Internetu, v prostředí služby WWW - ať již to jsou firmy, které zde prezentují své obchodní nabídky, nebo orgány státní a veřejné správy, které zde zveřejňují své vyhlášky a nařízení, nebo jednotlivci apod. Informace, které mají být zveřejněny, jsou vždy rozděleny do logických částí, které pak dostanou podobu jednotlivých WWW stránek. Vazbám mezi takovýmito částmi (např. vzájemným souvislostem mezi jednotlivými informacemi) je pak uzpůsobeno i vzájemné provázání jednotlivých stránek pomocí hypertextových odkazů - přičemž vše je v moci člověka, který WWW stránky vytváří (a kterému se někdy říká jen stručně HTML autor, od toho že se WWW stránky zapisují v jazyku HTML, nebo se mu říká také webmaster apod.).

Zdůrazněme si ještě jednou roli autora WWW stránek: on dostane určitý objem informací, které mají určité vzájemné vazby a souvislosti, a on rozhoduje o tom, na jaké menší celky je rozčlení (na kolik WWW stránek) a jaké mezi nimi vytvoří vzájemné vazby (jak je prokáže pomocí hypertextovými odkazy). V důsledku toho je pak i v moci autora WWW stránek, jak dobře či špatně přehledný bude výsledný celek pro uživatele, který tyto stránky navštíví, a bude se seznamovat s jejich obsahem - jak snadno či naopak nesnadno se v nich návštěvník bude orientovat, kolik práce a přemýšlení mu dá, než najde to co hledá, či zda se třeba úplně ztratí a raději půjde navštívit nějaké jiné stránky.

Každý autor, který připravuje určitou soustavu WWW stránek, vždy má nějaký autorský záměr, podle kterého postupuje. Součástí tohoto záměru určitě je i to, kudy by měl do určité soustavy WWW stránek vstupovat uživatel, který je navštěvuje poprvé - na takovéto úvodní (či: vstupní) stránce pak asi bude umístěno vhodné uvítání, nejzákladnější informace typu o jaké stránky se jedná a komu patří, a pak samozřejmě také odkazy na další stránky - jakési "hlavní rozcestí", vedoucí k ostatním stránkám. Ne nadarmo se pak takovéto úvodní (vstupní) stránce říká "domovská stránka" (anglicky: home page).

Domovská stránka je tedy zamýšleným (ale nikoli vynucovaným) vstupním bodem k určité soustavě stránek, které tvoří logický celek. Pro označení takovéhoto celku se v poslední době vžil anglický termín "site" (doslova: sídlo, místo), kterému v češtině asi významově nejlépe odpovídá termín "expozice" (i když jako jazykový ekvivalent to není moc šťastné, a v praxi se i do češtiny přebírá původní anglický termín "site", a mluví se o WWW sitech, případně o WWW sajtech, ev. o WWW sídlech apod.).