Uvědomme si nyní dobře, co doopravdy dělají služby typu "vyhledávací centrála" - pouze usnadňují postupné kladení vyhledávacích dotazů jednotlivým službám (a šetří čas tím, že si uživatelé nemusí nechávat načítat specifické stránky těchto služeb s jejich vyhledávacími formuláři). Rozhodně ale tyto služby nedokáží položit jeden a tentýž dotaz více vyhledávacím službám současně, či samy rozhodnout o tom, kterým službám. Služby, které by toto uměly, však také existují, a jsou obvykle označovány jako tzv. metaslužby (vyhledávací metaslužby) - jen je jich relativně málo, a nejsou příliš známé. Zamysleme se ale nejprve nad tím, jak takovéto metaslužby vůbec mohou fungovat.
Má-li existovat služba, která položí jeden a tentýž dotaz více skutečným vyhledávacím službám, pak to zcela jistě nemohou být všechny vyhledávací služby, které existují. Místo toho musí být proveden nejprve výběr vhodných vyhledávacích služeb, které budou osloveny - někdy se v této souvislosti mluví o sestavení tzv. vyhledávacího plánu. Obvykle jej sestavuje sama vyhledávací metaslužba, ale k tomu aby to mohla dělat dostatečně efektivně, potřebuje vědět alespoň něco o povaze uživatelova dotazu. Proto se většině metaslužeb musí příslušná informace explicitně poskytnout - musí se jí zadat, zda se dotaz týká např. osob, dokumentů, firem apod.
|
Příklad odpovědi metaslužby (MetaFind), která "slévá" jednotlivé výsledky, a u každého vypisuje od které služby pochází Další důležitým momentem je zpracování výsledků - metaslužba podle stanoveného vyhledávacího plánu fakticky rozešle konkrétní dotazy na vyhledávací služby, určené vyhledávacím plánem, a pak převezme sama jejich výsledky. Uživateli je ale předkládá již seskupené - buď podle jednotlivých služeb, které odpověď poskytly, nebo je uspořádá podle nalezených odkazů (a odstraní případné duplicity). Oba příklady naznačují obrázky.
Vyhledávací metaslužby existují ve dvou základních variantách, pro jejichž rozlišení opět neexistuje ustálená terminologie. První variantu představují takové metaslužby, které se "nachází" v Internetu, a nikoli u uživatele - uživatel pošle svůj dotaz této službě, a ta jej pak sama "rozhodí" (rozešle příslušný počet konkrétních dotazů konkrétním vyhledávacím službám). Poté sama přijme výsledky a sestaví je do jediného výsledného celku, který poté odešle zpět původnímu tazateli. Tohoto typu jsou například služby Dogpile, MetaFind či SavvySearch.
Druhou variantou jsou takové metaslužby, které "sídlí" přímo u uživatele - mají formu běžných aplikací, běžících na uživatelově počítači (nebo mají povahu rozšíření uživatelova browseru). Podstatné je ale to, že v tomto případě jsou jednotlivé dotazy "rozhozeny" již přímo z uživatelova počítače, tj. přímo od něj odchází do světa příslušný počet dotazů, a stejně tak se až u uživatele schází všechny odpovědi.
|
Příklad odpovědi metaslužby (DogPile), která "neslévá" výsledky, ale vypisuje je podle toho, odkud pochází
|