|
Internet není anarchií. Je rozsáhlým a složitým systémem, který je řízen decentralizovaně a nemá žádné jednotné vedení (generálního ředitele, hlavního manažera apod.) Drtivá většina všech řídících funkcí je vykonávána systémem samotným, díky jeho technickému a organizačnímu návrhu a způsobu realizace. Zbývající procento činností, které opravdu musí být řešeny na centrální úrovni, pak zajišťuje celá řada subjektů, specializovaných na konkrétní oblast a odvozujících svou legitimitu spíše z historického vývoje a všeobecného konsensu zainteresovaných stran, než z formálního pověření.
Internet lze připodobnit k organizaci, ve které její hlavní manažer delegoval 99 procent všech pravomocí na své podřízené, a pro sebe si ponechal jen zbývající jedno procento (a sám není jednou osobou, ale naopak více osobami, a každá z nich má z tohoto procenta na starosti něco jiného). Pro správné pochopení podstaty fungování Internetu je velmi důležité porozumět tomu, jaké pravomoci spadají do oněch 99 procent, které je možné delegovat podřízeným složkám (a díky čemu je to možné), a současně s tím porozumět tomu, které činnosti spadají do pomyslného jediného procenta, které skutečně nemůže být delegováno a musí být řešeno centrálně. Jinak totiž hrozí, že nejrůznější problémy kolem Internetu budou chápány zjednodušeně a ve špatném kontextu, a bude snaha aplikovat na ně zcela neadekvátní řešení. Toto riziko je bohužel velké, zejména u lidí, kteří až tolik "necítí s Internetem" a nevnímají celý jeho kontext včetně historického vývoje a decentralizovaného charakteru, a mají tendenci aplikovat na něj pravidla direktivního a centralizovaného řízení, která na první pohled vypadají snadná, jednoduchá a přímočará.
Pojďme si tedy nejprve podrobněji rozebrat oněch pomyslných 99 procent, které je možné decentralizovat. V dalším, navazujícím článku, si popíšeme ono zbývající "nedelegovatelné" jedno procento.
|