Delegace pravomoci a odpovědností

S konfederačním principem budování Internetu velmi úzce souvisí i další organizační princip, důsledně aplikovaný při budování Internetu. Je v jistém smyslu inverzní ke konfederačnímu principu, který se týká předávání pravomocí směrem "nahoru", resp. do centra (od vlastníků jednotlivých částí, směrem k většímu celku). Princip delegace pravomoci a odpovědnosti se naopak týká činností, které je třeba zajistit v rámci většího celku (celého Internetu), a je třeba je rozdělit mezi vlastníky či provozovatele dílčích částí systému, tedy přenášet směrem shora dolů, resp. z většího celku na celky menší.

Konkrétní filosofií je při takovémto delegování pravomocí a odpovědností snaha rozdělit úkoly a povinnosti tak, aby je každý mohl plnit v rámci určitého okruhu své působnosti, a nemusel se vůbec koordinovat s ostatními, kteří řeší obdobné úkoly v jiných okruzích působnosti (nebo aby docházelo jen ke skutečně nezbytně nutné míře vzájemné koordinace). Asi nejlepším ilustrativním příkladem je způsob řešení a fungování systému doménových jmen v Internetu (systému DNS, Domain Name System). Pod pojmem "doména" v souvislosti se systémem DNS je vhodné si představovat právě určitý "okruh působnosti" či pravomoci k úkonům, kterými je přidělování symbolických jmen. V rámci své domény (svého okruhu působnosti) může její správce přidělovat nová symbolická jména novým počítačům (či podřízeným, dceřinným doménám) podle svého uvážení, a nemusí se jakkoli koordinovat se správci ostatních domén - například ptát se jich, zda smí nebo nesmí přidělit určité konkrétní jméno. Celý systém domén a z nich vyplývajících pravomocí je přitom hierarchický, tj. správce jedné domény může delegovat část své pravomoci někomu jinému, pro koho v rámci své domény vytvoří hierarchicky podřízenou (nebo též: dceřinnou) subdoménu. Například správce domény cuni.cz, zahrnující Univerzitu Karlovu v Praze, může vytvořit dceřinnou doménu mff.cuni.cz, odpovídající Matematicko-fyzikální fakultě, a jejímu správci tím delegovat tu část své pravomoci, která se týká přidělování symbolických jmen počítačům a dalším uzlům na MFF UK. Tímto způsobem vznikají celé stromy hierarchicky uspořádaných domén, a v jejich kořenech jsou domény nejvyšší úrovně (tzv. TLD domény, top-level domény), mezi které patří jak geograficky vymezené národní domény (např. doména .cz), tak i organizačně vymezené domény, označované jako generické (domény .com, .edu, .net a další).

Důležité přitom je, že celý systém doménových jmen, díky principu delegace pravomocí z nadřízených domén na domény podřízené, vytváří systém který se koordinuje sám, resp. nepotřebuje centrální koordinaci - samozřejmě s výjimkou kořene stromu, neboli s výjimkou domén nejvyšší úrovně. Ty musí být spravovány centrálně, a spadají tudíž do onoho symbolického procenta, kterým se budeme zabývat později.