Situace v doméně .cz

Svým způsobem analogická situaci u generických domén je i situace s národními doménami - s tím rozdílem, že problémy zde mají jen národní rozsah, a nejsou tudíž tak viditelné navenek. Vezměme si proto jako příklad naši národní doménu. Také u nás samozřejmě existují stejné etické problémy, typu: kdo má větší právo zaregistrovat si doménu skoda.cz? Pan Škoda, pro svou osobní potřebu, nebo AutoŠkoda Mladá Boleslav, či Škoda Plzeň, nebo malé sklenářství "Škoda a synové"? Nebo: kdo má větší právo na doménu pepsi.cz? Tuzemské zastoupení firmy Pepsi Cola, nebo firma Globe, která se svou žádostí o registraci domény pepsi.cz přišla dříve než Pepsi Cola?

Začněme nejprve historickým vývojem: správcem české TLD domény (tehdy ještě československé, tj. domény .cs) se stalo Výpočetní centrum VŠCHT v Praze, a to proto, že se o tuto roli přihlásilo jako první. Později přešlo právo (a povinnost) správy naší národní domény na firmu COnet, později Internet CZ, později Eunet Czechia, kterou dřívější pracovníci VC VŠCHT založili a přešli do ní.

Údaje o správci české národní domény

Pravidla pro přidělování subdomén v doméně .cz, která stanovila firma Internet CZ (Eunet Czechia), byla poměrně přísná, a například pro zaregistrování domény se jménem firmy vyžadovala, aby tato firma byla uvedena v obchodním rejstříku. Objevovaly se i výjimky z pravidel - ta například zcela zakazovala dvoupísmenná jména domén druhé úrovně, ale přesto byla zaregistrována doména hp.com - ale celkově lze říci, že díky relativně přísným pravidlům nedošlo k významnějšímu "vyplenění" naší národní domény. Stížnosti a různé tlaky však zřejmě existovaly (například ostatním providerům se jistě nemohlo líbit, že přidělování jmen v české národní doméně je v rukou jejich přímého konkurenta), a jistě byly i různé spory, které se ani nemusely dostat na veřejnost - právě těmito tlaky si autor tohoto článku vykládá skutečnost, že k 1.11.1997 došlo k zásadnímu obratu, k úplnému uvolnění pravidel. Od zmíněného prvního listopadu loňského existují jen technické požadavky (dva fungující name servery a odlišnost názvu navrhované domény od jmen všech domén nejvyšší úrovně). Přípustné jsou nyní i domény pro osobní potřebu.

Zajímavé jsou i souvislosti, které změnu pravidel doprovází - předpokládají totiž, že správa naší národní domény přejde z dosavadní firmy Internet CZ (Eunet Czechia) na nový subjekt jménem CZ-NIC, který ale k datu psaní tohoto článku (leden 1998) neexistuje. Dále se předpokládá, že registrace domén druhé úrovně pod doménou .cz bude placená - již zveřejněná pravidla počítají s jednorázovým registračním poplatkem ve výši 1600,- Kč, a s průběžnými "udržovacími poplatky" (zde zřejmě ve výši 800,- Kč ročně). Důležitý je také mechanismus řešení případných konfliktů, předkládaný v rámci nových pravidel: nespokojené subjekty se mohou obrátit na blíže neurčené nezávislé odborníky, kteří vyjádří své stanovisko, a CZ NIC jej může akceptovat (ale nemusí, podle svého uvážení). Podle osobního názoru autora tohoto článku jde spíše o komplexní alibi pro budoucí CZ-NIC (či tzv. disclaimer), než o konstruktivní pravidla, která by mohla reálně fungovat a něco vyřešit. Na druhé straně je třeba mít na paměti, že jde o problém, na který asi neexistuje jednoduché řešení. Laskavý čtenář nechť si udělá představu sám, plné znění nových pravidel lze najít na adrese http://www.nic.cz. Poplatky, stanovené za zřizování a provoz domén, se dosud nevybírají.

Domovská stránka neexistujícího CZ-NIC

Diskutabilní je ale celý statut nového řešení - kdo vlastně stojí za novými pravidly a chce po ostatních, aby je respektoval a dodržoval? Společnost CZ NIC, která ještě neexistuje (pod jejími WWW stránkami je prozatím podepsána firma Internet CZ), a její právní statut se teprve hledá? Podáním žádosti o registraci vlastní subdomény pod doménou .cz by žadatel měl již dnes vstoupit do smluvního vztahu se subjektem, který ale (dosud) vůbec neexistuje, a přijmout na sebe nemalé závazky, včetně finančních (plné znění smlouvy mezi žadatelem o registraci a CZ NIC-em, vyvěšené na http://www.nic.cz, je ukázkou velmi nesymetrického právního vztahu - CZ NIC nemusí nic, za nic neodpovídá a podle svého uvážení může důležité části smluvního vztahu kdykoli změnit, zatímco požadavky na žadatele jsou velmi přísné a kategorické). Jak obstojí takovéto řešení při prvním sporu, dotaženém až do stádia soudního projednávání?

Přitom k prvním náznakům problémů již došlo. Například hned v první den platnosti nových pravidel, 1. listopadu 1997, byla zaregistrována doména cd.cz, která je podle nových pravidel nepřípustná (protože její jméno koliduje s existujícím jménem jiné domény nejvyšší úrovně). Zde zřejmě ještě šlo o technický přehmat, když se někdo zapomněl podívat do seznamu existujících domén nejvyšší úrovně. Závažnějším signálem by mohlo být zaregistrování domény pepsi.cz firmou Globe (viz obrázek … prosím dát odkaz na obrázek v souboru pepsicz.gif …..) jen několik dní předtím, než stejné přání projevila samotná firma Pepsi Cola. Další osud tohoto případu však nebyl v době psaní článku znám.

Doména pepsi.cz patří firmě Globe