Cimrmanova teorie poznání

   Teprve nedavno jsem v Einsteinove korespondenci objevil dopis, v nemz Cimrman sveho pritele seznamuje s definitivnim nacrtem externismu. Vysvetluje mu, ze podle teto filosofie se to ma s existenci veci presne naopak, nez jak to odpovida beznemu nazoru: vec je tam, kde se domnivame, ze neni, a neni tam, kde se domnivame, ze je. Tedy popularne receno: drzim-li v ruce napriklad tuto kridu, pak podle Cimrmana vyplnuje tato krida souvisle cely prostor sveho okoli a jedine v miste, ktere vidite, tato krida neni. To, co drzim v ruce, je vlastne jen jakasi prazdna bublina v souvislem kridovem masivu. Einsteinovi pripadal takovyto popis svet pozoruhodny. - V originale oznacil dokonce Cimrmanovy nazory jako "funny". - Mel vsak i namitky. Cituji: "Jako fyzik Vas musim upozornit, ze na podstate skutecnosti same se nic nemeni, jestlize VEC oznacite jako PRAZDNO a prazdne okoli jako VEC. To je pouha hra se slovy. "V originale: "The ping-pong with the words." - Tolik Einstein.
   Nez vas seznamim s Cimrmanovou odpovedi na tuto Einsteinovu namitku, musim se zminit o filosofu F. C. Bohlenovi, jehoz jmeno vam patrne dnes uz nic nerika. Neni divu: on pusobil ve filosofii pouze jako diletant. Vlastnim povolanim byl obchodnik - mel velikou drogerii v Essenu. A proslul snad jedine tim, ze byl na sve zakazniky hruby az sprosty. Nuze - a tento vulgarni materialista se tedy pletl i do filosofie. A prave na srovnani s jeho teoirii poznani vysvetluje Cimrman Einsteinovi sve vlastni poznavaci principy. Budu je citovat podle Cimrmanova dopisu.

TEORIE POZNANI
Dle F. C. Bohlena                                                         Dle J. Cimrmana
PRAVDA - nepresna                                                     OMYL - presny
ZPRESNUJEME PRAVDU                                          VYVRACIME OMYL
VIME VSE                                                                    NEVIME NIC

   Podle vulgarniho materialisty Bohlena je zakladnim pojmem naseho poznani PRAVDA, i kdyz Bohlen pripousti, ze je zpocatku NEPRESNA. Cimrman naproti tomu rika, ze zakladnim pojmem poznani je OMYL, zpocatku samozrejme PRESNY.
   Jak se nase poznani prohlubuje, dostavame se do druhe faze poznavaciho procesu, v nemz podle Bohlena ZPRESNUJEME PRAVDU, kdezto podle Cimrmana pouze VYVRACIME OMYL.
   Konecnym cilem naseho poznani je pak podle Bohlena stav, kdy je pravda uz naprosto presna a my. VIME VSE Podle Cimrmana je na konci poznavaciho procesu omyl zcela vyvracen a my NEVIME NIC.
   Ovsem pozor. Ja bych nerad abyste Cimrmana pokladali za nejakeho agnostika ci nihilistu. On chape poznani jako proces v podstate pozitivni, pri nemz se vymanujeme z pocatecniho omylu, abychom - jak doslova rika - "stanuli nakonec pred tvari Vsehomira s hlavou jasnou a prazdnou." To, ze na konci poznani nevime nic, je jen logickym dusledkem jeho externismu. V procesu poznani se totiz, jak jsme si ukazali na teto kride, blizime k mistu, kde vec neni. Dojdeme-li tedy az k objektu samemu, nedostaneme se, jak tvrdi Bohlen, k jadru veci, nybrz slapneme do prazdna. Takze na konci poznavaciho procesu nevime sice nic, ale zato to vime spravne.
   Opet se tu ale vyskytuje prislovecny cimrmanovsky rozpor (Cimrmanscher Widerspurch): jeho teorii poznani lze aplikovat na cele jsoucno, ale s jedinou vyjimkou - a tou je Cimrmanova teorie poznani samotna. Aplikovana sama na sebe sebe samu totiz vyvraci: bud je OMYLEM, anebo ji NEVIME.
   Avsak Cimrman si i tady vedel rady. Tesne predtim, nez vyslovil svou finalni vetu NEVIME NIC, udelal tzv. KROK STRANOU. Tim stanul - ovsem jen na chvilku - na pude vulgarniho materialismu, odkud mohl svou teorii poznani uznat jako objektivne pravdivou

TEORIE POZNANI
Dle F. C. Bohlena                                                         Dle J. Cimrmana
PRAVDA - nepresna                                                     OMYL - presny
ZPRESNUJEME PRAVDU

VIME VSE                     <-----Krok stranou ------       VYVRACIME OMYL
                                                                                       NEVIME NIC

   Zavery obou teorii spojil pak Cimrman jeste tzv. DVOJTECKOVYM OPERATOREM, ktery obema protichudnym tvrzenim dava spolecne vyusteni slavnou filosofickou vetou: VIME VSE: NEVIME NIC.