Cimrmanuv objev snezneho cloveka


   V prazske restauraci Pod Vysehradem, kam Cimrman rad chodival na rybi speciality, prisedl k nemu jednoho vecera majitel hostince a zeptal se ho, zda by pro pristi ples ledaru branickeho pivovaru nesestavil zivy obraz "Cesi na severnim polu". Cimrman nabidku prijal a rozhodl se, ze prostuduje polarni tematiku primo na miste. O Cimrmanove arkticke vyprave se dochovalo pouze nekolik utrzkovitych zprav. V Narodni politice z brezna 1908 jsme nasli noticku, v niz Cimrman pise, jakou neocenitelnou sluzbu mu tento list na drsnem severu poskytl, kdyz si jim vycpal kabat a nohavice.
   Jinou zajimavou vzpominku zachytil Cimrman ve sve etnograficke studii "Narody a pronarody". Na ceste Gronskem se dozvedel o jednom primitivnim eskymackem kmenu, kde mela hlavni slovo v rodine zena. Byl to velice primitivni kmen. Na miste pak zjistil, ze zeny tohoto kmene jsou velice pohostinne: v rodine, kde se ubytoval, mu hned po prijezdu darovaly medvedi kozich, vybraly z chlivka nejlepe vykrmeneho tulene a usporadaly slavnostni hostinu. Vecer pak mu pani domu, mimochodem velice krasna Eskymacka, osobne ustlala loze a na dukaz nejvyssi ucty mu na noc privedla sveho manzela. Jeste ze mel Cimrman s sebou karty. Naucil chapaveho Eskymaka lizany marias, a tak jim noc prijemne utekla.
   Nejcennejsim prinosem Cimrmanovy cesty do Arktidy byl jeho objev snezneho cloveka. Cimrman se s nim osobne setkal a popisuje tohoto tvora jako samotarskeho, placheho savce, vyznacujiciho se vzprimenou chuzi po dvou, a to zadnich koncetinach. Jen pri pozorovani ryb v trhlinach mezi krami se opira o pravou koncetinu predni, pricemz leva je zaprena v bok.
   Ve srovnani se sneznym muzem spatrenym pred lety v Himalajich uvadi Cimrman nektere rozdily. Arkticky druh ma na levem boku vyraznou lysinu od casteho opirani leve ruky pri rybolovu. Take vlasova pokryvka vykazuje odlisnosti? zatimco u himalajskeho typu trci vlasy od slechu smerem vzhuru (takzvany punk), polarni odrude splyvaji vlasy dolu pres usi a uprostred lebky jsou rozdeleny pesinkou. Vysvetlenim jsou ruzne povetrnostni podminky. Punk je zpusoben tim, ze himalajsky muz trpi vetry vanoucimi zdola nahoru, od upati hor k vrcholum, polarni snezny clovek vzdoruje vetrum vanoucim horizontalne proti jeho sklonene siji.
   Vyrazny je take rozdil ve velikosti: himalajsti badatele prisuzuji svemu sneznemu muzi vysku desetileteho chlapce, Cimrman tvrdi, ze snezny clovek ma vysku chlapce jedenactileteho.
   Cimrmanuv popis pohlavniho zivota tohoto tvora soudobe biology doslova sokoval, vseobecne se hovorilo o sexualni bombe stoleti. Zdrzenlivejsi Sigmund Freud razil termin "Sexuelhandgranat".
   Arkticky snezny clovek je podle Cimrmana samosnubny. K rozmnozovani nepotrebuje partnera. Proto je v jeho pripade zvlast dulezite prelozit spravne puvodni anglicky termin "snowman" jako "snezny clovek", a nikoli, jako se u nas vzilo, "snezny muz". Jde totiz o muze a zenu zaroven.
   Nevystacime tu vsak s pojmem hermafrodit. Jeho dvoupohlavnost jde mnohem dal. Dobre je to videt na zpusobu jeho rozmnozovani. Cimrman mel to stesti, ze ho mohl skryte sledovat prave v dobe rije, a shrnul sva pozorovani do vystizneho terminu "polarni samohana".
   Jeste prekvapivejsi je skutecnost, ze snezny clovek se jako biologicky par nejen rozmnozuje, ale i chova. Cimrman zretelne videl a slysel, jak tento tvor gestikuluje a mluvi sam se sebou. "Jeho reci jsem sice nerozumel," pise, "z intonace a vyrazu jsem vsak poznal, ze nejde o samomluvu, nybrz o vysloveny dialog, nekdy prechazejici az v hadku. Vysokou, pistivou fistuli vycita a obvinuje, hlubsimi hlasovymi tony pak zaujima pozici obrannou a omluvnou. Kdybych mel prekladat podle intonace a gest, rekl bych:
   Kolik bylo hodin, kdyz jsi prisel domu?
   Ja nevim. Bylo jeste svetlo.
   Svetlo je porad. Mame polarni den.
   Slavil jsem tvoje narozeniny.
   Nelzi! Kdovikde litas, a me z toho pak bolej nohy!
   A prave dualita teto reci, toto splynuti 1. osoby "ja" s 2. osobou "ty" vedlo Cimrmana k pojmenovani snezneho cloveka vystiznym slovem "jaty", ktere pozdeji Anglicane zkomolili na "yeti".
   Samotarstvi a plachost snezneho muze ponekud kontrastuje s tim, jak se chova k lidem. Cimrman i pozdejsi badatele si vsimli, ze "jaty" se pri spatreni polarni vypravy drzi v uctive vzdalenosti, ale radostne tleska. Nekdy dokonce vyskakuje a vymrstuje pravou pracku vzhuru. Amundsen to prirovnal k pocinani fotbaloveho hrace, ktery prave vsitil gol. Jak si jeho chovani vysvetli? Cimrman dospel k zaveru, ze snezny clovek nevidi v polarnicich nepratele, ale tvory, kteri mu prinesou zradlo a zmrznou.


© Copyright - text: Ladislav Smoljak a Zdenek Sverak