Pokusy o zrušení Senátu Parlamentu byly vždy neúspěšné PRAHA - Všechny návrhy, jež byly od počátku existence samostatné České republiky předloženy s cílem zrušit druhou parlamentní komoru, tedy Senát, byly neúspěšné. Pro ČR bylo přitom v posledních necelých čtyřech letech příznačné, že diskuse o naplnění Senátu a o jeho zrušení se vedly současně a že to byly výhradně opoziční strany, které zrušení Senátu navrhovaly. Nejvytrvaleji si v tomto směru počínali republikáni, kteří zrušení druhé parlamentní komory navrhovali hned dvakrát. Poprvé tak učinili v březnu 1993, kdy navrhli vypustit všechna ustanovení o Senátu z Ústavy ČR, neboť Senát považovali za instituci nadbytečnou a bez opodstatnění. Někteří republikánští poslanci tehdy Senát označili za brzdu duchovních, politických a ekonomických změn, které je třeba ještě učinit. Poslanecká sněmovna se předlohou zabývala na své schůzi až téměř o rok později, kdy ji neschválila. Republikánský poslanec Miroslav Kašpárek při té příležitosti poznamenal, že tato komora zákonodárného orgánu byla kritizována již "za Masarykovy republiky" jako "odkladiště přestárlých politiků, kteří již nebyli schopni plnit svou funkci ve sněmovně". Poslání Senátu, řekl tehdy Kašpárek, nesměřuje k dělbě moci, ale usiluje o její ještě větší koncentraci "do rukou jedné strany". Stejný osud jako první republikánský pokus o zrušení Senátu měl i obdobný, v pořadí druhý návrh SPR-RSČ, který byl předložen letos v létě. Sněmovna také tento návrh zákona neschválila. Zajímavostí spojenou s předložením první republikánské předlohy v roce 1993 byla okolnost, že republikáni předložili svůj návrh přibližně v době, kdy z průzkumu Institutu pro výzkum veřejného mínění (IVVM) vyplynulo, že dvoukomorový zákonodárný sbor si přeje pouze malá část občanů. Pouze pro Poslaneckou sněmovnu se tehdy vyslovilo 48 procent dotázaných, sněmovnu a Senát doporučilo 17 procent a dalších 35 procent respondentů nevědělo. IVVM ovšem upozornil, že malá podpora dvoukomorového parlamentu mohla vyplývat z nedostatečné znalosti Ústavy. Republikánskou iniciativu směřující ke zrušení Senátu následovali v říjnu 1993 sociální demokraté, kteří podporováni jednotlivci z řad tehdejší Liberálně sociální unie a Levého bloku, předložili vlastní předlohu. Sociální demokrat Václav Grulich v září 1993 mimo jiné konstatoval, že devět měsíců roku potvrdilo, že Senát není nezbytný. Sněmovna však v září 1994 neschválila ani tuto sociálnědemokratickou předlohu, když pro její přijetí hlasovalo pouze 73 místo potřebných alespoň 120 poslanců. Kladně přitom hlasovali výhradně opoziční poslanci. Poslanec z vládní Křesťanskodemokratické strany Marek Benda označil předlohu "za snahu levice, jak si v České republice ulehčit pozice k nástupu k moci". Letos v červnu prohlásil předseda sociálních demokratů Miloš Zeman, že jeho strana nebude navrhovat zrušení druhé komory Parlamentu. Současně ale připustil, že v případě, že by demokratická většina v Poslanecké sněmovna dospěla k názoru, že by Senát neměl existovat, ČSSD nebude proti takovému názoru protestovat. Výčet pokusů o zrušení Senátu a vytvoření jednokomorového parlamentu uzavírá návrh zákona, který letos v létě předložili komunističtí poslanci. I ten předpokládal zrušení Senátu, ale ani on nebyl sněmovnou přijat. Návrh komunistických poslanců vycházel z názoru, že čtyřletá zákonodárná činnost sněmovny, aktivity prezidenta ve vztahu k ní a ústavní kontrola zákonů vykonávaná Ústavním soudem prokázaly, že vytvoření Senátu není nezbytné. Podle komunistů bude jeho existence komplikovat zákonodárný proces. Eliminace Senátu z českého ústavního systému by byla podle komunistů v souladu s názorem většiny občanů a znamenala by též "nezanedbatelné úspory" ve státním rozpočtu. Nedávné parlamentní projednávání návrhů republikánských a komunistických poslanců na zrušení Senátu se zároveň stalo podnětem pro zatím poslední velkou polemiku o smyslu Senátu. Poslanec z vládní Občanské demokratické aliance (ODA) Daniel Kroupa přitom obvinil odpůrce Senátu ze snahy revidovat ústavní systém. Upozornil, že se snahou o tuto revizi vystupují představitelé těch sil, proti nimž byl Senát koncipován. Kroupa naznačil, že Senát má být překážkou nástupu sil, jež neuznávají základní principy českého ústavního systému. Určité síly podle něj spatřují v Senátu překážku svých budoucích šancí ústavním způsobem převzít moc v ČR. Faktem ovšem je, že v uplynulých letech se občas v politických kuloárech spekulovalo s tím, že zrušení Senátu má své zastánce i mezi některými poslanci vládních stran, které ale oficiálně proti jakýmkoliv změnám ústavy vystupovaly. Naznačil to například bývalý poslanec z ODA Oldřich Kužílek, když v březnu 1994 hovořil o náznacích snah z vedení ODS o "vypuštění, zrušení či nezvolení Senátu, pokud by nebyl přesně podle jejich aktuální představy". Sládek obsadil celou Prahu PRAHA - Šéf Sdružení pro republiku-Republikánská strana Československa Miroslav Sládek si k letošním oslavám výročí vzniku Československé republiky rezervoval na dnešní den kromě tradičního prostoru u sochy sv.Václava na Václavském náměstí také Staroměstské náměstí. ČTK to sdělil tajemník republikánů Jan Vik. Sládek před dvěma lety při těchto oslavách na Václavském náměstí slovně a fyzicky napadl strážníky. Za útok byl odsouzen k trestu odnětí svobody na deset měsíců s podmíněným odkladem na 18 měsíců. Loňské shromáždění republikánů v sochy sv.Václava se konalo v relativním klidu. Na 28.října mají od 9:00 do 19:00 republikáni zamluveny náměstí Jungmanovo, Loretánské, Staroměstské a náměstí Republiky. Rada středočeského regionu ČSSD o Machovcovi a senátních volbách PRAHA - Rada středočeského regionu sociální demokracie se bude v sobotu zabývat případem čtyř neposlušných poslanců, kteří hlasovali v rozporu se stanoviskem svého klubu pro přijetí návrhu zákona o státním rozpočtu již v tzv.prvním čtení. Rada středočeského regionu bude rokovat i o přípravě senátních voleb. K neposlušným poslancům patří i Karel Machovec, který je předsedou Rady středočeského regionu ČSSD, dále prvním místopředsedou ČSSD a předsedou parlamentního zemědělského výboru. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Stanislav Gross 22.října ČTK řekl, že na zasedání rady nečeká "nějaké personální hlasování", ale spíš usnesení k Machovcově postoji. Předsednictvo ČSSD se minulou sobotu shodlo na tom, že čtyři neposlušní poslanci svým odlišným hlasováním od drtivé většiny klubu poškodili politiku a zájmy strany. Souhrny nejdůležitějších zpráv domácího servisu ČTK - stručný přehled všech významných informací z domova - na webové stránce jsou doplňovány čtyřikrát denně Vybrané zprávy z domácího servisu ČTK - popisují události domácího politického, společenského a kulturního života - na webové stránce jsou doplňovány dvakrát denně ----- © Copyright ČTK Praha 1996 -----

Zpravodajství ČTK: zahraniční ekonomické sportovní Kalendárium Archiv Grafika-Foto ČTK Svět počítačů Počasí Společnost Přehled tisku Zajímavosti Linky Soukromá inzerce Klub dopisovatelů Něco o nás Napište nám Informace na této stránce jsou pravidelně aktualizovány pracovníky České tiskové kanceláře v Praze. Naše adresa: novinky@mail.ctk.cz