Uvod

Nova spolecenska a ekonomicka situace po roce 1989 predstavuje pro zdravotne postizene v CR mnohem vetsi zatizeni nez pro ostatni skupiny obyvatel. Vedle novych moznosti, ktere zdravotne postizeni dnes bezesporu maji, je zde i cela rada ekonomickych dopadu, transformace hospodarstvi, ktere jsou pro zdravotne postizene mnohem vyraznejsi nez pro ostatni populaci. Je to predevsim vysoke procento nezamestnanych v radach zdravotne postizenych, zvysene naklady na osobni dopravu u telesne postizenych, ceny dietnich potravin atd. Mimo to je na tyto obcany kladen pozadavek celkove zmeny pristupu k zivotu. Predchozi rezim pozadoval od zdravotne postizenych co nejmensi vlastni aktivitu a zivot pokud mozno co nejvice v ustrani. Uplatou za to poskytoval urcity jednotny standard, postacujici k lepsimu ci horsimu preziti. V soucasne dobe spolecnost sice chape nebo se o to alespon zvolna snazi, zdravotne postizene jako plnopravne obcany, kteri jsou jeji nedilnou soucasti a maji stejna prava jako ostatni spoluobcane. Mnohdy si ale neuvedomuje, ze deklarace prav jeste neznamena jejich naplneni.

Temer nikoho dnes jiz nenapadne upirat narodnim mensinam pravo na vzdelani a informace v rodnem jazyce, a presto u nas stale existuje statisicova skupina obcanu, pro ktere je vzhledem k zdravotnimu postizeni pristup ke vzdelani a informacim prakticky nemozny nebo velice omezeny.

Hovorime-li tedy o pravu a povinnosti cloveka svobodne rozhodovat o svem zivote, je treba si zaroven uvedomit, ze rozhodovat se lze pouze na zaklade znamych a dostupnych informaci.

Tento informacni system se proto ma stat jednou z cest k plnopravnosti zdravotne postizenych obcanu a jejich skutecne, ne pouze deklarativni, integrace do spolecnosti.

Zatimco u nas ziskavaji zdravotne postizeni vetsinu informaci (pokud tyto informace vubec ziskaji) prostrednictvim zachytne socialni site, je ve vyspelych statech snaha poskytnout temto obcanum dostatek informaci prostrednictvim informacnich systemu takovou formou, aby mohli sami nezavisle rozhodovat o svem zivote. V zachytne socialni siti se pak nemusi objevit vsichni zdravotne postizeni, ale pouze ti, kteri ani tak nemohou nebo nechteji zit plne samostatnym a tim i svobodnym zivotem. Pravo na informace je proto ve vyspelych zemich chapano jako jedno z nezadatelnych prav cloveka a toto pravo nemuze byt upirano ani lidem s omezenou moznosti tyto informace ziskavat.

Budovani a provozovani informacnich systemu pro zdravotne postizene neni proto chapano jako humanitarni akce, ale jako proste naplnovani lidskych a obcanskych prav jedne, ne prave nepocetne, skupiny obyvatel.

Zcela paradoxne je situace u nas, kde minuly rezim evidoval snad i listi na stromech, naprosto opacna. Informatika v oblasti potreb zdravotne postizenych v CR v ucelene nebo systematizovane forme proste neexistuje, a to presto, ze velke mnozstvi informaci je ulozeno v ruznych kartotekach svazu, zajmovych sdruzeni, iniciativ zdravotne postizenych a profesionalnich pracovist. Rovnez statni sprava disponuje siti pracovist, ktera se sberem a zpracovanim informaci zabyvala a dale zabyva. Tyto informace jsou vsak k dispozici pouze regionalne, clenum nebo pracovnikum techto organizaci nebo jinak vymezenemu okruhu osob. Z uvedeneho vyplyva, ze hlavni problem nelezi v nedostatku informaci jako takovem, ale v nevyresenem toku informaci k tem, kteri je nejvice potrebuji. Za stavajiciho stavu jsou tyto informace pro vetsinu zdravotne postizenych prakticky nedostupne.

Informacni system zdravotne postizenych v CR nema byt proto nicim jinym nez mostem mezi zdroji informaci pro zdravotne postizene a zdravotne postizenymi. Mostem, ktery umozni kazdemu zdravotne postizenemu ziskat tyto informace v case, kdy je bude potrebovat, a to v co nejkomplexnejsi podobe.