Hlavním problémem je asi to, že softwarovému pirátství je v naší republice přikládán
příliš malý význam. Státní orgány, které by se měly snažit tuto záležitost řešit,
mají jiné priority. Na nelegální software prostě nezbývá čas ani prostředky. A
tak se stalo, že dodneška neexistuje v Čechách jediný velký případ, jediný
rozsudek, který by všem ukázal, že kopírovat software se nesmí a že se to nevyplatí.
Přitom tyto případy se vyšetřují. Policie shromáždí důkazy, předá je soudu,
ale tam to končí. Za pět let nebyl vynesen jediný rozsudek. Zároveň stále ještě
mnoho lidí vidí v krádežích software něco romantického, už ten název - pirátství.
Je nutné si uvědomit, že ve skutečnosti je to opravdu jenom krádež a nic jiného.
Jaké škody vlastně softwaroví piráti způsobují národnímu hospodářství?
Existuje nějaká statistika nebo odhady dokládající o co stát díky nim přichází?
Samozřejmě, že pirátství znamená velké ztráty. První co každého napadne, jsou
ztráty firem. Můžeme zkusit počítat. Podle statistik je v České republice používáno
nelegálně asi 70 procent softwaru. Z toho můžeme odhadnout, že Microsoft vloni
ztratil asi 100 až 120 milionů dolarů. Celý český softwarový průmysl pak podle mého
odhadu minulý rok piráti připravili asi o 120 až 150 milionů amerických dolarů.
Finanční ztráty mají i jiný rozměr. Kromě softwarových firem přichází o peníze
i stát. A to především na daních, hlavně na DPH. Podle mého názoru tato neúcta k
autorským právům ohrožuje i budoucí zisky a rozvoj celé naší země. Musíme si uvědomit,
že ČR nemá kromě nápadů a patentů příliš mnoho co nabízet. Nemáme nerostné
suroviny či jiné přírodní zdroje, které by nás mohly živit. A právě pro zisk z
duševního vlastnictví je dodržování autorských práv klíčovým požadavkem. Pokud
se nenaučíme je dodržovat, budeme snižovat své příjmy. Nejde tedy jen o softwarové
společnosti.
Asi i obor informačních technologií by na tom byl lépe, kdyby softwarové pirátství
bylo alespoň na nižší úrovni.
Rozhodně ano. Firmy jako Microsoft, tedy mezinárodní společnosti, unesou i když je
piráti připraví o 70 procent trhu, zisky jim plynou i z jiných zemí, kde je situace
lepší. Ale pro české firmy, které nemají takové zázemí a možnosti, tato situace
může znamenat i ohrožení jejich existence.Jak si vůbec stojí Česká republika ve srovnání se světem? Předpokládám,
že moc dobrou pozici asi nezaujímáme...
Pokud srovnáme českých 70 % se situací v západních zemích, opravdu na tom nejsme
nejlépe. V Evropě se hodnoty nelegálního softwaru pohybují kolem 40 až 50 procent,
ve Spojených státech amerických je to jen asi 30 %. Takže opravdu máme co dohánět.
Existují nějaké zkušenosti, například ze západních zemí, jak s tímto
problémem bojovat? Nebo je to především problém morálky?
Jako příklad se dá uvést třeba řešení, které zvolila Itálie. Tam zřídili finanční
policii, která se zabývala speciálně touto problematikou. Soustředili se na jednu z
velkých firem, kde se nelegální software používal, věnovali tomu případu a samozřejmě
následkům velkou publicitu a rázem se podařilo snížit aktivity pirátů asi o 25 %.
Nebo v USA každý ví, že firma, která bude usvědčena z tohoto prohřešku, končí.
Společný jmenovatel je jasný - stát dá všem najevo, že používat nelegální
software je špatné a že se to dotyčné firmě může velice nevyplatit.
Není možné, že by stav v porušování ochrany duševního vlastnictví a porušování
autorského práva u nás mohl mimo jiné znamenat i problémy při vstupu do Evropské
unie?
Určitě. Evropská unie klade na dodržování autorských práv, což je právě
problematika softwarového pirátství, velký důraz. Vím, že již několikrát byla naše
republika upozorňována, že pokud situaci nebude nějak řešit, ohrozí své šance stát
se v brzké době členem EU. Bohužel, jak říkám, tato problematika stále ještě není
státní správou brána jako prioritní.
Jak se podle vás dá tento problém řešit a kdo by za toto řešení měl nést
odpovědnost? Jakým způsobem bude v tomto působit Microsoft?
Řešit se to dá dvěma způsoby. Ideální by bylo, pokud by si firmy uvědomily, že v
konečném důsledku škodí samy sobě a začaly se chovat morálně. Druhá cesta jsou
represe. Státní orgány musejí dát jasně na vědomí, že autorské právo je nutné
dodržovat, že jsou ochotné a schopné nelegální software postihovat. Až lidé uvidí,
že někoho opravdu zavřeli nebo že dostal několikamilionovou pokutu, začnou se tím
zabývat a zvažovat, jestli se takovéto "úspory" opravdu při tomto riziku
vyplatí. Microsoft se snaží přispívat především k osvětě. Spolupracuje na školení
soudců a policie, působí v BSA. Zaměstnáváme pracovníka, který se pirátstvím, a
především akcemi proti němu, zabývá na plný úvazek apod. Ale musím znovu
opakovat. Dokud se neobjeví tlak ze strany státní správy, budou mít všechna opatření
pouze minimální účinnost.
Jak vy sám odhadujete, že se bude softwarové pirátství vyvíjet a za jak
dlouho bychom se mohli s tímto problémem vypořádat alespoň na úroveň západních
pirátsky civilizovaných zemí?
Já doufám, že se nám podaří poměr nelegálního softwaru snižovat. Musíme si uvědomit,
že pokud chceme vstoupit do Evropské unie, musíme během tří až pěti příštích
let dosáhnout hodnot, které jsou tam běžné. Znamená to, dosáhnout snížení asi 25
až 30 procent. Máme tedy před sebou ještě velký kus práce.
Děkuji za rozhovor
-pr- |
