Když se letos na jaře slavnostně otevíraly rekonstruované brány Městské knihovny v Praze, málokdo asi tušil, že kromě tradiční nabídky knížek najde právě v této knihovně něco, co někteří dávají do jejich přímé konkurence. Elektronické knížky na CD-ROM a připojení na Internet. Zdánlivě nelogické spojení papírových bestsellerů s počítači, multimédii a moderním Internetem však jistě vezme za své, jakmile si přečtete těchto pár řádků. O tom, jak správně využít informační technologie ve svůj prospěch nám pověděli RNDr. Tomáš Řehák, vedoucí oddělení automatizace Městské knihovny v Praze, a vedoucí oddělení organizace a řízení PhDr. Jan Vávra.

Koncem dubna jste slavnostně po dlouhé rekonstrukci otevřeli své tradiční prostory na Mariánském náměstí. K novým prostorám přibyl i nový automatizovaný systém na evidenci vypůjčených knih. Řekněte nám o něm nějaké podrobnosti? Nechali jste se přitom inspirovat nějakým zahraničním vzorem?

O automatizaci knihovnických agend se začalo uvažovat již v roce 1980. Tehdejší záměry automatizovat výpůjční protokoly se však ukázaly jako naprosto nereálné, a to zejména proto, že bylo nutno uvažovat pouze o výpočetní technice čsl. provenience, respektive provenience RVHP. Úspěšnější byl pokus o automatizaci akvizičních a evidenčních agend (lokalizace knihovní jednotky). Ta začala být rutinně prováděna od r. 1982 a týkala se nově nakupovaného knižního fondu. Na sálových počítačích a v pronajatém strojovém čase, tedy v režimu off-line se ukládaly údaje o jednotlivých titulech. Byť šlo o poměrně stručný popis, podařilo se vytvořit za dobu přibližně deseti let dosti velkou databázi knižního fondu MKP, a co je důležité, i s lokačními údaji, takže při automatizaci Ústřední knihovny a prvních poboček v druhé polovině devadesátých let je možné vycházet z velké datové základny. V první polovině devadesátých let se akviziční a evidenční agendy začaly provádět pomocí PC v režimu on-line.

V roce 1993 bylo zřízeno v MKP vlastní oddělení automatizace a bylo rozhodnuto o automatizaci dalších knihovnických agend. Postupně byla vybudována lokální počítačová síť v Ústřední knihovně, která disponuje 5 servery, zhruba 100 pracovními stanicemi pro pracovníky knihovny a asi 40 pracovními stanicemi pro čtenáře a návštěvníky knihovny. Vše je propojeno lokální datovou sítí Fast Ethernet 100 Mbit a od roku 1996 je MKP napojena na Internet, kde nabízí řadu zdrojů přístupných přes domovskou stránku MKP na adrese www.mlp.cz (mimo stálé a aktuální informace o knihovně umožňuje přístup do katalogu MKP). Od roku 1993 se také hledalo vhodné softwarové zajištění pro budoucí plně automatizovaný provoz Ústřední knihovny a posléze i dalších knihoven sítě. V tuzemsku existující knihovnické programy nebyly z řady důvodů pro MLK vhodné, takže po mnoha jednáních bylo nakonec rozhodnuto vytvořit vlastní programové moduly vybudované ve vývojovém prostředí Borland Delphi a pracující nad SQL serverem InterBase. Jako určitá zkouška budoucích agend byla od listopadu 1994 do uzavření Ústřední knihovny úspěšně využívána automatizovaná agenda zápisu a evidence čtenářů vyvinutá v systému Paradox 4.5.

V letech 1995 až 1998 se pracovalo na softwarovém zajištění budoucích automatizovaných agend. Šlo především o převod dat o knihovním fondu do elektronické podoby. Výsledkem této činnosti je EBATIS (Elektronická BÁze TItulů a Svazků), tedy aplikace, která je základem automatizovaných výpůjčních agend, včetně výpůjčního protokolu. K údajům o titulech a svazcích knihovního fondu jsou doplněny údaje, které umožňují čtenářům vyhledávání literatury pomocí elektronických katalogů OPAC. K tomu jsou vytvořeny rozsáhlé soubory deskriptorů a byly aktualizovány obsahové charakteristiky titulů a použita klíčová slova. EBATIS sjednotil dosavadní části báze dat MKP, zejména ty, které do ní vstupovaly v rozmezí let 1982 - 1996 v různé struktuře a v různém rozsahu. Tato databáze obsahuje údaje o 300 tisících titulech fondu MKP, což představuje asi 1,8 miliónu svazků. Některé z těchto titulů jsou úplně zkatalogizovány, ty nejstarší pak jsou zaneseny pouze na úrovni základních identifikačních údajů.

Nad databází EBATIS byl vybudován katalogizační systém KONIÁŠ, který nahradil do té doby používanou katalogizaci v systému CDS-ISIS. KONIÁŠ je moderně pojatá aplikace psaná pro 32bitové operační systémy Windows a plně využívá technologie client-server. Z uživatelského pohledu umožňuje ve fondu MKP vyhledávat podle nejrůznějších hledisek a kritérií, objednávat si je k prezenční či absenční výpůjčce nebo si daný titul rezervovat. Knihovníkům umožňuje tato aplikace samozřejmě i pořizovat data nová, vést výpůjční protokol včetně upomínací agendy, využívat statistických údajů o výpůjčkách pro potřeby akviziční politiky knihovny apod.

Při vývoji Koniáše a Ebatisu jsme vycházeli především z obecných zásad platných pro automatizaci čehokoliv. Máme tím na mysli normalizaci databáze, používání standardních prvků v grafickém rozhraní apod. Jinak samozřejmě - o zahraničních i tuzemských knihovnických systémech jsme si informace hledali a zjišťovali. Ale žádným jsme se nenechali bezprostředně inspirovat.

Otevřeli jste také samostatnou počítačovou učebnu. Co si od toho slibujete?

Knihovna připravuje v rámci své Lidové univerzity osvětové a vzdělávací programy (přednášky, kurzy, semináře). Pro řadu z nich bude možno tuto učebnu využít. Bude vhodná pro kursy počítačové techniky, lekce knihovnicko-bibliografické přípravy školních tříd a v neposlední řadě i pro odborné školení pracovníků knihovny (16 pracovních stanic plus jedna pro instruktora). Mj. se učebna (stejně jako oba sály v budově) pronajímá na komerčním základě v rámci vedlejší hospodářské činnosti, její využití má v tomto rámci podobný charakter. Podotýkáme, že tato učebna není přímou součástí služeb čtenářům, není určena pro jednotlivé uživatele, ale především pro kolektivní akce. V rámci služeb, respektive jako součást Informačního střediska je studovna, která umožňuje přístup k Internetu (8 pracovních stanic), práci s CD-ROM (3 stanice) a přístup k externím databázím.

Na vaší domovské stránce je váš kompletní sortiment, který si mohou lidé zapůjčit? Má také šanci po Internetu zjistit, jestli například požadovaná kniha není jen v omezeném počtu exemplářů a zrovna je rozpučovaná? Pak by nemusel chodit do knihovny zbytečně ...

Ano, čtenář se u cca 90% knižních titulů dozví z domovské stránky, zda je hledaný titul ve fondu té které pobočky. Vyhledávání přes Internet se v současné době upravuje, ale bude v něm možno zjistit, zda v našich automatizovaných knihovnách (dnes jen Ústřední knihovna, na podzim nová pobočka ve Školské ulici a postupně pobočky další) je konkrétní titul dostupný k absenční výpůjčce, zda je pouze k výpůjčce prezenční. Později bude možno prostřednictvím Internetu provést i rezervování momentálně rozpůjčovaného titulu. U neautomatizovaných poboček to z evidentních důvodů možné není, u těch se z Internetu dozvím pouze informaci o tom, že titul je ve fondu, ale už ne to, zda je půjčen.

Co si myslíte o elektronických knihách, myslíte, že mají šanci uspět i v klasických knihovnách? Je sortiment vámi půjčovaných CD-ROM dostatečný?

Na otázku otázkou: co je to klasická knihovna, kde končí klasická a kde začíná elektronická knihovna? Elektronické knihy jistě uspějí. V horizontu našeho života to bude jistě symbióza klasické knihy s elektronickým nosičem informací. Ve veřejné knihovně bude asi dlouho dominovat papírová kniha, v odborné a studijní knihovně bude podíl elektronické knihy výraznější, zejména u vyhraněně odborné tématiky a u encyklopedické literatury. Proměna asi půjde rychle u vysoce odborných periodik. Z cenových a prostorových důvodů bude i akviziční politika veřejných knihoven stále častěji dávat přednost nákupu CD-ROMu před papírovým ekvivalentem, zejména tehdy, půjde-li o knihovnu s pobočkami zapojenými do datové sítě. Co se týče sortimentu, dostatečný rozhodně není, začínáme. Ale předpokládáme rychlý vývoj a doplnění sortimentu. Přiznejme si ale, že titulová nabídka v češtině by mohla být lepší. Řada témat, hledaných našimi čtenáři, především studenty, na svůj CD-ROM teprve čeká.

Dovedete si představit dobu, kdy si budou lidé pomocí Internetu knihy přímo půjčovat a číst? Myslím teď elektronické knihy, kdy by po zaplacení určitého kreditu čtenáři mohli z vaší produkce elektronických knížek přímo po Internetu čerpat informace.

Ano, dovedeme a bude to asi dosti brzy. Přesto nelámejme hůl nad papírovou knihou, symbióza obou forem je pro naši dobu optimální, i když svět multimediálního šíření informací bude spíše vyžadovat, abychom hovořili o více formách než jenom o dvou.

Řehák: Jak kdy. Namátkou: Saturnin, Pán prstenů, cokoliv od Forsytha, Prachetta či Eddingse. A rád se vracím ke klasické chlapecké dobrodružné literatuře: Ransome, Foglar, May, Flos, Zapletal atd. Ale také spousta dalších věcí. A jakou literaturu nejraději? Já to neumím zaškatulkovat. Předchozí výčet snad hovoří sám za sebe.

Vávra: Tak takovouto otázku velmi nemám rád! Ale dobře, pár jmen abecedně řazených: Ferlinghetti, Kerouac, Klíma, Prachett, J. Roth, Singer, Škvorecký, ... Nejraději mám Memoárovou literaturu (viz třeba deníky Jana Zábrany) a monografie novověkých dějin tuzemských i cizozemských.

Pánové, děkuji vám mnohokrát za rozhovor a držím palce ve vaší další činnosti
-pr-