Součástí akce "Březen - měsíc Internetu" v roce 1999 se stalo také komplexní výzkumné šetření mapující názory obyvatel České republiky ve vztahu k Internetu. Uskutečnila je společnost Markent, která se systematicky zabývá problematikou výzkumu informačních a komunikačních technologií již od roku 1995.
Při tomto výzkumu šlo zejména o zjišťování povědomí o Internetu v obecné populaci a analýzu jeho využívání. V jeho rámci bylo dotázáno celkem 2 893 respondentů starších 18 let. Vzhledem k tomu, že podobně koncipovaný výzkum byl proveden také v minulém roce, přinášejí získaná data unikátní informace o vývoji za poslední rok.

Ze zkoumaného vzorku uvedlo 35% respondentů, že pracují s počítačem, přičemž největší část dotázaných se s ním setkává na pracovišti. Vlastní zkušenost s Internetem potvrdilo 13% populace ČR, přičemž 4% s ním pracují poměrně intenzivně (častěji než jedenkrát týdně) a vnímají Internet jako naprostou samozřejmost, zatímco zbývajících 9% se k Internetu dostává spíše příležitostně. Další významná část dotázaných (celkem 29%) pak uvedla, že s Internetem ještě nepracovala, ale projevuje o setkání s ním zájem.
Samostatnou podskupinou jsou uživatelé Internetu, kterým byla ve výzkumu věnována zvláštní pozornost. Cílem bylo analyzovat formy práce jednotlivců s Internetem a zjistit postoje a preference této skupiny ke dvěma fenoménům: k on-line obchodování a elektronickému bankovnictví.
Z výsledků výzkumu dále vyplývá, že s Internetem pracují zejména mladí lidé a muži, kteří Internet chápou především jako zdroj všeobecných informací a jako komunikační prostředek. Z meziročního srovnání je patrná značná stabilita pokud jde o vnímání Internetu a hodnocení jeho významu; jediným posunem je třináctiprocentní nárůst počtu uživatelů, kteří vidí v Internetu zdroj zábavy. Každý pátý obyvatel ČR se domnívá, že Internet se v budoucnu stane důležitou součástí běžných domácností, které budou Internet využívat zejména při získávání informací, při studiu a jako komunikační prostředek.

Vlastní zkušenost s on-line nákupem mají v současné době 3% z těch jednotlivců, kteří s Internetem pracují. Tito lidé nejčastěji využili výhod on-line nákupu při získání audio či video médií (CD, VHS), drobného spotřebního zboží a softwaru. Největší část uživatelů Internetu (tři pětiny) však doposud vlastní zkušenost s tímto typem nákupu nemá a ani v nejbližší době o on-line nákupu neuvažuje. Mezi hlavní důvody, proč uživatelé této možnosti nevyužívají a využívat nehodlají, patří depersonalizace nákupního procesu, jinými slovy skutečnost, že respondenti nevědí s kým vlastně obchodují. Tento důvod uvedlo jako hlavní bariéru 36% dotázaných uživatelů Internetu. Pro třetinu respondentů (34%), kteří pracují s Internetem, je možnost on-line nákupu zatím příliš žhavou novinkou a téměř každý čtvrtý respondent se obává zneužití osobních údajů poskytovaných v průběhu transakce.

Z hlediska dynamiky rozvoje on-line nakupování a růstu zákaznického potenciálu jsou důležité odpovědi těch uživatelů Internetu, kteří sice doposud jeho prostřednictvím nenakupují, ale chtějí tuto možnost v blízké budoucnosti vyzkoušet. Z jejich odpovědí je patrná preference služeb (rezervace vstupenek) a drobného zboží, při jehož nákupu není bezpodmínečně nutné vyzkoušet kupovaný výrobek, zkontrolovat jeho kvalitu nebo se přesvědčovat o serióznosti prodejce. Preferován je nákup časopisů, knih a audio/video médií - obecně tedy katalogové, standardní zboží.

Druhý okruh otázek se týkal elektronického bankovnictví a jeho přijímání mezi lidmi, kteří v současnosti pracují s Internetem. Necelá polovina z nich (46%) by ráda využila možnosti komunikovat se svou bankou (tzn. zadávat příkazy, kontrolovat zůstatek na účtu apod.) právě prostřednictvím Internetu. Z podrobnější analýzy této skupiny respondentů vyplývá, že nejčastěji by tuto možnost uvítali vysokoškolsky vzdělaní respondenti ve věku mezi 20-30 lety a lidé s čistými měsíčními příjmy, které přesahují republikový průměr; jedná se přitom zejména o jednotlivce, kteří s Internetem pracují intenzivně, tj. častěji než jednou týdně. Profesně se tito lidé rekrutují z řad soukromých podnikatelů, kteří disponují vlastní domácí kanceláří vybavenou počítačem s přístupem do Internetu, a dále odborní pracovníci, např. manažeři, právníci, učitelé, kteří s Internetem pracují zejména v práci.