Seminar CVUT-NET`94 - cast prvni

Thu Apr 14 11:53:41 CEST 1994

Kolega Strejc z VC CVUT posilal do konference prispevky
ze sborniku CVUT-NET`94. Celkova velikost mailu presahuje
momentalne platny limit 1.000 radek. Proto puvodni text
rozdeluji na dve casti a posilam samostatne.
                                     Martin Bily
-----------------------------------------------------
Obsah

SLOVO UVODEM

Proc ZIZ ? .......................................  2
Jiri Navratil

SEMINAR CVUT-NET`94

Aktualni stav site CVUT ..........................  5
Jiri Navratil, Vaclav Novak, Jan Safar

Stav budovani pocitacove site fakulty strojni CVUT 12
Ivan Tvrdik

Sit Strahov SUZ CVUT ............................. 14
Vladimir Novacek, Pavel Selesi, Stanislav Vitecek

Gopher na CVUT ................................... 18
Vaclav Moural

WWW .............................................. 24
Tomas Michaeli

Windows NT jako nahrada serveru Novell NetWare ... 27
Jiri Kvarda

Knihovnicke sluzby v siti CVUT ................... 30
Barbora Ramajzlova

Databaze Compendex ............................... 33
Ludmila Ticha, Zdena Civinova

Anonymni pristup do databazi ISIS ................ 35
Jan Kastl

Projekt CSOIRG ................................... 39
Vladimir Vrabec

Anonymni FTP server CVUT ......................... 43
Jan F. Chadima

Pouziti terminal serveru CVUT .................... 45
Jiri Navratil

CIV - Centrum pro intenzivni vypocty ............. 52
Jiri Navratil

Jazyk FORTRAN jako prostredek k reseni uloh v CIV  59
Pavel Bures

- 1 -

SLOVO UVODEM
Proc ZIZ ?
Jiri Navratil

Navraty ke starym vecem, zvykum nebo nazvum, ktere se osvedcily,
nejsou nicim novym, vidime je dnes kolem sebe v beznem zivote stale
casteji. ZIZ vznikl v roce 1978 jako prostredek pro informovani uzivatelu
pocitacove site ICL-4/72 a jeho vydavani bylo preruseno az po 53 cislech,
protoze ztratil ctenare. Pocitace, ktere v te dobe OVC VS provozovalo, se
netesily velkemu zajmu uzivatelu a o pececkach se uzivatele mohli docist
v nekolika fundovanejsich casopisech.
Od te doby se leccos zmenilo, pececka jsou sice stale nejpouzivanej-
sim vypocetnim prostredkem, ale pomalu se do naseho povedomi zacinaji
prosazovat i jine pocitace, u nas pomerne novy operacni system UNIX
a predevsim site. V nich existuje nepreberne mnozstvi softwaru, databazi,
obrazku a jinych dokumentu. To samozrejme vyvolava nove pozadavky
na know-how. Prestoze se pocet casopisu a knih o pocitacich u nas
v poslednich letech zmnohonasobil, domnivam se, ze zde chybi prave ty
informace, ktere kdysi ZIZ poskytoval. Jde o informace, ktere se tyka-
ji pocitacu instalovanych na CVUT, zpravy o konkretnich implementa-
cich softwaru a jeho dostupnosti nebo vhodnosti pouziti (v ramci fakulty,
CVUT apod.), informace o tom, na koho se v jake veci obracet, jak, co
a kde ziskat, kde kupovat dobre pocitace a naopak, kde pocitace neku-
povat apod.
Nechut psat clanky a zpravy o sve cinnosti je u mnohych lidi z oblasti
vypocetni techniky prislovecna, obvykle na to nemaji cas. Informace o no-
vem produktu nebo sluzbe se proste napisi do souboru, ktery se uzivateli
objevi na obrazovce pri pripojeni do systemu a mozna i na elektronic-
kou nastenku, ktera je trvanlivejsi, a to je vetsinou vse. Nezridka se
setkame i s nazorem mame vsechno na siti, kazdy uzivatel si muze dat

- 2 -

help a ma co potrebuje. To je sice pravda, ale plati to jen v pripade, ze
uzivatel vi, na co se ma ptat, v horsim pripade si uz o help ani nepozada,
protoze prave nevi, kterou klavesou pocitac odblokovat. Tezko po nem
take muzeme chtit, aby si dopredu prohlizel vsechny helpy, a ne kazdy
ma cas cist vse jen v praci primo z obrazovky. A asi by se naslo i vic
duvodu, proc je textova forma informaci stale jeste popularnejsi nez jen
ryze pocitacova. Tento postup samozrejme vede take k tomu, ze ti, kteri
se v siti vyznaji, maji vetsinou informaci dostatek a zacatecnici porad
neco nevedi, otravuji s banalnimi dotazy a jen a jen zdrzuji.
Novy ZIZ nechce byt casopisem jen VC CVUT, ale celeho CVUT,
bude otevren pro vsechny, kdo chteji sdelit zajimave informace, navody,
zkusenosti, doporuceni apod. ostatnim uzivatelum. Nemelo by jit o zadny
konkurecni podnik komercne vydavanym casopisum, ale casopis ryze in-
terni, ktery by mel odrazet deni v oblasti vypocetni techniky na CVUT.
Podobne casopisy v poslednich letech vznikly na mnohych skolach a vsude
se tesi velkemu zajmu ctenaru.
V minulosti vychazel ZIZ kvartalne, i na tuto tradici bychom chteli
navazat, ale asi ponekud volneji. Toto prvni cislo obsahuje prispevky,
ktere byly predneseny na seminari CVUT-NET`94. Doufam ale, ze se
i pro dalsi cisla najde dostatek prispevku a ZIZ nezahyne po prvnim
cisle. Vedle tiskove podoby budeme vydavat i pocitacovou verzi, ktera
bude pristupna na siti.

- 3 -

SEMINAR CVUT-NET`94

Jak jiz bylo uvedeno v uvodu, je toto prvni cislo casopisu ZIZ
zcela venovano seminari CVUT-NET`94, ktery probehne 16. brezna 1994
v budove rektoratu CVUT (zacatek je v 9 hodin).
Seminar bude pristupny pro vsechny pracovniky CVUT i dalsi zajem-
ce a bude mit (stejne jako vloni) dva zakladni tematicke okruhy:
- Zpravy o stavu lokalnich siti na jednotlivych fakultach, katedrach a
dalsich pracovistich se zamerenim na perspektivu jejich rozvoje.
- Seznameni ucastniku s jednotlivymi sitovymi sluzbami dostupnymi
na siti CVUT a dalsimi zajimavymi nebo novymi sluzbami dostup-
nymi v CESNETu a Internetu.
Na dalsich stranach tedy s casovym predstihem otiskujeme prispevky,
ktere budou predneseny na tomto seminari.

- 4 -

Aktualni stav site CVUT
Jiri Navratil, Vaclav Novak, Jan Safar

Timto prispevkem se pokousime seznamit ctenare s aktualnim stavem
site CVUT a resenim nekolika obecnejsich otazek spojenych s jeji celko-
vou konektivitou. O podobnou informaci z urovne fakult a lokalit byli
pozadani spravci jednotlivych domen.
V prubehu roku 1994 se sit CVUT rozrostla, profesionalizovala a ob-
jevily se v ni nove sluzby. V soucasne dobe je dovedena na temer vsechny
dulezite lokality CVUT, avsak pokryti jednotlivych pracovist, kateder
a uzivatelu v ramci techto lokalit je stale znacne diferencovane.
Uz v prvnim ctvrtleti roku 1993 byly nahrazeny nespolehlive a poma-
le PC-routery nasazene na spojich (Karlovo nam.-FEL, Brehova, Troja
a Trojanova-FJFI) profesionalnimi CISCO routery a novymi modemy.
Tim se mohlo prejit na vyssi prenosove rychlosti a zvysila se tak i spoleh-
livost spojeni. Potrebna zarizeni byla porizena z grantu MSMT ziskaneho
v roce 1992 na podporu rozvoje CESNETu.
Na jare vedeni CVUT rozhodlo o dalsim rozsirovani site a uvolnilo
pro tuto aktivitu nemale prostredky. Z globalniho hlediska bylo pro rok
1993 naplanovano pripojeni lokalit: Strahov (SUZ), Karlovo nam (FSI),
Horska (FSI), Konviktska ulice (FD a MU) a Studentsky dum (prodejna
tech. literatury). Pripojeni prvnich ctyr jmenovanych objektu zajistova-
lo VC CVUT, pripojeni Studentskeho domu meli realizovat pracovnici
VIS FSv. Relativne velka cast penez byla urcena i na rozsirovani site
v ramci fakult. O jejich pouziti si rozhodovaly fakulty samy a o tom,
jak byly pouzity, budou asi referovat spravci ve svych prispevcich. Penize
na centralni investice potrebne na planovana pripojeni (cca 2,5 mil. Kc)
byly uvolneny z fondu budovani IS skoly v cervenci a pred koncem roku
jiz byly nove vetve do Horske ulice, na Karlovo nam., Konviktske uli-
ce a na Strahov uvedeny do provozu. Rozsah sluzeb a stupen pokryti
jednotlivych pracovist v ramci uvedenych lokalit je v soucasnosti jiz jen
domacim problemem prislusnych instituci. Pripojeni Studentskeho domu
bylo mnohokrat diskutovano, ale nakonec bylo odlozeno az na letosni rok.

- 5 -

Jako dalsi krok ke zlepseni funkci v lokalni siti arealu Dejvice bylo od-
deleni provozu jednotlivych fakult, cimz by melo byt dosazeno nejen vys-
siho stupne nezavislosti, ale i bezpecnosti jednotlivych fakultnich subsiti.
Toho bylo dosazeno nahrazenim opakovace ECS/10 centralnim CISCO
routerem a podobny cil sledovalo i oddeleni provozu mezi MFF UK a FJ-
FI v lokalite Troja. Rovnez tyto investice byly pokryty z fondu budovani
IS CVUT.
V prubehu leta byl do site instalovan Terminal-server, ktery umoznuje
pripojeni terminalu, (PC, Mac atd.) z lokalit, ktere nejsou primo napo-
jeny na lokalni sit, pomoci komutovanych linek. V soucasnosti je na nem
k dispozici 5 linek, dve interni v ramci ustredny 332 a tri statni. Jeho
celkova kapacita (16 linek) bude postupne naplnovana tak, jak budou
ziskavany nove linky a penize na nakup modemu. Pro ty, kteri nezna-
ji nasi sit, jen pripominam, ze pristup do site pomoci telefonu je mozny
i prostrednictvim pocitace IBM 4381 (csearn), kde je v soucasnosti v pro-
vozu 10 linek.
V ramci instalace novych telefonnich ustreden na Karlove nam.
a v Dejvicich a jejich planovanem propojeni optickym kabelem byl pri-
praven projekt vyuziti casti pasma pro prenos dat. Projekt predpoklada
datove spojeni rychlosti 2 Mbit/s (protokolem G-703), coz by umoznilo
nahradit stavajici pronajate telefonni linky, ktere umoznuji prenos dat jen
rychlosti 64 Kbit/s. Potrebna zarizeni byla objednana v ramci celkove ob-
jednavky ustreden u firmy Schrack-Ericsson. Vlastni propojeni optickym
kabelem obou lokalit si zajistuje CVUT samo, formou soubezneho projek-
tu spojeneho se stavbou opticke paterni vetve v ramci projektu budovani
Prazske site PASNET. Za budovani PASNETu odpovida UK Praha a cela
dodavka je zajistovana pres firmu DATEL, ktera provozuje sit nazyvanou
METRONET. V soucasne dobe je vsak tento projekt stale ve fazi projek-
tove pripravy a propojeni obou ustreden se zrejme oddali, mimo jine take
kvuli tomu, ze do jednani vstoupila VSCHT s dodatecnymi pozadavky.
Soucasne schema site CVUT ukazuje Obr. 1.
Nemalym problemem site byla jeji spolehlivost, a to nejen technic-
ka, ale i organizacni. Za tuto oblast jsem byli mnohdy kritizovani nejen
vlastnimi uzivateli, ale i ostatnimi provozovateli site CESNET i Inter-
net. Jednou z hlavnich pricin kritiky byla nespolehliva zarizeni a mala

- 6 -

Obr. 1: Schema lokalni site CVUT

- 7 -

vzajemna informovanost o zmenach v siti. Velke potize jsme meli se sluz-
bou DNS a zajistenim trvale elektronicke posty. Vzhledem k provazanosti
vsech sitovych elementu se nespolehlivost techto funkci neprojevuje jen
v tom, ze uzivatele dane fakulty nemaji v dobe poruchy (nebo vypnuti
pocitace, napr. aby se usetrilo za el. proud) k dispozici e-mail, ale pro-
jevi se to i na mnoha mistech sveta. Pokud jsme se do sitovych sluzeb
pustili a chceme mit i v teto oblasti seriozni jmeno, pak je nutne, aby
vsechny klicove elementy site CVUT byly postaveny na solidni bazi a ne
na pocitacich, ktere uz nikdo nechce.
Jednim z nekolika vaznejsich problemu, ktery pretrvava uz z roku
1992, bylo i pripojeni FA. Zakladni paterni sit je ve vyskove budove pri-
pravena, ale uplne propojeni vetsi casti FA (vyssi patra) s celou skolou
je zavisle na nakupu komunikacniho softwaru (Novell). Pracovnici FA se
spolehali na nakup multilicence sitoveho softwaru (Novell 4), ale ta se
neuskutecnila, a tak se k nakupu odhodlali az na konci roku 1993.
Vedle vyse uvedenych technickych praci se v prubehu roku 1993 for-
movala i ridici infrastruktura na jednotlivych fakultach. Byla zpracovana
pravidla uzivani site CVUT, ktera se stala zakladem pro prikaz rektora
CVUT c. 4 o pouzivani pocitacove site. Byli ustaveni spravci jednotlivych
domen na fakultach a odloucenych lokalitach. Jsou svolavany pravidelne
schuzky spravcu, kde se resi problemy spolecneho zajmu, a byl zalozen
system pro operativni rizeni. Ukazuje se ale take, ze mnozi spravci na
fakultach nemaji dostatecne pravomoci k vykonu sve funkce a mnohde
ani podporu z vedeni pracoviste (napr. na FJFI nebyl dosud, temer po
roce od vydani prikazu rektora spravce ustanoven).
Zakladem informaci o siti CVUT, jejich sluzbach i samotnem CVUT
se stal gopher instalovany na pocitaci DEC 5100 - isdec. Postupne bu-
dou na tomto pocitaci instalovany i dalsi sluzby verejneho informacniho
systemu. S timto gopherem jsou spojeny dalsi gophery na fakultach, ktere
poskytuji informace z urovne fakult a svym uzivatelum zprostredkovava-
ji jednoduche napojeni na ostatni informacni baze. Od unora na tomto
pocitaci pracuje novy server WWW, ktery umozni poskytovat informa-
ce mnohem elegantnejsim zpusobem (hypertextove, s pouzitim libovol-
ne graficke prezentace atd.). Je samozrejme napojen na informacni bazi
gopheru, ale vytvari si i svou vlastni bazi dat.

- 8 -

Vyznamnym informacnim zdrojem je knihovni server anezka, kte-
ry poskytuje centralni katalog jednotlivych knihoven CVUT a katalogy
nekolika dalsich skol.
Dalsi vyznamnou sluzbou, ktera se v siti CVUT nabizi, je archiv pro-
gramu a dokumentu (ftp server na pocitaci DEC 5900 - vcdec), ktery je
pouzivan sirokou uzivatelskou obci. V soucasnosti obsahuje temer 5 GB
dat a jeho datova kapacita je zcela vycerpana. Samotny pocitac by mohl
byt rozsiren nejmene o dalsich 6-10 GB. I kdyz je tento server pouzivan
predevsim pro potreby CVUT, je v soucasnosti i nejvyznamnejsim ar-
chivem v ramci celeho CESNETu. Obsahuje nejaktualnejsi programove
baliky a dokumenty z mnoha oblasti.
Podobne jako u gopheru pracuje v siti CVUT nekolik dalsich ftp
serveru.
V posledni dobe byla vseobecne prehlizena moznost mit nekde moz-
nost pocitat rozsahlejsi ulohy z oblasti vedy. Az do nedavne doby byl
takovym vypocetnim serverem pouze IBM 3090 (aci). Od unora je ta-
to sluzba rozsirena o nove pocitace typu RISC (2 IBM RS 6000/375
a 1 HP 9000/735), ktere byly porizeny z grantu RVS a budou slouzit
v ramci projektu CIV (Centrum pro Intenzivni Vypocty) uzivatelum,
kteri potrebuji resit narocne vedecke a technicke problemy.
Samozrejme, ze do sluzeb poskytovanych v ramci site CVUT (domeny
cvut.cz) patri i vsechny sluzby poskytovane narodnim uzlem EARNu,
predevsim elektronicka posta a s ni spojene aktivity (listserv). Ty jsou
natolik zname, ze o nich zde psat nemusim. Podobne vyznamnym centrem
v oblasti organizovani telekonferenci a poskytovani informaci o tom, co
je v Internetu noveho, jsou lide kolem pocitace VAX 11/785 na KP FEL.
Sit CVUT je take jednou velkou rozsahlou siti Novell. Na jednotlivych
fakultach, VC CVUT, rektorate atd. pracuji novellske site nazyvane FEL-
NET, FSINET, VCNET atd., ktere poskytuji svym uzivatelum zakladni
sitove sluzby na bazi produktu vyvinuteho na FEL. Kazdy z uzivatelu
techto siti (a tech je dnes odhadem okolo 800) muze pouzivat elektronic-
kou postu, ma zajisten pristup do CESNETu i Internetu pomoci obecne
uzivanych komunikacnich programu ftp, gopher nebo telnet. Mimoto ty-
to servery poskytuji lokalni sluzby, jako je centralne distribuovane pro-
gramove vybaveni (textove editory, tabulkove procesory, MS-Windows

- 9 -

apod.) a poskytuji i pristup k informacnim bazim pouzivanych v ram-
ci fakulty. Tyto sluzby, tzv. VIS - verejny informacni servis, tvori ruzna
oznameni, telefonni seznamy, jizdni rady, mapy, apod. Vetsinou se teprve
zacinaji objevovat, ale brzy budou nabyvat na dulezitosti tim, jak poroste
jejich rozsah, zajimavost a aktualnost. Stale vic a vic se novellske servery
pouzivaji i na provoz ekonomickych aplikaci (mzdy, ucetnictvi, evidence
ZP atd.).
Pocet uzivatelu a aplikaci ma pochopitelne vliv na zatizeni jednotli-
vych serveru i zatizeni cele site, a to se pochopitelne projevi nejen na dobe
odezvy, ale i kvalite a bezpecnosti sluzeb. Az dosud byla vetsina sluzeb
integrovana do jednoho centralniho serveru na urovni fakulty. Ukazuje se
vsak, ze v budoucnu bude vhodnejsi mit takovych serveru vic. To umozni
nejen jejich specializaci, ale i oddeleni studentskeho provozu od provozu
administrativy. Ukazuje se take, ze nektere sluzby bude vhodnejsi a lev-
nejsi poskytovat centralne pro cele CVUT nez jen pro uroven fakulty
nebo dokonce katedry. Vsechny sluzby lze dnes samozrejme poskytovat
z libovolneho serveru, ktery si danou oblast vezme za svou, cili nejde zde
o zadnou administrativni centralizaci, ale jen chut nest odpovednost.
Otazka rozsahu a kvality poskytovanych sluzeb souvisi s dostatkem
ci nedostatkem penez. V nasledujicim uvedu jen nekolik prikladu toho,
kam by se melo, podle nas, v nasledujicim obdobi investovat.
Prvnim z nich je software. Existuje mnoho zajimaveho softwaru, ktery
by uzivatele site mohli pouzivat, ale sitove licence stoji desitky az stov-
ky tisic Kc. Na prvni pohled mnoho penez, ale zkusenosti ukazuji, ze se
vetsinou centralni investice vyplaci. Neni nutne vzdy kupovat multilicen-
ce pro stovky uzivatelu, ale spise hledat vhodne formy sdileni draheho
softwaru na urovni skoly (my dame k dispozici neco, ale ocekavame, ze
nekdo jiny da k dispozici neco jineho).
Druhou oblasti je kvantitativni rozsireni poctu pripojenych ucastni-
ku, stale existuje mnoho kateder, ktere maji do site pripojen jen jeden
pocitac.
Treti oblasti je dosazeni lepsiho stavu ve vybavenosti PC. Mnoho PC,
ktere se v siti pouzivaji, je na dnesni podminky zastaralych a nedovoluje,
aby na nich bezely vsechny zadane aplikace. Az dosud byla razena spise
cesta drzet jeden standard sluzeb na takove urovni, aby je mely pristupne
vsechny pocitace. Jina cesta je mit urovne dve.

- 10 -

Verime, ze vedeni CVUT podobne jako v roce 1993 vycleni i v roce
1994 pro rozvoj site takove prostredky, ktere dovoli, aby se sit mohla
dale rozvijet. Za hlavni smer pro rok 1994 povazujeme extenzivni rozvoj
site na urovni kateder a rozvoj sfery sluzeb. To umozni, aby nekolikalete
vysoke investice vlozene do budovani infrastruktury site, mohl efektivne
vyuzivat co nejsirsi okruh uzivatelu.
Ing. Jiri Navratil, CSc. (tel.: 2431 0179, e-mail: navratil at vc.cvut.cz),
Ing. Vaclav Novak (tel.: 332 2978, e-mail: novak at vc.cvut.cz),
RNDr. Jan Safar, CSc. (tel.: 332 2977, e-mail: safar at vc.cvut.cz),
Vypocetni centrum CVUT, Zikova 4, Praha 6

- 11 -

Stav budovani pocitacove site
fakulty strojni CVUT
Ivan Tvrdik

Strojni fakulta CVUT je umistena v celkem ctyrech samostatnych
objektech vzajemne vzdalenych 1 az 7 km bez prime viditelnosti. Jsou
to: dejvicky monoblok vcetne halovych laboratori, objekty na Karlove
namesti, v Horske ulici a v ulici Pod Juliskou. K zasitovani dejvicke lo-
kality bylo pristoupeno nejdrive protoze je zde umisteno jak organizacni
centrum fakulty tak i vetsina kateder. Ostatni objekty jsou zpracovavany
v navaznosti na zkusenosti s Dejvicemi.
V objektu Dejvice je prostrednictvim 79 zasuvek kabeloveho systemu
OPEN LINK DECHub90 pripojeno v soucasne dobe na sit 128 pracov-
nich stanic (typicky PC-AT) z nichz je 50 ve verejne pristupnych uceb-
nach nekolik novellskych a unixovych serveru. Napojovani stanic na sit
je realizovano jednak TP pripojkami (kroucena dvoulinka, 1 stanice na
1 zasuvku) a jednak (v pripade potreby napojeni vice stanic na jednu
zasuvku) zkracenymi koaxialnimi segmenty. Kapacita instalovaneho roz-
vodu OPEN LINK se jevi jako dostatecna aktualni potrebe a vsechny po-
zadavky na pripojeni dalsich stanic se zatim dari prubezne uspokojovat.
Topologie site ma podobu dvou hvezd s propojenymi stredy a pokryva ce-
ly dejvicky objekt vyjma prostoru halovych laboratori s jehoz napojenim
pocitame koncem letosniho roku.
Na sit jsou napojeny prostrednictvim CISCO routeru, modemu, pev-
nych linek a sitovych prostredku VC CVUT i objekty v Horske ulici a na
Karlove namesti. V techto objektech je sit dostupna zatim jen z omezene-
ho poctu pracovnich stanic slouzicich provozu knihovny (K.n.) a v uceb-
nach informacniho centra (Horska). Zpristupneni site z ostatnich uceben
a pocitacu na katedrach v Horske ulici a na Karlove namesti je ve sta-
diu pripravy a realizace. Topologie siti je po priznivych zkusenostech se
strukturou dejvicke site navrzena opet jako vicenasobna hvezda s propo-
jenymi stredy a s tentokrat standardnimi koaxialnimi segmenty. Stredy
hvezd budou tvoreny Coaxial Huby FMS 3COM. Realizace je planovana
na 1. pololeti 1994.

- 12 -

Instalace kabeloveho rozvodu na Karlove namesti jiz byla zahajena.
V navaznosti se bude realizovat Horska a projekcne se pripravuji halove
laboratore v Dejvicich a objekt tezkych laboratori Juliska.
Ing. Ivan Tvrdik (tel.:332 2779, e-mail: tvrdik at fsid.cvut.cz),
Strojni fakulta CVUT, Technicka 4, Praha 6

- 13 -

Sit Strahov SUZ CVUT
Vladimir Novacek, Pavel Selesi, Stanislav Vitecek

Sit byla navrzena a uvedena do provozu na prelomu let 92/93. Od te
doby se dynamicky rozviji vzhledem k plneni nasledujicich funkci:
- provoz agend SUZ CVUT,
- zacleneni SUZ CVUT do komunikace s nekterymi subjekty CVUT
(fakulty, rektorat, ...) v oblasti mezd, ubytovani, informatiky, apod.,
- planovane zrizeni lokalni studentske site (blok 2) a ucebny (blok 1)
a podpora jiz existujicich lokalnich studentskych siti (blok 3,8) v je-
jich pripojeni na vypocetni centra CVUT (pod pojmem studentska
sit je myslen rozvod site primo na pokojich ubytovanych studentu).
Jelikoz soucasny stav struktury site (s mirnymi odlisnostmi publiko-
vany v publikaci CVUT-NET `93) bude trvat jiz jen kratkou dobu a je
strukturou radove odlisny od planovaneho, je prilohou obrazek situace,
ktera bude v provozu v nejblizsi dobe (brezen - duben 94).
Zakladem site je Netbuilder II. Puvodni jadro site, Linkbuilder ECS10
byl zaclenen do nove koncepce s tim, ze karty v nem umistene byly po-
dle potreby odizolovany od zakladny linkbuilderu a pripojeny primo do
Netbuideru optickymi spoji. Tim je mozne oddelit vetve, kde je to zadou-
ci vzhledem k odlisnemu okruhu uzivatelu (studentske site, komunikacni
kanaly), popr. vzhledem ke zvyseni pruchodnosti site (v soucasnosti se
vzhledem k zavedeni novych agend jiz tyto problemy projevily).
Jako sitovy server je pouzit pocitac EVEREX (486/50, HDD 2 3GB,
Streamer 1GB WANGTEK, CD-ROM, Novell Netware 4.01 pro 100 uzi-
vatelu) a obsluhuje veskera pracoviste SUZ CVUT (stanice 386 pod OS
DOS 6 - remote boot), dale jej bude zatim vyuzivat sit v ucebne (blok 1)
a studentska sit (blok 2), planuje se vlastni server pro tyto site. Pod timto
systemem je realizovano i spojeni se vzdalenymi pracovisti SUZ CVUT
(koleje a menzy mimo areal Strahov - 10 stanic), vyuzivajici komutova-
ne spoje 2,4-9,6 kB/s. Pouzity zpusob komunikace (CCMail) umoznuje

- 14 -

Obr. 1: Stav site Strahov SUZ CVUT

- 15 -

pomerne bezproblemovy provoz i na nasich telefonnich linkach, a proto
nebylo nutne i pres relativne vysoky pocet uzivatelu zridit harmonogram
pripojovani. Prenaseji se ekonomicka data (menzy, ubytovani) a infor-
mace (vnitropodnikova posta). Provozovne aplikace jsou ubytovaci a re-
zervacni system (ATLANTIS), mzdy (ELANOR), ucetnictvi (BIVOJ),
menzy (HONZIK), dalsi drobnejsi specielni aplikace predevsim pro zpra-
covani informaci pro vedeni podniku z jednotlivych agend, pro obecne
pouziti jsou textove editory, tabulkove procesory, slovniky a dalsi do-
sovske aplikace, ke komunikaci slouzi vnitropodnikova posta (CCMail),
planuje se moznost komunikace s postou E-mail, pro nektere uzivatele je
pristupne pripojeni do vnejsich siti pres Dejvice nebo Karlovo nam. a tim
mj. zacleneni do posty E-mail. Planuje se aplikacni program pro vnitro-
podnikovou postu, ktery bude resit i otazky organizacni, otazky toku dat,
ukolu, jejich kontrolu, doslou a odchozi postu, atp. K dispozici je tez pro-
stredi Windows se standardnim vybaveni (Word, Excel, Foxpro, Corel,
vse v ceske lokalizaci) jednak pro provoz nekterych aplikaci a pro tvorbu
vyznamejsich dokumentu. Vse je umisteno do uzivatelske nadstavby OS
(zakazkove spravovane). Cilem uzivatelske nadstavby a aplikaci tvorenych
na zakazku je ovladatelnost aplikace i bez znalosti MS-DOSu a pojmu ja-
ko je napr. soubor vubec. Protoze s nekterymi aplikacemi pracuji primo
pracovnici provozu koleji, je to pro spravnou funkcnost celeho systemu te-
mer zivotne dulezite. Pak staci klast duraz pouze na pochopeni problemu,
ktery aplikace resi a na to, jak danou aplikaci ovladat.
Planuje se studentska sit na bloku 2, ktera bude resit vybaveni asi
40 pokoju (patro) pripojkami na ethernet, a ucebna na bloku 1 (asi
8 stanic), ktera bude volne pristupna studentum. Zpocatku budou mit
pripojene stanice moznost se pripojit do vypocetnich center CVUT nebo
se prihlasit do lokalni site pod OS Novell popsanou vyse, coz jim umozni
vyuzit mj. prostredi Windows popsane vyse k pracem v oblasti tvorby
pisemnych materialu (seminaru, diplomnich projektu) s moznosti kvalit-
niho tisku (inkoustove, laserove tiskarny - pocita se s uhradou provoznich
nakladu). Konecnym resenim by mel byt vlastni server pod OS Novell,
predevsim z duvodu bezpecnosti dat. Dale se uvazuje zridit predevsim
pro mistni potreby studentu anonymni FTP server, ktery by meli i pod
vlastni spravou.
Studentska sit na bloku 8 (cca 20 uzivatelu) zrizena a provozovana

- 16 -

studenty (ethernet - AUX) ma server 386, pracujici pod Novell 3.11.
Studentska sit na bloku 3 zrizena a provozovana studenty (ethernet -
AUX) je bez serveru. Jejich pripojeni zajistuje a financuje SUZ CVUT.
Komunikacni kanaly jsou tri. Mimo jiz uvedene komutovane spoje
je to radioreleovy spoj na Karlovo namesti (budova FEL CVUT), ktery
se v soucasnosti ozivuje, a pevna linka na VC CVUT do Dejvic. Jsou
vyuzivany pro prenos ekonomickych dat, informaci pro SUZ CVUT a pro
napojeni studentskych siti. Dale je mozne vyuzit spoj na Karlovo namesti
i pro prenos telefonnich kanalu, popr. zacleneni SUZ CVUT do mistni
telefonni site CVUT.
Puvodne navrzena koncepce optickych tras po arealu (zdala se byt
predimenzovana) se ukazala jako celkem prozirave reseni, nebot duplicitni
opticke vlakna byla vyuzita na pripojeni studentskych siti na nekterych
blocich a k pripojeni radioreleoveho zarizeni, jez je umisteno na bloku 10
(cca 500 m od centra).
Pouzita zarizeni jsou vzdy od renomovaneho vyrobce (sitove kom-
ponenty od firmy 3COM). Tento fakt se mj. projevil i v tom, ze mimo
nekolika drobnych zavad na koncovych stanicich funguji vsechna zarizeni
(predevsim server a sitove komponenty) zcela bezvadne.
Ing. Vladimir Novacek, Pavel Selesi, Ing. Stanislav Vitecek
(tel.: 354 441-9/l.310, e-mail: selesi at earn.cvut.cz),
SUZ Strahov, Spartakiadni 5, Praha 6

- 17 -

Gopher na CVUT
Vaclav Moural

Pred rokem jsem na seminari CVUT-NET `93 vystoupil s prvni infor-
maci o sitove sluzbe Gopher na CVUT. Server ve VC CVUT byl tehdy
par dnu ve zkusebnim provozu a byl jednim z prvnich v siti CESNET.
Dnes je na narodnim uzlu sluzby Gopher registrovano 22 verejnych serve-
ru z jedenacti ceskych vysokych skol, z toho ctyri servery provozovane na
CVUT (hlavni server ve VC a servery fakult stavebni, strojni a elektro-
technicke). Ve zkusebnim provozu je server na uzlu aci.cvut.cz v prostredi
systemu VM a chysta se instalace serveru FJFI v Troji. Sluzba Gopher se
stala znamym a uznavanym prostredkem prezentace informaci, alespon
v okruhu lidi od pocitacu. Pri soucasnem stavu technickeho vybave-
ni i personalniho obsazeni vysokych skol asi lepsi prostredek nemame.
Chceme-li okruh uzivatelu a vyznavacu sluzby Gopher co nejvice roz-
sirit, musime vedle osvety venovat stalou peci jejimu technickemu i in-
formacnimu zabezpeceni a rozvoji. Cilem tohoto prispevku je shrnout
zkusenosti s provozem sluzby Gopher, naznacit jeji perspektivy a jeji mi-
sto v informacnim systemu skoly.
1. Technicke zabezpeceni a vyvoj
programovych prostredku
V oblasti technickeho zabezpeceni a vyvoje sluzby Gopher jsou reseny
tyto hlavni ukoly:
- instalace a konfigurovani programu server a klient a jejich novych
verzi,
- zpristupneni a systemove zabezpeceni provozu programu klient a jeho
zacleneni do integrovaneho uzivatelskeho prostredi,
- problematika prezentace ceskych textu s diakritikou v heterogennim
prostredi globalni site,

- 18 -

- problematika fulltextoveho vyhledavani dokumentu v narodnim pro-
stredi,
- prezentace databazovych informacnich zdroju, zobecneni a implemen-
tace protokolu CSO,
- prace na vytvareni programovych prostredku pro rutinni sber auto-
rizovanych informaci prostredky postovnich sluzeb site, popr. vyvoj
a distribuce specialnich programu typu klient,
- testovani, implementace a vlastni vyvoj funkci rozsirujicich sluzbu
Gopher, napr. brany do jinych sluzeb site Internet, pristup pomoci
postovnich sluzeb apod.
Pri reseni techto ukolu dosahuje vyznamnych a mezinarodne cenenych
vysledku silny tym Strediska vedeckych a technickych informaci FEL.
Bylo by skoda jejich vysledku nevyuzit v ramci celeho CVUT.
Dosavadni zkusenosti ukazuji, ze je vhodne technicke a informacni za-
bezpeceni sluzby Gopher personalne oddelit. Programatori, kteri se sta-
raji o implementaci a vyvoj programoveho vybaveni, obvykle nechteji
a neumeji resit organizacni a koncepcni problemy spojene se ziskavanim
aktualnich informaci.
2. Zakladni funkce sluzby Gopher
Sluzba Gopher by v ramci vysoke skoly (fakulty) mela plnit tyto hlav-
ni funkce:
- presentace lokalnich informaci pro lokalni uzivatele, (nastenka, ak-
tualni informace, rozvrhy, dokumenty zverejnovane vedenim skoly,
navody a instrukce pro uzivatele atd.),
- presentace skoly (fakulty) pro externi uzivatele, zejmena akademickou
a vedeckou obec v narodnim i mezinarodnim meritku, stredni skoly
a zajemce o studium a nabidka pro komercni sferu,
- zpristupneni informacnich zdroju a sluzeb site Internet pro lokalni
uzivatele,
- pripadne presentace vlastnich specializovanych informacnich zdroju
(oborove databaze apod.)

- 19 -

3. Lokalni informace
Pro strukturovani a rozsah nabizenych informaci a sluzeb je klicovou
otazkou, zda sluzba je nebo neni hromadne, popr. i anonymne, pristup-
na studentum. Reseni teto otazky zavisi na charakteru a velikosti fakulty,
stupni rozvoje infrastruktury, dislokacnich podminkach a rade dalsich fak-
toru. Ukazuje se vsak, ze hromadny pristup studentu ke sluzbe Gopher
v plne siri je zatim neunosny. Informacni system pro anonymniho uzi-
vatele doporucujeme resit prostredky lokalni site, pomoci uzavreneho
serveru gopher (tj. serveru, ktery neumoznuje pripojeni k serveru mimo
uzavreny okruh skoly) nebo kombinaci techto prostredku.
Lokalni sit navic umoznuje prezentaci informacnich zdroju komercne
dostupnych pouze na platforme MS DOS.
Reseni problematiky lokalnich informaci pro lokalni uzivatele zavisi na
podminkach konkretni fakulty a je plne v jeji kompetenci. Fakultni server
sluzby Gopher viditelny z okoli muze cast techto informaci propagovat,
nemely by vsak v jeho nabidce dominovat. Vhodne je napriklad zahrout
je do jedne polozky korenoveho adresare serveru.
Z oblasti lokalnich informaci centralni server CVUT v soucasne dobe
nabizi aktualni polozky a archiv obezniku oddeleni pro zahranicni styky
a vedu rektoratu CVUT. Jde o moderovanou diskusni skupinu CVUT-L
provozovanou na serveru LISTSERV uzlu CSEARN.
4. Prezentace externich informacnich
zdroju a sluzeb
Idealnim resenim je centralizovat tyto sluzby na specializovanem se-
rveru (narodni uzel). Predpokladem dobre funkce narodniho uzlu je:
- dobra konektivita,
- pravidelna pece stabilizovaneho a fundovaneho tymu s dostatecnou
kapacitou,
- vytvoreni rutinnich mechanizmu sberu a aktualizace informaci,

- 20 -

- pokud mozno zalohovani na paralelnim serveru.
Rozhodnutim rady site CESNET byla sprava narodniho uzlu sluz-
by Gopher sverena Vypocetnimu stredisku Univerzity Karlovy. Dosavad-
ni zkusenosti se sluzbou tohoto uzlu nejsou nejlepsi, castecne i pro ob-
jektivne nezavinene poruchy v konektivite. Proto si nabidku externich
informacnich zdroju siti CESNET a Internet zatim pripravujeme sami,
castecne s vyuzitim kvalitnich sluzeb serveru VSST Liberec.
V soucasne dobe nabizime menu dostupnych sluzeb site CESNET
v cleneni podle jednotlivych druhu sluzeb (Gopher, FTP, adresarove sluz-
by, on-line katalogy knihoven). Sluzby, ktere nejsou dostupne pomoci sluz-
by Gopher, jsou popsany v textovych souborech. V samostatnem menu
nabizime vybrane vzdalenejsi informacni zdroje a sluzby site Internet
(Subject Tree, Veronica, X500 gateway a jine).
5. Informace o skole (fakulte)
Prezentace informaci o CVUT by mela byt hlavni funkci sluzby
Gopher. Zatim se vsak nedari vytvorit system pravidelneho a rutinniho
sberu aktualnich informaci. Textove informace pro sluzbu Gopher lze zis-
kavat v zasade dvojim zpusobem, z databazovych souboru informacniho
systemu skoly (fakult) nebo sberem textovych dokumentu, ktere vznika-
ji na jednotlivych pracovistich skoly. Oba zpusoby jsou take vyuzivany,
je vsak treba pro ne vytvorit pevny organizacni ramec a informacni to-
ky ponekud zformalizovat. Zda se, ze bude potreba stanovit informacni
povinnosti jednotlivych pracovist skoly a na kazdem pracovisti (kated-
re, oddeleni dekanatu, rektoratu) formalne urcit pracovnika opravneneho
textove informce o pracovisti poskytovat a odpovedneho za spravnost
a aktualnost poskytovanych informaci. Tento pracovnik musi mit zaklad-
ni zkusenosti s elektronickou postou a textovymi editory. Doufame, ze
s dalsim rozsirenim sluzby Gopher si sami jeji uzivatele z jednotlivych
kateder uvedomi, jak je pro katedru dulezita prezentace presnych a ak-
tualnich informaci o jeji cinnosti.
Budou-li vytvoreny organizacni predpoklady pro sber textovych dat,
neni jiz prilis podstatna otazka, zda data budou fyzicky ulozena na fa-
kultnim serveru nebo na hlavnim serveru vypocetniho centra. Vypocetni

- 21 -

centrum vsak tuto sluzbu nabizi a bude ji provozovat i v budoucnu pro
ty fakulty, ktere o ni budou mit zajem.
V soucasne dobe nabizi hlavni server vypocetniho centra tyto infor-
mace o CVUT:
- Informacni katalog CVUT v anglictine. Podstrom mapujici organi-
zacni strukturu CVUT. O kazde katedre uvadi tyto informace:
- kontaktni data (adresa, telefon, E-mail, fax), vedouci pracovnik,
pocet ucitelu a vyzkumnych pracovniku,
- seznam pracovniku katedry,
- text o hlavnich pedagogickych a vyzkumnych cinnostech katedry,
- seznam publikacni cinnosti pracovniku katedry podle databaze
PUBL za roky 1991 az 1993,
- seznam grantu udelenych pracovnikum katedry v letech 1991 az
1993 (podle databazi oddeleni pro vedu rektoratu),
- texty o cinnosti vyzkumnych tymu ci projektu, pusobicich v ramci
katedry.
Nad celym podstromem informacniho katalogu je udrzovan fulltex-
tovy vyhledavaci index.
- Telefonni seznamy nekterych fakult a soucasti CVUT. Menu je sesta-
veno z odkazu na fakultni servery, na kterych jsou udrzovany aktualni
informace, nektere seznamy jsou vsak dosud proste texty bez vyhle-
davaciho aparatu.
- Archiv elektronickeho casopisu CTU NEWS. Nabizi jednotlive clanky
casopisu a mimo jine take anotace clanku z casopisu Acta Polytech-
nica.
- Odkaz na servery FTP (souborove archivni servery) na CVUT, ze-
jmena na hlavni archiv na uzlu ftp.cvut.cz.
- Odkaz na on-line katalog knihoven CVUT.
- Vyber z databaze publikacni cinnosti (PUBL) s fulltextovym vyhle-
davanim bibliografickych zaznamu.
- Katalog casopisu odebiranych na CVUT a dostupnych v jednotlivych
knihovnach.
22

- Katalog nestandardnich informacnich zdroju, ktere pro oddeleni ve-
dy a zahranicnich styku rektoratu spravuje knihovna Vypocetniho
centra.
V nejblizsi dobe bude nabidka serveru rozsirena o informacni texty
o moznostech studia na CVUT z pedagogickych oddeleni dekanatu jed-
notlivach fakult.
6. Dalsi informacni zdroje udrzovane
na serveru Gopher
Vedle informaci o CVUT nabizi server Vypocetniho centra dve textove
databaze, ktere vznikly v ramci externich grantu:
- Databaze TARGET obsahujici kontaktni data a odborna curricula asi
700 pedagogickych a vyzkumnych pracovniku prevazne ceskych vy-
sokych skol. Resitelem projektu TARGET bylo v roce 1993 Centrum
pro studium vysokeho skolstvi v Praze. Dalsi udrzovani a aktualizace
databaze zavisi na tom, podari-li se ziskat na projekt novy grant.
- Referencni system informaci o knihovnach vysokych skol a ustavu
CAV. Ziskani grantovych prostredku na tento projekt je velmi prav-
depodobne a databaze bude aktualizovana a rozsirovana o dalsi kni-
hovny rezortu Ministerstva kultury.
Ing. Vaclav Moural (tel.: 332 2949, e-mail: moural at vc.cvut.cz),
Vypocetni centrum CVUT, Zikova 4, Praha 6

- 23 -

WWW
Tomas Michaeli

Kazdy z nas si este zivo pamta casy alfanumerickych terminalov typu
VT52 alebo SM5002, na ktorych monochromatickej obrazovke sa podarilo
obcas vyludit smiesny obrazok v ASCII. Doba pokrocila, otvorene syste-
my superia o priazen uzivateov a graficky vystup uz nie je vynimkou,
skr pravidlom.
WWW, inac aj W3, je skratka World-Wide Web (Svetova pavucina,
siet). Ano, presny a vystizny nazov pavuciny hypertextu! Informacny
system zalozeny na hypertextovom modele obohateny o audiovizualne
data! Pojem hypertextu azda nemusim vysvetovat, ale ak si k aktivnym
slovam v nelinearnom texte domyslite obrazky, pohyblive sekvencie ci
dokonca zvukove pasaze dostanete pracovny text HTML, ktory pouzivaju
WWW servre aj klienti. HTML text je genialny zjednocovac vsetkych
moznych grafickych a textovych dat. WWW pracuje v sieti Internet a je
zalozeny na modele klient/server.
Kto ma a kto nema pristup na WWW?
WWW je public sluzba nevyzadujuca specialne prava. Staci nain-
stalovat klienta pre svoju platformu a napojit sa na W3 server. Sam
som vyskusal Xklientov (xmosaic) pod ULTRIX, LINUX ci SCO-UNIX.
S klientami pre SUN, HP, IBM, NeXT a VMS by nemali byt problemy.
Dokonca su podporovane aj jednotaskove a jedno uzivateske systemy
ako MS-WINDOVS a SYSTEM 7 od Apple. Klientov pre vsetky prostre-
dia ahko zozeniete na jednom z najlepsich ftp servrov v Cechach a to
VCDEC.CVUT.CZ !
Jednoduchou nahradou klienta mze byt pouzitie telnetu na WWW
server s udanim portu (zvcsa cislo 80) alebo prihlasenim sa pod uziva-
teskym menom www. Bohuzia prichadzate o zaujimave multimedialne
zazitky.
Instalacia servru je o nieco zlozitejsia a vyzaduje zasahy v konfiguracii
systemu. Server je mozne obdobne ako klienta zohnat na VCDECu ci uz

- 24 -

v zdrojakoch alebo binarkach. Instalujeme ho ako demona pod INETD
upravenim /etc/inetd.conf a pridanim portu do /etc/services. WWW se-
rvru sa urci konfiguracny subor, ktory obsahuje pristupne adresare s da-
tami.Podrobnosti o kazdej instalacii najdete v prilozenych dokumentoch.
Osobne mam vynikajucu skusenost s NCSA servrom, ktory chodil bez
problemov na prvykrat. Po instalacnom obrade staci spristupnene adre-
sare plnit. Data, ktore budeme chciet distribuovat prostrednictvom W3
sluzby mzu byt v rznych formatoch.
obrazove: gif, jpg, tga, mpeg, ...
zvukove: mod, au, ...
textove: ps, eps, ascii, ...
Dokumenty mzu byt separovane alebo integrovane v jednom HTML
subore. Napriklad.... Asociaciou klienta na postscript je spustenie ghos-
tscriptu na klientovom pocitaci, ktory datovu strukturu .ps rozkoduje
a zobrazi! Podobne su nastavene relacie k obrazovym a zvukovym datam.
Ak server posle zvukovy balik klient instalovany na PC s soundblastrom
pod MS-WINDOWS vam zahra a zaspieva. Druhou moznostou je HT-
ML jazyk. Povouje zobrazovanie grafickych informacii v texte, obsluhuje
aktivne plochy, slova. Jeho prostrednictvom mzeme vclenit ine sietove
sluzby (gopher, archie, ftp,...) a odkazy na nasledujuce bloky tvoriace W8
pavucinu. Podrobny manual najdete v dokumentacii. Vcsina dokumen-
tov ma stromovu strukturu, ktora sa striktne dodrzuje najm v pripade
registrovania servru.
Po zvladnuti vsetkych instalacnych trablov, naplneni datovych seg-
mentov mze institucia zaziadat o zaradenie (registraciu) v centre W3
CERNE.
Konkretne informacie
Ceska republika ma zaregistrovane dva servre z FZU (Fyzikalny
Ustav). Obsahuju informacie o beziacich projektoch a vyskume.
Treti je (zatial nezareg.) vcdec.cvut.cz, patriaci OVC. Jeho obsahom
je CVUT a Praha ako prekrasne mesto v srdci Europy.

- 25 -

Aktualny stav:
- prepojenie na CVUT gophera, uvodna stranka
Blizka buducnost:
- oprava obrazovych dokumentov z ulic Prahy
- dokoncenie dokumentacie o CVUT
- instalacia liniek na FZU a ftp server
- ozivenie statistickeho software
- registracia pod hlavicku Czech na CERNskom servry.
Vsetky pripomienky a podnety budu pre mna a mojich kolegov pri-
nosom v dalsom modelovani informacneho systemu W3.
Co dodat na zaver? Kazdy z pritomnych urcite pocul co to o Virtual-
nej Realite, ktora ovladne 21 storocie. A prave W3 je jednym z mnohych
krokov po ceste veducej tymto smerom.
Tomas Michaeli, student
(tel.: 332 2997, e-mail: michaeli at jfch.vc.cvut.cz)

- 26 -

Windows NT jako nahrada
serveru Novell NetWare
Jiri Kvarda

Na nasem pracovisti prechazime ze serveru Novell NetWare 3.11 na
Windows NT. V dalsim strucne uvedu duvody, ktere nas k tomu vedly.
Do konce roku 1993 bylo na ICSC v provozu 8 stanic PC 386 a 486
vyuzivajicich NetWare server. Hlavnim operacnim systemem byly Win-
dows, v siti byly sdileny 2 tiskarny HP LJ Postscript. Od letniho semestru
(od konce unora 1994) bylo planovano pripojit ucebnu s 12 PC 386 a 486
s DOS nebo Windows. Dale bylo jiz delsi dobu zadouci spustit pro lepsi
vymenu v ramci projektu TEMPUS JEP 2262 ftp server.
Prvnim duvodem, ktery nas vedl k uvaze o jinem sitovem operacnim
systemu, byl pohled do ceniku produktu Novell. Windows NT skolni verzi
je mozne ziskat za cenu mezi 3500 az 4000 Kc, pricemz pocet pripojenych
uzivatelu neni omezen a TCP/IP podpora vcetne ftp serveru je primo jeho
soucasti. Potom i s nutnym upgradem pameti ze 4 na 16 MB je jeho cena
mensi nez upgrade NetWare 3.11 na 25 uzivatelu + NFS.
Diky zapujceni Windows NT a Windows for Workgroups 3.11 od firmy
Microsoft CS na zkousku jsme ziskali dalsi zkusenosti, ktere nas utvrdily
v nasem rozhodnuti prejit na tento operacni system.
Z jedenapulleteho provozu site Netware 3.11 mame negativni zkuse-
nosti s tiskem hned ve trech smerech:
1. Prvniho pul roku se nam nedarilo tisknout soubory s tabulkami, gra-
fikou nebo trochu delsi. Bylo nutne je do tiskove fronty odeslat nekdy
i desetkrat, aby nakonec z tiskarny vylezlo, co jsme chteli. Problem
se nam podarilo vyresit az po pripojeni na Internet a urcite zkuse-
nosti s nim. Na ftp serveru firmy jsme nalezli upgrade print serveru
s informaci, ze starsi verze mela presne ty problemy, ktere jsme po-
znali. Takze jsme zjistili, ze v srpnu 1992 nam byla prodana verze se
zasadni chybou v tiskovych sluzbach, ktera je odstranitelna upgra-
dem z listopadu 1991. Ale jeste vetsim prekvapenim pro mne bylo, ze

- 27 -

v lednu 1993 byl pro VCNET server od centralniho dodavatele SW
firmy Novell pro CR prodan Novell 3.11 s toutez chybou. Myslim, ze
softwaru firem, ktere povazuji Ceskou republiku za nejaky divoky
vychod, kam mohou dodat kazdy smejd, je lepsi se vyhnout.
2. V soucasne dobe uspokojive funguje podpora tiskaren primo pripo-
jenych k print serveru. Podpora vzdalenych tiskaren je realizovana
rezidentnim programem na stanici s pripojenou tiskarnou. Ten ale
prilis casto koliduje se SW na samotne stanici, obzvlaste ve Win-
dows, a to tak, ze PC je potreba resetovat. V informacich ve forech
Novellu je mozne se docist, ze se nedoporucuje pouzivat vzdalenou
tiskarnu u stanic s Windows, coz je dobra rada nad zlato. Dala
by se ale i otocit: pokud pouzivate Windows, nepouzivejte Novell
NetWare....
3. Po zkousce Windows NT a Windows for Workroups bylo mozne klidne
rici, ze rychlost tisku v teto kombinaci operacnich systemu je nesro-
vatelna proti Novell Netware a Windows.
Dalsim duvodem pro prechod na Windows NT je uzivatelske prostre-
di tohoto OS. Je odvozeno od znameho prostredi Windows 3.1, takze pro
nas jako uzivatele Windows klade minimalni naroky na orientaci v nem.
Take sprava uzivatelu, pristupovych prav, sdileni souboru atd. jsou user
friendly. Tato uzivatelska privetivost je pro mne v ostrem kontrastu se
zkusenosti s Novell Netware. Vecne otevirani polozek menu jedne za dru-
hou a nakonec rada Esc zpet, spousteni nekolika ruznych sluzeb, pokud
chci nainstalovat novou verzi programu tak, aby byla shareable a read
only mimo dvou souboru, ktere jsou prepisovatelne - to vse uz je nastesti
pryc.
TCP/IP podporu ve Windows NT se nam podarilo nainstalovat
behem deseti minut velmi jednoduse vcetne ftp serveru. Naproti tomu
s TCP/IP v NetWare jsme bojovali cely den, abychom se nakonec od
dodavajici firmy dozvedeli, ze bez NetWare NFS za nekolik desitek tisic
Kc nam to stejne k nicemu nebude.
Takze u nas nakonec zvitezila vcelku jasne varianta Windows NT jako
server a Windows for Workgroups 3.11 jako stanice i pres udajne nizsi
vykon prenosu souboru pod Windows NT (viz napr. PC Magazine, Czech
Edition, leden 1994, Sazka na sit). Doposud nedoresenym problemem je

- 28 -

pro nas mail. Proto nadale pozivame Pegasus Mail na VCNET NetWare
serveru, ktery ma gateway do Internet SMTP. Radi bychom v budoucnu
presli na podobne reseni v nasem prostredi, cimz by odpadla nutnost
pouzivat prenosovou vrstvu pro IPX pakety v bezne konfiguraci stanice.
Ing. Jiri Kvarda (tel.: 332 3306, e-mail: kvarda at vc.cvut.cz),
ICSC, Vypocetni centrum CVUT, Zikova 4, Praha 6

- 29 -

Knihovnicke sluzby v siti CVUT
Barbora Ramajzlova

Na knihovnicke sluzby v siti CVUT muzeme nahlizet ve dvou rovi-
nach. Prvni rovinou je lokalni knihovna (tj. knihovna fakulty) a druhou
online katalog CVUT jako centralni zdroj informaci o knihovnich fondech
CVUT.
1. Prace v lokalni siti knihovny
Knihovny CVUT pracuji v lokalni siti v systemu Automatizovana kni-
hovna (dale AK). V ramci tohoto automatizovaneho systemu se provadi
nakup pozadovanych dokumentu, jejich zpracovani (vcetne vytvoreni ka-
talogizacniho zaznamu) a zpristupneni uzivateli. Zakladem pocitacoveho
vybaveni knihovny je server, na kterem lezi vsechny programy AK a na
nemz jsou ulozena veskera data knihovny (zaznamy o titulech a knihov-
nich jednotkach, o uzivatelich, adresare knihkupcu atd.). V knihovnach
stavebni fakulty, strojni fakulty a fakulty elektrotechnicke pracuji jejich
servery pod operacnim systemem UNIX. Na server jsou pripojeny poci-
tace, jejichz pocet je v soucasnosti dan spise moznostmi nez skutecnymi
potrebami knihovny. Pristup na server knihovny maji pouze pracovnici
knihovny v rezimu danem pristupovymi pravy jejich lokalni knihovny, je
tedy urcen pouze pro vnitrni chod knihovny. Pristup ke knihovnimu fon-
du dane knihovny je pro uzivatele knihovny umoznen vyuzivanim online
katalogu CVUT.
V lonskem roce doslo k zahajeni vypujcniho provozu na elektrotech-
nicke fakulte, cimz byla dana do provozu prvni komplexne automatizova-
na knihovna v republice. V letosnim roce bude automatizovana vypujcka
dana do provozu v knihovne stavebni a strojni fakulty, ostatni knihov-
nicke cinnosti zde jiz automatizovany jsou. Knihovna FJFI pracuje na
konverzi katalogu do pocitace (zpracovani retrofondu), automatizovany
provoz nezahajila. Ustavni knihovny (VC, KU, MU) jsou tez zahrnuty do
programu automatizace knihoven.
30

2. Online katalog CVUT
Vychazim z predpokladu, ze uzivatelum knihovnickych sluzeb na
CVUT (ale i mimo nej) je znam online katalog CVUT, ktery je vystaven
na serveru anezka.vc.cvut.cz a k nemuz je mozny pristup bud primo nebo
pres gopher.
Online katalog CVUT nabizi pristup k jednotlivym knihovnim fon-
dum. Obsahuje kopie databazi jednotlivych zucastnenych knihoven. Stale
to neni souborny katalog v pravem smyslu, jsou to dosud nezintegrovane
jednotlive katalogy knihoven zpracovavane a zpristupnovane prostredky
AK se spolecnym uzivatelskym rozhranim.
Pristup k online katalogu CVUT maji vsechny pocitace, ktere jsou za-
pojeny do site (at uz je to sit DAMIS, CESNET nebo Internet). V lokal-
nich knihovnach je studentum-uzivatelum umoznen pristup primo z kni-
hovny, prip. z pocitacovych studoven. Zkusenosti z jiz vice nez rocniho
provozu tohoto katalogu hovori o jeho vyuzivani priznive. Z denniho mo-
nitorovani serveru Anezka, na kterem online katalog lezi, je zjistitelny
pocet uzivatelu, ktery katalog pouziva, vcetne zahranicnich ucastniku.
Napr. v lonskem roce se pocet prihlasenych uzivatelu pohyboval mezi 20
az 25 denne.
S uplnym automatizovanym provozem knihovny elektrofakulty, tzn.
s automatizovanym provozem vypujcniho protokolu, doslo i ke zmenam
v aktualizaci online katalogu. Byly vytvoreny prostredky, jimiz se zmeny
stavu knihovnich jednotek (volna-vypujcena) objevuji v katalogu oka-
mzite po realizaci vypujcky nebo vraceni dokumentu.
V lonskem roce byla priorita kladena na zverejneni knihovnich fondu,
tj. na zverejneni zaznamu o fondech. Nad ulozenymi zaznamy probihaji
knihovnicke kontroly, jimiz se opravuji formalni i vecne chyby - tyto prace
jeste neskoncily.
V tomto roce je predpokladan vyvoj online katalogu CVUT smerem
ke svetovemu standardu verejne pristupnych katalogu. V prvni rade to
znamena sjednoceni jednotlivych knihovnich fondu ve skutecny souborny
katalog a vytvoreni pristupu v architekture klient-server. V dalsim kroku
se predpoklada reseni systemu, ktery umozni formulaci dotazu pomoci

- 31 -

logickych operatoru a ktery bude poskytovat i dalsi uzivatelsky komfort
pri hledani v knihovnich fondech (napr. historie dotazu, limitni kriteria
hledani atd.).
3. Databaze Compendex na CD-ROM
Jednim z dalsich knihovnicko-informacnich zdroju, ktery byl zpri-
stupnen uzivatelum CVUT, je databaze Compendex. Tato databaze je
vystavena ve VC na Novell serveru BORIS. Uzivatele z VC, rektoratu
a fakulty elektrotechnicke ji mohou vyuzit volbou Compendex v menu
sitovych sluzeb. Ostatni uzivatele site DAMIS, prip. lokalni site Karlovo
nam.-Horska, maji moznost pripojeni po zalogovani pomoci prostredku
site Novell na server BORIS na konto Compendex, napr.:
F:login<oquestion>loginBoris/Compendex.
O praci s databazi Compendex pojednava prispevek PhDr. Ludmily
Tiche a Mgr. Zdeny Civinove z Ustredni knihovny FSI.
PhDr. Barbora Ramajzlova (tel.: 332 2914, e-mail: ramajzlo at vc.cvut.cz),
Vypocetni centrum CVUT, Zikova 4, Praha 6