Seminar CVUT-NET`94 - cast druha a posledni

Thu Apr 14 11:57:03 CEST 1994

Databaze Compendex
Ludmila Ticha, Zdena Civinova

Compendex je dokumentograficka databaze, ktera shromazduje za-
znamy o literature danych oboru a umoznuje jejich opetne vyhledani po-
dle ruznych hledisek ci jejich kombinaci. Tato databaze sleduje odbornou
literaturu z oboru strojirenstvi, technologie, metalurgie, elekrotechnika
a elektronika, stavebni inzenyrstvi, hornictvi, chemie a chemicka techno-
logie, zemedelstvi, doprava, vypocetni technika, organizace a rizeni vyro-
by. Umoznuje tedy vedcum tohoto zamereni ziskavat a udrzovat si prehled
o nejnovejsim stavu poznani v jejich oborech.
Compendex (Computerized Engineering Index) vyrabi americka spo-
lecnost Engineering Information. Ta jiz od roku 1962 vydava referatovy
casopis Engineering Index, ktery je predchudcem Compendexu a jeho
thesauru je pouzito i pri tvorbe pocitacove databaze.
Tvorba databaze je zalozena na sledovani urciteho okruhu vedecke
a odborne literatury, ktery je vymezen druhem dokumentu a jejich ob-
sahovym zamerenim. O obsahovem zamereni je zminka jiz v uvodu, po-
kud se tyka druhu dokumentu, vybiraji se predevsim casopisecke clanky,
sborniky z konferenci,disertace, studijni zpravy a monografie. Mluvime-li
o Compendexu jako o svetove databazi, znamena to, ze sledovane do-
kumenty jsou z vice nez 40 zemi, v 25 jazycich, ale presto z 50% jsou
to dokumenty vydavane v USA a zhruba 70% zaznamu je v anglictine.
Compendex ma rocni prirustek zhruba 140 tisic zaznamu. Proto je clenen
casove podle jednotlivych let. Pokud tedy zahajujete resersi, stanovite si
predevsim rok (pripadne roky), ktere prave budete prohledavat a stejny
resersni dotaz pak pouzijete i v dalsich letech, ktera chcete sledovat. Pri-
tom tento rok nemusi vzdy znamenat rok vydani dokumentu, ale je to
rok, kdy byl zaznam dokumentu zarazen do databaze.
Compendex je distribuovan americkou spolecnosti DIALOG spolu
s dalsim velkym poctem databazi ruzneho zamereni. V nasi siti je vy-
stavovan Compendex na CD-ROM, krome toho DIALOG zpristupnuje
stovky databazi i v online rezimu. V porovnani obou techto moznosti je
CD-ROM vyhodnejsi pro mene zkusene uzivatele ci nove zkoumana tema-
ta, protoze zde relativne neplati casove omezeni. Nevyhodou CD-ROM

- 33 -

je jiste zpozdeni v aktualizaci. Naproti tomu online pristup ma krome
okamzite aktualizace take vyhodu vetsi rychlosti pri vyhledavani. Pri on-
line resersi vsak existuje omezeni casem, protoze ten je jednim z meritek
pro vypocet ceny. Online je zpristupnen jen tem, kdo maji uzivatelske
opravneni.
V Compendexu na CD-ROM je mozne vyhledavat jednodussim zpu-
sobem v tzv. Easy Menu Search po jednotlivych krocich nebo trochu slo-
zitejsim, ale rychlejsim zpusobem Command Search, ke kteremu je nutno
znat nekolik prikazu. Pri stanoveni resersniho dotazu je nutne si ujasnit,
co presne chceme vyhledat.Databaze umoznuje vyhledavat podle klico-
vych slov, predmetovych hesel, autora, pracoviste autora, nazvu casopisu,
udaju o konferenci atd. Dalsimi selekcnimi prvky, kterymi lze dotaz dola-
dit,jsou jazyk dokumentu, rok vydani,druh dokumentu atd. Pred resersi
je tedy treba si ujasnit terminologii oboru v anglictine, zvlaste otazku
nadrazenosti a podrazenosti pojmu. Vlastni vyhledavani probiha hleda-
nim a oznacovanim zadanych slov v prislusnych rejstricich. Kombinaci
techto vybranych vyrazu dostaneme pocet vyhledanych zaznamu, ktere
si muzeme zobrazit, vytisknout nebo prehrat na disketu.
Kazdy zaznam obsahuje krome zakladnich bibliografickych udaju ta-
ke abstrakt, ktery blize popisuje obsah daneho dokumentu, dale udava
druh dokumentu, jazyk dokumentu, deskriptory a dalsi udaje, ktere nam
umoznuji identifikovat dokument - tedy konkretni clanek nebo sbornik.
Vase knihovna pak na zaklade techto udaju muze obstarat prislusne pri-
marni prameny nebo alespon zjistit, zda se tento pramen nachazi v CR
nebo zda je nutne vypujcit dokument v cizine, pripadne napsat autorovi
o separat. Teprve ziskani primarnich pramenu, o nichz nas vysledky reser-
se informuji, je smyslem kazde reserse. A v tom uz by vam mely pomoci
knihovny vyuzitim celostatnich evidenci literatury a periodik a mezikni-
hovnimi vypujcnimi sluzbami.
PhDr. Ludmila Ticha, Mgr. Zdena Civinova
(tel.: 294 544, e-mail: ticha at fsid.cvut.cz),
Ustredni knihovna FSI, Karlovo nam. 13, Praha 2

- 34 -

Anonymni
pristup do databazi ISIS
Jan Kastl

Na pocitaci earn.cvut.cz (147.32.1.3) je umoznen anonymni pristup
do akademickych databazi (v systemu CDS/ISIS). Uzivatele mohou vy-
uzit kterekoliv z cisel ISIS1, ISIS2 az ISIS9. Heslo je vzdy pouze ISIS.
Prace s ISISem se ukonci prikazem EXIT (a naslednym `Enter').
Pri propojeni ze site Internet je treba pouzivat full-screenovy rezim
TN3270 (pripojeni v radkovem rezimu system odmitne). Jeste je treba
zduraznit, ze v pripade obsazeni zvoleneho cisla ISIS1-ISIS9 je treba (za-
tim) rucne vyzkouset cislo jine.
Pro navod k praci lze pouzit - po otevreni nektere databaze - prikaz
HELP (s dosti podrobnymi informacemi vcetne chybovych hlaseni). Help
se ukonci pomoci klavesy `Enter' anebo `Clear'.
Po skonceni prace s ISISem lze uvedenim Yes/Ano pracovat se stejny-
mi (lokalnimi) databazemi pomoci ASTRA-execu. Pozadavek na prove-
deni reserse se po vyplneni obrazovky (vzdy) zada (kazdym) stisknutim
klavesy 'Enter'. Klavesou PF10 lze zadat pozadavek na resersi, ktera pak
uzivateli prijde az na vlastni (zadanou) e-mailovou adresu. Timto zpuso-
bem lze dokonce ziskat i export (down-loading) vyhledanych zaznamu ve
vymennem formatu ISO-2709.
Help je v ASTRA-execu pristupny pomoci klavesy PF1 prip. PF2.
Dalsi moznosti pak umoznuje rozsireny ASTRA-interface (PF4) s dalsim
vysvetlenim opet na PF4. Vsechny funkce se konci pomoci PF3.
Podrobnejsi informace lze ziskat pomoci anonymniho ftp (na pocitaci
earn.cvut.cz) z disku 191 stroje ISIS0 (viz soubory typu LISTING anebo
HELPDBTB).
V siti EARN/BITNET lze tyto soubory ziskat take e-mailem na adre-
se ISISB at CSEARN pri takovemto zadani:

- 35 -

/JOBbatchftp
BFTP*
cdISIS0.191
dir*.LISTING
dir*.HELPDBTB
get konkretni.jmeno
quit
earn.cvut.cz je internetova adresa pocitace IBM 4381 pracujiciho
pod systemem VM/SP 5.0 . Pocitac je zaroven narodnim uzlem site
EARN s adresou csearn. Od listopadu 1991 je na pocitaci pristupna
databaze publikacni cinnosti pracovniku CVUT. Od unora letosniho ro-
ku je tato databaze (obsahujici toho casu pres 15000 zaznamu) pristupna
i pro anonymni uzivatele.
Pristup je realizovan pres CMS-prostredi, kde je mozno pracovat po-
uze s on-line rezimem ISISu (verze 4.5) anebo pomoci ASTRA-execu
(pouze) s tymiz lokalnimi databazemi. Jine funkce nejsou normalne pro-
veditelne, internetove funkce pro zasadni omezeni stroju principialne ne-
mozne.
ASTRA-exec je interface vytvoreny na univerzite v Pise pro snadny
pristup k distribuovanym databazim ASTRA na ruznych pocitacich v
Italii (pod ruznymi resersnimi systemy) s vyuzitim site EARN. Castecna
modifikace ASTRA-execu (verze 2.0) umoznila pristup i do databazi ISI-
Su pres CMS-batch stroj (ISISB). Upravena tabulka adres pristupnych
databazi neumoznuje prakticky z anonymnich cisel pristup do vzdalenych
databazi ASTRA (ten je vsak mozny z vlastniho pocitace i jen pomoci
e-mailu).
ASTRA-interface byl k anonymnim strojum pripojen ze dvou du-
vodu. Prvnim je uzivatelska jednoduchost zadani dotazu - pouhym vy-
plnenim terminu dotazu. Uzivatel nepotrebuje znat dotazovaci jazyk ISI-
Su, zpusob zobrazeni vyhledanych zaznamu apod. (v uvodni obrazovce
CDS/ISIS(u) zada hned EXIT a vyzada si pristup pres Astru). Krome
toho muze pozadovat vysledek kazde sve reserse ve forme e-mailu, ktery
dojde na jeho vlastni pocitac (pozadovanou resersi uzivatel pouze zada
klavesou PF10 misto klavesy 'Enter').

- 36 -

Pro slozitejsi reserse je mozno pouzit i rozsireny Astra-interface, kde
je mozno zadat resersi i presne v dotazovacim jazyku on-line rezimu ISISu
anebo i kombinovat operatory ISISu s ASTRA-operatory AND, OR ci NOT.
Rozsireny interface zaroven umoznuje zadat za jmenem databaze v zavor-
kach jiny format vystupu. Zvlastni specifikaci - (Latin2) - se implicitne
urceny format vystupu v ceske diakritice konvertuje v duchu doporuceni
RFC 1521 (podle tabulky CP852). Plne vybaveny e-mail v internetovem
prostredi by pak mel prijemci prekodovat dopis do uplneho ceskeho textu.
Druhy duvod navazuje na [1] - ilustrace navrhu dvou minimalnich
rozhrani pro pristup do dokumentografickych databazi v ramci ceskych
vysokych skol.
A. Propojeni TELNETem ze site Internet a moznost resersniho vyhle-
davani pri pouziti jen zakladniho repertoaru znaku, t.j. znaku bez
diakritickych znamenek.
B. Down-loading zvolenych zaznamu realizovany e-mailem na adresu pri-
jemce (s velikosti rozsirenou az na 64kB ) a ceskou diakritikou kodo-
vanou podle GIZMO-konvence z doporuceni MAKS.
Samozrejme neni omezena moznost pouzivat i dalsi rozhrani, ale tato
dve by mela poskytnout funkce i uzivatelum, kteri nejsou nijak vybaveni
na (konkretni) ceske prostredi, napr. v zahranici.
Rozhrani A je (pro databazi akademicke publikacni cinnosti) reali-
zovano on-line rezimem ISISu, v nemz reserse lze zadavat (pouze) bez
diakritiky (pouzita verze ISISu vytvari standardne vsechny pristupove
terminy s vypustenou diakritikou).
Rozhrani B je realizovano pres ASTRA-exec, kde se zada (posledni)
pozadavek na SOFTWARE and REPORTS (je vyuzita jen vzdalene
podobna funkce pouzivana v italskych databazich). Pozadavek se jedno-
duse zadava pomoci PF10.
Jistou nevyhodou je nutnost znovu zadavat resersi po opusteni on-
line rezimu, i kdyz je mozno ji psat shodne (pres rozsireny interface). To
je ovlivneno i nezpracovavanim pozadavku na tisk, coz jinak v on-line
rezimu umoznuje prikaz SAVE (tento problem samozrejme resi ASTRA-
exec i pro mistni uzivatele ISISu).

- 37 -

Na zaver jeste pripomenme dostupnost i velmi podrobne dokumentace
(soubory typu LISTING ) na disku 191 uzivatele ISIS0 (posledni znak
tohoto uziv. jmena je nula!).
Literatura:
[1] AKSAMITOVA, J. - KASTL, J. - PRAZAKOVA, L.: Zkusenosti se
sitovym provozem CDS/ISIS na CVUT. In: Automatizace knihov-
nickych procesu IV. Usti nad Labem, DT Usti 1993, s. 90-99.
RNDr. Jan Kastl, CSc. (tel.: 2409 5435, e-mail: erijk at csearn),
Vypocetni centrum CVUT, Zikova 4, Praha 6

- 38 -

Projekt CSOIRG
Vladimir Vrabec

Projekt CSOIRG (Clearinghouse for Subject-Oriented Internet Re-
source Guides) je spolecnym projektem michiganske univerzitni knihov-
ny a SILS (School of Information and Library Studies). Jeho cilem je
tvorba a prezentace tematicky orientovanych navigacnich nastroju pro
internetovske zdroje. Na rozdil od nastroju zamerenych na typy pristupu
k temto zdrojum, jsou prirucky projektu CSOIRG orientovany na infor-
macni tematiku zdroju, na jejich kontextovou a predmetovou stranku.
Na tvorbe prirucek se ucastni v ramci projektu IRD (Internet Disco-
very Project) i studenti SILS. Projekt IRD byl zahajen v letnim semestru
1993 a pokracoval v zimnim semestru 1993. Prozatim studenti vytvorili
skoro dvacitku prirucek. Cely komplet tematicky orientovanych navigac-
nich nastroju presahuje v soucasne dobe sedmdesatku souboru.
Komplet je dosazitelny pomoci anonymniho ftp, WWW nebo Gophe-
ru. Prislusne lokatory URL (Uniform Resource Locators) jsou:
Anonymous ftp:
Host:una.hh.lib.umich.edu
Path:/inetdirsstacks
URLftp://una.hh.lib.umich.edu/inetdirsstacks
WWW:
URLhttp://http2.sils.umich.edu/lou/chhome.html nebo
URLhttp://www.lib.umich.edu/chhome.html nebo
URLgopher://una.hh.lib.umich.edu/11/inetdisrs
Gopher:
Type=1
Port=70
Path=1/inetdirs
Host=una.hh.lib.umich.edu

- 39 -

URLgopher://una.hh.lib.umich.edu:70/11/inetdirs
Poznamka: V URL je nepovinne uvedena implicitni hodnota Port (:70).
Pouzijeme-li gophersky lokator, tak prislusne menu ma tvar:
-------------------------------------------------------------------------
1. About the Clearinghouse (UMich)/
2. Search full texts of these Guides <oexclam>?> (Send keywords in Subject:)
==> (URL gopher:
//una.hh.lib.umich.edu/77/inetdirsstacks/.waisindex/index)
3. The Internet Resource Discovery Project (UMich)/
4. Helpful Information on using the Internet/
5. All Guides/
==> (URL gopher://una.hh.lib.umich.edu/11/inetdirsstacks)
6. Guides on the Humanities/
7. Guides on the Sciences/
8. Guides on the Social Sciences/
9. Guides with coverage of Multiple Subjects/
10. Clearinghouse Updates (last updated 1/19) (UMich).
==> (URL gopher://una.hh.lib.umich.edu/00/inetdirs/00notice)
------------------------------------------------------------------------
Radek 5. All Guides vede na menu vsech v projektu shromazde-
nych navigacnich nastroju. V nich lze plne textove hledat pomoci rad-
ku 2. Search full texts of these Guides .... Radek 10. Clearinghouse
Updates ... vede na udaje o aktualnim stavu shromazdeneho kompletu.
Pro usnadneni ctenarovy orientace je gopherske menu doplneno o nektere
lokatory.
Soucasny stav 5. All Guides je:
------------------------------------------------------------------------
1. Search Full Texts of these Guides <oexclam>?> (Send keywords in Subject:)
2. Adult/Distance Education; J. Ellsworth; 12/08/93 .
3. Aerospace Engineering; C. Poterala, D. Dalquist; 12/15/93 (UMich).
4. Agriculture; W. Drew; v2; 10/14/93.
5. Animals; K. Boschert; v2.0; 11/25/93 .
6. Anthropology, Education; D. Kovacs; v7; 09/93.
7. Archaeology, Historic Preservation; P. Stott; v1.1; 01/11/94 .
8. Architecture, Building; J. Brown; 11/93 .
9. Archives; D. Anthony, N. Kayne; v1; 12/93 (UMich) .
10. Biological Sciences; D. Kovacs; v7; 09/93.
11. Bisexual; A. Hamilton; 01/94.
12. Black/African; A. McGee; 01/94.
13. Book Discussions & Reviews; S. Allen, G. Krug; v1; 12/93 (UMich).

- 40 -

14. Buddhism; T.M. Ciolek; 01/24/94.
15. Business, Economics; T. Austin, K. Tsang; 12/93 (UMich).
16. Business, Misc. Academia, News; D. Kovacs; v7; 09/93.
17. Business; C. Newton-Smith.
18. Chemistry; G. Wiggins; 12/05/93 .
19. Computer-Mediated Communication; J. December; v3.2; 01/22/94.
20. Computing; D. Kovacs; v7; 09/93.
21. Conservation; D. Wendling, J. Christianson; v2; 11/93 .
22. Diversity; L. Heise; 08/93 (UMich).
23. Earth Sciences; B. Thoen; v2.1; 05/92.
24. East Europe; Z. Pasek; v4.0; 12/14/92 (UMich).
25. Economics; B. Goffe; v4; 12/12/93.
26. Education; vol 1 (LISTSERVs); J. Harris; v2; 08/05/93 .
27. Education; vol 2 (telnets); J. Harris; v2; 08/05/93 .
28. Education; vol 3 (FTP); J. Harris; v2; 08/05/93 .
29. Education; vol 4 (infusion ideas); J. Harris; v2; 08/05/93 .
30. Educators; (Usenet newsgroups); P. Smith; 01/93 .
31. Educators; (e-mail lists); P. Smith; 08/29/93 .
32. Environment; T. Murphy, C. Briggs-Erickson; v1; 12/15/93 (UMich).
33. Film and Video; K. Garlock, L. Wood; v1.0; 12/15/93 (UMich) .
34. Geography, Library and Information Science; D. Kovacs; v7; 09/93.
35. German History; K. McBride; 08/93 (UMich).
36. Government, Politics; B. Gumprecht; v1; 09/27/93 .
37. Health Sciences; L. Hancock; 09/06/93.
38. Health Sciences; N. Martin, P. Redman, G. Oren; 04/93 (UMich).
39. Higher Education; H. Weise; 04/93 (UMich).
40. International Trade & World Commerce; S. Herro; 01/01/94 .
41. Journalism; J. Makulowich; v2.6; 09/20/93 .
42. Law; E. Heels; v3.0; 01/17/94.
43. Law; J. Milles; 01/18/94.
44. Law; M. Jensen.
45. Library; C. Bailey; 01/18/94.
46. Linguistics, Political Science; D. Kovacs; v7; 09/93.
47. Magick, Mysticism; F. Nigris; v1.0; 04/29/93.
48. Math & Science Education; T.C. O'Haver; v1.2; 10/29/93.
49. Medical History; P. Hirtle; 01/94.
50. Multiple Subjects (Gopher Jewels); D. Riggins; 01/05/94.
51. Multiple Subjects; Suranet; 09/93 .
52. Networks & Communities; S. Sternberg; 12/05/93 .
53. Neurosciences; S. Bonario, S. Cormicle; v1; 12/93 (UMich).
54. Personal Finance; A. Chambers, C. Kummer; v1.01; 01/10/94 (UMich).
55. Philosophy; P. Morville, S. Clark; v2; 11/19/93 (UMich).
56. Physical Sciences; D. Kovacs; v7; 09/93.
57. Popular Music; R. McKenzie, V. Coleman; v1; 12/08/93 (UMich).
58. Psychology, Writing; D. Kovacs; v7; 09/93.
59. Public Policy; S. Kirk, D. Blair; v1; 12/16/93 (UMich).
60. Religion; M. Fraser; 08/93.

- 41 -

61. Religious Studies; vol. 1; M. Strangelove; 10/92.
62. Religious Studies; vol. 3; M. Strangelove; 10/92.
63. Social Science; vol. 1; T.M. Ciolek; 07/20/93.
64. Social Science; vol. 2; T.M. Ciolek; 07/20/93.
65. Theater, Performance; K. McCoy; 12/13/93 .
66. Theater; D. Torres, M. Vander Kolk; v1; 12/15/93 (UMich).
67. Tibetan Studies; T.M. Ciolek; 01/24/94 .
68. US Federal Government; M. Parhamovich; v0.5; 10/93 .
69. US Politics; T. Block; 08/93 (UMich).
70. West European History & Culture; E. Welsch; v2.0; 06/93.
71. Women's Studies, Feminism; L. Hunt; v2; 10/93 (UMich).
72. Writing; L. Detweiler; v1.1; 09/15/93 .
------------------------------------------------------------------------
Poznamka: Datum v radce je datum zarazeni souboru do kompletu navi-
gacnich nastroju projektu. Udaj (UMich) oznacuje, ze soubor byl vytvo-
ren na SILS v ramci projektu IRD.
Vladimir Vrabec, prom. mat. (e-mail: vrabec at cs.feld.cvut.cz),
Vyukove a poradenske sdruzeni OMICRON

- 42 -

Anonymni FTP server CVUT
Jan F. Chadima

Pred rokem byl anonymni FTP server na VCDECu v samych pocat-
cich. Loni na jare jsme v podstate prezentovali funkcni kostru archivu
a ideovy navrh jak by mel tento archiv vypadat. A jak vypada tento
archiv dnes?
Ve vlastni programove strukture pocatace VCDEC doslo k podstat-
nym zmenam. Byli z neho vyhosteni vsichni uzivatele a s nimi i telnet
a rlogin daemony. Standardni ftp daemon byl nahrazen Wustl verzi 2.0,
ktera je uzivatelsky privetivejsi a take bezpecnejsi z hlediska provozu. Byl
rozbehnut server Gopher. V zacatcich je server WWW. Obe vyse zminene
sluzby maji primou navaznost na ftp. Uvazujeme o serveru fsp.
V logicke strukture archivu se mnoho nezmenilo. Archiv obsahuje asi
4.5 GByte komprimovanych dat. Server je zameren hlavne na sluzby uzi-
vatelum operarnich systemu typu UNIX a veci s nim souvisejicich. Pod-
poru uzivatelu systemu MS-DOS, MS-Windows, Mac apod. provadime
pouze minimalni, a to hlavne pro podporu siti TCP/IP. Pro uzivate-
le systemu MS-DOS denne mirrorujeme MCAffe antivirus a snazime se
udrzovat archiv zaplat do Novell Netware. Z unixovych zdroju se zajima-
me o zaplaty a doplnky komercnich systemu pouzivanych v siti CVUT.
Dnes hlavne SCO, UNIXWARE, ULTRIX, SOLARIS 1, SOLARIS 2, SO-
LARIS 486, NEXT, ESIX 4.0, DELL 4.0, ISC, uvazujeme o SGI. Dale
se zajimame o volne siritelne UNIXy jako 386BSD a LINUX, o volne
siritelne subsystemy z ruznych FSF jako napriklad GNU, X11.
Nadale se zabyvame sbiranim materialu o pocitacove a sitove bezpec-
nosti. Krome mirrorovani zverejnujene na ftp serveru take data vznikajici
v CVUT. Napr. priklady ke knize Ing. Alese Limpoucha o X11 nebo pre-
lozene casti GNU pro SCO, nebo vlastni doplnky k distribuci Linuxu.
Take provadime online konzultace pro uzivatele pomoci e-mailu. Nejvet-
si rezervy se zatim vyskytuji v automatickem provozu serveru. Vsechny
mirrorovaci programy, ktere pouzivame, jsou nestabilni vzhledem k vy-
padkum linky, ktere jsou zde velmi caste.

- 43 -

V budoucnosti bychom radi zajistili spolehlivejsi mirrorovani dat a ta-
ke chceme vyhledavat dalsi zdroje, abychom uspokojili vetsinu zajemcu
o ftp z vlastnich zdroju. Take by zde mel vzniknout archie server hlavne
pro domenu cz.
Ing. Jan F. Chadima (tel.: 332 2997, e-mail: jfch at vc.cvut.cz),
Vypocetni centrum CVUT, Zikova 4, Praha 6

- 44 -

Pouziti terminal serveru CVUT
Jiri Navratil

1. Terminal server CISCO-5OO
Terminal server (dale jen TS) zajistuje pristup do lokalni site pres
beznou telefonni sit. V soucasnosti je na nem 5 aktivnich linek, dve in-
terni v ramci ustredny 332 (3651, 3655) a tri statni (3113432, 3113450
a 3115650). Jeho kapacita (16 linek) bude postupne naplnovana tak, jak
budou ziskavany nove linky a penize na nakup modemu.
1.1 Ziskani pristupu
Uzivatele, kteri chteji tento TS pouzit, se musi zaregistrovat ve
VC CVUT - oddeleni VIS (RNDr. Jan Safar, CSc., tel.: 332 2977,
e-mail: safar at vc.cvut.cz). Zde dostanou uzivatelske jmeno a heslo, kte-
re jim umozni pristup do TS a jeho prostrednictvim do cele site. TS je
urcen predevsim pro ty uzivatele, kteri jsou jiz na nekterem konkretnim
pocitaci site zaregistrovani, a tudiz se predpoklada, ze jsou pouceni o pra-
vidlech pouzivani site a vedi, jak se siti pracovat. V zadosti o prideleni
uzivatelskeho jmena na TS se vedle jmena zadatele a jeho prislusnosti
ke katedre (ustavu) vyzaduje i jeho uzivatelske jmeno na registrovanem
pocitaci site a jmeno spravce pocitace, kde je registrovan. Nejbeznejsi
formou je pozadani o zrizeni konta prostrednictvim elektronicke posty.
Pro pripomenuti uvadim, ze pravidla pouzivani site CVUT byla vydana
jako prikaz rektora c.4/1993 a jsou k dispozici na anonymnim ftp serveru
vcdec.cvut.cz v adresari /pub/cvut/doc.
2. Bezny terminalovy rezim
Pokud ma uzivatel k dispozici PC, modem a nektery z komunikac-
nich programu napr. Kermit, Procom, MTEZ, Terminal nabizeny v ramci
MS-Windows atd., muze se napojit na TS primo z techto programu. Po

- 45 -

zalogovani do TS (zpusobem jako do kterehokoliv jineho pocitace) zvoli
dalsi cestu na nektery z pocitacu, kde chce pracovat a ktere TS spojuje
(v soucasnosti nejsou stanovena zadna omezeni v mnozine pripojenych
pocitacu). TS poskytuje nabidku 15 prikazu, ale pouze nekolik z nich ma
prakticky vyznam pro bezneho uzivatele. Ostatni slouzi spise pro admi-
nistratora TS.
Seznam vsech nabizenych prikazu TS lze ziskat prikazem help a de-
tailnejsi informaci prikazem showprikazTS.
Pro napojeni na unixovy pocitac se pouziva prikaz telnethost,
napr. telnetanezka.vc.cvut.cz, popr. prikaz rlogin. Uzivatelem
vybrany pocitac ho vyzve k dalsi komunikaci stejnym zpusobem, jako
kdyz s nim pracuje po lokalni siti primo (login), a podobne i vsechna
dalsi komunikace s nim je identicka. Jediny rozdil je v tom, ze uzivatel je
do TS pripojen radove pomalejsim zpusobem, takze musi byt trpelivejsi.
Pro praci s pocitaci IBM se pouziva prikaz tn3270host, napriklad
tn3270aci.cvut.cz (IBM3090). Pokud pouzijete tn3270, musite mit
na svem pocitaci spravne mapovane ridici klice, jinak se dostane do potizi.
Dva nejdulejzitejsi klice jsou mapovany jako:
CTRL+P 1 (PA1 - reset systemu)
CTRL+P 2 (PA2 - pro uvolneni holdingu nebo more..)
Pro PF klice je pouzito schema:
ESC 1 (PF1), ESC 2 (PF2) atd.
Pro posun kurzoru je pouzito schema z vi editoru:
h-vlevo, j-nahoru, k-dolu, l-vpravo (ze site),
ESC OD-vlevo, ESC OA-nahoru,
ESC OB-dolu, ESC OC-vpravo (z linky).
Pro editaci plati:
CTRL+d (delete char)
CTRL+n (vloz novy radek)
ESC+Space (Insert/Replace - stridave)

- 46 -

Pozn.: Kazdy z komunikacnich programu (Kermit, MTEZ atd.) ma vlast-
ni system mapovani klicu. Je proto vhodne se s nim seznamit a nakonfi-
gurovat vas domaci pocitac predem, nez s pocitaci IBM (VM/CMS) za-
cnete komunikovat. Pokud spojeni s IBM pouzivate casto, doporucujeme,
abyste i nadale pouzivali ty linky, ktere IBM spojuji primo (bez pouziti
TS). Zatim jsou stale v provozu a vyhnete se tim uvedenym reinstalacim
vaseho pocitace.
Z dalsich prikazu TS je dobre znat uzivatelsky prospesne prikazy:
- terminal, ktery dava informaci o parametrech vaseho terminalu
- slip, ktery zprostredkuje spojeni typu SLIP ( ovsem za predpokladu,
ze mate prislusne ovladace na svem PC).
- exit, quit nebo logout, kterymi ukoncite komunikaci s TS
Pozn.: TS vyzaduje nasledujici nastaveni komunikacnich parametru:
Baud: do 19200
Parity: Even
Stop Bits: 1
HandShaking: no
Dialing: Pulse
Modem: Hayes
Init String: X3
(V nekterych parametrech se toto nastaveni lisi od komunikace pres ko-
munikacni procesor IBM7171.)
3. SLIP
3.1 Ucel
SLIP (Serial Line Internet Protocol) umoznuje, aby kazdy osobni po-
citac (PC) mohl vyuzivat sluzby Internetu bez nutnosti zprostredkujiciho
pocitace. To je zadane zejmena v pripadech, kdy uzivatel nema konto na
zadnem unixovem nebo jinem pocitaci poskytujicim internetove sluzby.

- 47 -

SLIP mu tak umozni pristup k anonymnim sluzbam site: gopher, ftp atd.,
je vyhodny zejmena v pripade, kdy uzivatel chce prenaset datove soubory
primo do sveho PC (ftp).
Programove vybaveni, ktere uzivatel dostane, mu umozni, aby mohl
pouzivat vetsinu ze znamych komunikacnich programu: NCSA/Telnet,
NCSA/ftp, Gopher, News atd., ktere obvykle pouziva pri praci na PC,
kdyz je s nim primo napojen na LAN. Predpokladame tudiz, ze uzivatel
je ma i na svem vzdalenem pocitaci jiz nainstalovane nebo vi, kde je
ziskat.
3.2 Prehled programu
Programove vybaveni UMSLIP, ktere uzivatelum pro praci v rezimu
SLIP poskytujeme, bylo prevzato z verejne knihovny programu Univer-
sity of Minnesota a prizpusobeno na pouziti v podminkach CVUT. Je
k dispozici na vcdec v adresari pub/cvut/tel jako soubor telefon.zip.
Existuji i nektera jina reseni, avsak ta nejsou predmetem teto informace.
Programove vybaveni UMSLIP se sklada z nekolika programu a po-
mocnych ridicich souboru:
- PHONE je program, ktery moznuje jednoduche nastaveni zaklad-
nich parametru potrebnych pro realizaci spojeni: cislo linky, para-
metry prenosu (typ modemu, rychlost, paritu atd.) a identifikaci
uzivatele. Nastaveni se udrzuje v souboru PHONE.CFG. Vzhledem ke
znacnym moznostem v chovani modemu a ruznym protokolum TS
je mozne funkce programu flexibilne menit. K tomu slouzi progra-
movaci jazyk, jehoz popis zde neuvadime, ale je mozne jej ziskat na
ftp serveru VC CVUT (vcdec v adresari pub/internet/slip). Kon-
kretni nastaveni pro TS VC CVUT je uvedeno v souboru PHONE.CMD
a nedoporucujeme jej menit. Program PHONE se vetsinou spousti
pomoci SLIP.BAT jako soucast sekvence prikazu pro jednotlive rezi-
my cinnosti.
Program PHONE zajistuje take pocatecni fazi napojeni na TS. Podle
parametru zadanych pri jeho spusteni (viz dale) program provede
vsechny potrebne akce nutne pro realizaci vyzadovane komunikace:

- 48 -

zavedeni ovladace pro seriovou linku (UMSLIP), spravne navazani
spojeni a overeni prav uzivatele pracovat v siti.
- UMSLIP (University of Minnesota Serial Line Internet Protocol)
je ovladac serioveho komunikacniho portu PC. Standardne pracuje
s adresou 0x60, ale je mozne ho presmerovat i na jine adresy. Obvykle
je automaticky spusten programem PHONE, takze se o nej bezny
uzivatel nemusi starat.
- TERMIN je program, ktery ukoncuje praci ovladace UMSLIP a vy-
jima ho z operacni pameti pocitace.
3.3 Navod k pouziti
Po rozpakovani programu do adresare SLIP je mozne pristoupit k jeho
konfiguraci.
Vsechny prikazy, ktere se zde popisuji jsou vytvoreny v souboru
SLIP.BAT. Zde se predpoklada, ze aplikacni programy, ktere chce uzi-
vatel v teto souvislosti pouzivat, jsou nastaveny v prislusnych adresarich.
Pokud jsou nastaveny jinak, musi se bud presunout do adresaru NCSA
 GOPHER atd., nebo se musi zmenit SLIP.BAT. Kazdy uzivatel ma moznost
si tento ridici soubor rozsirit i o dalsi prikazy, ktere mu zajisti spusteni
dalsich aplikacnich komunikacnich programu.
3.3.1 Nastaveni parametru
(slipsetup)
Do rezimu konfigurace programoveho baliku UMSLIP se uzivatel do-
stane vydanim prikazu slipsetup. Pozn.: Do menu se uzivatel dostane
pomoci klice F10.
- Nastaveni modemu:
Klicem F4 se vyvola funkce nastaveni modemu, po jednotllivych ta-
bulkach se lze pohybovat pomoci ovladacich sipek, nastaveni se provede
klavesou TAB. Konecne potvrzeni se provede pres pseudo tlacitko OK
klavesou Enter nebo kombinaci klaves ALT K (kdykoliv). Parametry, by
mely odpovidat nastaveni TS (viz predchozi text). COM1 nebo COM2
volite podle toho, kam mate pripojen modem.

- 49 -

- Telefonni spojeni a identifikace uzivatele:
Klicem F5 se vyvola funkce nastaveni spojeni a identifikace. Do po-
lozky User Name se uvede jmeno pridelene pro TS. Do polozky Password
se uvede prislusne heslo. Heslo je zamaskovano, takze jej pri nahodnem
prohlizeni konfiguracniho souboru neni videt. Do polozky Line Number
se uvede jedno z cisel telefonnich linek se kterymi pracuje TS.
3.3.2 Priklady spousteni aplikaci
Vsechny prikazy maji syntaxi: slip program uzel.
a) telnet na pocitac anezka.vc.cvut.cz
sliptelnetanezka.vc.cvut.cz
b) ftp na pocitac vcdec.vc.cvut.cz
slipftpvcdec.cvut.cz
c) gopher na pocitac vcdec.vc.cvut.cz
slipgopher
atd.
Nekolik dulezitych upozorneni:
Rezim SLIP pracuje s IP adresami, ktere jsou pridelovany z TS, tudiz
pri konfiguraci vaseho komunikacniho programu musite s timto rezimem
pocitat. V pripade NCSA telnetu to znamena, ze v konfiguracnim souboru
CONFIG.TEL musite pouzit myip=BOOTP a v pripade konfigurovani gopheru
pouzijete IP adresu 0.0.0.0. Ostatni IP adresy, ktere se v konfiguracnich
souborech vyskytuji, musi odpovidat realite. Udaje ziskate od sitoveho
spravce prislusne domeny.
Pri prenosu souboru pomoci ftp se dosahuje rychlosti v rozsahu od 0,1
do 0,3 kB/s, takze prenos velkych souboru se prilis nedoporucuje. Nejen,
ze trva velice dlouho, ale spolehlivost telefonnich linek neni prilis vysoka,
a tak je velice pravdepodobne, ze prenos po chybe skonci (neuspesne).
Jednou z castych situaci, ktere nastanou po nenadalem preruseni te-
lefonniho spojeni je, ze modem zustava neustale v rezimu komunikace.
Zaveseni (hangup), tj. jeho uvedeni do stavu, kdy je zase pripraven zaha-
jit novou komunikaci, se provede prikazem slipquit nebo sliphangup.

- 50 -

Program PHONE informuje uzivatele o akcich, ktere provadi, takze mu
oznamuje i stav modemu. Pokud byl modem uspesne odpojen, je mozne
znovu vytocit stejne cislo TS, popr. cislo zmenit a vytocit cislo nove.
4. Zmena hesla
Pokud by si uzivatel chtel zmenit pridelene heslo, pak to lze udelat po-
moci sluzby, ktera je trvale k dispozici na pocitaci vcsun.cvut.cz, kdyz
se pripoji pod uzivatele telefon. Postup zmeny hesla je rizen dialogem,
takze zde nemusi byt popisovan. Nova hesla jsou generovana automaticky
(obvykle to jsou ale dost nezapamatovatelna slova. Takze doporucuje-
me, aby si je uzivatel radeji nekam poznamenal. Nejjednodussi zpusob je
hned ho ulozit do programu PHONE! V pripade, ze uzivatel heslo zapo-
mene, muze se znovu obratit na VC CVUT s zadosti o jeho obnovu. To
predstavuje vzdy jiste komplikace, protoze se hesla zasadne nesdeluji po
telefonu!
Ing. Jiri Navratil, CSc. (tel.: 2431 0179, 332 2917, e-mail: navratil at vc.cvut.cz),
Vypocetni centrum CVUT, Zikova 4, Praha 6

- 51 -

CIV - Centrum pro intenzivni
vypocty
Zakladni informace pro uzivatele
Jiri Navratil

1. Uvod
CIV vzniklo jako vysledek spolecnych investic grantu rozvoje vyso-
kych skol udeleneho v roce 1993 (75%) a rozvojovych aktivit VC CVUT
(25%). Svym charakterem navazuje na tradice, ktere jsou svazany s ne-
kdejsimi aktivitami OVC VS v oblasti vedecko technickych vypoctu.
2. Konfigurace a principy organizace
prace
V soucasne dobe se pocitacovy komplex CIV sklada ze dvou pocitacu
IBM6000/375 a jednoho pocitace HP9000/735. Vsechny tri pocitace jsou
napojeny do site a jejich hlavnim poslanim je slouzit jako davkove vypo-
cetni servery a servery pro studium pouziti paralelnich vypoctu v ruznych
aplikacich. Z tohoto duvodu nejsou a nebudou interaktivne pristupne. Ce-
la cinnost komplexu je rizena systemem NQS (Network Queuing System),
ktery je zalozen na modelu klient-server.
Pro informaci o vykonnosti jsou v nasledujici tabulce uvedeny zaklad-
ni charakteristiky obou typu pouzitych pocitacu.

                          Rychlost
Model         CPU   RAM   Spec    Spec  MFlops  Disk
             [MHz]  [MB] [int92] [fp92]  [DP]   [GB]
IBM 6000/370  62.5   64    59.6   121.1  25.9    1.0
HP 9000/735   99.0   64    80.0   150.0  40.0    1.0

- 52 -

Uzivatele budou mit na CIV pridelena uzivatelska jmena, podobne ja-
ko v jinych unixovych systemech, ale nebudou je moci pouzivat interaktiv-
ne. Software NQS++k, ktery budou mit k dispozici na svych pracovnich
stanicich, jim poskytne nove prikazy, kterymi budou s definovanymi vy-
pocetnimi servery (V-s) komunikovat neprimo. Zakladnim uzivatelskym
prikazem je prikaz qsub, kterym uzivatele mohou ulohy spoustet (resp.
radit sve pozadavky do front na zpracovani). Dalsi prikazy jim dovoli zjis-
tovat aktualni stav svych uloh a pripadne rusit inicializovana zpracovani.
Vlastni davkove zpracovani se ridi prikazy shellu (v nasem pripade je po-
uzit Bourne shell). V jeho ramci jsou pak pouzity vnorene prikazy, ktere
uzivateli umozni definovat sve pozadavky na systemove zdroje, a konecne
nekolik dalsich prikazu dovoli jednoduchy transport vysledku k uzivateli.
Vsechny pocitace komplexu CIV jsou zarazeny do domemy cvut a po-
jmenovany civ (alias aix1), aix2 a hp735. Pocitac civ bude slouzit jako
centralni zakladna pro alokaci permanentnich uzivatelskych prostoru, la-
deni a zpracovani malych uloh. Ostatni dva pocitace budou vyhrazeny
jen pro zpracovani narocnych uloh (v rozsahu nekolika hodin).
Uzivatelske datove prostory vsech pocitacu budou sdileny pomoci
NFS, cimz se castecne zjednodusi uzivatelske manipulace s daty. Pro
vlastni zpracovani uloh vsak bude nutne vyuzivat jen pracovni prostory,
ktere budou vyhrazeny na kazdem serveru zvlast (pro dosazeni maximal-
niho vykonu). Jejich velikost bude casem dostatecna (v soucasne etape
bude povolene maximum asi 250MB). Pracovni prostory budou definova-
ny systemovymi promennymi WORKDIR, takze se o jejich zrizeni uzivatel
nebude muset starat, avsak po skonceni vypoctu bude nutne pracovni
prostor okamzite uvolnit, aby jej mohla pouzit nasledujici uloha. Posled-
nim krokem kazdeho zpracovani proto musi byt transport vysledku na
pocitac, odkud byla uloha spustena, nebo na jiny pocitac, ktery bude
mit k dispozici vetsi diskove prostory. Uvazujeme, ze by takovym poci-
tacem mohl byt IBM3090, ktery ma k dispozici i dalsi periferie, ktere
by mohly byt pro radu uzivatelu uzitecne (rychlou tiskarnu a magneticke
pasky.)
Pro prvni etapu provozu byly nadefinovany nasledujici davkove fronty:
- OVC: pro zpracovani mensich uloh, kterym je jedno na kterem z V-s
pobezi (planovac vybere prvni volny). Tato fronta je take zvolena
jako implicitni hodnota, pokud uzivatel pozadavek nekonkretizuje,

- 53 -

- IBM: pro zpracovani malych uloh na V-s IBM
- IBMS: pro zpracovani strednich uloh na V-s IBM (bez rozdilu zda na
aix1 nebo aix2),
- IBMX: pro zpracovani velkych uloh na V-s IBM (bez rozdilu zda na
aix1 nebo aix2),
- HP: pro zpracovani malych a strednich uloh na V-s HP,
- HPX: pro zpracovani velkych uloh na V-s HP.
Pro zacatek se budou rozlisovat jen 3 casove limity, male znamena
100 CPU seconds, stredni znamena 500 CPU seconds a velke zna-
mena 10000 CPU seconds. Jednotlive davkove fronty budou mit i ruzna
dalsi omezeni (pamet, diskovy prostor apod.). Limity budou v budoucnu
meneny podle zajmu uzivatelu a intenzity provozu.
Vsechny pozadavky by mely byt smerovany na centralni server kom-
plexu CIV, kterym bude pocitac pojmenovany civ.cvut.cz (viz aplikace
prikazu qset), a prislusnou frontu (viz prikaz qsub). Pokud vsak chce
uzivatel pouzivat jen jeden typ pocitace, lze pozadavky smerovat prave
na nej.
Pokud neni nadefinovano jinak, system zajistuje automaticky trans-
port vysledku (vytvorenych pres stdout a stderr do uzivatelskeho pro-
storu uzivatele, ktery vypocet spustil (a odkud). Vysledky jsou identifi-
kovany cislem spusteneho pozadavku. Toto cislo (nnn.server) dostane
uzivatel po zadani pozadavku (prikaz qsub) jako odpoved, ze jeho poza-
davek na zpracovani byl prijat. Uzivatel muze byt o zahajeni a skonceni
zpracovani informovan i pomoci elektronicke posty.
3. Prehled prikazu NQS++k
(klient software)
qcat zobraz vystupni soubory (pro bezici proces)
qcmplx zobraz status front komplexu NQS
qdel zrus pozadavek
qhold zadrz pozadavek, ktery ceka ve fronte

- 54 -

qjob zobraz stav front pro zpracovani
qlimit zobraz, ktere limity se pouzivaji
qrls uvolni zadrzene pozadavky
qstat zobraz stav pozadavku ve frontach
qsub zadej pozadavek na zpracovani
Nejdulejzitejsi informace (qsub a qstat) jsou uvedeny v distribucnim
baliku. Detailnejsi informace o dalsich prikazech lze ziskat standardnim
prikazem man (vzhledem k tomu, ze pocitac na kterem tyto informace lezi
neni interaktivne pristupny, musi i tuto ulohu spustit davkove!). Pokud by
si uzivatel neumel pripravit popis (script) pro ziskani takove informace,
muze si upravit popis my1 (zameni v nem jmena pocitacu a domen). Popis
my1 je obsazen v distribucnim baliku softwaru NQS++k. To samozrejme
za predpokladu, ze uzivatel ma v CIV konto (jak ziskat konto je predme-
tem odstavce 5). Pokud uzivatel dostane pozadovane vysledky (soubor
NQS.man) v adresari, odkud si ulohu spustil, pak bude mit overeno, ze
vse je OK a jeho system s komplexem CIV spravne komunikuje.
4. Distribuce softwaru
Uzivatele pracujici na pracovnich stanicich (Unix) nebo pocitacich
VAX, popr IBM VM-CMS musi mit na svem pocitaci nainstalovan soft-
ware NQS++k. To je software, ktery je modifikovanou verzi softwaru
NQS++ prevzateho z CERNu.
Tento software nahrazuje pomerne komplikovanou a hlavne prostoro-
ve narocnou instalaci celeho baliku NQS. Software NQS++k je ulozen na
ftp serveru vcdec.cvut.cz v adresari pub/cvut/cvut/civ. Jeho insta-
lace je jednoducha, ale musi ji provest spravce vaseho domaciho systemu.
Software byl sice uspesne testovan na mnoha platformach (HP-UX, AIX,
Sunos, ULTRIX, SCO), ale vzdy se muze neco vyskytnout. V pripade
komplikaci se obratte na spravce at civ.cvut.cz.
Na IBM3090 (aci.cvut.cz) byl tento software take implementovan,
ale system jeho pouziti bude vzhledem ke specifikam VM CMS trochu
odlisny.

- 55 -

5. Ziskani konta
Jak uz bylo receno, kazdy uzivatel musi mit na pocitacich CIV konto,
to ziska za predpokladu, ze je z resortu MSMT a resi nejaky vedecky
ukol ve kterem potrebuje pouzivat rychle pocitace. Strojovy cas mu bude
poskytnut zdarma, ale nutnou podmimkouu je predlozeni projektu, ve
kterem uvede ucel pouziti techto pocitacu a jakych vysledku chce dosah-
nout. K pridelovani strojoveho casu a dalsich zdroju se bude vyjadrovat
komise slozena z vyznamnych uzivatelu. Ocekava se, ze ve vsech svych
publikacich, kde servery CIV pouzil, uvede, kde vysledky zpracoval.
Technicky akt prideleni konta bude formalizovan a bude se skladat
z vyplneni jednoho formulare. Vzhledem k tomu, ze se na techto serverech
nepredpoklada interaktivni rezim prace, neni nutne, aby kazdy z uzivatelu
mel sve individualni konto, mohou existovat konta sdruzena pro vedecky
ukol, to ma pochopitelne sve nevyhody, ale je to urcite reseni, zejmena
v dobe, kdy mame malo diskoveho prostoru. Kazdy uzivatel odpovida
za to, ze jeho pocitacove konto na domacim pocitaci nebude zneuzito
k neopravnenemu pristupu na pocitace CIV!
6. Jak spustit ulohu
Po nainstalovani softwaru NQS++k (client) by uzivatel mel pouzit
prikaz:
qset-hciv.cvut.cz-d myhomedomain
nebo
qset-haix1.cvut.cz-d myhomedomain
popr.
qset-hhp735.cvut.cz-d myhomedomain
Tim dojde k nastaveni implicitniho smeru mezi vasim pocitacem, kte-
ry je umisten v domene myhomedomain a serverem CIV. Predpoklada se,
ze konto (username) na domacim pocitaci a konto na CIV pocitaci je to-
tozne. Pokud tomu tak neni, tak musi udat jeste volbu -u konto, coz je

- 56 -

jmeno konta na serveru civ. Vsechny dalsi prikazy (pokud neuvedete ji-
nak) pak pouzivaji tento implicitni smer. Smer bude platny az do vydani
dalsiho prikazu qset s jinymi parametry.
Uzivatel si pripravi popis (script) toho, co chce pocitat. To je bez-
ny soubor obsahujici prikazy shellu. V nasem pripade se pouziva Bourne
shell (podobne jako ve vetsine jinych podobnych pripadu neprimeho zpra-
covani). Jednoduche priklady jsou uvedeny v my0, my1 a my2.
Pozadavek na zpracovani se vyda prikazem:
qsub jmenojobu (pro frontu OVC)
nebo
qsub-q fronta jmenojobu
kde fronta je jedno ze jmen definovanych front (HP, HP X, IBM, atd.,
jak jiz bylo uvedeno v predchozim textu) a jmenojobu je jmeno vaseho
souboru s popisem zpracovani
System odpovi, ze pozadavek prijal a prideli mu cislo. Cislo zpracovani
se sklada z poradoveho cisla a jmena serveru, kam byl pozadavek trans-
portovan (nnn.hp735). Pod timto cislem je pozadavek veden, a zadavatel
se muze ptat na jeho dalsi osud. K tomu slouzi prikazy qjob nebo qstat.
Uzivatel ale take muze svuj pozadavek zrusit, pozastavit apod. Po skonce-
ni vypoctu se system snazi zadavateli automaticky dopravit dva soubory,
ktere vznikly v prubehu zpracovani aktivitou stdout a stderr. Tyto dva
soubory se implicitne jmenuji jmenojobu.onnn a jmenojobu.ennn (nnn je
seriove cislo pozadavku). Pokud se uzivatel rozhodne generovat vystupy
jinymi kanaly nebo si vystup presmeruje do souboru, pak si prenos techto
souboru musi zajistit sam, jako posledni krok celeho zpracovani. K tomu
slouzi prikaz dispose.
Servery CIV maji slouzit predevsim pro zpracovani narocnych uloh
(ktere budeme i preferovat), a tak ocekavame, ze brzy budou fronty dost
dlouhe. K tomu, aby uzivatel dostal informaci o tom, ze se jeho uloha
konecne zacala zpracovavat, slouzi automaticka el. posta. Predpokladame
proto, ze kazdy z uzivatelu bude mit na svem pocitaci implementovan
e-mail nebo bude alespon mit nekde postovni schranku, kterou v popisu
ulohy uvede.

- 57 -

7. Zaver
Stejne jako vy, tak i my mame se sitovym softwarem tohoto typu male
zkusenosti. Chtel bych vas proto poprosit o trochu shovivavosti, kdyz vse
nebude pracovat, jak je zde nebo v dalsi dokumentaci popsano. V softwaru
jsem leccos menil, aby se to dalo pouzivat v nasich podminkach, a jeste
jsme ani nenalezli vsechna optimalni nastaveni mnoha parametru pro nasi
konfiguraci.
Pokud budete mit jakekoliv problemy s instalaci NQS++k nebo dalsi
otazky souvisejici s pocitanim na serverech CIV, nevahejte a zeptejte se.
Moje el. adresa je navratil at aci.cvut.cz. Zalezitosti kolem Fortranu
bude mit na starosti Pavel Bures (bures at aci.cvut.cz).
Ing. Jiri Navratil, CSc. (tel.: 2431 0179, 332 2917, e-mail: navratil at vc.cvut.cz),
Vypocetni centrum CVUT, Zikova 4, Praha 6

- 58 -

Jazyk FORTRAN jako
prostredek k reseni uloh v CIV
Pavel Bures

V centru intenzivnich vypoctu (CIV) ma uzivatel k dispozici dva pre-
kladace jazyka FORTRAN 77 a to f77 pro pocitac hp735 a xlf pro po-
citac aix1 resp. aix2. Obecny prikaz pro preklad a sestaveni prelozeneho
programu ma nasledujici zjednoduseny tvar:
f77[option1,...] name.f resp. xlf[option1,...] name.f
name je jmeno zdrojoveho programu v jazyce Fortran, typ .f je po-
vinny. Mnoziny option pro jednotlive prekladace se pochopitelne lisi, jsou
velmi rozsahle a obsahuji celou radu moznosti pro prekladac (nejdulezi-
tejsi je optimalizace pro zrychleni programu), dale pro ladeni, vyziva-
ni pameti, vytvareni dokumentacnich souboru, prejmenovani, hledani ve
specialnich knihovnach apod. Pokud neuvedeme zadnou volbu na pre-
jmenovani programu, je vysledkem prekladu soubor a.out s prelozenym
programem, ktery se aktivizuje prikazem: a.out
Jazyk FORTRAN pro prekladac f77 pocitace HP9000/735 obsahuje
vsak jiz celou radu rozsireni pro jazyk FORTRAN 90 (obdobne je tomu
i pro pocitac IBM RISC6000). Uvedme strucne nektera tato rozsireni:
Pouzivani staticke a dynamicke pameti umoznuji popisy:
automaticv,... hodnoty promennych se po skonceni prodprog. nici
staticv,... hodnoty prom. se po ukonceni podprog. zachovavaji
allocatablenm[(scope)],... definice poli pro dynamicke ulozeni
pointer(p1,v1),... pro moznost rizeni dynamickych struktur jako
pointer/p/v1,... seznamu a poli s promennou delkou.
Samotne vyuzivani dynamicke pameti pak umoznuji prikazy:
allocate(nm(scope),...[,stat=st]) a
deallocate(nm,...[,stat=st])

- 59 -

Lze definovat strukturovana data popisem:
structure/strnm/
fielddef
...
endstructure
a jmeno teto struktury se pouzije v popise:
record/strnm/recnm,...[/strnm/recnm,...]...
tento popis umoznuje pristup k jednotlivym slozkam strukturovane pro-
menne. Navic popis:
union
map
fielddef
...
endmap
umoznuje sdilet nektere slozky strukturovanych promennych. Je to jista
analogie k prikazu equivalence.
Existuje rozsireni popisu namelist:
namelist/grnm/varlist[,/grmn/varlist...]
Popis implicitnone si v programove jednotce vynucuje explicitni
deklaraci vsech pouzitych promennych.
Popis volatilelist urcuje v seznamu list vsechny promenne, po-
le, recordy a pojmenovane common bloky, kde se nema provadet optima-
lizace.
V popisu dimension(virtual) lze deklarovat az 20-rozmerna pole.
Prikaz where, jehoz syntaxe je slozitejsi, umoznuje provadet operace
jen s jistymi prvky pole.
Rovnez komplikovanejsi syntaxe prikazu selectcase umoznuje pro-
vest jeden z libovolneho poctu prikazovych bloku. Prikazy do, if a select
case lze oznacit specialnimi jmeny (posloupnosti alfanumerickych znaku
ukoncenych dvojteckou a tataz jmena pak bez dvojtecky zakoncuji prika-
zy enddo, endif a endselect). Toto rozsireni definuje prikazove bloky
a prispiva k prehlednosti zapisu a ke strukturalnimu programovani.

- 60 -

Prikaz do je rozsiren a lze v nem pouzit prikaz cycle[donm] pro vyne-
chani jednoho kroku cyklu a prikaz exit[donm] pro predcasne ukonceni
cyklu.
Rozsireni operaci vstupu a vystupu o nove tvary prikazu read a
write, o prikazy unlock a rewrite.
Rozsireni typu o: bytev,...logical*1v,... a hlavne o typy:
real*16v,... a complex*32v,....
Tyto typy promennych (QuadPrecision) dovoluji resit ulohy s presnos-
ti na vice nez tricet desitkovych mist, coz je vhodne pro mene stabilni
numericke ulohy.
Pocet vnitrnich funkci (intrinsic) je rozsiren na vice nez tri sta po-
lozek. Obsahuje funkce, ktere umoznuji operace nad bity a byty (iand,
ior, bbclr, bbset apod.), transformacni funkce pro ruzne typy promen-
nych (qfloat, iqint, iint apod.), rozsireni matematickych funkci (qexp,
qtanh, zexp apod.). Je zavedena logicka funkce allocated, jejimz jedi-
nym argumentem je promenna typu allocatable a vysledkem je hod-
nota true pokud je toto pole v okamziku volani pritomno (alokovano).
Existuji i funkce pro volani nahodnych cisel z rovnomerneho rozlozeni
(rand, irand, srand). Tyto funkce umoznuji konstruovat programy pro
ruzne typy modelovani, simulace i pro metody Monte Carlo. Tato rozsi-
reni jazyka FORTRAN samozrejme nebrani pouzivani jen prikazu jazyka
FORTRAN 77 nebo dokonce jen jazyka FORTRAN 66.
Jako dalsi informace uvedeme nektere uzitecne volby pro prekladac
f77 na pocitac hp735 (mala a velka pismena se tu rozlisuji):
-C kontroluji se vsechny indexy poli a promennych typu character. To
je velmi dulezita pomoc pri ladeni programu.
-D vsechny radky zdrojoveho programu, ktere obsahuji v prvnim sloupci
znak `D' nebo `d' se povazuji za soucast programu. Vyhodne pro
ladeni programu.
-V vytvari se soubor name.l, kde name je jmeno zdrojoveho programu,
kam se zapisuje zdrojovy prekladany program s dalsimi informacemi o
prekladanych programovych jednotkach i pripadnymi syntaktickymi
chybami.

- 61 -

+R prekladac vytvari krizove tabulky vsech programovych jednotek. Po-
kud je uzivatel potrebuje mit k dispozici ve zvlastnim souboru, pak
je muze bud presmerovat pri prekladu:
f77+R myprg.f>krkor anebo si je nechat napsat do souboru
myprg.l spolu se zdrojovym programem:
f77-V+R myprg.f
-o name prekladac vytvori prelozeny program se jmenem name. Impli-
citni jmeno prelozeneho programu je a.out.
-u tato volba zpusobi, ze prekladac uvazuje popis implicitnone ve
vsech programovych jednotkach. To lze pouzit pri ladeni k nalezeni
promennych nedeklarovanych v popisech.
Optimalizaci provadene ulohy lze docilit volbami +O1,+O2,+O3 nebo -O
(volba -O je taz jako +O2). Kazda z voleb vyssiho stupne (+O2, +O3) v so-
be zahrnuje vsechny nizsi stupne. Provadene optimalizace mohou znacne
zvysit efektivnost prelozeneho programu. Pro optimalizaci lze rovnez vy-
uzit optimalizacni a kontrolni prekladac pred vlastnim prekladem (prep-
rocessor); jeho aktivaci zpusobi volba: +OP[ n ][ z ], kde n je v rozsahu
0-4 a z je bud P coz znamena zachovani optimalizovaneho zdrojoveho
programu v souboru myprg.P anebo c, to jest provest pouze optimalizaci
zdrojoveho programu a dale jiz v prekladu nepokracovat. Tedy napriklad
f77+OP4c myprg.f znamena nejvyssi optimalizaci zdrojoveho programu
s vytvorenim souboru myprg.P, bez pokracovani prekladu. Chceme-li do-
sahnout co mozna nejvyssi optimalizace, lze pouzit oboji volby zaroven,
tedy napr.: f77+OP+O3 myprg.f
Prikazem f77 (resp. xlf) lze prelozit vice programovych jednotek,
napr. hlavni program a podprogramy v jinem souboru; neni nutne mit
vsechny pouzite programove jednotky v jedinem souboru. Tedy napr. pri-
kaz f77-o mekopr myprg.f podpr.f vytvori program mekopr ze vsech
prelozenych programovych jednotek obsazenych ve zdrojovych souborech
myprg.f a podpr.f. Dva hlavni programy ovsem prelozit zaroven nelze.
Pavel Bures, prom.mat. (tel.: 332 2924, e-mail: bures at vc.cvut.cz),
Vypocetni centrum CVUT, Zikova 4, Praha 6