CoNet vs. CESNET vs. ?

[Jiri Zlatuska]

"Petr Rehor" <REHO at decros.cz> writes:

>- CESNET je financovan z penez danovych poplatniku ceskych i
>zahranicnich. Podminky z toho vyplyvajici se jiz v teto konferenci
>objevily (napr. NFSnet nesmi byt vyuzito pro transfer mezi
>komercnimi uzivateli - jak ale CESNET zajisti komercnim organizacim
>pristup k dalsim komercnim provozovatelum v USA ?). Zajimal by mne i
>postoj ceskeho ministerstva skolstvi a dalsich zainteresovanych k
>vyuzivani svych dotaci vlozenych do CESNETu pro komercni uzivatele
>(CESNET ma nizke ceny prave diky vyuzivani dotaci z ministerstva
>skolstvi, ES a dalsich).

tohle je pravdepodobne zalezitost, ktera by se mohla oznacit jako
`oboustrane prospesna': dotace ze skolskych zdroju jdou na sit s
kapacitou prenosu, ktera by tak jako tak byla pro potreby vysokych skol
nutna.

pro pripojeni komercnich uzivatelu staci, aby tito zaplatili
pouze diferenci nakladu, ktere jejich pripojeni a provoz znamena _nad_
beznou rezii pro vysoke skoly.

vzhledem k tomu, ze komercne pripojovani uzivatele plati podstatne vice,
nez je tato diference, je cast penez jimi zaplacena de facto pouzita pro
provoz zucastnenych skolskych instituci.

paradox a la ptak ibis zivici se vlastnim trusem je v tom jen zdanlivy:
vlozite-li nasobek penez, ziskate zvetsenou kapacitu nikoli nasobkem,
ale exponentem -- zdvojnasobeni kapacity site stoji podstatne mene
nez dvojnasobek inicialnich nakladu.

skoly samy o sobe potrebuji pomerne velkou propustnost site, vzhledem k
tomu, ze akademicke aplikace zalozene na grafickych rozhranich a
podobnych vecech, maji tendenci spotrebovat mnohem vice zdroju
potrebnych k provozu, nez jsou typicke komercni aplikace omezujici se na
primo potrebna data.

----

pokud by novi majitele aut platili za provoz silnic, jejichz propustnost
by se musela zvetsovat umerne nakupu novych aut, prijde zjevne levneji
rozsirovat komunikace, ktere musel stat udelat pro provoz `svych'
vozidel, nez pokud se vlastnici nestatnich aut misto toho rozhodnou
vybudovat svoji vlastni alternativni silnicni sit. zejmena dobre to
funguje, je-li statni sit budovana jen proto, ze statni auta maji napr.
jen ministri: potrebne komunikace a zakladni prace na nich musite udelat
v kazdem pripade. (i zde musi danovy poplatnik zaplatit i rezii
potrebnou pro moznost dopravy, tj. komunikace, bez ohledu na to, jak
malo jeho obcanu jsou ministri.)

je to zalezitost prozirave investice statu do infrastruktury -- i
americka `information superhighway' ma byt budovana ze statni
iniciativy. na takove veci mohou vydelat vsichni...

----

dalsi podstatny fakt je, ze cesnet znacnou cast vedeni, po kterem se
odehrava sitovy provoz skutecne _vlastni_, zatimco conet linky pronajima
od telecomu resp. spravy dalkovych kabelu. tyto pronajmy prijdou
podstatne draz (zejmena diky nekterym anomaliim v cenicich pronajimajicich
instituci) nez vlastni polozeni linek, ktere skytaji dostatecnou
kapacitu na jakekoli rozumne zvysovani pouzite kapacity v budoucnu.
z hlediska zucastnenych vysokych skol se tyhle investice vraceji velice
rychle na usporach z pronajmu; navic skoly nemusi cekat, az se telecom tam
ci onam rozhodne opticky kabel polozit z vlastnich potreb, ale pokladaji
tak prave ta vedeni, ktera skutecne potrebuji.


>- COnet je naproti tomu financovan svymi uzivateli, coz samozrejme
>vede k vyssim cenam (alespon dosud). Vyhoda tohoto postupu, na
>rozdil od financovani z rozpoctovych zdroju (jejichz vyse neni
>ovlivnovana pouze rozvojem velikosti site), je v tom, ze poplatky
>uzivatelu jdou na rozvoj site. Je to videt na strukture paterni site
>EUnetu: linky po CR 64 kbps, linka do Amsterodamu 128 kbps, linka do
>USA 4 Mbps.

propustnost cesnetu smerem ven roste obdobne rychle; krome toho pri
komunikaci s eunetovskym uzlem chodi pakety v obou smerech useky obou
siti, takze v tomhle je _relativni_ rozdil mezi nimi zajimavy jen pokud
uvazujeme proporce komunikaci probihajici vyhradne uvnitr jedne ze siti
-- pro uzivatele hodlajiciho realizovat vsechna sva potrebna spojeni
pouze v ramci eunetu tak skutecne muze vychazet conet vyhodneji.

nektere rozdily se pravdepodobne mohou tykat nekterych uzivatelu
pripojovanych mimo mista, v nichz sidli vysoke skoly a pripojovany
uzel musi hradit veskere nadnaklady tim spojene.

penize vybrane od komercnich uzivatelu se ovsem i v cesnetu vraceji do
rozsirovani jeho kapacity (tj. potrebny narust kapacity je i zde
financovan jeho uzivateli a nikoli rozpoctovymi zdroji ze skolskeho
rozpoctu), ta se navic zvetsuje i z potreb vysokych skol
samotnych skolskymi investicemi.

--jiri zlatuska