CoNet vs. CESNET vs. ?

[Jiri Zlatuska]

"Pavel Cisar" <P.Cisar at eko.pcs.cz> writes:

>V cele teto debate je znacne zmateni pojmu a tim i pohledu na
>problem. Ano, CESNET ma dotovanou infrastrukturu. Ale co je na tom
>spatneho.

v rozumne uzpusobenem trznim prostredi by dotovane sujekty nemely
vstupovat na trh vubec.

>          Vybudovani funkcni informacni dalnice by melo byt ukolem
>statu protoze je v zajmu nas vsech, a tedy by melo byt hrazeno nebo
>dotovano statem.

tohle neni uplne samozrejme. je rada veci v zajmu vsech (jidlo, toaletni
papir napriklad), kde je mene ci vice jasne, ze prave neintervence statu
uskutecneni techto potreb pomaha (u toaletniho papiru to snad
nezpochybni nikdo :-) ).

>                 Ze si CONET nevydupal na statu dotaci na sve linky,
>je jeho hloupost. Domnivam se, ze linky by mely byt v jednech rukou,
>a je mi celkem jedno v jakych.

staty, ktere provedly deregulaci, maji levnejsi ceny linek. linky by
nemely byt v jednech rukou uz proto, aby se neplytvalo prostredky --
dvojnasob tomu tak je, maji-li se tyto vydaje dotovat statem.

od statu by byla hloupost, kdyby dotoval kazdeho, kdo si dupne. po
conetu prijdou velke renomovane svetove firmy se svymi sitemi
propojenymi s internetem. i tem by pak patrily tyhle davky? podpora
rozvoji neni nutne totez, co prima dotace linky. netvrdim ovsem ani v
nejmensim, ze by jen naznak podpory v tomto smeru nas stat delal.

>                               Pokud se o provoz linek bude starat
>vice firem, se statnim prispevkem, je to take vporadku. Pokud jde o
>pripojovatelske sluzby, tam je situace jina. Jsem pro vsemi deseti,
>aby bylo vice pripojovatelu a na ruznych urovnich. Proc by nemohlo
>byt vice (radove desitky dle uzemi, sitovych uzlu) pripojovatelu,
>kteri by zajistili pripojeni na linky nekoho jineho ?

vice provozovatelu povede k lepsim cenam (i cesnet zacne byt tlacen k
lepsim cenam a sluzbam; nezpochybnuji tady ovsem to, ze to dost dobre
nesmi vest k pouziti statni dotace v primy prospech komercnich
uzivatelu).

promyslena podpora rozvoje strategickych veci na spicce vyvoje je neco
jineho nez rutinni placeni veci, patricich k bezne rezii bezne cinnosti.
cesnet nepochybne v dobe vzniku toto kriterium splnoval a je
mozne/vhodne, aby jako akademicka sit toto kriterium splnoval i nadale.

bylo by idealni, kdyby se akademickym subjektum na trh vstupovat
zakazalo, resp. se trvalo na zakonne urovni alespon na neprofitnim
statutu (coz krome reinvestice zisku do vlastni cinnosti znamena, ze
pracovnici na cinnosti se podilejici nesmeji byt timto ziskem
motivovani). nas zakonny prostor je vsak konstruovan ponekud jinak a tak
minimalni pozadavek zrejme neprekrocitelny je nepouzit penize urcene na
akademickou sferu k primemu prospechu subjektu komercnich (=trznich).

---

otazka po nepatricnem prelevani penez neni od veci. z toho, co o
soucasnem stavu vim, jsem presvedcen, ze se cesnet s prehledem pohybuje
v oblasti, ktera je v poradku z hlediska nepouzivani penez danovych
poplatniku k jinym ucelum, nez jsou urceny. (volani po zverejneni udaju
ovsem povazuji za zcela patricne.)

je jinym problem, ze by bylo lepsi, aby stat zaujal k akademickym
institucim proziravejsi postoj a zaplatil je mnohem stedreji, nez jak to
cini dnes. pak bych dokonce soudil, ze by bylo spatne venovat jakoukoli
cast snazeni aktivitam s komercnim aspektem, protoze by to byla cinnost
potencialne strhujici zucastnene zpet/dolu. ale to by byl zcela opacny
problem, ktery nam, bohuzel, nehrozi...

--jz