ASCII | Windows | MAC | Unix | ISO LATIN 2


Expozice Videoukázky Archivní kopie historických webů Archivní kopie domovských stránek Historické screenshoty Články o historii Historické dokumenty Gopher Seznam zdrojů Cesnetu
e-zine Omicron Echo č. 23

předchozí | přehled všech vydání | následující

*******************************************************************************

OMICRON ECHO 23                                                  2. kvetna 1994

*******************************************************************************

OBSAH:

   1. PLAN CERVNOVYCH KURZU OMICRON (2. CAST)

   2. WWW - NASTROJ INTEGRACE INTERNETOVSKYCH SLUZEB

*******************************************************************************

	Vazeni pratele,

	V tomto obcasniku prinasime slibeny prehled omicronovskych cervnovych
kurzu (2.cast). Zajemce upozornujeme, ze oproti lednovym kurzum bude
v kurze A2 (ROZSIRENE SLUZBY INTERNETU) kladen duraz na problematiku gopheru
a v kurze A3 (INTEGROVANE SLUZBY INTERNETU) na problematiku
WWW. Z pripravovanych studijnich materalu pro tyto inovovane kurzy
jsme pripravili pro ty, ktere WWW zajima jako prozatim nejobecnejsi
sluzba prezentujici dokumenty ulozene nejen na WWW SERVERech ale i
na jinych severech Internetu, informacni shrnuti "WWW - NASTROJ INTEGRACE
INTERNETOVSKYCH SLUZEB".

	V souvislosti se zminkou o narodnich serverech (Gopher, WWW)
v minulem cisle obsasniku jsem byl upozornen, ze situace je jiz vyresena.
Tedy narodni Gopher je na VSST v Liberci, narodni WWW na UK v Praze. Protoze
ceska internetovska verejnost neni seznamena s pojmem narodni server,
pozadal jsem kolegy Satrapu a Linharta, aby nas v pristim obcasniku v tomto
ohledu poucili a seznamili nas s predpokladanym rozvojem techto ceskych
serveru. Oba tyto informace prislibili. Hned jak je obdrzime, vydame
dalsi cislo obcasniku.
                                                               Vladimir Vrabec

******************************************************************************

                1. PLAN CERVNOVYCH KURZU OMICRON (2. CAST)

-----------------------------------------------------------------------------

  1.1 SLUZBY CELOSVETOVE POCITACOVE SITE INTERNET A ZPUSOBY JEJICH VYUZIVANI

Vyukove a poradenske sdruzeni OMICRON ve spolupraci s katedrou pocitacu
elektrotechnicke fakulty CVUT Praha porada v cervnu 1994 kurzy s praxi
k tematice

SLUZBY CELOSVETOVE POCITACOVE SITE INTERNET A ZPUSOBY JEJICH VYUZIVANI

Kurz A1: ZAKLADNI SLUZBY INTERNETU
         6. 6.- 9.6. 1994 vyukova cast,   10.6. 1994 cviceni
         lektori: M.Bily, V.Vrabec

Kurz A2: ROZSIRENE SLUZBY INTERNETU
         13.6.-16.6. 1994 vyukova cast,   17.6. 1994 cviceni
         lektori: J.Kaspar, V.Vrabec

Kurz A3: INTEGROVANE SLUZBY INTERNETU
         20.6.- 23.6. 1994 vyukova cast,  24.6. 1994 cviceni
         lektori: M.Bily, V.Vrabec

Misto konani kurzu:    KP FEL CVUT, Karlovo nam. 13, Praha 2,
                       novellska ucebna 311, 3. patro budova E
Casovy rozvrh:         9.00-12.00, 13.00-15.30
                       15.30-16.30 (moznost samostatne prace)
Kapacita behu kurzu:   minimalne 10, maximalne 20 ucastniku
Prihlasky:             zavazne, prijimaji se dle poradi,
                       uzaverka pro kurz je 3 tydny pred zacatkem
                       kurzu dle poradi doslych prihlasek
Cena jednoho kurzu:    1800.- Kc vyukova cast (1. az 4. den)
                       500.- Kc nepovinne cviceni (5.den)
Platba:                hotove, slozenkou, prevodem z uctu na ucet
                       (po uzaverce kurzu a pri prijeti do kurzu)
Informace a prihlasky: Libuse Pochova, KP FEL CVUT,
                       Karlovo nam. 13, 121 35 Praha 2
                       budova E, 3.patro, mistnost 302 (knihovna),
                       telefon 24915510, linka 7326,
                       e-posta: "pochova at cs.felk.cvut.cz"

-----------------------------------------------------------------------------

Program kurzu A1: ZAKLADNI SLUZBY INTERNETU

        Cilem kurzu je naucit posluchace zakladni metody a postupy prace se
sitemi Internet  a Cesnet, zejmena naucit  je pouzivat a vyuzivat e-postu,
e-konference, dalkovy pristup k pocitacum a prenos souboru ze vzdaleneho
pocitace na lokalni a obracene. Ukazat jim, jakym zpusobem se v sitich
Internet a Cesnet orientovat, jak vyhledavat informacni zdroje, jak vyuzivat
jejich konkretni formy.
        Obsah kurzu: Uvod do Internetu a Cesnetu, zakladni protokolova
struktura internetovskych siti, zaklady internetovske e-posty, neinternetovska
e-posta, e-postovni servery, e-konference, telnet, ftp, navigace v sitich,
mailservery a fileservery, domena "internic.net","ripe.net", specificke
prostredky Cesnetu.

-----------------------------------------------------------------------------

Program kurzu A2: ROZSIRENE SLUZBY INTERNETU

        Cilem kurzu je seznamit posluchace s modernimi metodami a postupy
prace se siti Internet a Cesnet, zejmena naucit je vyuzivat e-diskuzni
skupiny NETNEWS, vyhledavat v databazich systemem WAIS, pracovat se
systemy prezentujici uzivateli pozadovane informace ve forme dokumentu
(Gopher, WWW).
        Obsah kurzu: Model klient-server, specializovane sluzby, NETNEWS,
WAIS, Gopher, WWW.

-----------------------------------------------------------------------------

Program kurzu A3: INTEGROVANE SLUZBY INTERNETU

        Cilem kurzu je seznamit posluchace s integraci internetovskych sluzeb,
zejmena prostrednictvim systemu Gopher a WWW, s nejnovejsimi metodami a
postupy,s dalsimi dulezitymi sitemi propojenymi siti Internet a se specialnimi
internetovskymi sluzbami. Naucit posluchace tyto prostredky efektivne ovladat
a ukoncit tak proces zvladnuti zakladniho minima koncoveho uzivatele Internetu.
        Obsah kurzu: Rozsireni gopherskych funkci, integrace sluzeb,
nejdulezitejsi Gophery a WWW systemy, vyhledavani objektu, OSI systemy,
Europanet, specialni sluzby. WWW jako hypermedialni system.

-----------------------------------------------------------------------------

1.2 INTERNET PRO SPRAVCE SITE A POKROCILE UZIVATELE

Vyukove a poradenske sdruzeni OMICRON ve spolupraci s katedrou pocitacu
elektrotechnicke fakulty CVUT Praha porada v cervnu 1994 kurz s praxi
k tematice

INTERNET PRO SPAVCE SITE A POKROCILE UZIVATELE

Termin:                6.6.-10.6. 1994 vyukova cast
Lektori:               J.Kaspar, M.Bily, M.Sterba, J.Orsag
Misto konani kurzu:    KP FEL CVUT, Karlovo nam. 13, Praha 2,
                       ucebna 327 s pocitaci SUN, 3. patro budova E
Casovy rozvrh:         9.00-12.00, 13.00-15.30
                       15.30-16.30 (moznost samostatne prace)
Kapacita behu kurzu:   minimalne 8, maximalne 16 ucastniku
Prihlasky:             zavazne, prijimaji se dle poradi,
                       uzaverka pro kurz je 3 tydny pred zacatkem
                       kurzu dle poradi doslych prihlasek
Cena kurzu:            3050.- Kc
Platba:                hotove, slozenkou, prevodem z uctu na ucet
                       (po uzaverce kurzu a pri prijeti do kurzu)
Informace a prihlasky: Libuse Pochova, KP FEL CVUT,
                       Karlovo nam. 13, 121 35 Praha 2
                       budova E, 3.patro, mistnost 302 (knihovna),
                       telefon 24915510, linka 7326,
                       e-posta: "pochova at cs.felk.cvut.cz"

-----------------------------------------------------------------------------

Program kurzu INTERNET PRO SPRAVCE SITE A POKROCILE UZIVATELE

        Kurz je urcen pro sitove specialisty a uzivatele, kteri se jiz s
Internetem seznamili, vyuzivaji jeho moznosti a chteji podrobneji poznat
architekturu a strukturu internetovske site. Kurz je zameren teoreticky
na internetovskou technologii, protokolarni vystavbu a jeji implementaci
v UNIXu, NOVELLu a na osobnich pocitacich. Kurz obsahuje radu ukazek
a cviceni.
        Predmetem vyuky jsou tato temata: sprava site, struktura TCP/IP,
linkova a sitova vrstva, navrh konfigurace site male organizace, routovani,
IP subnetting, IP multicasting, transportni vrstva, DNS, aplikacni vrstva
(telnet, rlogin, FTP, NTP, time), tisk (BSD UNIX), GOPHER s ukazkou
konfigurace gopher serveru, RPC, NSF s ukazkou monitorovani NFS, MAIL
s ukazkou ladeni malych uprav v konfiguraci sendmailu, PC a TCP/IP, Novell
NetWare a TCP/IP, monitorovani provozu site, administrativa spojena
s Internetem, bezpecnost site.

*******************************************************************************

           2. WWW - NASTROJ INTEGRACE INTERNETOVSKYCH SLUZEB


	Soudoby bourlivy kvantitativni rust Internetu je doprovazen stejne
bourlivym kvalitativnim rozvojem. Dusledkem je dostupnost neustale se
rozsirujiciho ohromneho informacniho bohatstvi teto site spolu s odpovidajicimi
nastroji umoznujicimi exploataci tohoto bohatstvi. V tomto kontextu nabyvaji
na vyznamu prostredky, ktere jsou schopny integrovat jednotlive internetovske
sluzby. Mezi tyto prostredky predevsim patri systemy typu Gopher a WWW (World
Wide Web), systemy, ktere zabezpecuji prezentaci dokumentu uzivatelum.

	Vyraznejsimu rozvoji gopherskych systemu ( dnes je znamo pres
4000 gopherskych serveru ) zacina sekundovat i rozvoj WWW systemu, jejichz
drivejsi relativne pomalejsi dynamika prechazi v postatne rychlejsi ( dnes
je znamo jiz pres 1000 WWW serveru ). Oba systemy, Gopher i WWW ( tez nekdy
oznacovany jako W3), pracuji na zaklade modelu KLIENT-SERVER. Uzivatel zadava
KLIENTu pozadavky na prezentaci dokumentu, ten pak pozadavky predava SERVERU,
ktery je obslouzi a zasle zpet vysledky. KLIENT vysledky prezentuje uzivateli.
Soucinnost KLIENTa se SERVEREM se ridi prislusnym protokolem.

	WWW se jevi jako mocnejsi a obecnejsi system nez Gopher. Jestlize
Gopher pracuje se soustavami menu, tak WWW pracuje se soustavami propojenych
dokumentu, v nichz smerniky mohou spojovat jeden dokument s druhym nebo
jeden dokument s vnitrnimi castmi dokumentu druheho. Protoze dokumenty mohou
byt i gopherska menu, tak vse, co zpristupnuje Gopher, muze byt zpristupneno
i v systemu WWW. Navic, nektere  informace jsou prezentovany pouze
prostrednictvim WWW. Dokumenty ve WWW mohou byt hypermedialni, mohou
predstavovat textovou, obrazovou, zvukovou ci pohybovou sekvenci. KLIENT se
SERVEREM kumunikuji pomoci protokolu HTTP (HyperText Transfer Protokol).
Hypertextovy dokument byva obvykla psan v HTML ( HyperText Markup
Language ), coz je podmozina SGML ( Standard Generalized Markup Language ).
Pokud nam pro prezentaci staci pouze textovy charakter dokumentu, muzeme
pouzivat radkove KLIENTy (LineMode browser) nebo  celoobrazovkove textove
KLIENTy ( napr. LYNX ). Pristup k multimedialnim dokumentum nam umoznuji
KLIENTi typu Mosaic pro Apple Macintosh, Microsoft Windows a X Windows/Motif.
Nejvyraznejsim KLIENTem tohoto typu je NCSA Mosaic vytvoreny v "The National
Center for Supercomputing Applications" illinoiske univerzity v
Urbana-Champain, jehoz zrozeni a rozsirovani je pokladano za jednu z pricin
urychlene dynamiky vyvoje WWW. Dokumenty, ktere Mosaic nezvladne interne
(JPEG obrazky, zvukove soubory, dokumenty v postscriptu, MPEG soubory apod.),
automaticky predava externimu specializovanemu programovemu vybaveni pocitace
(viewers, players), ktere je zpracuje.

2.1 UNIFORM RESOURCE LOCATER - URL

	V obcasniku OMICRON-ECHO-20 jsme se o tomto prostredku reference
objektu v WWW jiz zminili. Uvedli jsme, ze obecny format URL je:

       "access-method://host.domain[:port]/[path/objectname[xstring]]"

Uvedme prehled nejpouzivanejsich URL dle zpusobu pristupu. Pripomenme ale,
ze ne vsechny typy URL v plne specifikaci dle Tim Berners-Lee (Uniform
Resource Locators (URL), Internet Draft, 1 Jan 1994) jsou v jednotlivych
systemech WWW interpretovany.

HTTP adresa:
              http://hostname[:port][/path[xstring]]
              implicitni "port" je 80, "path" muze byt prazdny retezec,
              "xstring" muze byt bud "?keys" (specifikuje vyhledavaci
              kriterium) nebo "#fragment-id" (specifikuje vnitrni cast
              dokumentu);
              priklad: "CESnet home page"
              http://www.cesnet.cz/cesnet

FTP adresa:
              ftp://[user[:password]@]hostname[:port]/path
              pro anonymni FTP plati implicitne "user" je "anonymous",
              "password" je "useraddress" a "port" je implicitne 21, "path"
              muze byt prazdny retezec (misto "ftp" lze pouzivat prozatim
              jeste u nekterych KLIENTu i retez "file")
              priklad:
              ftp://gopher.cesnet.cz/pub/cesnet/cesnet-resources.txt
              (pripomenme, ze "gopher.cesnet.cz" je tez FTP server,
              v teto uloze zde vystupuje)

GOPHER adresa:
              gopher://hostname[:port][/gophertype[selector][?keys]]
              implicitni "port" je 70,
              standard gophertype:
                0: text file
                1: directory
                2: CSO/qi phone book server
                3: error
                4: Macintosh .hqx/BinHex file
                5: DOS binary archive file
                6: uuencoded file
                7: index/saech server
                8: telnet session
                9: binary file
                T: tn3270 session
              experimental gophertype:
                s: sound file
                g: GIF file
                M: MIME file
                h: html file
                I: image file
                i: inline text type
              priklad1:
              gopher://gopher.cesnet.cz/00/pub/cesnet/cesnet-resources.txt
              (pripomenme, ze "gopher.cesnet.cz" na rozdil od prikladu pro
              ftp, vystupuje zde jako gophersky SERVER)
              priklad2:
              gopher://gopher.vslib.cz:2347/7?newsletter-omicron
              (liberecka Veronica ma formulovan dotaz "newsletter omicron";
               pozor: v "?keys" se mezery nahrazuji znakem minus)

NEWS adresa:
              news:newsgroup
              doposavad se predpoklada pro klienta lokalne definovany NNTP
              server;
              priklad:
              news:sci.virtual-worlds

WAIS adresa:
              wais://hostname[:port]/database[?keys]
              implicitni "port" je 210
              priklad:
              wais://sol.acs.unt.edu/hytelnet.src?gopher

TELNET adresa:
              telnet://user[:password]@]hostname[:port]
              implicitni "port" je 23
              priklad:
              telnet://wais@wais.com


	Jsou definovany jeste jine lokatory (napr. MAILTO), mnoho dalsich typu
je navrhovano a studovano. Dodejme, ze casto se pouzivaji i relativni URL.
Mame-li v prave prezentovanem dokumentu smernik napr. na dokumet, ktery je na
stejnem pocitaci a ve stejnem adresari, staci jako URL udat "filename" tohoto
dokumentu. Je-li na hierarchicky nizsi urovni, staci udat pouze "path".

	Uziti nedovolenych nebo nevhodnych znaku v URL (napr. v "path") je
umozneno kodovanim s pouzitim "escape" znaku "%" (procento) uvadejiciho dve
hexadecimalni cislice specifikujici vyjadreni nedovoleneho nebo nevhodneho
znaku v "ISO Latin 1".

2.2 HYPERTEXT MARKUP LANGUAGE - HTML

	HTML (eventualne HTML+) je standardni jazyk ve WWW pro soubory typu
"html". Tyto soubory jsou soubory slozene z ASCII textu v "ISO Latin 1"
obsahujiciho strukturovane elementy. Vetsina elementu v HTML dokumentu zacina
startovaci visackou ("start tag") reprezentujici jmeno a atributy, pokracuje
obsahem elementu a konci koncovou visackou ("end tag"). Prikladem muze byt
element definujici v dokumentu pristupovy bod (#fragment-id"), na ktery muze
byt propojen jiny dokument

                obsah-elementu 

Nektere elementy (napr. P, LI) jsou prazdne, bezobsazne. Jsou oznacovany
pouze startovaci visackou. Startovaci visacka zacina znakem "<", koncova
visacka dvojznakem "". Za pocatkem visacky
se uvadi jmeno elementu (v nasem priklade "A"). U startovaci visacky
mohou byt uvedeny atributy se svymi hodnotami. Kazda hodnota je spojena
se svym atributem znakem "=" a je omezena uvozovkami (znak "). V nasem
priklade ma atribit NAME hodnotu tohle-misto.

Specialnimi elementy jsou smerniky na jine dokumenty

(napr.:  textove-oznaceni-smerniku )

a specifikace obrazku, ktere maji byt do dokumentu vlozeny

(napr.: ).

Uvedene "textove-oznaceni-smerniku" byva v techto elemetech zobrazovano vyrazne
a je-li uzivatelem pri praci s KLIENTem aktivovano, treba "mysi", je uzivateli
v kladnem pripade prezentovan specifikovany dokument nebo v zapornem pripade
je mu signalizovana chyba.

	Nekteri KLIENTi (napr. MOSAIC) mohou pracovat i s lokalnimi dokumenty.
Inicializace techto KLIENTu muze byt provedena tak, aby pri zahajeni prace byl
jako pocatecni dokument prezentovan specifikovany lokalni soubor HTML.
Pokud z tohoto startovaciho dokumentu jsou vyvolavany opet pouze lokalni
dokumenty, nemusi byt lokalni pocitac vubec zapojen do site. Teto moznosti se
zhusta vyuziva pri cetbe a tvorbe napr. hypermedialnich casopisu nebo jinych
publikaci. Publikace se napr. v archivnim tvaru, treba jako soubor typu ZIP,
offline prenese na lokalni, od site izolovany osobni pocitac, tam se prevede do
puvodniho stavu a KLIENTem MS-Mosaic, upravenym pro takovou praci, prohlizi a
cte. Prikladem takove aplikace muze byt tvorba casopisu "Internaut". Obracene,
stejnou metodou lze hypermedialni publikaci vytvaret. K tvorbe HTML dokumentu
je vhodne vyuzivat specializovane editory. V MS Windows jsou dobre zkusenosti
s HTLM editorem "hyperedit".

	Pro specifikaci lokalnich dokumentu se pouzivaji nestandardni URL.
Tak napr. MS-Mosaic pouziva treba pro soubor "C:\adresar1\adresar2\aaaa.bbb"
lokator "file:///c|/adresar1/adresar2/aaa.bbb". Soubor "cccc.ddd" ve stejnem
adresari muze byt z dokumentu "aaaa.bbb" adresovan pomoci relativniho URL ve
tvaru "cccc.ddd".

2.3 PRISTUPY DO WWW

	Protoze ne kazdy zajemce ma plnou internetovskou konektivitu a
je vybaven vhodnym on-line WWW KLIENTem, podivejme se, jake jsou dalsi
moznosti pristupu do WWW.

	Pro pristup elektrickou postou muzeme pouzit mailserver
"webmail at curia.ucc.ie". Staci mu zaslat prikaz "GO URL". Mailserver odpovi
zaslanim neformatovaneho (html) a formatovaneho (text - bez obrazku a vyznaceni
smerniku) dokumentu. Je treba upozornit, ze uvedeny mailserver neni schopen
pracovat s binarnimi soubory. Proto neni vhodne pozadovat na mailserveru
plneni priklazu treba

"GO file://host/cosi/soubor.zip".

Pro takove pripady je vhodne pouzit ftpserver, treba liberecky. Uvedeny
mailserver rovnez nedovede interpretovat nektere URL nebo jejich slozitejsi
syntaxi.
V nasledujicim uvadime reakci mailserveru "webmail at curia.ucc.ie" na prikaz
"go http://info.cern.ch/hypertext/WWW/LineMode/Defaults/default.html",
kterym se pozaduje zaslani uvodniho dokumentu WWW SERVERu "info.cern.ch"
(vystup nam poslouzi jako priklad souboru napsaneho v HTML):

-------------------------------------------------------------
Date: 20 Apr 1994 13:40:17 -0300 (BST)
From: webmail at curia.ucc.ie (WWW Mail Server)
To: vrabec at cs.felk.cvut.cz
Message-ID: <9404201240.AA21692 at curia.ucc.ie>
X-Envelope-To: vrabec at cs.felk.cvut.cz
Content-Transfer-Encoding: 7BIT

In reply to your request:
go http://info.cern.ch/hypertext/WWW/LineMode/Defaults/default.html

-------------------------------------------------------------


Overview of the Web



General Overview of the Web

There is no "top" to the World-Wide Web. You can look at it from many points of view. Here are some places to start.
Virtual Libraryby Subject
The Virtual Library organises information by subject matter.
List of servers
All registered HTTP servers by country
by Service Type
The Web includes data accessible by many other protocols. The lists by access protocol may help if you know what kind of service you are looking for.
If you find a useful starting point for you personally, you can configure your WWW browser to start there by default.

See also: About the W3 project . Overview of the Web GENERAL OVERVIEW OF THE WEB There is no "top" to the World-Wide Web. You can look at it from many points of view. Here are some places to start. by Subject The Virtual Library organises information by subject matter. List of servers All registered HTTP servers by country by Service Type The Web includes data accessible by many other protocols. The lists by access protocol may help if you know what kind of service you are looking for. If you find a useful starting point for you personally, you can configure your WWW browser to start there by default. See also: About the W3 project . ------------------------------------------------------------- Pokud muzeme pracovat s TELNETEM, ale nemame lokalniho WWW KLIENTa, lze vyuzit verejne pristupne WWW KLIENTy. Tyto KLIENTy mezi jinym registruje znamy system HYTELNET. On-line hytelnetovske pristupy k nim jsou na omicronovskem gopheru umozneny cestou ke smerniku --> 4. Other NET Treasures (pointers) || Odkazy na dalsi sitove nugety/ 7. 94041804 On Line Hytelnet at W&L (Telnet Login to WWW servers)/ na menu s URL: "gopher://liberty.uc.wlu.edu/11/internet/hytelnet/sites2/dis000/www000" Prislusne menu melo pri psani tohoto obcasniku obsah: ----------------------------------------------------------------------------- 1. Academy of Sciences, Slovakia (WWW)/ 2. CERN, Switzerland (WWW)/ 3. Delft University of Technology (WWW)/ 4. Finnish University & Research Network (WWW)/ 5. Hebrew University of Jerusalem (WWW)/ 6. Indiana University School of Law WWW Server (WWW)/ 7. KFKI/RMKI Computer Network Center, Budapest, Hungary (WWW)/ 8. Lawrence Berkeley Laboratory (WWW)/ 9. Legal Information Institute, Cornell Law School (WWW)/ 10. National Chiao Tung University CCCA (WWW)/ 11. New Jersey Institute of Technology (WWW)/ 12. Royal Melbourne Institute of Technology (WWW)/ 13. Technical University in Zvolven, Slovakia (WWW)/ 14. University of Arizona, Center for Computing & Information Tech. (WWW)/ 15. University of Kansas (WWW)/ 16. World Wide Web. ----------------------------------------------------------------------------- Aktivujeme-li napr. radek 7. dostaneme menu: ----------------------------------------------------------------------------- 1. KFKI/RMKI Computer Network Center, Budapest, Hungary (WWW) 2. KFKI/RMKI Computer Network Center, Budapest, Hungary (WWW). ----------------------------------------------------------------------------- Druhy radek podava informaci o budapestskem WWW KLIENTovi: ----------------------------------------------------------------------------- KFKI/RMKI Computer Network Center, Budapest, Hungary TELNET FSERV.KFKI.HU or 148.6.0.3 Username: WWW ----------------------------------------------------------------------------- Prvy radek muze poslouzit k vyvolani KLIENTa a k praci s nim. Pri pouzivani verejnych WWW KLIENTu jsme omezeni pouze na hypertextove dokumenty, dokumenty jineho typy, napr. obrazove, nejsou nam k dispozici. Dalsim problemem muze byt smerovani KLIENTa na uzivatelem spcifikovany URL (prikaz "GO url"). Nektere systemy, ktere poskytuji sluzbu verejneho WWW KLIENTa, tento prikaz nepovoluji. Podobne nemusi umoznovat, poslat si cteny dokument e-postou (prikaz "Print/Mail"). Obe funkce poskytuje napr. jeruzalemsky WWW KLIENT. Pomoci budapestskeho klienta si prohledneme treba experimentalni WWW server olomoucke univerzity, ktery ma URL: "gopher://gopher.upol.cz:1080/hGET%20/". Jeho standardni gopherske smerovaci udaje jsou: Name=local WWW server Type=h Port=1080 Path=GET / Host=risc.upol.cz ----------------------------------------------------------------------------- Trying 148.6.0.3 ... Connected to fserv.kfki.hu. Escape character is '^]'. ################################################ # # # Welcome to IIF VAX/VMS version 4.7 # # at MTA KFKI Computer Network Center # # in Budapest, Hungary # # # ################################################ ***************************************************************** * * * A klimaberendezes hibaja miatt az FSERV gepet naponta * * 16 orakor le kell allitanunk. Remeljuk a hibat sikerul * * hamarosan kijavitani. * * * ***************************************************************** Username: WWW ----------------------------------------------------------------------------- Overview of the Web GENERAL OVERVIEW OF THE WEB There is no "top" to the World-Wide Web. You can look at it from many points of view. Here are some places to start. by Subject[1] The Virtual Library organises information by subject matter. List of servers[2] All registered HTTP servers by country by Service Type[3] The Web includes data accessible by many other protocols. The lists by access protocol may help if you know what kind of service you are looking for. If you find a useful starting point for you personally, you can configure your WWW browser to start there by default. See also: About the W3 project[4] . [End] 1-4, Up, Quit, or Help: go gopher://gopher.upol.cz ----------------------------------------------------------------------------- gopher://gopher.upol.cz/ Select one of: About this gopher[1] Entertainment[2] Gateways[3] Information in Czech[4] Libraries[5] Networks[6] Other gopher servers[7] Search High-Level Gopher Menus or Gopher Space[8] This university NIC info[9] about this university[10] experimental stuff[11] ignorethis[12] [End] 1-12, Back, Quit, or Help: 3 ----------------------------------------------------------------------------- Select one of: Gateways Archie Searches[1] FINGER gateway[2] FTP gateway[3] GOPHER gateway[4] USENET news[5] United States Geographic Name server[6] United States Telephone Area Codes[7] local WWW server[8] [End] 1-8, Back, Quit, or Help: 8 ----------------------------------------------------------------------------- UP Entry Point PALACKY UNIVERSITY INFORMATION Other WWW servers[1] Links to other WWW servers Local info[2] Nothing can be found here at this time :( Gopher gateway[3] Link to the local UMN Gopher server (This is an experimental www server installation at Palacky Univ., Olomouc, Czech Rep., Europe. Please report all bugs to root at risc.upol.cz ) [End] 1-3, Back, Quit, or Help:Q ****************************************************************************** Obcasniky OMICRON-ECHO vydava vyukove a poradenske sdruzeni OMICRON. Autori souhlasi s jejich elekronickym kopirovanim a vyuzivanim vyhradne pro osobni nevydelecnou potrebu. Elektronicke zverejnovani odbornych casti obcasniku je mozne pouze pri zachovani uplnosti textu a uvedenim autorske citace. Jine vyuziti podminuji autori svym souhlasem. ******************************************************************************


předchozí | následující

zpět na přehled jednotlivých vydání

© Jiří Peterka, 2011
o autorovi | eArchiv.cz | zpět na home page