Proč vznikla ISOC?

Odpověď na otázku v nadpisu tohoto odstavce lze hledat v postupném "vyvazování" státní sféry USA z Internetu, a v postupného přechodu Internetu do rukou komerční sféry. Jestliže dříve existovala alespoň nějaká zřetelnější "nejvyšší autorita" či "poslední instance", která poskytovala určité zastřešení některých aktivit a ke které bylo možné se v případě potřeby odvolávat (a byl jí stát USA), pak s přechodem Internetu do rukou komerční sféry se začala tato autorita a instance sama programově stahovat ze svých pozic. Lidé, kterým osud Internetu ležel na srdci, to samozřejmě zaregistrovali, a rozhodli se vytvořit náhradní subjekt, který by roli "nejvyšší autority" a "poslední instance" Internetu převzal. Současně s tím bylo potřeba vhodně zastřešit celou standardizační mašinérii Internetu a "odlehčit" orgánům jako IETF, zvyklým řešit technické problémy, od čím dál tím větší administrativní zátěže, od břemene hledání zdrojů pro financování vlastních aktivit a řešení netechnických problémů (nejen morálních a etických problémů kolem fungování Internetu, ale třeba také otázky právní pomoci, právního zastupování atd.).

S tímto zadáním pak v roce 1992 vznikla Internet Society, jako profesní organizace (professional society) sdružující jednotlivce i organizace zainteresované na dalším vývoji Internetu. Bez ohledu na formální statut Internet Society (ta je zaregistrována v USA jako nevýdělečná organizace) je důležitý její statut faktický - je všeobecně považována za skutečnou vrcholnou autoritu Internetu. Přispívá k tomu i fakt, že Internet Society posléze převzala pod svá křídla ostatní, spíše technicky zaměřené orgány Internetu, konkrétně IAB, IETF, IESG, IRTF, IRSG a IANA.

Sama Internet Society si ale nečiní žádný "nárok" na vlastnictví Internetu či podobně vyznívající vztah - prezentuje se jako spolek lidí, kterým leží osud Internetu na srdci. Má sice formální vztahy k orgánům, které zastřešuje (IAB, IETF atd., přičemž tyto vztahy jsou formulovány dokonce v dokumentech RFC), a je stále zčásti subvencovaná vládou USA (která je jedním ze zdrojů příjmů, které Internet Society shromažďuje, mj. pro krytí nákladů standardizačního procesu), ale sama žádný formální mandát nemá. Opírá se především o autoritu sebe sama jako celku, a o autoritu svých členů. Širokou Internetovou veřejností je její mandát v zásadě akceptován a respektován - na druhé straně se nutně najdou jednotlivci a různé zájmové organizace, které tento neformální mandát budou zpochybňovat, a budou argumentovat například tím, že jde stále o příliš "akademicky orientovanou" instituci, a stále příliš "americkou". Faktem ale je, že Internet Society má své pobočky (tzv. chapters) skoro po celém světě (nikoli však v ČR), a podle procentuelního zastoupení jejích členů již dnes převládají lidé mimo USA.