Poté, co byl u soudu obhájci Microsoftu doslova "usmažen" ředitel Netscape Jim Barksdale, přišla na řadu Java. Mimochodem, Barksdale možná prokázal své firmě u tohoto soudu medvědí službu, protože jeho čtyřdenní (!) svědčení spíše pomohlo Microsoftu a jeho tvrzení, že si ve válce prohlížečů nevedl protizákonně. Barksdale se silně snažil o to, aby se prokázalo, že Microsoft usiloval o smlouvu o rozdělení trhu - což je věc, která porušuje občanské i trestní právo USA. Nicméně, k této smlouvě nikdy nedošlo.
Microsoft dále spustil odvetnou palbu: tvrdil, že si to, že o zmíněnou smlouvu usiloval, firma Netscape "vybájila". Sází přitom na to, že se firmě Netscape nepodaří přípravu smlouvy prokázat; s tím, že se daná smlouvy připravovala, navíc přišel pouze Marc Andreessen z Netscape - s tím, že si na setkání s Microsoftem, kde se daná věc projednávala, všechno zapisoval do svého laptopu.
Ke konci prvního týdne přišla na řadu druhá "kauza", a to proti Javě. O co jde, je známé: Microsoft se údajně pokusil neférovými praktikami programovací jazyk Sunu vyblokovat. Svědectví žaloby hodlají potvrdit, že se Bill Gates Javy velice obával a považoval za prvořadou prioritu proti Javě bojovat. Hlavní hrozbou je schopnost aplikací v Javě být spouštěny v jakémkoli prostředí - tedy, bez toho, že by k tomu byly potřeba Windows. Sun tvrdí, že Microsoft chtěl Javu pozměnit tak, aby byla pouze omezená na Windows - v tom případě by se jednalo skutečně jen "o další programovací jazyk" a s tím by si už Microsoft dokázal poradit, jak ukázal osud jazyků například od Borlandu.
Zajímavé je přiznání bývalého marketingového ředitele JavaSoftu (divize Sunu): "Microsoft byl chytřejší než my při koncipování licenční smlouvy… Nikdo u Sunu nedomyslel důsledky… Naši lidé při jednání o smlouvě nepochopili, o co Microsoftu jde". Microsoftu šlo o to, mít uvolněné ruce pro pozměňování Javy; nemohl to samozřejmě říci Sunu do očí, a tak to jeho právníci rafinovaně zakomponovali do částí smlouvy, které se v angličtině říká "malá písmenka" - do částí na x-té straně smlouvy, které obvykle obsahují už jen formální ujednání a které obvykle nikdo nečte. Microsoftu tedy zřejmě nelze upřít "zlý úmysl", ovšem vše je řádně dokumentováné ve smlouvě, kterou podepsaly obě strany - takže i zde je velmi sporné, zda dá soud Sunu za pravdu.
Copyright © Computer press, 1998
Copyright © Altair, 1998