V oblasti kapesních počítačů si má společnosti Intel pomoci s procesory StrongARM, jejichž licenci a všechna práva zakoupila, podobně jako síťovou divizi, od firmy Digital Equipment. Na tomto poli se tedy Intel utká s některými japonskými výrobci riscových procesorů s nízkou spotřebou, především ale s podobně laděnými procesory MIPS pro hand-heldy od Silicon Graphics.
Více než polovina malých a středních firem si uvědomuje, že jim přinesou investice do informačních technologií vyšší produktivitu práce. IT dají ve spojení s Internetem přínos všem podnikům bez výjimky, zvláště malým podnikům o několika lidech. Bez IT už by se prostě nemohly prosadit. Peníze mají, protože investují.
Například i naše firma Galasport už prodává 80 % svých kajaků do celého světa -- jsou schopni rozšířit tak svůj odbyt a provést zásah do poměrně malé cílové skupiny zákazníků.
Já sice firmou nejsem, avšak i mě přináší např. procesor ARM 7100 velkou výhodu -- mám jej v kapesním počítači Psion, který mi podle mého odhadu šetří až 8 pracovních hodin týdně, protože mohu psát kdekoliv a nenechávat to na noc, když přijdu z terénu domů.
Pentium II už tyto úlohy zvládá. V první polovině příštího roku přijdou procesory Pentium II s krycími názvy Tanner a Katmai s frekvencí 500 MHz -- to pro servery, pracovní stanice, a výkonné osobní počítače. "Normální" uživatelé se budou muset spokojit s Celeronem na 366 MHz. Intel, Microsoft a celý trh IT prostě zákazníky stále tlačí do nových investic.
Ostatně, Intel a ostatní firmy z IT investují také. Intel příští rok utratí 3 miliardy dolarů. Investuj, nebo zemři.
Intel má už dnes řadu partnerů, a s jeho odhodláním zasáhnout všechny segmenty není záhodno laškovat - pokud neudělá chybu, pak se mu to povede.
Očekává se, že brzy bude připojena k sítím 1 miliarda uživatelů. Kdyby firmě Intel a jejím partnerům měl každý z těchto uživatelů přinést 1 cent, pak jim to vygeneruje 10 milionů dolarů. Bude to více.
U nás to zatím nefunguje, ani v západní Evropě, Spojené státy jsou pro finančí služby Intelu testovací oblastí.
Na něco vyšší výkon skutečně potřebujeme -- zobrazování, zvládání více úloh najednou, atd. Na jedno se přitom ale zapomíná, a sice na efektivní využívání výpočetní techniky. A tou je kromě vojenských a vědeckovýzkumných (tj. v podstatě stejných) aplikací tvorba zisku. Zisk ale kupodivu není tvořen účetnictvím uvnitř firmy a snižováním nákladů, ale zaměřením se na vlastní tvorbu zisku a na zákazníka, protože ten přináší peníze. Zde jsou naše rezervy - společnost Intel a ostatní si je uvědomují, a dávají to nám, zákazníkům, nenápadně avšak účinně pocítit.
Chovejme se proto stejně, zaměřme svoji pozornost ne na to, že potřebujeme něco výkonnějšího, abychom se mohli důkladněji pošťourat v našich interních problémech. Zaměřme svoji pozornost ven z našich firem, na zákazníky, příležitosti, změny, a rizika. Tomu se říká účetnictví ekonomického řetězce. Na jeden řetězec nepotřebujeme ani PC. Na mnoho řetězců najednou už výpočetní techniku potřebujeme, a projevuje se to hlavně u firem, které si říkají dodavatelský řetězec.
