To už dávno není pravda. DVD je už ve stavu sněhové koule, která se valí ze svahu a postupně se nabaluje - každý nový výrobek, ať je to nový titul či nový přehrávač pomůže všem ostatním - prodeji dalších přehrávačů, prodeji dalších titulů, či vůbec popularizaci média.
Pro potvrzení těchto slov stačí v USA zajít do každého obchodu s audio/video produkty; DVD zde už zaujímá obvykle větší plochu než CD přehrávače a videorekordéry, DVD disky pak více prostoru než audio CD nebo kazety VHS. Evropa je v tomto pozadu, ale to také není žádná novinka; trh je menší, více segmentovaný a konzervativnější. Ještě se ale neobjevila nová globální technologie, která by z USA postupně nedobyla i ostatní svět.
Nyní úspěch DVD potvrzují i průzkumy trhu. Podle nich je dnes na světě prodaných 1.2 miliónu přehrávačů, přičemž 850 000 jich bylo prodáno letos; to znamená, že rychlost přijetí nového média od prvního komerčního uvedení je ve skutečnosti rychlejší než tomu bylo u CD a VHS. To je ale poněkud sporný údaj, protože všeobecná rychlost přijetí nových médií se zrychluje skutečně dramaticky (viz Internet sám); a DVD zase nebylo přijato o tolik rychleji než VHS nebo CD, aby se to dalo považovat za úspěch.
Důležitější je, že dnes je na trhu 1700 DVD titulů, které tvoří vydavatelům obraty v řádech stovek miliónů dolarů; firmy hovoří o "exponenciálním" růstu této technologie. Ještě rychleji se prodávají přehrávače DVD-ROM, kterých by se mělo letos prodat 8-10 miliónů a až pětkrát tolik (!!) rok příští. To znamená, že na každé dva prodané počítače by měl připadnout jeden prodej DVD-ROM - už je jasné, co je ta Příští Velká Věc?
Tento předpokládaný růst, který je skutečně exponenciální, je určitě překvapivý nejen k předcházející stagnaci, ale i kvůli tomu, že vývoj média jde stále rychle kupředu - znamená to totiž, že řada majitelů DVD bude za rok zklamaná z toho, jak morálně zastaralý jejich "skoro nový" přístroj je. DVD Fórum (sdružení největších výrobců) totiž teprve nyní finalizuje tak důležité specifikace, jako je DVD-Audio, jako je kapacita přepisovatelného DVD atd.
Zejména DVD-Audio se zdá být velevýznamným. Tento standard by měl dramaticky zvýšit kvalitu hudby oproti CD; je totiž široce rozšířenou nepravdou, že CD přináší vysokou kvalitu záznamu. Je tomu naopak - jediným přínosem je, že hudba z CD nepraská jako z vinylové desky a má dobrou dynamiku, ale její studenost a sterilita způsobuje, že zejména u akustické hudby dávají posluchači stále zaslouženou přednost černému vinylu.
DVD-Audio umí zaznamenávat 24-bitový sampling na rozdíl od 16-bitového u CD; navíc zaznamená kmitočtový rozsah 192 kHz, CD pouze 44.1 kHz. Proč to není schopno zaznamenat současné CD, je jasné - jsou to všechno data a na normální CD se nevejdou, DVD má sedminásobnou kapacitu. 24-bitový sampling znamená tisíckrát větší počet diskrétních hodnot (plynulé sinusovky jsou nahrazeny "schodečky"; pokud ale jsou tyto schody velice jemné, je rozdíl nerozeznatelný - výsledkem je menší zkreslení), a kmitočtový rozsah umožní zaznamenat daleko více paralelních zvuků; navíc bude možné realizovat systém šesti reproduktorů. Obojí přispěje nesmírně k věrnosti a přirozenosti zvuku, audiofilové z toho budou šílet radostí.