Především je na studii zarážející to, jak bohorovně její tvůrci přecházejí možnost záměny příčiny s následkem. Studie se ptá lidí: používáte Internet? Máte depresi? A z výsledné statistiky, která ukazuje, že lidé připojení k Internetu trpí depresemi častěji než ti, kteří nejsou připojeni k Internetu, usuzuje, že "if Internet, then deprese".
Přitom jsem naprosto přesvědčen, že kauzalita je - alespoň ve většině případů, a i to už věrohodnost studie okamžitě ruší - přesně opačná, to znamená, že "if deprese, then (maybe) Internet". Vysvětlím: žijí mezi námi samozřejmě jedinci, kteří trpí depresemi (což je i v USA, na rozdíl od naší země, vnímáno jako docela vážná nemoc, asi jako když někomu chybí jedna noha). Je jasné, že depresívní jedinec není tím, který rád chodí mezi ostatní lidi, na zábavy, neúčastní se aktivně diskusních kroužků atd. - ale přesto v něm není potřeba komunikace úplně potlačena. Je známé, že řada spisovatelů, básníků či malířů trpících depresemi vytvořila ve svých těžkých obdobích svá nejlepší díla - a to je také komunikace. Depresí trpícímu člověku pak samozřejmě Internet mimořádně vyhovuje, neboť může komunikovat, aniž by byl viděn, aniž by byl vystaven těm útokům, kterých se nejvíc bojí - verbálních, fyzických (mezi něž počítá i pouhou přítomnost člověka, který je mu nepříjemný); to, že se na Internetu vyskytuje větší počet těchto lidí než ve volné přírodě, je pak jasným důsledkem.
Druhým zaměněním příčiny a následku je pak to, že Internet je jeden z jevů moderní, technické a intelektuální civilizace; a lidé k této civilizaci patřící a hlásící se k ní (a vůbec nezáleží na tom, jestli mají Internet nebo ne) nepochybně trpí v průměru depresemi více než černoch z džungle střední Afriky; ale ten zase více trpí AIDS.
Uvedená studie, vypracovaná za státní peníze, konkrétně za neuvěřitelných 1.5 mil. USD (přitom šlo o obyčejné telefonické dotazování!) navíc podle současných zpráv trpěla formálními nedostatky. Výběr údajně nebyl kvalitně náhodný, ale záměrně vybíraný z určitých vrstev obyvatelstva, dokonce prý byli vyhledáváni lidé s rozsáhlou internetovou praxí, kteří byli pak do výběru zahrnuti. Navíc, výsledek prokázal pouze jednoprocentní nárůst depresívnosti během sledovaného období (dva roky); přitom je opět všeobecně známé, že deprese jsou v moderních civilizacích všeobecně (bohužel) na vzestupu, takže by pravděpodobně ke vzrůstu počtu deprimovaných lidí výzkumníci došli, i kdyby se dotazovali třeba zemědělců v Utahu - výsledkem ale byly nadpisy ve světových novinách jako "Internet, ten osamělý, depresívní svět". Jak vtipně podotýkají komentátoři na Internetu: co nás na tom činí ale opravdu depresívními, je to, na jakou blbost se dá vyhodit jeden a půl miliónu dolarů.