Jak vypadá AutoCont po roce, jak si "prožil" další těžký rok české ekonomiky, který dostal řadu dříve úspěšných firem prakticky na kolena? Na Invexu jsem hovořil opět s Martinem Grigarem a Karlem Káňou, kteří tvoří spolu s Vlastimilem Palatou nejužší vedení firmy; rozhovor zde předkládám v parafrázované formě.
AutoCont byl vždycky znám jako "železář", prodej počítačů PC byl u něj vždy nejvíce viditelným hodnotícím kritériem. Podle dosavadních výsledků do října a odhadů do konce roku firma realizuje zhruba stejné množství počítačů jako v loňském roce, tj. okolo 22 000 (některé odhady jsou i optimističtější - uvidíme na konci roku). To je docela dobrá zpráva, protože podle informací IDC se množství prodaných osobních počítačů u nás letos o pár procent sníží - AutoCont tak zřejmě získá nějaké to tržní procento navíc. To však není jediné důležité číslo - průměrná cena prodaného počítače AutoCont (bez DPH a monitoru) činí asi 31 000 Kč, což je výrazně víc, než činí domácí průměr (přičteme-li monitor a DPH, dostáváme se k 50 000 Kč). Znamená to, že se nejvíce prodávají spíše stroje střední a vyšší třídy - a tudíž to, že AutoCont je zákazníky vyhledáván právě pro koupi "lepších" strojů a ne těch nejjednodušších, ořezaných osobních počítačů. Po řadu let byly české počítačové firmy vnímány jako ty, ke kterým se chodí za cenou, pokud někdo chtěl špičkovou výkonnost a kvalitu, šel k Compaqu, Dellu nebo HP. AutoCont tyto představy silně nabourává, zřejmě ovšem jako jeden z mála ze zbývajících českých producentů. Obrat AutoContu pravděpodobně dosáhne výše jedné a půl miliardy Kč, velmi optimistický odhad je na 1.8 miliardy.
AutoCont je po roce od rozdělení firmou, která opět hýří optimismem a sebevědomím - podle Martina Grigara již nejsou problémy s tokem financí a vztahy s dodavateli jsou "narovnané", tj. dodržují se uvedení splatnosti, výše půjček firmy klesá. Díky dobré implementaci ekonomického systému (Navision Financials) do celé sítě prodejen AutoContu zná vedení okamžitě po skončení pracovního dne finanční výsledky a může tak rychle reagovat - domnívám se, že takovouto ekonomickou digitální sítí se může pochlubit málokterá firma u nás. Podle dostupných informací je instalace Navision Financials v AutoContu největší instalací systému u nás vůbec (zatím).
Je evidentní, že činnost obou firem po rozdělení (AutoCont, AT Computers) se postupně stále více navzájem vzdaluje. Je to logické - vždyť právě proto se toto rozdělení provádělo. Byť mají obě společnosti v současnosti stejné majitele, není to podle Martina Grigara "dogma", může se to v budoucnu měnit.
Co dál? Prodejní síť se chce soustřeďovat na dvě oblasti: první je "retail", čili prodej přes pult, jak to dělala firma dodnes, a druhou jsou "řešení", tj. schopnost všestranně obsloužit i zákazníka typu větší firmy. V retailové oblasti AutoContu nepochybně pomáhá to, že jeho konkurenti spíše ustupují z trhu; zdaleka nejsilnějším "věčným soupeřem" AutoContu v retailu je pražská ProCA (je zajímavé, že jméno Tesco či Comfor v rozhovoru nepadlo). Důležité ale je, že AutoCont už dávno neznamená jen počítače této značky, jak tomu bylo dřív - největšími růstovými oblastmi letos byly naopak notebooky (Toshiba, Asus, Fujitsu - k nim přibude ještě Acer a Hewlett-Packard), od podzimu letošního roku firma prodává pro náročnější i stolní počítače a servery HP. Velkým zadostiučiněním je i vzrůst obratu na software a zejména partnerství s Microsoftem; zde byl AutoCont léta vnímán pouze jako "ten, který prodává počítače s předinstalovanými Windows", a od letošního roku je firma rovněž velkým prodejem multilicencí (MOLP) a systémovým partnerem Microsoftu. Dovolil bych si komentovat, že to, že AutoCont, tj. jeho prodejní síť funguje zase po řadě let jako namazaný stroj se stabilizovaným personálem, je především zásluhou a úspěchem nového nejužšího vedení firmy.
V roce 1999 by chtěl AutoCont nadále těžit z ústupu domácí konkurence (který předpokládá), a hodlá také poprvé ve své historii výrazněji bojovat o státní zakázky, neboť na to podle vlastních slov "má".
A má AutoCont vůbec nějaké slabiny? Podle svých slov (se kterými se ztotožňuji), je to stále poněkud "přízemní" image firmy - jako té, která má někde výklady a za nimi jakési docela obyčejné počítače a tiskárny. Jen užší okruh odborníků zná schopnosti firmy v implementacích CAD systémů, Navisionu, sítí a Internetu. Firmě rovněž chybí jakási větší mediální nadsázka, věc, kvůli které by se o AutoContu mluvilo jako o čímsi mimořádné, zajímavé firmě. Konečně mě pak trošku chybí větší, nebo spíše zajímavější a atraktivnější aktivity AutoContu v oblasti média, které sice "nenese peníze", ale které už začíná být skloňováno v médiích i ve společnosti častěji než počítače - v Internetu.
Nepochybně zlepšená pozice AutoContu ale ještě neodpovídá na často kladenou otázku: může přežít domácí výrobce počítačů, může sám odolávat tlaku amerických výrobců? Zkušenosti například z okolních zemí jsou velice různé (Rusko - superúspěšný Vist, který naopak vytlačuje americké firmy, Polsko - pravý opak) a potvrzují, že při velké šikovnosti a velice tvrdé práci přežívat lze. Je ale lepší přežívat s vlastní značkou nebo slušně profitovat se značkou cizí - například jako assembler velké světové značky pro okolní země?
