CoNet vs. CESNET vs. ?
Jiri Orsag
Jiri.Orsag at eunet.cz
Sun May 14 21:46:05 CEST 1995
Musim priznat, ze do psani tohoto dopisu se mi moc nechtelo, protoze
podobne vymeny nazoru neprinaseji do Internetu nic pozitivniho, ale v diskusi
se objevila rada velmi zkreslenych nazoru, ktere bych rad uvedl na pravou
miru. Krome toho jsem k tomu byl i jednim z ucastniku vyzvan.
V posledni dobe se objevilo v tisku nekolik ruznych clanku a porovnani plnych
nadseni a radoby objektivity v nichz byla jen velmi mlhave zminena pozice,
pripadne vazba pisatele na porovnavane. Proto bych byl rad, aby bylo hned
od zacatku jasne, kdo jsem a za koho mluvim. Jsem jednim z podilniku a zaroven
i zamestnancem firmy COnet. Jsem technik a odpovidam za spravu backbone,
provoz domeny CZ, registrace atd. Dlouhou dobu jsem delal administratora
site na VSCHT Praha a mam mezi administratory akademickych siti hodne
kamaradu. Vim z vlastni zkusenosti, ze prace administratora na vysoke
skole je nevdecna a spatne placena, a vazim si vsech, kteri vlastnima
rukama udrzuji CESNET v chodu. To, ze jsem odesel z CESNETu nebylo z touhy
po mamonu, ale bylo to jen logickym pokracovanim me prace na provozu prazskeho
uzlu EUnetu od roku 1989. Dalo mi to i sanci, delat veci tak jak je to
technicky spravne, bez ohledu na nejake politikareni, ktereho bylo
ke konci na muj vkus v CESNETu az moc.
Dal bych rad postupne okomentoval nektera prohlaseni v listu.
1) Financovani CESNETu
nazory byly ruzne, od puvodniho
> Tomas Najman:
> Z (ne zrovna nejnovejsich) ceniku vim, ze CESNET je levnejsi a
> ptam se: Proc asi?
> Ze by penize danovych poplatniku konecne padly na podnikaveho
> ducha? :-) (a je to vubec legalni?)
> A co na to ti, kteri nedostali prislusny hard a software darem, ale
> museli ho zaplatit?
> Nebo, ze by mel Cesnet o tolik schopnejsi vedeni?
pres
> rojikova at lvt.lfp.cuni.cz
> CESNET o hodne vetsi sit => vic uzivatelu => levnejsi.
> Spis by me ale - byt na Vasem miste - zajimal jiny aspekt, a sice ten, ze
> CESNET - na rozdil od CONETu - poskytuje vsechny sluzby, tj. mail, WWW,
> gopher, ...
az po
> zlatuska at anxur.dcs.muni.cz
> pro pripojeni komercnich uzivatelu staci, aby tito zaplatili
> pouze diferenci nakladu, ktere jejich pripojeni a provoz znamena _nad_
> beznou rezii pro vysoke skoly.
>
> vzhledem k tomu, ze komercne pripojovani uzivatele plati podstatne vice,
> nez je tato diference, je cast penez jimi zaplacena de facto pouzita pro
> provoz zucastnenych skolskych instituci.
>
> paradox a la ptak ibis zivici se vlastnim trusem je v tom jen zdanlivy:
> vlozite-li nasobek penez, ziskate zvetsenou kapacitu nikoli nasobkem,
> ale exponentem -- zdvojnasobeni kapacity site stoji podstatne mene
> nez dvojnasobek inicialnich nakladu.
Je pravda, ze pri rustu kapacity linky neroste cena linearne, ale koeficient
ceny 64 kbps okruhu postupne klesa od 0.9 do 0.65 pro linku 512 kbps. To je
jiste prijemne, ale ne podstatne. Navic je treba uvazit, ze s rustem poctu
zakazniku pribyvaji nelinearne naklady na hardware. Od jiste velikosti
potrebujete velky router s 64 MB pameti, potrebujete vice lidi na servis,
podporu zakazniku, sluzby 7 dni po 24 hodinach. Navic jsou tu naklady
na lokalni infrastrukturu, podil na financovani linek za ocean, prispevky
na RIPE atd. Tohle vsechno tlumi vliv poklesu cen linek. Jiste se daji
spocitat realne naklady a z nich odvodit cena. Nemyslim si, ze to ale
CESNET udelal. Obchodni sef CESNETu pan Sima, kdysi v teto konferenci
napsal:
> Subject: KOLIK CO STOJI, aneb o penize jde az v prvni rade
>
> "Rezijni naklady za prenos 1 KB" jsem nikdy nepocital a doufam, ze
> takovy pracovni ukol nikdy nedostanu, protoze bych ho neumel splnit.
Z ceho jsou tedy odvozeny ceny CESNETu ? Zkusme udelat orientacni
vypocet. MSMT da rocne na CESNET kolem 50 mil. Kc provoznich prostredku.
V tom nejsou zahrnuty ceny za pronajmy mistnosti (pokud bych vychazel
z nasich zkusenosti je to pro 15 uzlu neco kolem 10 milionu rocne), dalsi
zdroj jsou zamestnanci placeni vysokymi skolami (vzdyt i zamestnanci zabyvajici
se na plny uvazek CESNETem na VC CVUT jsou placeni CVUT), rada lokalnich
siti a hardware pouzivana pro poskytovani sluzeb byla financovana z dalsich
grantu. Dalsim zdrojem jsou penize poskytovane rakouskym ministerstvem
pro vedu na jejich polovinu linky a snizeni poplatku na EBONE, poskytnute
za predpokladu akademickeho provozu na lince. Ale tyto prostredky jsou
vycislitelne obtizneji a proto zustanme u 50 mil. Tato castka by mela
odpovidat poplatku pro ceske vysoke skoly. Pokud bychom rekli, pro snadne
pocitani, ze je to 50 vysokych skol - je poplatek za jednu skolu priblizne
83000 Kc mesicne. Ale neziskova organizace by mela za pripoj 64 kbps platit
podle uverejneneho ceniku 34500 Kc. I kdyby skoly byly uvazovany jako
normalni ziskove organizace mely by platit za 64 kbps 56385 Kc. To je
dost velky nepomer, ktery by byl snad vysvetlitelny vyssi vyuzitelnou
kapacitou pri pristupu ven. Jak je tomu doopravdy. Podivejme se na konektivitu
ze site VSCHT a z pocitace ns.cesnet.cz, ktere COnet spravuje.
Neprve z VSCHT. Traceroute ukazuje, ze VSCHT je routovane pres 512 kbps
linku do Amsterodamu.
traceroute to ns.ripe.net (193.0.0.193), 30 hops max, 40 byte packets
1 igs (147.33.1.2) 2 ms 2 ms 2 ms
2 193.84.248.1 (193.84.248.1) 4 ms 2 ms 2 ms
3 194.108.60.2 (194.108.60.2) 4 ms 3 ms 2 ms
4 prague2.empb.net (193.172.4.11) 1109 ms 261 ms 372 ms
5 amsterdam7.empb.net (193.172.4.35) 366 ms 452 ms 496 ms
6 Amsterdam1.dante.net (193.172.12.10) 459 ms 392 ms 381 ms
7 Amsterdam.ripe.net (192.87.4.28) 364 ms 786 ms 892 ms
8 ns-too.ripe.net (193.0.0.193) 799 ms 591 ms 624 ms
Odhad volne kapacity pomoci programu ping+ ukazuje, ze na prague2.empb.net
je volnych cca 10 kbps, hodnoty se pohybuji mezi 4 kbps a 13 kbps, prumer
ve vsedni dny se pohybuje pod 4 kbps.
astra# ping+ prague2.empb.net
----prague2.empb.net PING Statistics----
15 packets transmitted, 13 packets received, 13% packet loss
ethernet frame size = 98 bytes
generated network bandwidth at 4390 bps
astra# ping+ prague2.empb.net
----prague2.empb.net PING Statistics----
17 packets transmitted, 15 packets received, 11% packet loss
ethernet frame size = 98 bytes
generated network bandwidth at 5017 bps
astra# ping+ prague2.empb.net
----prague2.empb.net PING Statistics----
29 packets transmitted, 27 packets received, 6% packet loss
ethernet frame size = 98 bytes
generated network bandwidth at 8780 bps
To je tedy pouzitelna kapacita na konec linky do Amsterodamu, pro zajimave
uzly treba v USA se kapacita dostava pod 4 kbps (ftp.cisco.com 3763 bps,
ftp.3com.com 3136 bps atd.)
Pocitac ns.cesnet.cz je routovan pres Viden a pres EBONE
traceroute to ns.ripe.net (193.0.0.193), 30 hops max, 40 byte packets
1 192.108.150.1 (192.108.150.1) 2 ms 2 ms 2 ms
2 Vienna-EBS1.Ebone.NET (192.121.159.41) 1080 ms 993 ms 906 ms
3 Paris-EBS2.Ebone.net (192.121.156.17) 913 ms 657 ms 810 ms
4 Cern-EBS1.Ebone.NET (192.121.157.9) 1054 ms 866 ms 806 ms
5 Geneva1.dante.net (194.41.0.49) 1125 ms 890 ms 942 ms
6 Amsterdam1.dante.net (194.41.0.33) 826 ms 755 ms 870 ms
7 Amsterdam.ripe.net (192.87.4.28) 761 ms 957 ms 784 ms
8 ns-too.ripe.net (193.0.0.193) 849 ms 704 ms 834 ms
Dostupna kapacita na lince na router ve Vidni se pohybuje mezi
2.5 az 4 kbps.
ns.cesnet.cz# ./ping+ Vienna-EBS1.Ebone.NET
----Vienna-EBS1.Ebone.NET PING Statistics----
11 packets transmitted, 9 packets received, 18% packet loss
ethernet frame size = 98 bytes
generated network bandwidth at 3136 bps
ns.cesnet.cz# ./ping+ Vienna-EBS1.Ebone.NET
----Vienna-EBS1.Ebone.NET PING Statistics----
9 packets transmitted, 7 packets received, 22% packet loss
ethernet frame size = 98 bytes
generated network bandwidth at 2508 bps
ns.cesnet.cz# ./ping+ Vienna-EBS1.Ebone.NET
----Vienna-EBS1.Ebone.NET PING Statistics----
10 packets transmitted, 8 packets received, 20% packet loss
ethernet frame size = 98 bytes
generated network bandwidth at 2822 bps
Takze se zda, ze ani dostupna kapacita na linkach do zahranici neni to,
co by mohlo vysvetlit nadhodnoceni ceny pro vysoke skoly vuci vnejsim
zakaznikum CESNETu. Pokud by VSCHT mela vyuzit kapacitu pristupu do
sveta poskytovanou CESNETem stacila by mu kapacita 19.2 kbps za
22420 Kc pro neziskovou organizaci.
Jak je vubec mozne, aby toto rozdavani statnich penez fungovalo ?
Je opravdu tak "oboustrane prospesne" ? Posuzovat tyto veci by
mela Rada CESNETu. Jejim predsedou je ing. Gruntorad, ktery je zaroven
"hlavnim predstavitelem" provozovatele CESNETu. Podrobnejsi informace
o hospodareni nejsou dostupne vubec, cenik podle www.cesnet.cz dnes
uz pouze na vyzadani pri osobnim jednani s predstavitelem CESNETu.
Nechci tady soucasny stav hodnotit, to mi ostatne ani neprislusi, ale
bych by rad, aby konkurence v poskytovani sitovych sluzeb fungovala
podle stejnych ekonomickych pravidel. Konkurence, ktere nezalezi na
tom jestli celkove prosperuje, ale dulezite jsou pro ni trzby, z kterych
se pevnym procentem pocitaji mzdy je zvlastni, pokud ma za sebou
navic rezervy statniho rozpoctu a je tedy financovana i z mych dani ...
2) vlastnictvi kabelu, sluzby atd.
Musim priznat, ze nekterym argumentum jsem neporozumnel, napr.
> zlatuska at anxur.dcs.muni.cz (Jiri Zlatuska)
> pokud by novi majitele aut platili za provoz silnic, jejichz propustnost
> by se musela zvetsovat umerne nakupu novych aut, prijde zjevne levneji
> rozsirovat komunikace, ktere musel stat udelat pro provoz `svych'
> vozidel, nez pokud se vlastnici nestatnich aut misto toho rozhodnou
> vybudovat svoji vlastni alternativni silnicni sit. zejmena dobre to
> funguje, je-li statni sit budovana jen proto, ze statni auta maji napr.
> jen ministri: potrebne komunikace a zakladni prace na nich musite udelat
> v kazdem pripade. (i zde musi danovy poplatnik zaplatit i rezii
> potrebnou pro moznost dopravy, tj. komunikace, bez ohledu na to, jak
> malo jeho obcanu jsou ministri.)
Tohle mozna, vychazi z myslenky predchoziho rezimu - ze silnice jsou
budovany predevsim pro prepravu tanku z vychodu na zapad a to co zbyde
se pujci lidem na hrani. Ja bych se primlouval za to, ze silnice, se
stejne jako vodovody stavi proto, aby se uspokojili potreby obcanu.
To ze by si nejaky ministr vybudoval dalnicni odbocku ke sve chate
bych nenazval "proziravou investici do infrastuktury", ale mrhanim
penez danovych poplatniku a ocekaval bych, ze lepsi definici tohoto
pocinu najdu v trestnim zakoniku.
Ale on je to asi dost nestastny priklad.
On Fri, 12 May 1995, Jan Prikryl wrote:
> > pripojuje na EUNET, coz znamena rychlejsi linky, modernejsi hardware
> ^^^^^^^^^^^^^^^
> Lokalni nebo i do sveta? Ja mel za to, ze vsechno chodi pro ceske
> paterni siti, jedno jestli je to univerzitni paket, cesnetovsky nebo
> conetovsky nebo ci...
Myslenka spolecne infrastruktury a velkych tlustych linek s kapacitou
512 kbps, 2 Mbps, ..., 34 Mbps a vic je jiste krasna a objevuje se v
predstavach ruznych akademickych siti, ktere maji vzdy ambice vytvorit
jakysi panevropsky, celonarodni atd. backbone. Tak vznikl EBONE, EuropaNet,
CEEnet.
Tak dnes koexistuje nekolik podobnych panevropskych uskupeni, vzajemne
schuzuji, politikari, uspokojuji, alespon castecne ambice svych organizatoru,
ale vubec uz ne svych uzivatelu. Linky jsou pretizene, stabilita provozu
nizka. Musim priznat, ze neverim na takovehle velkolepe, globalni projekty,
zvlast v prostredi monopolistickych Telekomu, propastnych rozdilu v cenach
a kvalite infrastruktury. Funcionalita techto uskupeni je vzdycky dana
zapalem a zatatosti technickych lidi, kteri je pres intrikareni svych
sefu udrzuji na zivu a vuli dobrat se kompromisu. Toto prostredi
nejasne definovanych zodpovednosti bylo pro EUnet prilis malou zarukou
budoucnosti a spolehliveho fungovani. Proto se EUnet rozhodl budovat v ramci
Evropy vlastni infrastrukturu. V Ceske republice mame vlastni linky 64 kbps
do Brna, Mostu, Plzne, Ceskych Budejovic, pripravovany jsou dalsi lokality.
Ven mame 128 kbps linku do Amsterodamu. O kapacite vnitrni infrastruktury
EUnetu muze neco ukazat porovnani odhadu kapacity pristupu k routerum
na vnejsi strane linek CESNETu
Kapacita pristupu nasich zakazniku k routeru prague2.empb.net (vnejsi
strana linky CESNETu do Amsterodamu) se pohybuje mezi 30 kbps az 40 kbps
<ors at ns.eunet.cz:/usr/ors>%ping+ prague2.empb.net
----prague2.empb.net PING Statistics----
105 packets transmitted, 103 packets received, 1% packet loss
ethernet frame size = 98 bytes
generated network bandwidth at 32614 bps
<ors at ns.eunet.cz:/usr/ors>%ping+ prague2.empb.net
----prague2.empb.net PING Statistics----
130 packets transmitted, 128 packets received, 1% packet loss
ethernet frame size = 98 bytes
generated network bandwidth at 40454 bps
Tato hodnota je pomerne stala a je dana kapacitou vzajemneho propojeni
EUnetu a DANTE. Vlastni volna kapacita linky EUnetu se pohybuje kolem
60 kbps.
<ors at ns.eunet.cz:/usr/ors>%ping+ Amsterdam6.NL.EU.net
----Amsterdam6.NL.EU.net PING Statistics----
185 packets transmitted, 183 packets received, 1% packet loss
ethernet frame size = 98 bytes
generated network bandwidth at 57702 bps
Snad jeste odhad kapacity ze strany EUnetu na koncovy router CESNETu ve Vidni
Kapacita je kolem 10 kbps a je to zpusobeno pretizenou linkou EBONE do USA,
protoze vymena jde pres USA. Prumerna kapacita do rakouskeho EUnetu se pohybuje
kolem 25 kbps.
traceroute to Vienna-EBS1.Ebone.NET (192.121.159.241), 30 hops max, 40 byte packets
1 cz-gw (193.85.1.1) 2 ms 2 ms 2 ms
2 Amsterdam6.NL.EU.net (134.222.22.1) 31 ms 31 ms 86 ms
3 Vienna1.VA.US.EU.net (134.222.228.18) 166 ms 178 ms 319 ms
4 Vienna1.VA.ALTER.NET (137.39.32.65) 250 ms 221 ms 121 ms
5 icm-dc-1-E4/0.icp.net (192.41.177.240) 243 ms 159 ms 181 ms
6 icm-dc-1-H1/0-T3.icp.net (198.67.131.10) 163 ms 274 ms 130 ms
7 icm-dc-2b-F2/0.icp.net (198.67.131.34) 165 ms 155 ms 135 ms
8 icm-paris-1-S0-1984k.icp.net (192.157.65.130) 284 ms 300 ms 261 ms
9 Vienna-EBS1.Ebone.NET (192.121.156.18) 398 ms * 238 ms
<ors at ns.eunet.cz:/usr/ors>%ping+ Vienna-EBS1.Ebone.NET
----Vienna-EBS1.Ebone.NET PING Statistics----
37 packets transmitted, 34 packets received, 8% packet loss
ethernet frame size = 98 bytes
generated network bandwidth at 11132 bps
A jeste pro porovnani odhad kapacity do USA
<ors at ns.eunet.cz:/usr/ors>%ping+ Vienna1.VA.US.EU.net
----Vienna1.VA.US.EU.net PING Statistics----
72 packets transmitted, 70 packets received, 2% packet loss
ethernet frame size = 98 bytes
generated network bandwidth at 22265 bps
Kapacita pristupu do Internetu, kterou poskytujeme svym zakaznikum je
tedy 5-10x vetsi nez u CESNETu.
Je tedy CESNET opravdu lacinejsi ? Nedavno jsem delal vypocet prumernych
cen, ktere plati nasi zakaznici a vysla mi nasledujici cisla:
prumerna mesicni platba sluzba
--------------------------------------------------------
3100 uucp
1500 uzivatelsky ucet
2700 IP pro jednoho uzivatele
Prumerne ceny jsou tedy dost podobne tomu co nabizi CESNET. Lisi se tim,
ze COnet uctuje za cas. Duvod je jasny. Statisticke rozlozeni spotrebovaneho
casu u uzivatelu zacne fungovat az od dostatecne velkeho poctu uzivatelu.
Do te doby znamena neomezeny cas pripojeni to, ze stejny pausal bude platit
uzivatel vyrizujici si par hodin v mesici postu i ten kdo udrzi linku nahozenou
nekolik set hodin. To pak samozrejme prinasi obtizne dovolavani a to pak
zase znamena snahu udrzet linku v provozu co nejdelsi dobu.
Pro poskytovatele pripojeni je pausalni poplatek pohodlnejsi, nemusi
davat praci do uctovani a pokud je kapacita linky zadarmo nebo skoro
zadarmo, dost modemu nebo nizka garance dovolani se neni o cem uvazovat.
Nase ceny zacinaji s minimalnim pausalem 500 Kc a rostou v zavislosti
na intenzite vyuzivani. Nezdalo by se nam byt spravedlive sjednotit
poplatky malych i velkych uzivatelu do jednoho pausalu, v situaci
kdy cena sluzby neni na dostatecne nizke urovni. Proto dalsi cenovy
vyvoj orientujeme predevsim na snizovani ceny za cas pripojeni, za
preneseny objem. Vzhledem k snizeni cen pevnych linek dojde s platnosti
od cervna k snizeni cen o 20 - 50%. V rade sluzeb se tak dostavame
v absolutni hodnote velmi tesne nad ceny CESNETu.
3) vlastni linky, vyssi spolehlivost atd.
> zlatuska at anxur.dcs.muni.cz
> dalsi podstatny fakt je, ze cesnet znacnou cast vedeni, po kterem se
> odehrava sitovy provoz skutecne _vlastni_, zatimco conet linky pronajima
> od telecomu resp. spravy dalkovych kabelu. tyto pronajmy prijdou
> podstatne draz (zejmena diky nekterym anomaliim v cenicich pronajimajicich
> instituci) nez vlastni polozeni linek, ktere skytaji dostatecnou
> kapacitu na jakekoli rozumne zvysovani pouzite kapacity v budoucnu.
> z hlediska zucastnenych vysokych skol se tyhle investice vraceji velice
> rychle na usporach z pronajmu; navic skoly nemusi cekat, az se telecom tam
> ci onam rozhodne opticky kabel polozit z vlastnich potreb, ale pokladaji
> tak prave ta vedeni, ktera skutecne potrebuji.
To prece neni pravda. CESNET pronajima linky od Telecomu nebo IBM stejne
jako kazdy jiny. Budovani vlastnich dalkovych linek by bylo porusenim
zakona. To ze v nekterych mestech jsou polozeny opticke kabely spojujici
ruzne vysoke skoly nebo ruzne budovy jedne vysoke skoly nepredstavuje
"znacnou cast" vedeni. V nekterych mestech navic jsou casti vedeni
pronajimany a to vetsinou za vyhodnych podminek. Je take treba zduraznit, ze
ceny pevnych linek uvnitr mest od Telecomu zaznamenaly velmi vyrazny pokles
a pokud by tyto linky byly dostupne vzdy a v dobre kvalite predstavuji
to nejlacinejsi reseni. COnet je poskytovatel pripojeni do Internetu
a nema ambice mit vlastni linky, vlastni dispecink a cetu monteru
a kopacu, ktera by pri poruse vyrazela do ulic nebo po republice. Bylo
by to pro nas prilis drahe a nemohli bychom to delat dostecne kvalitne
a profesinalne. COnet navic neni umistenim svych uzlu vazan na existujici
budovy vysokych skol, ale muze uzel umistit v mistech s rozumnym
pripojenim od Telecomu.
Cele toto tvrzeni je jen dalsim dukazem nepruhlednosti a zkreslenosti
financovani CESNETu. Mistni pripojka stoji dnes kolem 2 az 3000 Kc mesicne,
coz znamena, ze za rok se vam vrati naklady tak na 10 - 15 m vlastniho pripoje.
Jina vec je, ze skoly potrebuji vysokou prenosovou kapacitu pro
svou vnitrni potrebu, ale to asi zakazniky CESNETu moc nezajima.
> zlatuska at anxur.dcs.muni.cz
> propustnost cesnetu smerem ven roste obdobne rychle; krome toho pri
> komunikaci s eunetovskym uzlem chodi pakety v obou smerech useky obou
> siti, takze v tomhle je _relativni_ rozdil mezi nimi zajimavy jen pokud
> uvazujeme proporce komunikaci probihajici vyhradne uvnitr jedne ze siti
> -- pro uzivatele hodlajiciho realizovat vsechna sva potrebna spojeni
> pouze v ramci eunetu tak skutecne muze vychazet conet vyhodneji.
Propustnost CESNETu a EUnetu smerem ven jsme uz porovnavali. Komunikace
mezi CESNETem a COnetem probiha pres demilitarizovanou zonu po Ethernetu,
takze prenosova kapacita je kolem 1 Mbps
<ors at ns.eunet.cz:/usr/ors>%ping+ ns.cesnet.cz
----ns.cesnet.cz PING Statistics----
4368 packets transmitted, 4366 packets received, 0% packet loss
ethernet frame size = 98 bytes
generated network bandwidth at 1369491 bps
Je to jedine stesti, protoze komunikovat s CESNETem pres jejich pretizene
venkovni linky by bylo neprijemne.
Vetsi spolehlivost linek je dana tim, ze sve uzly muzeme umistovat
tam kde je to z hlediska spojeni vyhodne, ale take dvouurovnovou kontrolou.
Pokud by doslo, k vypadku, ktery bychom neregistrovali, jsme na problem
upozorneni z Amsterodamu.
4) sluzby atd.
> rojikova at lvt.lfp.cuni.cz
> Vim jen, ze CONET poskytuje zakaznikum pouze sluzbu mail. Po podrobnostech
> jsem nemela duvod patrat (nastesti;-).
To neni pravda. Krome elektronicke posty, poskytujeme vsechny typy
interaktivniho pripojeni, IP po komutovane lince, IP po pevnych linkach.
Sluzby jako jsou uzivatelske ucty, UUCP jsou provozovany tak, ze se uzivatel
muze pripojit na kterykoliv z nasich uzlu. Snad jeste poznamku k nasim
informacnim sluzbam.
V nasem seznamu skupin news je v soucasne dobe 6400 skupin a news poskytujeme
i nekterym vysokym skolam, ktere nejsou spokojeny s rozsahem skupin CESNETu
a predevsim s opozdovanim prispevku. Provozujeme ftp server, gopher server,
www server. V testovacim provozu je dalsi informacni www server, ktery
dnes obsahuje pravidelne doplnovane jizni rady CSAD, CSD, burzovni prehledy,
prazsky kulturni prehled, ve spolupraci s CNB pak distribuujeme kurzovni
listek (WWW, gopher, mailing list), ve spolupraci s Word Up! New Media Group
distribuujeme CET-Online, Prague Financial Monitor (oboji jako mailing list
- cca 2000 ucastniku, gopher, www). Mame podepsany smlouvy na dalsi informacni
zdroje a placene databaze. Cast techto informaci bude podle licencnich ujednani
distribuovana za poplatek, se slevou nebo bezplatne pro nase zakazniky, cast
bude zcela volna. Radi bychom poskytli stejny zlevneny pristup skolam, ale
situaci nam komplikuje nevyjasnena pozice CESNETu, resp. to, ze neni zrejme,
kdo vlastne za CESNET zodpovida a jedna, ani to jestli CESNET jsou akademicke
organizace, ktere je treba pro budoucnost nasi zeme podporovat a sponzorovat
nebo normalni komercni podnik, s kterym se obchoduje.
Radi bychom spolupracovali s CESNETem na budovani narodniho informacniho
prostoru a meli s vedenim CESNETu stejne pratelske vztahy jako s jeho techniky.
Proto jsme se zdrzovali odpovedi na ruzne zkreslujici a pomlouvacne
clanky. Stejne jsme se snazili drzet stranou i otazku CESNETu a Ceske republiky
pri nedavne stiznosti evropskych poskytovatelu pripojeni do Internetu na
nekalou konkurenci nekterych akademickych siti. Nicmene i my bychom
uz radi vedeli co vlastne CESNET je.
S pozdravem a pranim technicky zajimavejsich diskusi
--
====== ====== Jiri Orsag
=== ____ === COnet, Ltd.
=== / / / ___ ___ _/_ === Technicka 3, 166 28 Prague 6
=== /---- / / / / /___/ / === The Czech Republic
=== /____ /___/ / / /___ / === E-mail: ors at Czechia.EU.net
===== ===== Phone: +42 2 24353242
===== Connecting Europe since 1982 ===== Fax: +42 2 24310646
More information about the net
mailing list